Přítelkyně z domu smutku

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha nás zavádí do ponurého prostředí neosobní ruzyňské věznice. Každá kapitola není jen částí knihy, ale také novou osobou, známou, s kterou nás autorka seznamuje. Některé se jí staly přítelkyněmi, ale k jiným naopak cítila odpor, ačkoli všechny byly stejně jako ona vězeňkyněmi. Detailně popisuje charakter každé ženy na pozadí jejich jednání. S psychologickou šíří rozebírá krok po kroku každý jejich čin, který je přivedl do tohoto nevlídného prostředí, do prostředí vzdáleného nejen zrakům, ale i citům lidí – do věznice. Stěží by dokázali takovéto utrpení snést emocionálně chladnější muži, natož pak ženy. Líčí, jak se prostředí negativně odrazilo na jejích „přítelkyních“, jak psychicky strádají, až na hranici mentální retardace. Pregnantně zachycuje vztahy na cele, ale také i v celé věznici a vliv takovéhoto prostředí na člověka. Uvědomuje si nutnost mít poblíž někoho spřízněného. Přehlížela-li některé hodnoty na svobodě, zjišťuje v tomto drsném prostředí, že se její hodnotový žebříček radikálně změnil, pokládá za důležité zcela jiné hodnoty, než které pokládala za hlavní v době, kdy mohla prožívat plnost svobody. Je-li každý člověk jiný, má jiné potřeby a touhy, pak právě psychický nátlak a nelidské prostředí vykoná své. Všechny vězeňkyně měly velikou společnou touhu, dostat se opět na svobodu. Každému podlomuje toto prostředí nohy, na každého působí krutě, ale jen někteří mu dokáží vzdorovat. Zatímco z jedněch se stávají díky krutostem a životním strastem egoisté, druzí jsou schopni myslet i na jiné, kteří možná zažili větší krutosti, nebo to tak alespoň vnímají. Snaží se jim zpříjemnit pobyt, ačkoli je to nadlidský úkol, ale vlídné slovo mnohdy udělá více, než esteticky krásné prostředí. Ve svém díle je věrna psychologické próze a vedle své vlastní situace disidentky se soustřeďuje především na vykreslení pocitů a emocí svých spoluvězeňkyň. Zachycením jejich povahových a charakterových rysů dosahuje hlubokých portrétů lidí stojících na okraji společnosti a zároveň utváří analogii mezi jejich situací a životem v totalitní společnosti. Tak veliký měl vliv pobyt autorky na její dílo, ačkoli strávila ve vězení jen rok a to v letech, kdy zacházení s vězni bylo mnohem vlídnější než kdysi....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1207/big_pritelkyne-z-domu-smutku-mPx-1207.jpg 4.2529
Nahrávám...

Komentáře (109)

Kniha Přítelkyně z domu smutku

poiu
03. března

Zde musím souhlasit s uživatelkou Ivaksa, taky by mi víc vyhovovalo, kdyby postavy více navazovaly na to, jak postupně k autorce přicházely... Takhle to na mě působilo trochu rozbitým dojmem. Chápu, že se autorka snažila znázornit portréty jednotlivých spoluvězeňkyň, ale přišlo mi to trochu (zbytečně) rozbité, zkratkovité...

No k ději: setkáváme se s několika různorodými spolubydlícími (dá-li se soužití ve vězení takto napsat), se kterými nedobrovolně sdílíte úplně všechno - od jídla, spánku po veškerou hygienu. Ne vždy jsou spolubydlící milé a hodné, někdy jsou to pořádné kriminální živly. :-)

"Stát chce cikánským dětem nahradit ztracenou autoritu otce svým tlakem civilizačního poslání. Ale jak vlivem jedné státní ruky cikánské děti lámou češtinu a budou si jednou umět čistit zuby, tak druhou rukou je stát táhne za ucho nikoli ke zkulturnění, ale nejdřív do dětských domovů, kde se nenaučí milovat a pak, v logice téže věci, do vězení.

Nejde o to, že když nedáte, stejně vám to ukradnou; jde o problém spíš existenciální než existenční, o to, jak si v prostředí tak neslušném uchovat slušnost. Slušností, řekla bych já; protože slušnost se sčítá, neslušnost se násobí. Slušnost oproti neslušnosti má moc někdy i neslušnost anulovat. Všude, i ve vězení, se najde někdo, kdo vás za slušnost odmění, kdo se ke slušnosti přidá.“

Ivaksa
20. ledna

Knížka se mi celkem líbila, jen jsem si myslela že bude niternější. Taky mi nevyhovovalo vyprávění co kapitola, to jiná postava. Více by se mi líbilo, kdyby to bylo psáno příběhověji, kdyby na sebe postavy navazovaly tak jak přicházely a také se prolínaly. K hlavní vypravěčce není čtenář téměř vpuštěn, snad proto, že si autorka hlídala své soukromí před čtenáři stejně jako i ve vězení. A v posledku mě trochu zklamal jednoduší styl,ve srovnání třeba s knihou Po potopě..


Kontryhelka
17. ledna

Krásné, čtivé a zároveň velmi sugestivní a pěkně vykreslené prostředí vazební věznice. Přátelství a intriky na místě, kde si každý musí hledět svého a bojovat za sebe. Ale jsme lidé, máme srdce a i city a není nám lhostejný kolikrát osud těch druhých, se kterými sdílíme celu.

Martina291086
13. ledna

Jako malá jsem potají a přes mámin zákaz sledovala seriál... V dospělosti jsem si v knihovně půjčila tuto celkem útlou knížku. Co jsem očekávala? Těžký osud z našeho pohledu neprávem vězněné ženy a jejich spoluvězeňkyň, realistický pohled na tehdejší kriminál, smýšlení zaměstnanců vězeňské služby i policie... Toho všeho se mi dostalo až vrchovatě. Nad knihou jsem kolikrát přemýšlela víc, než jsem chtěla. A to jen z toho důvodu, že to paní Kantůrková napsala tak procítěně, že mi z toho kolikrát až běhal mráz po zádech. Televizní seriál měl oproti knize pouze jeden nedostatek, a sice trochu ukouslé řekněme vyvrcholení celého příběhu, kdy Martu najednou osvobodili. Pokud divák neznal knižní předlohu, mohlo to na něj působit zmatečně. Jinak bych tuhle knihu doporučila přečíst těm lidem, kteří tvrdí, že dnešní vězeňství je těžké a nespravedlivé...

Knihomolka506
27.12.2021

"Z pravěku "
K filmu a knize zároveň: Román má rysy a prvky dob komunismu, životě v něm a zejména jak název trochu napovídá osudy mnoha vězenkyň mezi kterými byla i samotná autorka. Upřímně má můj obdiv , protože kdo by dokázal strávit mučení, hlad a myšlenky na to, kdy ho konečně pustí? Málokdo....
Ve filmovém podání Ivany Chýlkové byla hlavní role více než zdařilá. A já tleskám, výkon všech hereček za takových podmínek parádní!

Páájinka
21.12.2021

Kniha je povedená. Paní Kantůrková umí vykreslit postavy, povahy, zážitky tak, jako bych tam byla také. Z knihy dýchá hrůza věznění, bezmoc, kdy nebylo obrany.

radimch
26.09.2021

Zajímvá sonda do prostření věznice. Na těch příbězích je vidět, jaká společnost ve skutečnoti byla (je). No a bylo tedy opravdu skličující dostat se jako politický do vazby s kriminálníky.

georginaa
07.08.2021

Depresivní prostředí věznice, kde každý spituje své svědomí a snaží se vlastně přežít s touhou dostat se na svobodu. Musí se naučit žít s ostatními, každý má svůj příběh a někdy je to zlé překonat psychické překážky. No u shlédnutí filmu, jsem měla opravdu špatný pocity, skvělé herecké výkony a opravdu velice působivě natočené.

1