Hrozny hněvu

Hrozny hněvu https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3222/bmid_hrozny-hnevu-5kw-3222.png 5 1149 199

Působivý román o životě rodiny oklahomského farmáře Toma Joada a jeho rodiny, který se celý odehrává na legendární Route 66. Krach na burze a "černý pátek" způsobí, že tisíce farmářů v Oklahomě jsou doslova vyhozeni ze svých domovů, protože nejsou schopni splácet své dluhy. Opouštějí rodnou Oklahomu a míří do Kalifornie, která je pro ně zaslíbenou zemí. Má to ale jeden háček. Nikdo je tam nechce...... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Alpress
Originální název:

The Grapes of Wrath , 1939


více info...

hankapimi
hankapimi
01.02.2024 5 z 5

John Steinbeck je úžasným vypravěčem, jeho příběhy se odvíjejí pomalým, klidným tempem s dokonale vykreslenými postavami i se skvělými dialogy. Půdu v Oklahomě, na které se rodili, pracovali i umírali museli opustit. Route 66 je cesta naděje pro ty, kteří za velké hospodářské krize uvěřili slibům o Kalifornii, zemi zaslíbené. Chtěli pracovat, bydlet, mít kousek půdy a žít. Místo toho se "Okiové" setkávají s násilím, nespravedlností, hladověním, nemocemi, vykořisťováním i smrtí, nikdo je tu nechce. Román Hrozny hněvu z roku 1939 byl po celém světě mnohokrát vydán pro svůj hluboce lidský obsah, odpor a protest vůči jakémukoliv útlaku a po zásluze vešel do dějin světové literatury. Vřele doporučuji k přečtení a dlouho se k Hroznům hněvu budete v myšlenkách vracet.

VA_Krtek
VA_Krtek
24.01.2024 5 z 5

Na rovinu - je to dost obtížné čtení. Určitě to není kniha "do vlaku". Děj je velmi košatý, je potřeba jej vnímat. Emoce postav z té knihy přímo prýští. Dlouho jsem nečetl knihu, která by mě takhle vtáhla do děje.


moneta
moneta
12.01.2024 5 z 5

Chudoba a bohatstvo.
Láska a nenávisť.
Súdržnosť a osamelosť.
Odvaha a strach.
Absolútne protiklady sveta a ľudského bytia spojil Steinbeck v dokonalý celok a dal mu názov Hrozno hnevu. Kniha, ktorá sa dostane svojou naliehavosťou pod kožu, za nechty, do vlasov. Núti nás prehodnocovať vlastný život, nastavuje zrkadlo.
Od čias príbehu rodiny Joadovcov uplynulo pomaly sto rokov, ale nič zásadné sa v ľuďoch nezmenilo. Čo všetko dokáže strach prenášajúci sa v hnev a naopak. Koľko bolesti dokáže spôsobiť, ponižovať, týrať. A na druhej strane akým hnacím motor v boji za kúsok dôstojnosti vie byť.


Hrozno hnevu je neveselé čítanie o biede, neustálych stratách a zúfalom hľadaní, no presiaknuté láskavou nádejou, ktorú vie do na prvý pohľad beznádejných situácii tak majstrovsky vniesť iba Steinbeck.

V neposlednom rade chcem vyzdvihnúť aj slovenský preklad Otakara Kořínka, jeho prínos pre zážitok z knihy je nesmierny.

Janadvorackova
Janadvorackova
30.12.2023 4 z 5

Jak už tu někdo psal, začátek se musí přetrpět. Trvalo, než se příběh začal ubírat důležitým směrem. Ale bohužel ani dál to není nijak veselé čtení.

schacco
schacco
09.11.2023 3 z 5

"Bojte se doby, kdy Člověk sám nebude trpět a umírat pro myšlenku, protože tato jediná vlastnost je základem Člověčenství a touto jedinou vlastností je člověk člověkem, tím je odlišný od celého vesmíru."

Ence
Ence
08.10.2023 4 z 5

Doporučuju skousnout a překonat prvních 100 až 150 stran, které snad opravdu jsou vcelku nezáživné. Ale vydržte, protože až po opuštění Oklahomy začíná pravé vinobraní.

katerinn
katerinn
19.09.2023 2 z 5

Kníhu jsem s přemáháním a několikerým odkládáním dočetla do 100té strany a definitivně odložila. Bylo to pro mne moc rozvláčně napsané, řešilo se sálodlouze něco, co mě vlastně ani nezajímalo jak dopadne. Nenutilo mě to zůstat a dychtit jak to bude dál. Taky to nářečí nebo nespisovný jazyk se mi nelíbil. Prostě Pánbu ví Tome, že si to vopravdu pro tentonoc ňák
nesedlo..

EEEAAA
EEEAAA
30.07.2023 5 z 5

Tohle byla snad nejsmutnější kniha, jakou jsem četla, Děsivá dřina a následná bezútěšnost hlavních hrdinů, kteří přijdou osídlit Kalifornii a najdou tam jen suchou poušť, nemají co jíst, už bych to znovu číst nedokázala. Autor je mistr v popise všech těchto trampot.

konicekbily
konicekbily
19.06.2023 5 z 5

V díle se prolínají dvě linie: autor se snaží najít vysvětlení, proč se lidé dostávají do obtížných životních situací a proč je na tom účasten silný kapitál a v té druhé líčí životní útrapa a tuhy po životě obyčejných lidí, dotčených prudkým rozvojem v USA mezi válkami. Všechno pokládám za skvělé, styl psaní, popis prostředí, dokonale vykreslené postavy i podrobný děj se skvělými dialogy.

Ivule9
Ivule9
03.06.2023 5 z 5

Steinbeck je fantastický vypravěč, což potvrzuje u každé své knihy. Hrozny hněvu jsou silným příběhem, který bude asi ještě dlouho rezonovat. Je plný utrpení, ale i lidskosti. Docela mě překvapil nečekaný konec, pořád jsem čekala, kdy dojde k velké stávce. Je to až neuvěřitelné, co všechno můžou lidé vydržet a pořád si uchovávat víru. Skvělá kniha!

bee88maja
bee88maja
17.04.2023 4 z 5

Po prvních stránkách jsem si říkala: "Panebože, zase další spisovatel, který fanaticky strká falus do všeho a všude, jen aby pobouřil společnost, píše se rok 1939 !!!Ok, chápu." Tuhle knížku asi nedočtu :) To prostě nedám.

V půlce jsem se už zamýšlela nad absurditou lidstva, respektive - jak moc se dnes lišíme od lidí z roku 1939, jak moc jsme se v sociálních otázkách posunuli? Systém bohatý a chudý nepřekonal doby středověké, i když se chlácholíme, že o dnešní chudé je dobře postaráno, je to opravdu pravda? Není to jen bublina, ze které neumíme vystoupit? Je rozdíl, když na položené otázky odpovídá chudý a bohatý.

S poslední stranou jsem už chápala, proč je John Steinbeck nositel NC za literaturu a proč si tato kniha vysloužila Pulitzera.

Hrozny hněvu budou pro mne dílo nadčasové, připomínající mi, že se dnes vděčností šetří, laskavostí jakbysmet. Vnímám aroganci na každém rohu, místo všeobjímající hojnosti pro každého, kdo si požádá, kdo bojuje, kdo pracuje. Sociální kritika společnosti, levicové smýšlení. Říkejte tomu, jak chcete. Být uprchlíkem/chudákem nebylo a není jednoduché, ať se píše rok 1939 nebo 2023...Tečka.

kasavubu
kasavubu
02.04.2023 4 z 5

Tato kniha byla hodně náročné čtení, asi proto jsem ji četla tak dlouho. Musela jsem ji prokládat četbou jiné knihy, jinak bych ji asi ani nedočetla. Ta bezmoc přistěhovalců, to bylo něco šíleného. Co může být horšího než přihlížet tomu, jak hladoví vlastní děti? Naštěstí je už v dnešní době o uprchlíky daleko lépe postaráno, tedy alespoň ve vyspělých státech.

Adam84
Adam84
15.12.2022 5 z 5

Tato kniha je nejen významný sociální dokument doby (za což hovoří fakt, že Hrozny hněvu bezprostředně po vydání dokonce uspíšily přijetí pachtovního zákona, který do značné míry řešil problém na nějž upozornily), ale bezpochyby i dílo velké umělecké úrovně.
Aneb jak by řekl někdo z Joadových: "Toť to je sakramentsky prauda!"

nevermore3
nevermore3
17.11.2022 4 z 5

To nejsou Hrozny hněvu, ale Hrozny zoufalství. Ten název by pro tuto čítanku socialistů každopádně seděl lépe. Příběh je v podstatě černobílý a některé postavy mě vyloženě rozčilovaly (např. postava matky Joadové). Nicméně + pro záslužnost ale ne však klasicitu.

kap66
kap66
26.09.2022 4 z 5

„Bojte se doby, kdy člověk sám nebude trpět a umírat pro myšlenku, protože tato jediná vlastnost je základem člověčenství a touto jedinou vlastností je člověk člověkem; tím je odlišný od celého vesmíru.“
Rozumím. Člověk je definovaný utrpením. Bylo ho tentokrát na mě ale opravdu moc. Stále tu vidím Steinbecka, jak ho miluji a uznávám, zobrazujícího člověka, kterého má prostě rád. Jenom je tady jeho laskavost překrytá obžalobou amerického kapitalismu té doby, nemilosrdně drtícího obyčejné lidi. Dějové kapitoly týkající se Tomovy rodiny a lidí, s nimiž se po cestě setkává, se střídají s autorovými úvahami – a obě části mi rovnoměrně přidávaly metráky tíhy. Steinbeck je můj nejoblíbenější americký spisovatel 20. století. Jsem ráda, že jsem Hrozny hněvu přečetla, oceňuji je, ale O myších a lidech nebo Na východ od ráje mám radši.

Marekh
Marekh
25.09.2022 5 z 5

Autorovy knihy mám rád. V minulosti jsem přečetl několik knih např. O MYŠÍCH A LIDECH, PLÁŇ TORTILLA, NA PLECHÁRNĚ a jiné, které se mi líbily.

HROZNY HVĚVU pojednávají o rodině farmářů (Rodina Joadových), kteří odjíždějí z Oklahomy za obživou do Kalifornie. Sledujeme jejich strastiplnou cestu, během níž dojde k mnoha událostem. Příběh se odehrává ve 30. létech 20. století během hospodářské krize.

Steinbeck je skvělým vypravěčem. Autor pocházel z Kalifornie, takže dobře popsal prostředí a události, ke kterým docházelo na území USA. Je určitě hrozné, když rodiny farmářů musely opustit své bydliště, které si vybudovaly a obhospodařovaly na něm půdu, z níž měly plodiny k obživě. Najednou si museli zabalit věci a jet za novým výdělkem tisíce kilometrů daleko doufaje, že tam naleznou práci a usadí se. Autor dobře vykreslil celkovou situaci a postoj Kaliforňanů vůči přistěhovalcům z Oklahomy. Člověk si to vůbec nedovede představit, v jakých podmínkách se nacházeli tito lidé, za jaké mzdy museli pracovat, aby uživili rodinu, v jakém neustálém neklidu a strachu se nacházeli.

Autor používá v dialozích hovorovou řeč oklahomských vyhnanců, což se mi líbilo. Kapitoly se střídají z pohledu děje a z pohledu úvah, které zobecňují situaci. Nutno podotknout, že autor má pravdu v otázkách kapitalismu. V knize se nachází biblické motivy.

Oblíbil jsem si řadu postav např. MATKU JOADOVOU, která je starostlivá a obětavá a jejího syna TOMA, který pobýval 4 roky ve vězení za zločin, o kterém se dočtete. Zajímavá postava byla také postava bývalého kazatele CASYHO. Oblíbil jsem si i další románové postavy a s napětím jsem sledoval, jak celkově dopadne příběh. Díky autorově vypravěčskému talentu se snadno sžijete s hlavními postavami, jako byste se ocitli v jejich přítomnosti a museli řešit všechny problémy, před kterými jsou postaveni.

Někdy mě moc nebavily popisy výměny součástek v autě, pokud se nějaká pokazila, ale samozřejmě to patří k realitě, se kterou se museli vypořádat naši hrdinové při tak dlouhé jízdě autem, které nebylo nejnovější. Starost o benzín, olej a další pohonné hmoty byly na denním pořádku.

Přestože kniha pojednává o vážném tématu, občas jsem narazil i na humorné situace.

Časem bych si chtěl přečíst knihu NA VÝCHOD OD RÁJE.

Citáty:

Bude zle, až člověk nebude trpět a umírat pro myšlenku – neboť právě tato vlastnost je základem člověka a právě tato vlastnost je člověk, odlišný od všeho ostatního ve vesmíru.

Člověk může druhýmu pomoct, to jo, to je možný – ale nemá mu říkat, co má dělat.

Dyž upadneš do bídy, nebo do neštěstí, vobrať se na chudý lidi! Jenom chudý lidi ti pomůžou – nikdo jinej.

Jediná věc, na kterou musí člověk dbát, je to, že se pokaždý udělá malej krůček dopředu – možná že se sklouzne drobátko nazpátek, ale nikdy se nesklouzne nazpátek vo celou dýlku. To se dá dokázat, a to taky dělá z tý celý věci spravedlivou věc. A to znamená, že se nic na světě neztratí, i dyž se časem zdá, že jo.

… člověk nemá vlastní duši, ale jen kousek z jedný velký duše

Ženská má celej život ve svý náruči. Mužskej ho má v hlavě.

Muži se nezhroutili a nezhroutí se nikdy, dokud se strach může proměnit v hněv.

esma
esma
19.09.2022 5 z 5

Route 66, cesta naděje pro ty, kteří za velké hospodářské krize uvěřili slibům o zemi zaslíbené. Čtení neveselé. Potkáváme se se smrtí, hladem, nemocemi, represemi, nechybí ani protipól : ochota pomoct, soudržnost, dělit se, být solidární. Krize odkryla absenci sociálního systému, nové technologie jako vždy předběhly dobu a ve svých důsledcích logicky připravily podmínky pro změny. Celý proces, který vede ke změnám od JÁ k MY, je popsán v klíčové kapitole 14, kde Steinbeck za jedinou cestu považuje změnu násilnou, jak jinak pochopit, cituji ...skutečnost, že vy jste vlastníci, vás odsuzuje k věčnému zmrazení do onoho JÁ a navěky vás odděluje od onoho MY... Domnívá se, že by půda, která byla jejich obživou a traktor, který je „vyoral“ z půdy, měla být naše a nikoliv moje. S jednou takovou variantou přechodu od JÁ k MY máme ale my osobně negativní zkušenost...
Neustále se opakující historický vzorec. Dát dostatek moci MY a neoslabit tvůrčí schopnosti JÁ a zajistit, aby se z MY nestalo JÁ (kulty osobnosti, vůdcovské strany atd, četli jsme Orwella…)
Přesto i Steinbeck vidí, že … člověk klopýtá kupředu, bolestivě a častokrát s omyly. Když pokročí kupředu, může někdy uklouznout nazpátek, ale jen o půl kroku, nikdy ne o celý... A to si máme uchovat v paměti.
Kniha vyšla v roce 1939, i přes tu vzdálenou dobu nám má stále co říct.

michaela.ch
michaela.ch
02.09.2022 5 z 5

Uf, to bylo.. Rodina si už zvykne na špatnou situaci a ono může být vždycky hůř a taky že bude. Kam až člověk může zajít? Kniha se ze začátku táhla nebo se to aspoň zdálo mi, protože jsem se nemohla začíst, jakmile se dostali do Kalifornie, šlo to samo.

Marůš13
Marůš13
15.08.2022 5 z 5

Úžasně napsaný sociální román. A nejhorší na něm je to, jak je stále aktuální. Ta představa, že takhle stále žijí migranti pracující v Californských sadech a pláních...

MartinVSE
MartinVSE
05.08.2022 5 z 5

Silny socialni roman. V dnesnich dnech nepredstavitelne. Mame se naprosto skvele! Tohle by si meli precist vsichni neprizpusobivi, co pobiraji hromadu davek a zijou si lepe nez lide, kteri cely zivot pracuji. Drive by pochcipali hlady... Rodiny Joadu mi bylo moc lito. Pral bych ji pekny zivot, o kterem snili.