Žena roku 1900

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Románová kronika zachycuje na osudu prosté ženy život na malém městě na přelomu století. Později se vypracuje na švadlenu a její krása a elegance je trnem v oku obyvatelům města, kteří ji nemohou zapomenout nemanželský původ. Prostřednictvím sňatku se slabošským mlynářským synkem se snaží vyjít ze své samoty a najít své místo mezi lidmi. Až do konce života jí zůstává jedinou jistotou práce....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31533/big_zena-roku-1900-hpp-31533.jpg 4.6111
Nahrávám...

Komentáře (36)

Kniha Žena roku 1900

aktijnov
28.12.2021

Kniha o údělu nemanželského dítěte... O roli předsudků ve společnosti, které nemohl umlčet ani talent ani krása....

Lotti
04.02.2021

Knížku jsem našla náhodou mezi literaturou do vlaku. Příběh mě okamžitě vtáhl, těžce se mi však četly pasáže o tolika zbytečných šancích jednomu člověku, o nenaplněném štěstí a po dočtení ve mně zůstal smutek a pachuť zmařeného talentu a života. Je to však jedna z těch knih, které si dovedu představit zfilmované.


laura
15.01.2021

Nádherná kniha, ke které jsem se opakovaně vracela. Kolikrát jsem ji četla už bych nespočítala...

Příběh klikatící se ulicemi maloměsta, kde předsudky znamenaly víc než to, kým člověk doopravdy byl. A nemanželský původ se neodpouštěl.

Krásné a přesto bolavé. Smutné a přesto prodchnuté láskou, něhou, nadějemi, zklamáním i touhou. Touhou po ocenění, po přijmutí, po lásce, po životě. Růžena to neměla snadné ani jako dítě ani jako dospívající a už vůbec ne později, jako vdaná... Přesto se nevzdávala, bojovala, milovala...

Kouzlo těch stran ve mě zůstalo i po letech. Ať už knihu otevřu na jakémkoli místě, vím, že mě okamžitě pohltí a já se nechám unášet příběhem ženy, která byla možná šťastná a hodně nešťastná, přesto ale nikdy neztratila naději, že jednou to bude možná všechno jinak...

BabaJaga11
12.07.2020

Krásná knížka, i když dost smutná. Ale život není vždy veselý – platí to dnes, a tím spíše to platilo na přelomu 19. a 20. století, kdy se děj knížky odehrává a svět je zmítán spoustou přelomových změn. Všechny ty změny vnímáme jen tak mimochodem, na pozadí života Růženy Dostálové provdané Halské a její rodiny – ovšem historický rámec je důležitý. Mně osobně takové knihy obvykle pomohou pochopit různé dějinné události lépe než odborná literatura. Jak lidé prožívali rozpad Rakouska-Uherska? Byl to hlavně konec 1. světové války, anebo měli skutečně radost i ze vzniku nové republiky? Zajímalo je to vůbec, měli čas zabývat se svými pocity v každodenním boji o to, aby uživili své rodiny?

Kniha vychází z deníku autorčiny matky, a tak lze výpověď o tehdejších poměrech považovat za autentickou. Těžký život pro ženu, která je nucena tvrdě pracovat, aby uživila dceru, matku i sebe, protože její manžel je nespolehlivý a životní problémy řeší alkoholem. Je jedno, v které je to době – jen jak léta přibývají, je stále obtížnější tomu všemu čelit. Ať už ale byla hladová válečná léta, anebo první roky po válce, vždy se našel někdo, kdo nakonec trpícím pomohl. Růžena sama pomáhala, když mohla – ale v problémech jí na poslední chvíli, když už to bylo k neunesení, vždy také někdo pomohl, leckdy úplně cizí lidé... leckdy cestovala mnoho hodin, aby se obrátila na někoho z rodiny, aby zjistila, že dotyčný odjel... co teď? A ono se to kupodivu vyřešilo... Připadá mi, že dnešní době internetu, mobilů, ale i zvýšené zločinnosti jsme se možná připravili o něco moc vzácného – důvěru a schopnost pomoci i cizímu. Asi sotva by dnes někdo z nás vzal k sobě domů na nocleh nebo aspoň na večeři úplně cizího člověka... prostě se to nestává, aby jel někdo k příbuzným "naslepo", a kdyby, je to podezřelé. Před 100 lety to ale bylo zřejmě dost běžné, byť se dozvídáme, že pomoc mohl člověk čekat spíše od těch chudších, kteří sami věděli, jaké to je nemít co do úst...

Kromě historické linky, spoustý reálií let před- a poválečných se mi moc líbilo i realistické vykreslení postav. Autorka nestranila ani Růženě, přestože ta představovala její vlastní matku. Z románu jsem neměla pocit, že Pepa byl ve všem špatný, i když mi bylo líto Růženy, že se zavčas neodhodlala od něj odejít. Spíše se ti dva neměli nikdy potkat, ostatně i v knize zaznívá z úst Pepovy matky, že by byl býval potřeboval pevnější ruku. Některé postavy, např. právě stará paní Halská, mě v určité fázi příběhu rozčilovaly, když se ale odkrylo hlubší pozadí jejich jednání, dokázala jsem je pochopit. A to je výhoda knih – dozvíme se to, co nám třeba o některých lidech v našem blízkém okolí zůstane po celý život skryto a někdy jsme k nim proto nespravedliví...

Od knížky jsem se nemohla odtrhnout a pořád jsem se sama sebe ptala, čím mě vlastně tak uchvátila. Nejspíš to byla její realističnost. To, že každý je nucen denně dělat různá rozhodnutí a nikdy nevíme, jak někdy zdánlivá drobnost poznamená náš život. Netušíme, zda jsme se rozhodli správně a v pokročilejším věku se neubráníme pohledu zpět a úvahám o tom, co by bylo, kdyby... mohlo být líp? Anebo ještě hůř?

Jedno je jisté – nebýt příběhu, který je v románu popsán, nebýt sňatku Růženy a Pepy, nenarodila by se jejich dcera Marta... ve skutečnosti spisovatelka Helena Šmahelová. Myslím, že by to byla škoda...

Někdy nám naše odříkání a utrpení nedává smysl. A možná se nikdy nedozvíme, že jednou to všechno zapadne jako chybějící dílek do podivuhodné skládanky života a že pak někdo – naše děti, přátelé, příbuzní, nebo třeba někdo neznámý, a budeme-li mít obzvláštní štěstí, tak možná i my sami – uvidí výsledný obraz v celé jeho kráse...

Monika1717
22.06.2020

Knihu jsem četla před lety, líbila se mi, vzpomínám si na jména postav i zápletky. Růžena neměla lehký život, kdo ví, co by na její osudy řekly dnešní slečny.

Katka2382
27.05.2020

Krásná a velice čtivá knížka.Růži mi bylo líto,vždycky když už to vypadalo že se rodina usadí,tak buch zase změna,stěhování,sliby a dluhy.

knihomolkadorfa
07.04.2020

Tak tuhle knížku jsem četla poprvé zhruba před 30 lety. Nyní, po připomenutí zde na DK, jsem ji znovu vytáhla z knihovny. V dnešní době plné nejrůznějších thrillerů, science fiction a co možná nejdrsnějších detektivek, tak ani po letech nezklamala. Dobré čtení.

knihovniceS
26.04.2020

V mládí jsem milovala knihy Heleny Šmahelové. Tato kniha vyšla, když už jsem byla starší, měla jsem jiné starosti a nějak mi unikla. Objevila jsem ji v naší knihovně v Klučově a musela jsem ji přečíst. Autorka nezklamala a styl psaní tohoto románu směle přirovnám ke stylu mé oblíbené autorky Hany Marie Körnerové.
Silný příběh krásné Růženky, časem šikovné švadlenky, nás provází od útlého mládí celým životem. Jsme svědky první lásky, která byla přerušena nátlakem rodičů Jiřího. Objeví se další nápadník, ale Růženka čeká na svého „prince“ ... Nedočká se, vezme si jiného víc z rozumu. S manželem prožívá i krásné chvíle, porodí dceru Martu, několikrát se v životě stěhují, manžel je nespolehlivý, zapracuje i alkohol a nevěry. Růženka je silná žena, zachraňuje rodinu, objeví se i „nadějné lásky“ , ale Růži setrvává v manželství ... Román je napínavý, místy veselý, ale víc smutný a přiznám se konec jsem obrečela. Doporučuji a dávám pět hvězd.

1