Gabetka komentáře u knih

Neodvažuji se hodnotit, protože ta kniha je tak zvláštně podivná. Sympatický mladý čtenář, tajemné podzemí pod knihovnou, čtivý styl a krásné ilustrace přesně vystihující text... Ale... Budu muset vyzkoušet i nějaký autorův román, protože tahle povídka pro mě vyzněla do ztracena a nadějný začátek vystřídal rychlý konec, který mi ke zbytku nějak neseděl.
Na druhou stranu ji pořád promýšlím, takže mi utkvěla v paměti a to je nakonec dobře, ne?

Všechna negativa popsaná v dřívějších komentářích jsem postřehla a souhlasím s nimi, přesto mě kniha a hlavně Bo docela pohltila. Současná linie byla opravdu zbytečně podrobná včetně všech běžných denních rituálů od oblékání, jídlo a vyměšování, ale Bo to vše komentovala s takovou nadsázkou, že jsem si rychle zvykla a stala se součástí těch pár dní, které hlavní hrdinka prožila. Akční konec se paradoxně četl nejhůř a opravdu byl až příliš rozvláčný a detailní. Deník z válečné doby byl přínosem kvůli reálně popisovaným praktikám gestapa a života v Ostravě během protektorátu včetně tíživé atmosféry pro ty, kteří byli vyloučeni jak z české tak německé strany. Deníková a současná část byly tak rozdílné, že se opravdu nechce věřit, že jsou součástí jedné knihy. Navíc spolu většinu knihy ani přímo nesouvisely. Střídaly se v krátkých kapitolách, což mě na jednu stranu při čtení rušilo, ale na druhou stranu jsem musela číst dál a dál, abych se dozvěděla, co se právě děje v druhé linii. Dala bych šanci i dalšímu pokračování, protože Bo jsem si fakt oblíbila. Jen mě teda dostalo vysvětlení s obrazy, kterému jsem jaksi neporozuměla. Proč bylo schováno, co bylo schováno? (Čtenáři snad pochopí a třeba mi někdo chápavější jednou napíše vysvětlení do zprávy). :-)
Jsem ráda, že jsem se ke knize díky čtenářské výzvě dostala, za mě to ztráta času nebyla.

7 27.04.2019

Filmovým stylem pojatá kniha, ve které se protnou osudy několika lidí, je napsána opravdu skvěle. Vyprávění vás během jedné kapitoly dokáže seznámit s postavou tak zajímavě, že si přejete, aby jí bylo věnováno mnohem víc prostoru. V postavách není zmatek, každá je svým způsobem ojedinělá. Jde samozřejmě o červenou knihovnu, ve které ten dobrý konec musí přijít, ale je to tak nenásilné, že to na vaší tváři dokáže vykouzlit úsměv. Pokud jsou vašimi oblíbenými filmy Láska nebeská apod., tak neváhejte a čtěte, je to dokonalé odreagování.

7 07.03.2019

Autorka opět dokázala své kvality. Umí psát tak zajímavě a postavy tak plasticky a živě, že se dokážete vžít i do těch, co vám nejsou sympatičtí. Příběh vyprávěný ze tří úhlů velmi rozdílnými postavami vás vtáhne a donutí vás přemýšlet o vašich názorech. Podle mého to vystihla přesně. Rozhodně doporučuji k přečtení.

7 14.02.2019

Důležité dějinné události proběhly kolem hlavních hrdinek jen v náznacích, což mělo nejspíš umocnit dojem jednotvárnosti běžného venkovského života. Pro mě byla absence nějakých časových mantinelů v generačním románu trochu matoucí. U něčeho autorka prodlévala až příliš dlouho, jinde skákala rychlostí blesku. Kniha byla určitě čtivá, ale jako by se snažila ukázat jen to negativní. Ta konečnost a jednotvárnost mě ubíjela i při čtení, takže skutečný život musel být opravdu těžký, ale opravdu neexistovaly i světlé chvilky? Každopádně autorka pěkně poukázala na to, že každý člověk sní o něčem jiném a každá generace má jiné požadavky. Co pro jednu bylo celoživotním nesplněným snem, pro druhou bylo odtržení od jediné životní jistoty.

7 30.01.2019

pro janesy: Asi není vhodné vložit do komentáře ke knize pointu bez předchozího upozornění. Knihu je teď vlastně zbytečné číst...

Příjemná kniha o knihovnách, třídění knih, čtení a nadšení z nových vědomostí. Kéž bych ji měla k dispozici ve věku odpovídajícímu postavám. Ale nějakou takovou únikovou hru z knihovny bych si klidně zahrála i jako dospělá. Nápad i zpracování fajn, mouchy to mělo, ale ty s mávnutím ruky přejdu.

6 15.09.2023

Tohle není rychle odsýpající thriller, ale poctivá detektivka, kde s policajty pročítáte každou zprávu, navštívíte každého svědka, vypijete litry kávy a cítíte únavu i frustraci z vyčerpaných možností a žádného posunu. Ve střední části bych se nebránila nějakému zkrácení, ale hned na začátku mě příběh zaujal hlavně díky popsané hře. Kolem půlky jsem měla pocit, že vše vím a jen čekala, až to konečně dojde i těm detektivům. A teď možná SPOILER: A pak přijde konec, který mě dostal. Už jsem tušila, že jsem se sekla (ale aspoň motiv jsem odhadla správně), když přišlo na výslech mladšího myslivce, ale musím přiznat, že mě autor fakt překvapil. A naštval.

6 08.05.2023

Ne, že by kniha nebyla plná vtipných i milých situací, když se dvojice začala poznávat, ale člověk by si myslel, že jim je tak o deset let méně. V polovině už jsem se u opakujících scén začínala nudit, ale naštěstí se to na konferenci trochu rozjelo. Jestli je opravdu postavení žen ve vědě takové, jak autorka nastiňuje, tak se nedivím, že se jich tam více nehrne. A doktorandi jsou podle popisu snad jiný živočišný druh, ale bylo zajímavé číst knihu z jiného prostředí, než bývá obvyklé. Jako oddechovka určitě dostačující, za hit tohoto žánru bych ji určitě neoznačila.

6 02.05.2023

Neskonale čtivá a milá oddechová pohádka pro dospělé. Při čtení jsem se musela usmívat, Nora byla úžasně sympatická a svými komentáři mě celou dobu dostávala do kolen. Jako pohlazení po romantické duši a chvilkové odtržení od reality je to ta nejlepší kniha, po které jsem v poslední době sáhla.

6 13.04.2023

Nelze než obdivovat autorovu představivost a lehkost, s jakou dokáže své originální nápady předat čtenářům. Jsem moc ráda, že jsem Romana Bureše objevila, jeho knihy mě hodně baví. I zde se dozvídáme spoustu nového, tentokrát o Nebi - jeho fungování, pravidlech a k čemu lidé andělům slouží. A taky o andělské politice, která nám tak trochu připomíná tu naši. Já teda nevím, ale nešlo mi jinak než fandit Satanovi a jeho démonům, protože andělé vypadali jako pořádně prospěchářští parchanti. Nechybí ani Rónan, který je skvělým hrdinou, kterého si prostě oblíbíte. Na konci Inferia mě ani nenapadlo, že bude pokračování, teď se modlím, aby to další bylo co nejdřív. Na začátku mě trochu vystrašil rozsah, navíc v brožované vazbě (koho to napadlo), ale najednou jsem byla na konci a bylo mi líto, že víc se právě teď nedozvím.

6 04.06.2022

Měla jsem problém se začíst. Převládal pocit, že autorka skládala slova a věty zcela náhodně a beze smyslu. Unikal mi příběh. Nevím, zda to bylo překladem a množstvím chyb, nebo jsem se jenom nemohla zorientovat v ději, protože od dočtení druhého dílu uběhla nějaká doba, ale bylo to hodně rušivé. Až k jezeru jsem se tedy trochu trápila, pak mi část očištění přišla zdlouhavá a příběh se pořádně rozjel až po Reidově kouzlu. Úplný závěr byl možná trochu rychle utnutý, ale jinak šlo o vcelku povedené ukončení série. Snad u každé trilogie mám pocit, že mě první díl nadchne, ale ty další se ubírají jiným směrem a má očekávání nedokážou naplnit. Ale to je můj problém, není to chyba autorů.

6 23.05.2022

Jako první plus musím zmínit obálku, která mě nalákala ke čtení, protože je prostě parádní. Autorův styl opravdu plní prázdné místo, které zanechal svým fanouškům Kulhánek. Doufám, že Jakub Hoza nezklame a bude nás bavit dál, protože já si čtení užila a pořádně se u toho zasmála. Bylo tam tolik vtipných příměrů a hlášek, že jsem ani nevnímala ty hektolitry krve, které tekly při výrobě mrtváčků (dokonalé slovo, pane autore) velmi originálními způsoby. Jako oddech od jakékoliv jiné literatury, je to skvělá volba, která však lehce ztratila zhruba kolem půlky tempo, ale naštěstí po setkání se zájmovou osobou, se to zase skvěle rozjelo.
A musím pochválit i trudošův komentář, který mě přesvědčil,ať si knihu přečtu. Jeho kanibalové, co nejdou pro sousto daleko jdou ruku v ruce s autorových stylem.

6 14.10.2021

Autor si psaní zjevně užil a předestřel nám přívětivou a humánní apokalypsu. Dělal si legraci ze všech a všeho, jeho odlehčený styl mám moc ráda. Bavila jsem se, hlavně tedy ze začátku, závěr mi přišel slabší. Ekologické poselství se dalo čekat již od vzniku zvláštního kultu.

6 01.04.2021

Od tohoto žánru nemám velká očekávání, ale tohle byl za mě propadák. Rozsahem spíše povídka, kterou autorka napsala snad ve škole a jen trochu rozšířila, plná klišé a povrchního vzdychání nad krásou jeho i její. Sexuální dvojsmyslné narážky mi přišly povětšinou trapné či úsměvné a sexuální scény byly asi to vůbec nejnudnější z celé knihy. No, i v rámci oddechové literatury se dají najít zdařilé kusy, ale tahle kniha mezi ně nepatří.

6 28.08.2020

Tohle prostě nešlo přestat číst, i když jsem občas měla chuť mrštit knihou o zem, a pak ji ještě zadupat a už nikdy ji neotevřít (při čtení deníku). Ale zvědavost je holt větší než znechucení. Výborná atmosféra ponurého domu zasaženého tragickými osudy, občas mi běhal mráz po zádech. Chování Lowen i Jeremyho ve mně často vyvolávalo pochybnosti o jejich úmyslech. Prostě jsem při čtení měla zamotanou hlavu a musela jsem se co nejrychleji dopracovat ke konci, abych věděla. A čučela jsem :-)

6 04.08.2020

Musím přiznat, že mám z knihy rozporuplné pocity. Od první stránky mě chytila tak, že jsem nemohla přestat číst, ale zároveň jako by kniha celou dobu klouzala jen po povrchu. Všechny hororové scény byly hrozně předvídatelné, a i když mě z nich občas zamrazilo, nedokázala jsem se u nich opravdu bát. Ale věřím, že kdyby to byl film, koukala bych se skoro celou dobu přes prsty, abych se nelekla toho, co zákonitě musí přijít. Atmosféru beznaděje a pocitu bezvýchodnosti zvládl autor na jedničku, na druhou stranu byla kniha plná klišé tohoto žánru. Jakoby si odškrtával povinné položky, které horor musí mít. Ale závěr na mě působil znepokojivě a celou knihu tak podle mě povýšil na jinou úroveň. A neříkejte, že jste alespoň mírné náznaky tohoto vývoje od chvíle, kdy se Jožo vrátil do bytu a sáhnul na kompas, nezaznamenali...
Tmu si rozhodně přečtu také a budu doufat, že v češtině vyjde i Propast. Nové obálky jsou totiž vynikající.

Autor báječným způsobem dokázal čtenářům zprostředkovat atmosféru pekla, jak ho neznáme a poznat nechceme. Čtení by mělo být povinné, aby nás přešly choutky páchat zlé skutky. Popis utrpení hříšníků po smrti byl občas opravdu až nechutný, ale na druhou stranu to vyvažovaly skvostné vtípky. Děj, popis pekla, jeho provázání se světem a lidmi, postavy... to všechno bylo do detailů promyšlené a propracované do maximálně čtivého celku. Vnímání světa nebylo černobílé, rozhodně nešlo o klasický souboj dobra a zla, kdy je jasné, na kterou stranu se při čtení přikloníte. Zde šlo o střet kultur, z nichž každá má své zvyky, nad kterými ani nepřemýšlí, a najednou je konfrontována interpretací z jiného úhlu a musí se s tím nějak popasovat. Kniha je chytrá, čtivá a vtipná, nejde o bezmyšlenkový akční nářez prokládaný vtipnými hláškami. Mohu jen doporučit.
Dle mého názoru byl Satan jednou z nejinteligentnějších postav :-)
A Asfalt si přečtu, abych mohla jako ostatní srovnávat.

6 17.04.2019

Zajímavé prostředí, postavy s příběhem a čtivý styl. Kdyby autorka neupozorňovala až příliš často bez zjevné nutnosti na jednu linku, asi bych až do konce ani netušila, kdo je pachatelem. Takhle mě to bilo do očí až příliš. Také tam na můj vkus byly až moc řešeny policejní tahanice, až jsem měla pocit, že policie je zcela nekompetentní k čemukoli jinému než vlastním vnitřním bojům. Další díl si však určitě přečtu.

6 07.03.2019

Klasická čtivá Fieldingová, které nelze téměř nic vytknout, až na to, že jsem od začátku věděla, kdo za střelbou stojí, a ke konci už jsem netrpělivě četla, aby už to teda konečně vyšlo najevo. Autorka si nadále libuje v dysfunkčních rodinných vztazích a dialozích, které často nikam nevedou.

6 14.02.2019