Do pekla a zpět

Receneze píšu asi tak často, jak A.J. Rimmer s*uloží.

Po dočtení knihy jsem přemýšlela, čím to je, že mě tak moc bavila. Koukla jsem na bio (není tím myšlena zelenina) autora a už se mi rozsvítilo. Ajťák co má rád chladné zbraně a bojová umění. Co čte Kulhánka a Sapkowského. A co jsem já? Ajťák co má rád chladné zbraně a bojová umění. Obliba autorů jak přes kopírák. My si budeme rozumět!

Hlavní hrdina, armádní zabiják Strašák, se vydává na záchrannou misi. Myslím že už v úvodu nebyla myšlena úplně jako záchranná, když si na ni přizvali týpka, který kosí nepřátele jak Chuck Norris krájí cibuli. Pláčou všichni kromě něj, vč. cibule.

Destinace není věru exotická, ale zato pro mě mnohem představitelnější. Kdo by chtěl pořád nějaké dovolené u moře. Prodírat se lesními porosty a stržemi tady u nás v Orlických horách nejednoho houbaře chytí za srdce. A já jsem sakra nadšený houbař. U nás v rodině se říká hřibař - nesbíráme kdejaký houbelec.

Dostala jsem nálož dvou emocí, které se mezi sebou přetahovaly jak Predátor s Arnoldem. Na jedné straně hromada hrůzy a strachu o Strašákovo zdraví (ne-li mužství) a na druhé smích a euforie z hlášek, které nám autor servíroval jak na běžícím pásu. A bylo jedno jestli komentuje smrt cizí nebo tu svou. Asi se mi nic nemůže literárně tak přiblížit.

Proč rozhodně ANO!
-----
+ Skvělá akce s plánováním jak od McGyvera
+ Uvěřitelný hrdina (teda chvílemi neuvěřitelný), Rambova zranitelnost mi vždycky přišla tak akorát. Mimochodem, kdo četl První krev od Davida Morrella? Já ano! Ten propad korunou stromu nebyl pěkný ani ve filmu!
+ Krev, maso, potetovaná kůže, Modrá ústřice, kanibalismus, zrada, mučení, hrdinství, divoženky, falešní esesáci, už jen ti mimozemšťani chyběli a bylo by tam snad všechno. Mad Max jak vyšitý. Další srdcovka.
+ Neskutečný vtip a skvělý jazyk.
+ Tempo a zase tempo.
+ Ukradený tank – nevidět Pierce Brosnana nešlo (jen tady měl náš agent o nulu navíc)

Závěr mise? Super guláš Hannibala Lectera, kterého bych se ani napodruhé nebála (Kateřina potvrdí). Pokračuji dalšími díly.

Řeknu vám to jednou, a rozhodně to nebudu opakovat. Pokud to někde vyžvaníte, tak si vás najdu. Takže bejt váma, vůbec to nezkouším. Teda, pokud nechcete zůstat na vozejku a jíst do konce svých dnů kašičku.

Jsem Ctirad Záhorský. Pokud máš ale tu čest, že mě potkáš a přežiješ, už nikdy mi neřekneš jinak než Strašák. Touhle dobou už vám asi došlo, co jsem vlastně zač. Eufemisticky řečeno armádní specialista na černé operace. Řečeno natvrdo, státní zabiják. Mé heslo zní: Kouzla na počkání, zázraky do druhého dne...,no někdy spíš pozítří. A díky tomu mě posílají do akcí, kde není nejdůležitější vyhrát, ale spíš přežít. No a i tahle cesta, která mne čeká, je přesně o tom. Byl jsem vyslán na nejhorší místo, do autonomní oblasti v Orlických horách, které slouží jako věznice pro ty nejhorší recidivisty. A já mám z tomhle pekla vytáhnout ven jednu holku. Jo, je to pěkně na ho...

Tak tohle byl opět masakr. Kdo už něco od autora četl, přesně tohle čeká a těší se na to. Pro ty, kteří jsou ještě autorovou tvorbou nepolíbeni, to může být ale trochu dost hardcore.

Jak už v anotaci autor píše: Připravte se na brutální násilí, zrádné agenty, psychopaty, kanibaly a větší než malé množství krve. No, tak tohle všechno je pravda. Musím říct, že se mi u dvou scén dokonce udělalo vážně hodně, hodně zle. Takže, kdo máte slabší žaludek, rozhodně je na místě velké varování.

Příběh je to vážně napínavý, plný akce a násilí. Paradoxem je, že i tak má kniha spousta neskutečně humorných scén a hlášek, u kterých budete řičet smíchy. Já autorův humor naprosto miluji. Sprostý, že by se i namořník červenal, černý jako dobrý kafe a sarkastický jako sbíječka v šest hodin ráno.

Nejednou narazíte i na skvělou hlášku nebo narážku na známý film, či nějakou tu skutečnou historickou událost.

Nevím teda, co jsme autorovi udělali, že území pro nejhorší kriminální živly zasadil právě sem, k nám do Orlických hor, děkuji pěkně. Snad se tohle nikdy nestane a nebudu mít za kopcem kanibaly a sadistická hovada. Doufám, protože rok 2028, ve kterém se děj odehrává, se kvapem blíží.

Od knihy jsem dostala vše, co jsem čekala. A dokonce i něco navíc.
Třeba několik nečekaných momentů a rozezlení.

kniha mi velmi líbila. Styl autora mi sedí a jeho způsob vyprávění mě bavil od začátku do konce. Příběh je čtivý, má dobré tempo a dokáže čtenáře udržet v napětí. Celkově to pro mě bylo hodně povedené čtení, ke kterému bych se klidně vrátil.

Parádní přehláškovaná nekončící akce od začátku do konce.

Tolik popkulturních referencí nemá v knihách ani Kotleta. Bavil jsem se od začátku do konce. Hned jak jsem si při čtení řekl, že tohle je prostě jen přepsaný Útěk z New Yorku, tak to na další stránce autor rovnou propálil.
Bavil mě Oťák a Chameleon, kterého jsem na konci ještě očekával, ale už se neobjevil, tak snad v další knize.

O knihách Jakuba Hozy jsem četl hlavně v Pevnosti a jsem rád, že jsem se k nim dostal.

Docela chápu poptávku po nemilosrdných akčních hrdinech, kteří neztrácí tempo ani ve chvíli, kdy si odskočí do křoví na velkou. Samotného mě to občas taky baví.

Kulky sviští, krev stříká a rytmus nepoleví ani na vteřinu. Jenže právě v tom je i háček – na hlubší vhled už nezbývá místo. To nemusí být nutně špatně, pokud je akce zábavná opravdu výjimečně.

Začátek mě nechytl, takže nemůžu posoudit, jestli se to zde podařilo. Až budu mít náladu na umrtvení mozku, zkusím se začíst znovu.

Verdikt: Kromě zběsilé akce už jen

Víc mi sedne Kulhánkova neodolatelná braková atmosféra, Kotletova schopnost budovat napětí a vytvářet silné postavy, nebo precizní akce a postupně odkrývané tajemství v příbězích Roberta Fabiana. Jakub Hoza si jede svůj styl, plný úchyláren, nechutností a přepálené nadsázky. Na začátku jsem se trochu ošíval, ale nakonec mě dostala představa militarizovaného Česka pod vládou tvrdé ruky, které vypadá jako horoucí vize radikálnějších štamgastů z přerovské restaurace Haná. Žít bych tam nechtěl, ale číst si o tom je zábava.

22.01.2025

Akční, rychlý, bojem a smrtí protkaný příběh, který zaslouženě sbírá vysoké hodnocení. Klasický a mnohokráte opakovaný vzorec, kdy brutální scény zjemňuje nejemný humor na mě platí. Tohle je přesně ten druh Braku (v dobrém smyslu), který dělá z tohoto žánru top odpočinkovou literaturu, kdy člověk zapomíná na strasti všedního života a může se po vzoru akčních filmů 90. let stát na chvíli hrdinou. A svůj díl "viny" si zaslouží i perfektní četba Richarda Fialy. Tohle duo ladí pěkně.

Ohraničený prostor plný kanibalů, úchylů a psychopatů, drsný chlap s lukem, který ironické hlášky vrhá se stejnou neomylnou přesností, jako střílí šípy. A také příběh o záchraně rukojmích okořeněný několika vtipnými dějovými zvraty. Na příběhu je sympatická právě drsná přímočarost připomínající Kulhánkovu Cestu krve, Kopřivovo Zabíjení či Kotletovo Bratrstvo krve.
Jakub Hoza si na nic nehraje. I když si jeho hrdina projde peklem a na vlastní kůži mnohokrát pozná, že lidé jsou ty největší zrůdy, zbytečně nemoralizuje a nepoučuje. Přitom v některých chvílích ukáže svou druhou tvář, a tím si bezprecedentně získá čtenářovu náklonnost.
Nebýt lehce chaotického startu a občasného sklouznutí k zdlouhavým popisům technik přežití jako vystřižených z příručky SAS, neměl bych druhému Strašákovu příběhu co vytknout. Protože Cesta do pekla a zpět je syrová, brutální, akční a vtipná, zkrátka splatter, jak má být.

Dočetl jsem to do konce. Asi před týdnem. V hlavě mi utkvělo jen "jabko v hubě". Říká to něco o mě, nebo o knize? Další díly zatím neplánuju.

....Všichni lidé v sobě mají dobro, jen se někdy musí říznout hlouběji....to mi v hlavě zůstane.
Kdo bude čekat knížku s inteligentním humorem, knihu pro intelektuály a suchary, ten ať to fakt nečte, nebo neposlouchá. Líbilo se mi jak Jakub dělal narážky na jisté skupiny lidí, určité lidí, kauzy, hnutí a podobně. Bylo to docela vtipné zakomponováno, stejně jako již některé legendární hlášky.."krvácíš..nemám čas krvácet" - Predátor.
Krev nám tu teče proudem, mozky si létají po světě a anatomie se odhaluje ve své nahotě.
Hlavně!!!! nesmíte o tom přemýšlet.
Dobré audio, pobavilo, zasmál jsem se a další díly určitě vyzkouším...a s tím vteřinovým lepidlem jste to věděli???
85%

Prvý kontakt s Jakubom Hozou a mám zmiešané pocity.
Psychotické a zároveň sústredené. Brutálne, krvavé, necitlivé a plné. Zároveň prázdne, keďže hlavná postava je psychopat.
Nemôžem povedať, že sa mi dielo nepáčilo, ale radšej by som mu venoval menej pozornosti.
Možno sa k sérii ešte vrátim.

Když potřebuješ vypnout, sáhni po české akční fantastice. Akční nahláškovaná jízda od začátku až do konce jako na míru šitá všem fandům Františka Kotlety. Přesně taková je kniha Do pekla a zpět. Parádní béčko, bavil jsem se.

lahko čitatelné akčné Bečko s vtipnymi hlaškami - jednoduchoé ale funkčné

Dost drsné čtení plné vulgarismů, ale celkově to fungovalo, takže za mě spokojenost 3,5 v sérii budu pokračovat. Četla jsem hodně podobných knížek, které byly malinko lepší, proto tak nízké hodnocení.

„Ale já . . .
já jsem nemohla!
Když vy jste byl
na-nahoře, a najednou
. . . vžum!“

Proti tomuto příběhu bych měl dvě poznámky:
1; Vybavení hlavního hrdiny. Je shozen padákem coby vězeň na vězeňské území. V prořádku. Ale, když jsem udělal součet věcí, které měl schovaný pod muklovským oblečením, tak jsem trochu zalapal po dechu. Skládací kladkový luk, třicet (30) šroubovacích šípů, několik nožů, lékárničku (co je všechno v ní, už snad nebudu ani rozepisovat) vak na vodu a pončo alias spacák. Už jsem jen očekával, kdy vytáhne, ze zapomenuté kapsy, lehký kulomet. Si toho jako nikdo ze stráží ani z vězňů nevšiml? Vždyť musel vypadal jako Michelin. Víte, ta postavička (maskot) prodejce automobilových gum. Tohle mě trochu zarazilo.

Malá ochutnávka:
Šel jsem ranním lesem. Teď už regulérně svítalo. Všude kolem začal povrzávat i hmyz. Ptáci se rozeřvali.
Někdo tomu říká zpěv, ale když si uvědomíte, že ty opeřené potvory na sebe vlastně jen ječí: „Můj strom! Můj strom! Můj strom!“ případně: „Podívej, jaké mám krásné peří! Nechceš si zašoustat?“ tak to ztratí kouzlo.

2; Krvavé gore scény. Tohle nepůjde holkám k duhu. Hoza není Kotleta, jde do toho až moc tvrdě. I mě bylo nepříjemně u některých krvavých scén. Ale, když tyto dva fakty přeskočím a skočím rovnou do příběhu, musím napsat, že tohle se fakt povedlo. Je to přímočaré, akční, dobrodružný a sem tam i vtipný.
Ale bohužel, nelogický úvod a krvavé scény mě příběh dost pokazily. „Kdybych to viděl ve filmu, napsal bych do hodnocení něco sprostého o bezradném scénáristovi“ . . . Díky asi deseti citátům a některým hláškám dávám 70%. Což, bohužel, i po rozsáhlé rekonstrukci na DK jde zase jen vyjádřit nedělitelnými hvězdami. Ale hlavně, že máme reklamu na „Bez reklamy“ a super Bazar.

Citát: Ani nestihl zvednout Lucille . . . Myslel jsem, že jsi větší frajer, Negane!

„NA CHVILKU, ALE JEN MALIČKOU, JSEM ZAUVAŽOVAL, JESTLI SI S UVÍTACÍM VÝBOREM NEMÁM ZAHRÁT NA ZABÍJENOU (NĚCO JAKO VYBÍJENÁ, JEN KAPKU OSTŘEJŠÍ). JENŽE JSEM TU NEBYL NA DOVOLENÉ. MĚL BYCH SE ZAČÍT CHOVAT PROFESIONÁLNĚ, A NE JAKO BLBEJ TURISTA.“ Tak tohle já můžu! Asi ne furt, ale tohle je fakt parádní knižní béčko, který má všechno to, co obsahujou ty filmový: jednoduchej děj, svižný vyprávění a spoustu hlášek. A já určitě zase na nějakou výpravu s tímhle frajerem, co má vražednou náladu, vyrazím!

Já se bavil a navzdory potokům krve se dost často i zasmál, autorovy hlášky jsou fakt drsně trefné, a s jeho narážkami na různé aktivisty a mojí nemilovanou EU na sto procent souhlasím, při čtení jsem si živě představil jak by Strašák během několika sekund vyřešil Poslední generaci přilepujicí se k silnici a v jejich případě z nich opravdu tu poslední generaci udělal. Jinak pár výjevů z knihy mi má představivost fakt vypálila do mozku, například scéna s Amazonkou a dvoukilovým dildem, nebo pár zážitků Strašáka na Hradě mezi Honorací.
Inspirace této knihy filmem Útěk z New Yorku s Kurtem Russellem v hlavní roli se v českých reáliích opravdu povedla.

Tak tohle mi sedlo a asi kdybych to četl první, nebyl bych tak kritický ke dvěma dílům Spálené země.

Mám ráda náhody. Protože jen díky tomu, že na mě úplně náhodně vyskočila reklama s autorovou knihou Jako sama smrt (která mě zaujala obálkou, názvem i anotací!), jsem tohoto autora vůbec objevila. Po přečtení výše zmiňované knihy jsem od autora chtěla přečíst něco dalšího.
Tohle byla opravdu nahláškovaná bomba jízda od začátku do konce. Bavila jsem se, byla znechucená (páč některé scény byly fakt drsné). Prostě to vyvolalo emoce, což dobrá kniha vyvolat má. Pro mě sice o chloupek slabší než Jako sama smrt, ale i tak naprosto skvělé. Ironie a humor, nezastavitelný hrdina a akce až po okraj. Jo, skvělé.
Po osobním setkání s autorem, jsem si nakonec všechny tři knihy o Strašákovi koupila (první jsem četla půjčenou z knihovny), protože to prostě uměl na besedě prodat. Neskutečně se těším na autorovy další knihy, už jen díky vyprávění o tom, co nového chystá. ;)