Jakub Hoza

česká, 1978

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Sochaři masa

Sochaři masa - Jakub Hoza

HODNÍ. ZLÍ. OŠKLIVÍ. SMRT JE POHLTÍ BEZ VÝJIMKY. Nad obzorem se sbíhají černá mračna a rozbahněnou krajinou Aisante projíždí dostavník. Uvnitř veze starého l... detail knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih
Projít ohněm
Projít ohněm
Jako sama smrt
Jako sama smrt
Do pekla a zpět
Do pekla a zpět
Sochaři masa
Sochaři masa

Nové komentáře u autorových knih

Okovy osudu Okovy osudu

„Tak jsem dočetl druhý, ale u mně v pořadí přečtený čtvrtý díl, protože jsem to mněl nějak pomotaný a nejdříve jsem přečetl Jako sama smrt a Sochaři masa, které jsem původně považoval za jedničku a dvojku této série, ale nakonec to ani tak nevadilo. Když to zpětně zhodnotím, tak Okovy osudu ze všech čtyř dílů asi nejvíce spadají do žánru fantasy, a dozvíme se zde více o původu hlavního hrdiny Nathaniela Darnsworna a jeho rodině, celá série byla skvělá a doufám že přibydou nějaké další díly.“... celý text
— nero 13

Theatre Macabre Theatre Macabre

„Theatre macabre, neboli děsivé divadlo je opravdu výstižné jméno pro tuto knihu, kde se celou dobu prodíráte násilím a množstvím mrtvol a fandíte stvůře, protože ty co tahle stvůra loví jsou ještě mnohem horší a jelikož netrpím stupidní humanitou, a Ježíšovým nastavením druhé tváře, tak jsem té stvůře aneb Nathanielu Darnswornovi fandil aby je všechny poslal do pekel. Fanoušci Dextera Morgana my budou určitě rozumět.“... celý text
— nero 13

Okovy osudu Okovy osudu

„„Nejhorší na práci zabijáka je odklízení mrtvol.“ „Jak by řekl klasik – co s nimi? Zbavování se mrtvol bylo obzvláště ve městě skutečným kumštem.“ Další, v pořadí druhý, příběh ze světa Nathaniela Darnsworna. Jedná se vlastně o fantasy, se špetkou humoru, a velkou nadílkou gore scén. Příběh trochu tlumí fakt, že zde vlastně sledujeme tři linie příběhů. Tři dvojice pan spisovatel prostě střídá podle potřeby. Až jsem měl někdy pocit, že si nabral velké sousto a sem tam to nezvládal. A díky tomu se tak ve své podstatě konec příběhu neustále oddaluje. Někdy to bylo i částečně nudné, nebo spíš otravné. Příběhu by sedla tak o třetinu menší gramáž. Něco vynechat, něco urychlit a vše zkrátit o osmdesát stránek. Malá ochutnávka: „Úkol zněl – sebrat bankéře Potterova gangu,“ pokračoval velitel Archer. „A vy jste z toho udělali jatka! Víte vůbec, vy dva, jak dlouho trvalo, než vynosili mrtvoly a jejich části a vytřeli krev!? A to se ani nechci zmiňovat o tom, že než jsme zjistili, která z uťatých rukou je toho bankéře, nedokázal mu ji ani náš nejlepší léčitel přihojit zpět! Nechci se zmiňovat, ale musím, protože teď nemůže ani podepsat doznání!“ „Tři křížky levou rukou snad zvládne,“ poznamenal Nathaniel. Ve všem tom ději se ztrácí i humorné scény, které si myslím čtenáři očekávají nejvíc. Avšak faktem je skutečnost, že pan spisovatel Jakub Hoza se rozjíždí. Okovy osudu jsou jeho teprve druhým příběhem, který napsal. A protože jsem četl i některé novější, je mi jasné, kam se bude jeho cesta ubírat. Ovšem tato kniha, tento příběh, opět naznačuje, že dokáže použít litry prolité krve a k tomu přidat humorné scény. Rozhodně však Okovy osudu doporučuji, protože svět Nathaniela Darnsworna je velmi zajímavý a propracovaný. Jsem zvědav na jeho další osudy. V tomto příběhu se totiž dost posunul a jeho sebevědomí rozhodně vystoupalo a pár příček výše. Citát: Přijde mi, že v rámci těch nejvypečenějších akcí pravidelně končím v kanálech.“... celý text
— Terva

Spálená země: kniha druhá Spálená země: kniha druhá

„Nemá cenu hodnotit jako separátní knihu. Je to zvlášť prostě proto aby se pejprbejk netrhal. Každopádně bomba (atomová) viz. komentář k jedničce.“
— panPatejl

Spálená země: kniha první Spálená země: kniha první

„Fallout New Bydžov? Mad Marx of Tanwald? Rešice evil? Opět trochu šokr. Další změnu kulis jsem stejně jako Kája God teda vůbec nečekal. Nejdříve mi tedy bylo trochu líto promarněné příležitosti. Strašidlák by určitě zasloužil ještě jedno nebo dvě klasická preapo pokračování. Ale po pár stránkách si každý správný prepper nádherně vyňůkovanou domovinu zamiluje. Zdroje inspirace jsou explicitně přiznány. Žádný skovávačky! A vůbec to nevadí, jedna hra je víc než milion slov. Za mě moc hezká tečka za Strašivránou. A už chřestím víčky od NukaKofoly netrpělivě čekajíc na Mad Hozovu další nestvorbu!“... celý text
— panPatejl

Přejít na knížky autora