Projít ohněm

Strašák pokračuje v krasojízdě :) Stále na útěku, stále v ohrožení života, žádný hluchý místa, jejda scifíčkový twistík, jedna hláška za druhou, prostě našlááááápnutý jako ostatně každá 'Hozovka'
Ještě o tom nevíte, ale přečíst to potřebujete! Samozřejmě až po prvním dílu...

(SPOILER) Spanilá jízda Strašáka pokračuje a tentokrát nám Jakub Hoza do mixéru naházel Matrix, Highlandera, Terminátora, bandu pašeráků a militarizovanou Evropu. Výslednou směs okořenil jaderným výbuchem, hromadou technologických serepetiček i krásně prezentovaných chladných zbraní. Servírováno v dětském kočárku.

Rozmašírovat hlavního hrdinu téměř na kaši už v úvodu je start na plné obrátky. Hned se mi v hlavě rojily otázky: Může autor zajít ještě dál? Ano, může :-D A co všechno zvládne náš chlapák přežít? No… opravdu hodně. A je to tak správně. Dostala jsem přesně ten typ akce, který hltám jako Homer koblihy – po tuctech a bez žvýkání.

Musím říct, že první díl série Do pekla a zpět nasadil laťku neskutečně vysoko. Jízda hlášek a akce nebrala konce. Projít ohněm lehce ubralo na obojím. Stále neskutečně šťavnatou akci víc naředilo prostředí a technologické vymoženosti. Myslím, že tady si na své přijdou právě milovníci sci-fi detailů. Já si vystačím s „bluescreen jak u Windowsů“. Mimochodem tahle scéna vysvětluje opravdu hodně :-D

Popkulturní hlášky nebyly už tak časté, ale zato vymazlené. Věřím, že jsem chytla většinu. Některé parafráze už z hlavy nedostanu.

Za naprosto bezkonkurenční scénu považuji nákup dětského kočárku. Vzkaz pro Ctirada: „Rozborku útočné pušky“ vč. nasazení pláštěnky musí každá matka zvládnout jednou rukou, za tmy, se řvoucím dítětem a třemi plyšáky v náručí. Jasné, vojíne? :-D

Oproti prvnímu, řekněme lineárnímu dílu se nám ve dvojce rozkrývá mnohem propracovanější příběh. Nic není náhoda a někdo v pozadí tahá za nitky. A vy to sledujete a říkáte si: Chlape, hlídej si záda. Nikomu nevěř. A pořádně je tam naporcuj!

Co mě bavilo:
* Nové lokace, ale i návrat do našich krásných Orlických hor.
* Strašákův oblíbený spisovatel (nice easter egg) a čtení na hajzlík
* Sexy ženské a bizarní protivníci
* Chladné zbraně. Narozdíl od Rebeky, já dávám přednost rovným čepelím :-D
* Geniálně vybraný název knihy
* Highlander model. Ten film miluju, až na ten šerm (ten se jaksi nekoná na mnou požadované úrovni). Ale pro tento typ příběhů mám neskutečnou slabost.
* Jaderný výbuch jako způsob depilace (doma nezkoušejte). O listu rotoru z vrtulníku pomlčím.
* Trojka. Doufám, že mu to klaplo (nejen kvůli tomu skáču na další díl :-D).

Samostatně musím vyzdvihnout šerm. Skvěle napsaný a s detaily, které mi jednoznačně řekly, že autor ví, kde se pohybuje (a jak se správně proti seku pohybovat). Narážky na larpy, meče a všechno to nádobíčko. Srdíčko mi poskočilo jak králíček Duracell.

Knize bych vytkla snad jen přehršel technických detailů. Protože palným zbraním rozumím asi jako A. J. Rimmer ženám, tak jsem se v tu chvíli ocitla v kůži prvočtenáře rodinného časopisu Zbraně a střelivo.

V každém případě epic závěr připomínající dobývání základny na Endoru mě neskutečně potěšil. Mám radost, když se hrdinům daří a tady se dařilo na všech frontách. Projít ohněm dostává úplně nový význam. Skvělý počin. Doporučuji!

„Před druhý, stojící džíp jsem přistál trojbodově. Na jednom koleni, jednu ruku opřenou o zem, druhou nataženou za sebe a do strany. Hlavu skloněnou. Zkuste přistát jinak a jste za k*kota, a ne za hrdinu.“

Tak jsem jednou narazila na Jakuba Hozu v Krakatitu. Krakatit je pražské knihkupectví, které je sen a ráj pro všechny milovníky sci-fi, fantasy, komiksů, military atd. No ráj, spíš peklo, protože nevíte, co dřív, a jste rádi, když vám pak zůstane aspoň na chleba. :-))) Knihkupkyně jsou totiž hodně pohotové, takže jsem odcházela s knihou i autogramem.

Z Krkonoš přes Egypt až do Švédska a zpátky do Čech. Tak by se ve zkratce mohla charakterizovat cesta bývalého elitní vojáka známého jako Strašák. Při kursu přežití, kterým se brání nudě, narazí na podivné lidí. Bohužel frekventanti jeho kursu toto setkání nepřežijí. On však ano a zjišťuje, že pokud není nesmrtelný, je minimálně nezničitelný. Jenže mu není dopřáno klidu, je pronásledován a někdo usiluje o jeho eliminaci. To však není tak jednoduché - "Proběhl jsem mračnem prachu a zbytky nepřátel."

Je to výborné, skvěle nahláškované, čte se to samo. V souladu s věnováním jsem si trochu té brachiální brutality opravdu užila. No a teď nezbývá, než doplnit si vzdělání předchozím a následujícími díly se Strašákem. :-)

Říkám Vám, že staré časy skončily. Je na čase, aby zanikly i staré rody. Jejich věk pominul. Naši předci se nechali zlomit lidským rodem, ale teď nastává čas, abychom si vše vzali zpět. To my máme právo vládnout světu. Nyní nastal čas našeho nejsvětějšího rituálu. Čas nasytit posvatý plamen životy obětí."

Ano, jsem to zase já. Strašák. A to jsem si myslel, že už budu mít klidný život. Že si budu žít na samotě ve srubu v krkonošských lesích, a vy o mně už nikdy neuslyšíte. Jenže, to jsem se šeredně spletl. Když uvidíte ženskou v nesnázích, radši seberte nohy na ramena. V žádným případě jí nepomáhejte, jinak dopadnete jako já. Zapletete se do tajemných rituálu, kde čekáte jako oběť, než vás pozřou plameny. A ani vaši věznitelé nejsou, k mé smůle, jen obyčejní lidé.

Od autora už čekáte téměř cokoli. Nechutnosti, brutality, ale hlavně skvělý humor, ten prostě nesmí chybět. A proto jeho tvorbu prostě miluji. Perfektní oddechovka, u které se budete smát, místy plakat, a někdy jen znechuceně kroutit hlavou a říkat si: ,, Co to ten Hoza zase vymyslel."

Moc se mi líbilo, jak autor to téhle knihy dal hodně tzv. Easter eggs. Odkazů na jeho další knihy. Miluji, jak si autor dokáže dělat srandu i sám ze sebe. U toho jsem se překvapivě bavila nejvíc. Teda kromě scén, kde narazí na takové naše čecháčkovství. Například, který Čech by si nechal zašpinit nové potahy v autě krví, že?

Musím přiznat, že po předchozí knize Do pekla a zpět, jsem čekala už úplně vše. Ale tento díl je mnohem méně násilný, obsahuje méně brutálních a bohužel i těch vtipných scén.

Tentokrát jsme se s hlavním hrdinou podívali i jinam než do Orlických hor. Byla to doslova okružní jízda po Evropě a části Afriky. Dostali jsme se do Egypta, Sicílie, Švédska, abychom se nakonec mohli opět vratit do autonomní oblasti v Orlických horách. Do samotných pekel.

Co v tomto díle musím ocenit je i nadpřirozeno, které se tu objevuje. Jeho vysvětlení mi vyrazilo dech. A kdoví, zda není něco z toho pravda.

Konec se mi líbil moc. Opět tu máme ukončený příběh, který ale slibuje další perfektní pokračování. A já se na něj už teď moc těším.

Hodnotím 4,5/5 (a to jen proto, že to autor umí ještě malinko lépe).

Pokud by šlo dát více hvězd než 5, tak jich téhle knize nasolím dobrých 10 minimálně.

Bavil jsem se ještě více než u první knihy. Více hlášek, více popkulturních odkazů.
Od první knihy, která je čistě akční jsme se dostali do více fantasy/sci-fi sféry, ale ničemu to nevadí a ten přechod je nenásilný. Líbí se mi zapracování historických postav do děje a i to, že autor semtam používá slova, která se v běžné knize, nebo dokonce ani v hovoru tolik nevyskytují, ale Strašákovi to přidává na jeho autentičnosti.

V jednoduchosti je kniha vykradeným Highlanderem, ale nikomu to nemůže vadit, jelikož Highlandera má každý rád.

Generace před náma žila Kulhánkem, moje generace má Kotletu a nebojím se říct, že s touhle akční polobrakovkou bude Jakub Hoza jedním z dalších pokračovatelů spolu s Honzou Slívkou v tomto žánru. Ještě přidat nějaký ten sex a bude mít Hoza odškrtnuto. :-D

Projít ohněm se mi velmi líbilo. Dokonce bych řekl, že je o něco lepší než nultý díl. Autor dokáže zajímavě pracovat se světem příběhu a během čtení jsem často přemýšlel nad tím, jestli je tento svět spíš dystopický, nebo naopak utopický.

Táto kniha Jakuba Hozu ma bavila viac než som čakal. Možno to bude znieť ako oxymoron, ale ide o kvalitnú brakovú literatúru v duchu najlepších kníh ctihodného doyena českého splatter punku Jiřího Kulhánka. Kniha je podľa môjho skromného názoru veľmi výdatným čitateľským zážitkom, ktorý uspokojí všetkých fanúšikov žánru, jej spád, dynamický štýl, rýchla a pritom celkom premyslená akcia ako aj ich-forma rozprávania sa nesie v duchu kníh Aktivní kovy a Zabíjení Štěpána Kopřivu, série Hustej nářez od Leoša Kýšu aka Františka Kotletu a Líheň od Miroslava Žambocha. Ak po náročnom štúdiu odbornej literatúry/pracovnom dni strávenom v korporáte potrebujete kvôli zachovaniu duševnej rovnováhy poriadny preplach šedej kôry mozgovej, Projít Ohněm je na to ideálny kandidát.

Narozdíl od posledních dvou komentujících jsem byl s knihou naprosto spokojen. Ano, přiznejme si, nejde o knihu obohacující světovou literaturu, ani tu českou, ale v rámci žánru je přesně taková, jaká má být. Akce, krev, střeva a vtipné hlášky. Nic více, ale ani nic méně. Nemusíte moc přemýšlet a hlava si odpočine. Takže v rámci žánru dávám pět hvězd (ale jinak je to naprostý brak :-D).

Nevim proč, ale nějak mě to nebavilo a přitom jde o brak, který obvykle zbožňuju.
Prostě to nemělo cool faktor, jak říká Kotleta.

Hrdina, kterého jsme nečekali, ale hrdina, kterého jsme jistojistě potřebovali.
Po marných snahách nalézt pokračovatele našeho rybníčkovitého subžánru jehož základy kdysi položil pan Kulhánek, jsem toto cílené hledání vzdal a jen tak občas ozkoušel české autory, ale nikdy to nebylo ono. Čímž netvrdím, že by nebyli dobří, to vůbec, ale chyběla tam ta správná nadsázka, která dělí masové pochechtávání nad lacinými urážko-vtipy od toho správného pousmátí nad hláškou, kterou by čtenář pronesl sám pro sebe stejně tak jako hlavní protagonista.
U pana Hozy to kdysi započalo knihou „Jako sama smrt“ jejíž obálka nemohla zůstat bez povšimnutí a nedostat se k nám do knihovny a vzápětí následováno všemi knihy autora. Kde o fantasy si povíme jindy, ale zejména série o Strašákovi brnká na tu správnou notu.
Bohužel jsem začal poměrně netradičním pořadím, a to od prvního dílu a následně třetím a čtvrtým. Na druhý díl jsem si musel do teď počkat, jelikož původní vydání se na trhu objevuje zřídka kdy a zejména u kapitalistického Bota za příšerné sumy. Bohudík ale, že se autora chopilo nakladatelství Mystery Press, kde u každé knížky je vidět, jak jim na ní záleží. Pevný papír, skvělé obálky, radost držet v rukách (jen kdyby děj neutíkal tolik, aby ji člověk mohl držet déle než pár hodin).
Každopádně se vyplatilo počkat. Rozdíl mezi událostmi v prvním a třetím díle je cca 100 let, takže jsem se těšil, jak se všechno pospojuje a jak některé události zapadnou do kontextu. Jediné, co jsme se nedozvěděli je, zda Toyoty přežily nejen jaderný výbuch ale i světovou apokalypsu - Restart.
Přiznám se, že nakonec se mi první a druhý díl líbily více, hlavně proto, že zachraňování sebe sama a boj o holé přežití (Projít ohněm) a případně zachraňování sebe sama a dámy v nesnázích (Do pekla a zpět) mi imponují osobně více, než záchrana civilizace ve 3. a 4. Čert vem lidstvo (a chalífát že jo). Stejně si to evidentně zasloužili.
Projít ohněm nám spojuje dvě roviny pro ostatní díly. V jedničce je Strašák pouhým člověkem a je to takový medailonek o jeho schopnostech, typu práce a štěstí v neštěstí. Projít ohněm začíná pohodovým americkým klišé, kdy bývalý zabiják učí nějaké wannabe vojáčky, jak přežít o samotě v divočině. To však nabere rychlý spád, zakousne se do toho akční premisa knihy a nepustí se toho až do konce. Projít ohněm je ta správná akční jízda, kde hlavní hrdina objevuje nabyté schopnosti a občas se podiví, že někomu fackou poslal hlavu na cesto ramena – země. Odkrývá svět stejně obdařených (i když u některých by to bylo spíše postižených) lidí, do kterého je vhozen asi jako prvňák mezi žraloky. Naštěstí má kontakty z minulosti, kteří ho na holičkách nenechají a taky nový meč. Meč a minigun jsou jedny z mála jistot ve strašákově světě.
Díkybohu že hlavní hrdina nehláškuje, aby se pobavili všichni okolo, ale zabíjí tak rychle, jak je potřeba a pod vousy, pokud je zrovna nemá spálené atomovým výbuchem, si spíše ironicky zabrblá něco pro sebe. Svěží vítr v českých končinách.
Bezmála 500 stran uteklo jak nic a já volám v duchu, že někdy vyjde třeba kniha mezi 2. a 3… Koneckonců 100 let je dost prostoru na tvoření… mrk mrk mistře.
5/5

Projít ohněm je poměrně standardní akční fantasy záležitost s hrdinou, na kterém mi pranic nezáleželo. Autor má zajímavé nápady, ale nedokázal je podat způsobem, který by knihu v mých očích odlišil od řady podobných fantasy stejného žánru. Projít ohněm je tak ucházející jednohubka na odreagování, která nicméně nezanechá silnější dojem.

Já nějak nevím......ostatní Cyrilovi příběhy se mi zdály lepší. Tohle mi přišlo až moc fantasy. Jistě, akce střídá akci, opět nám tu krev stříká po litrech, vtipných hlášek a narážek neubylo, ale ...no něco mi tam chybělo, nebo přebývalo? "...teď už nejsou mladí s neklidní, jsou mrtví a nehybní....."85%

Měl jsem posháněné ostatní díly a pak jsem se dočetl, že Projít ohněm je jednička a byl docela kumšt ji někde splašit. Nakonec jsem rád, protože kniha mě hodně bavila, skvěle se čte, prostě baví a je narvaná nekorektním humorem, což byla v dnešní pošuk době slast číst. Souhlasím s nerem13, že kniha brzy přistane na zakázaný index, tím pádem vzroste i její hodnota a lidi si ji budou muset pomalu přepisovat. Považuji ji proto za klenot na naší scéně a těším se na další díly od pana Hozy

Nejlepší novodobá Kulhánkovina, které může směle konkurovat leda pan Brožovský. Kyštleta se může jít se svojí dnešní tvorbou leda klouzat do školky.
Knížka je nacpaná vtipnou brutální akcí, neotřelým humorem, nekorektními narážkami i odkazy na kultovní díla kulhajícího mistra. Oceňuji, že autor i přes dekadentní blízkou budoucnost vykreslil přeměnu naší zemičky ve velice optimistickém duchu. Kdyby jsme se dokázali ubírat alespoň z půlky tak dobrým směrem jak je uvažováno v Dojení ohněm, hned by se nám tu žilo líp.
Když přimhouřím oko nad pár trochu přehnanými českými vynálezy, které i v rámci vykresleného světa trochu vyčnívají, tak je to v podstatě plných 5. Určitě se brzy vrhnu na prequel a další díly.

„Neskutečný.
Ať se vrhnu
kamkoliv,
furt se mě někdo
pokouší zabít.“

Když jsem přečetl všechny tři knihy o Strašákovy, furt mi v hlavě strašila jedna věc. A tou byl fakt, že Strašák sice vládne jakýmsi plamenem a nevadí mu „oheň“ Nikde však nebylo pořádně vysvětleno, jak k tomu sakra přišel. No a pak jsem na to přišel. Jedna z předcházejících spisovatelovo knih „Projít ohněm“, (to je ona) je právě tím chybějícím puclíkem ve formátu. Jen jí nikdo tak nějak nezařadil do série „Strašák“. Je to hlavně dáno faktem, že sem všichni vkládají knihy, nikdy je nečetly a navíc jen okopírují anotaci z nakladatelství. (Já dělám to samé) No a tam o nějakém Strašákovi není ani zmíňka. (tak jsem to napravil)

Malá ochutnávka:
Nakonec jsem jeho tělo potopil pod hladinu v korytě říčky a zatížil pořádným balvanem. Hlavu jsem vrazil pod jiný kámen o kus dál.
No dobře, přiznávám, že jsem mu pro jistotu probodl srdce zahroceným klacíkem. Když to mělo podle pověstí zabírat na upíry . . . Jeden nikdy neví. Ale česnek jsem mu do pusy necpal (hlavně proto, že jsem ho neměl).

Projít ohněm, jak už nám tvrdí název knihy samotné, je tedy prvním Strašákovo příběhem. Nastal tedy čas nejsvětějšího rituálu. A Strašák to zvládnul. (Neptejte se jak, přečtěte si knihu) Není to taková sranda, jako pozdější knihy, ale i tak jsem se u některých scén řezal smíchy. Třeba scéna s hlavou, oddělenou od těla – to jsem fakt brečel – slzel. (neplést s jedním nejmenovaným Stronciem) Další veselou vložkou je ta o jednom nejmenovaném spisovateli, který zabil svého kritika. Shodou okolností (že jo pane Hoza) si na jednom nejmenovaném záchodě Strašák do jedné jeho knihy pustí. A prý je to docela dobrý. Jmenuje se to „Theatre Macabre“. Tak necháme reklamu reklamou, než mě spisovatel umlátí, v sebeobraně, svou novou devítiset stránkovou knihou a letíme dál.

Citát: I nesmrtelného chlapa zpomalí, když kolem sebe musí plivat štětiny z notně opoužívané záchodové štětky.

Je to celé akční, dobrodružné se spoustou ironických poznámek a sem tam i černého humoru. Opět tu najdeme spousty popkulturních odkazů na filmy, postavy i hudbu. Příkladem je třeba správný návod na doskok při dopadu. „Na jednom koleni, jednu ruku opřenou o zem, druhou nataženou za sebe a do strany. Hlavu skloněnou. Zkuste přistát jinak a jste za kokota, a ne za hrdinu“. Je toho tady spousta. A jsou tu i ženy, to ne že ne. Dokonce i na ty mimozemšťany přijde (zase). Pardon, já jen, že jsem nejdřív četl ty pozdější příběhy, tak se mi to trochu motá. Snad to nebudete brát jako spoiler. Tak že u mě dobrý. Za plný počet Hetešovo plamenných žlutých . . .
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )

Citát: Sáhnout poslepu řezníkovi do zásuvky s noži bývá stejně bezpečné, jako ponořit ruku do akvária s piraňami.

PS – Ta nová devítiset stránková kniha se z logiky věci bude jmenovat zajímavě. Když vezmeme pořadí knih Strašák1 (plamenný) přichází, Strašák2 Do pekla a zpět, Strašák3 se vrací (kniha první), Strašák4 se zase vrací (kniha druhá) no a pak asi ten logický postup (nebo vzlet) Strašák5 ve vesmíru. Prosím vás, tu poslední jmenovanou nikde nehledejte. Pravděpodobně je ještě od krve jednoho kritika (dostal s ní přes hlavu - opakovaně) a je schovaná v důkazním archivu na Pankráci. Možná tedy nejdřív na Pankrác? Budoucnost je nejistá.

Citát: Pokusil jsem se zvednout pohled k její tváři, ale bohužel jsem to vzal přes prsa. Další zdržení.

Tak tahle kniha o Strasakovi byla z celé série nejlepší. Bohužel jsem četl první Spalenou zemi, tak to mám trochu prohazene...

Highlander je zpátky, jen si říká jinak a místo skotských hor brázdí hlavně ty české. V dramatickém a humorem prošpikovaném ději plném akce nemohou chybět souboje všeho druhu, pak také něco jako X-Meni různých typů na obou stranách bitevní linie, a samozřejmě zbraně: střelné, sečné, bodné, dokonce i jaderné. Řízná a zábavná četba, oživená vizí Evropy za pár let, v níž v mnoha zemích probíhá občanská válka: zoufalí domorodci se brání sílící moci evropských muslimských kalifátů.
...
Pozor letí! upozornil jsem je těsně před dopadem granátu česky.
Po výbuchu, který se rozlehl mezi skalami, se ze zákrutu vyvalilo mračno prachu. Podle výkřiků, které následovaly těsně po explozi, mi zasažení nerozuměli. Jejich chyba, měli se učit světové jazyky.
...
Ve spíži jsem našel kromě sucharů také lančmít. Naštěstí to byl starý čínský lančmít, tj. z pravého vepřového masa, a nikoliv nový čínský lančmít, pravděpodobně vyráběný čínskými dětmi ze separátu z jiných čínských dětí.
...
Jak jsem zjistil, ten milý, laskavý a chápající pán, se kterým jsem si tak hezky popovídal, mě označil za vražedného sociopata. Něco na tom možná bylo, ale stejně nemusel být hned tak sprostý...

80 % (zatím 65 hodnotících, průměr je 87 %).

Moje druhá kniha od pana Jakuba Hozy, a opět slušnej nářez určený hlavně čtenářům kteří nemají rádi EU, Bruselské Marxisty, gender pošuky, ekologické teroristy myslící si že znovu budou poroučet přírodním zákonům, a i jiné druhy sluníčkářů, kteří si o lidech kterým se tato kniha a tento druh literatury líbí, myslí že jsou dezoláti, kterým je potřeba časem všechno normální zakázat.
Tímto si autora dávám do oblíbených, protože mně jeho myšlení a fantazie baví a budu si muset sehnat jeho další knihy než se dostanou na nějaký index knih zakázaných.

Svižná akční jízda plná rozstřílených a rozsekaných těl, nechybí spousta zbraní a vozidel, se kterými si autor obzvláště vyhrál. A bez trefných hlášek by to nebylo to pavé ořechové. "Když jsem tě opuštěl, byl jsem učedník. Nyní jsem mistr." Skvělá jízda v Kotletově stylu.