Vila na Sadové
kniha od: Richard Sklář
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246758/bmid_vila-na-sadove-ULK-246758.jpg
3.7
338
Makléřka Bo série
1. díl >
Každý starý dům má svá tajemství... Román, který přináší dva nezávislé, ale prolínající se příběhy, odehrávající se ve vile na Sadové ulici v Ostravě v minulosti a přítomnosti. Zčásti román fiktivní, zčásti skutečný. 1941 Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora a Johann Proske začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Muž na prahu šedesátky, přední úředník kanceláře starosty Moravské Ostravy. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i cennou sbírku uměleckých předmětů ukrývá… 2013 Realitní agentka Roberta, přáteli nazývaná Bo. Životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu. Jejich společná minulost sahá ale mnohem dál. Do Bosny, kde před 20 lety pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra. Tuto dobrodružnou část života už ale mají dávno za sebou. Alespoň si to mysleli… O vilu na Sadové, kterou jejich společnost prodává, se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich bosenskou minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se je rozhodl najít a pomstít se. Hra "kdo s koho" začíná... Dva příběhy, dva osudy, minulost a současnost. A tajemství, které všechno spojuje… Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.... celý text
Komentáře (137)
Komentáře 137 Recenze 5
V knize ze prolínají dva příběhy, jeden současný, drsný, s drsnou Bo, která jako realitní makléřka musí řešit spoustu zvláštních věcí, které se točí okolo vily na Sadové. Druhý příběh je vlastně deník stárnoucího úředníka za protektorátu. Ty příběhy si v knize žijí vlastním životem, oba jsou zajímavé, úžasné, čtivé a na konci se kruh uzavře. Zjistíte, že vše patří k sobě, i když to zdánlivě tak nevypadá. Další úžasná kniha o válečné Ostravě, příběh obyčejných lidí, lidského utrpení a hrůz války, o kterých jsme se ani ve škole neučili. Dlouho budu mít knihu v hlavě.
ač babička, ač nejučuranější babička české literatury (TomHr), hlavní hrdinka je šaramantní dáma, která se navzdory své minulosti snaží žít "normální" život. Přesto jí minulost dobíhá a komplikuje život. Otázkou je, zda by ho vlastně uměla žít bez adrenalinu. Rozhodně je sympatická její pokora k těm "normální" starostem a radostem i svérázný přístup k životu. Druhá dějová linka je vystavěna na vzpomínkách Johanna Proskeho, který byl v době protektorátu jedním z obyvatelů Vily na Sadové. Prolínání obou příběhů je zajímavé a dodává příběhu na tajemnosti. Ostravsko je region rázovitý a taková je i celá knížka. Na jedné straně až brutální popisy násilí, na straně druhé tajemno okolo vily .... Za mě výborný literární počin, díky za něj.
Kniha se mi velice líbila. Svižně to odsípalo, četlo se to samo. Určitě si od autora ještě něco přečtu.
Ostravský Bruce Willis si říká Bo a je to hlavní hrdinka Vily na Sadové. Ač žena v letech, dokonce už babička, navíc sužována urologickými problémy (asi nejučuranější postava české literatury) sice málem umře, ale samotinká vyřídí balkánský gang. Ostravou se řítí dvoustovkou, je plná klišé o policajtech a řidičích velkých černých bavoráků, zkrátka nepříliš sympatická bába. Autor si vysnil svou hrdinku a cítí potřebu vykreslit ji čtenáři do nejmenších detailů, a tak se v první kapitole dozvíme, co Bo ráda jí, jak bydlí, čím jezdí, jaké nosí hadry a spoustu dalšího balastu, který obrázek postavy nevylepšuje. Naopak. Škoda že autor nenechal větší prostor fantazii.
Dojem z knihy významně vylepšuje druhá dějová linie, zasazená do let nacistické okupace. Deníkové záznamy vyššího úředníka ostravské radnice Proskeho plasticky zobrazují každodenní život, či spíše přežívání, v okupované Ostravě. Proske je naturalizovaný Němec, zdánlivě přisluhovač fašistické vrchnosti. Je to však člověk, který dokáže dobře rozlišit dobro a zlo, a to i v době relativizace hodnot a nulové ceny lidského života. Člověk, který i v předdůchodovém věku, kdy by se mohl držet v závětří a jít s proudem, najde v sobě sílu a osobní statečnost. Vyhraněný smysl pro čest a povinnost mu nedovolí nezapojit se do odbojové činnosti. Tato historická část knihy je působivá a autor ji zdárně propojil se současnou akční zápletkou.
Navíc: kdo zná Ostravu a okolí, místní reálie a osobnosti, ten si knihu užije dvojnásob. Takže přes všechny výtky pět hvězdiček a jdu omrknout další knihy Richarda Skláře.
Z knihy mám pocit, že si autor zpočátku plánoval napsat dva plnohodnotné příběhy. Ani jednomu se ale nechtěl věnovat na 100%, tak to nakonec našrouboval do sebe, aby si značně kvalitnější historickou linkou vypomohl při objasňování současnosti a použil to jako oslí můstek. Na knize je tak strašně moc poznat, že ji psal muž. Bo je vykreslena jako totálně neženský voják v záloze, který se jednou za čas rozpomene, že je vlastně žena. Zvláště když si v četných případech neustále potřebuje odskočit. Nevím, jestli jsem měla třeba špatnou verzi, ale Hýrnyx Týrnyx neexistuje. Když už, tak Mýrnyx, tohle by měl editor pohlídat. Na druhou stranu chápu, že v té přehršli ostravštiny to byl asi oříšek. Věty začínající „Mi se…“ mě neskutečně štvaly. Je to škoda, potenciál kniha měla a na začátku mě bavila, dokud se to nezvrhlo.
Na mě tedy dost dlouhé a zbytečně natáhlé a místy taky docela brutální, úplně mi nedělalo dobře o tom číst. Na druhou stranu jsem se dozvěděla něco o protektorátní Ostravě, o tom jsem zatím žádnou knihu nečetla, tento děj byl zajímavý, i když místy také trochu hluchý. Bo, na to jak musela být inteligentní, když dokázala tolik předvídat a poradit si ve svízelných situacích měla občas vyjadřování jak z páté cenové, té ostravštiny na mě bylo moc, zas až takhle my tady v Ostravě opravdu nemluvíme :)
Děj mi přišel občas málo uvěřitelný, no ale i přes to všechno na něm něco bylo, protože knihu jsem neodložila a se zvědavostí dál četla, jak oba příběhy dopadnou. Konec byl dojemný. Snad o takových příbězích budeme i nadále jen číst a nikdy je nebudeme muset zažít.
poprvadě, je mi líto, že má kniha tak nízké hodnocení, proto se přikláním k 5*, ačkoli sem byla hodně na vážkách, neboť musím souhlasit s tím, že některá místa sou hluchá, natažená, zdlouhavá.... nicméně jazyk je natolik čtivý, že to vlastně ani tak moc nevadilo, dost dobře se to četlo, skoro samo....
dějová linka z války samotný příběh o bo posunula úplně do jiných sfér.... odhalení následné minulosti vily a jejích obyvatel bylo nesmírně dojemné, protože takových podobných příběhů muselo být po celé zemi mraky.... zapomenuté osudy, ztracené rodiny a přátelství, musela to být těžká doba....
ačkoli to má své mouchy, tak mě si ta kniha koupila....
Z knihy mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu měla dobrodružné a hltací části, které mě bavily a opravdu jsem je hltala. Podporovaly to i krátké kapitoly, zakončené zápisky z deníku z protektorátní Ostravy.
Na druhou stranu měla kniha rozsáhlé popisné pasáže, které mě nudily.
Musím uznat, že příběh z protektorátní Moravské Ostravy mi přišel promyšlenější a o dost lepší.
Kniha mohla být o dost kratší, o to větší by u mě měla úspěch.
Za mě teda super! Dvě časové linky, dva různí hrdinové. Bylo to napínavé, čtivé prostě to mělo spád. Jen Bo mě už občas lezla na nervy. :)
Námět mi přišel hodně dobrý. Skloubení historie a současnosti nemělo chybu. Jamese Bonda mám rád. Takže kde je chyba, že mě tahle kniha až tak nezaujala? Dějové linky poskládané halabala přes sebe, občas se sešly, občas minuly. Pořád dokola opakovaný místopisný popis. Zaměření autora na tělní pochody hlavní hrdinky mě postupně začalo víc a víc otravovat. Rozvláčnost psaní byla ve druhé půlce téměř nesnesitelná. Jako oddechové čtení v polovičním rozsahu by to myslím byla pecka.
Dočetla jsem a přiznávám, že jsem trochu rozpačitá. Dva prolínající se příběhy a každý z nich úplně jiný.
Příběh vily na Sadové a jeho obyvatel v době okupace Ostravy je mimořádný. Plný tajemství, plný skromného a přitom životu nebezpečného hrdinství, jednoduše a prostě popsaný v deníku "obyčejného" hrdiny Johanna Proskeho. Napínavý a zajímavý, včetně odhalení toho, co bylo dál. Za tuhle část knihy bych klidně dala všech pět hvězdiček.
Ale co s šíleným současným příběhem nepravděpodobné Bo, který obsah knížky natáhl na skoro pět set stran? A k čemu byla ta bosenská linie, která tak nějak zůstala nedovysvětlená? Někdy jsem měla pocit, že jde spíše o komiksový příběh s Larou Croft po x letech...
A nakonec, jakožto rodilá Slezanka, musím na sto procent souhlasit s komentářem Metly, líp bych to nenapsala.
Richardu Sklářovi přeji vše dobré a jeho Vile na Sadové uděluji tři dobré hvězdičky.
Dva v jednom z Ostravy. Napsáno Ostravakem. Akční thriller z dnešní doby a výtečný příběh z doby okupace Ostravy. Kvalitu současného příběhu sráží přílišná popisnost konzumace, hygieny, zároveň občerstvuje místy použitá "ostravština". Příběh z doby okupace je napsán lépe, dobře zachycuje atmosféru stísněnosti, udavačství i osobní statečnosti obětí nacistického teroru. Kniha jako celek je poctou protifašistickému odboji a jeho obětem. Závěr ve kterém se současnost a minulost spojí, je za mne dostatečný a dojímavý.
Pro mne jako "moravoslezana" příjemné čtenářské překvapení.
Za mě moc fajn kniha, bavilo mě ji číst, děj frčel, navíc Ostrava a její svéráz skvěle zachycen, místy čtení doprovázely výbuchy smíchu.... velká spokojenost!!! Už jdu shánět Anděla smrti, páč Krátký proces již mám přečten. Za mě SUPER!!!
No nevím... Dočetla jsem, ale asi jen proto, že místa, kde se vše odehrává dobře znám. Taky ostravština mi byla příjemná, jako bych mluvila s babičkou. Děj byl překombinovaný a Bo jak nesmrtelná teta. Úryvky z válečného deníku mě některé bavily některé nudily.
No upřímně,ze začátku žadný zázrak,i jsem chvilku přemýšlela že knihu odložím.Ale pak to dostalo docela spád a už to frčelo.Ty úryvky z minulosti na mě taky působily spíše rušivě,hlavně ke konci.Celkově dílo hodnotím jako čtivé a pro mne jako takovou exkurzi do jiného žánru.
Tak z knihy mám rozporuplné pocity. Celkově byla dost dlouhá a zbytečně moc místopopisná - ke konci jsem už musela trošičku přeskakovat, abych vydržela číst. Historická linka byla opravdu zajímavá, ta současná už mi chvílemi šla na nervy. Jako ano, žena v určitém věku už může mít jisté problémy, ale autor se na ně tak zaměřil, že už jsem byla vyloženě alergická, pokud jsem někde zahlédla slovo "gaťky". Akční zápletka byl dobrý nápad, ale provedení ve stylu Jamese Bonda už tolik ne. Nemohu knihu úplně zatratit, ale je to takový průměr...
Kniha o jedné vile a pár obrazech, které nedají spát.
Pořád jsem myslela že dám čtyři hvězdy ale za ten závěr si kniha zaslouží pět.
Výborná béčková detektivka popisující střet s mafiány během pěti dní v Ostravě. Velké plus autorovi za přesný místopis, bydlím vedle Keltičkovy ulice a díky tomu jsem měla pocit, že se tohle opravdu děje za domem. Zmínka o bezdomovkyni Zuzaně už byla jen třešinkou pro nás místní.
Mafiánská část se střídá s úryvky z deníku ze čtyřicátých let, z počátku knihy hezké zpestření,ke konci knihy možná spíše rušivý element odpoutávající od sakra napínavého děje s Bo. Naturalita mi v knize vůbec nevadila, spíš naopak, v jedné části mě oční nervy řezaly neuvěřitelně :) a pokud děj knížky pociťujete na vlastní kůži, je to pro autora velká pochvala. Takže i když se hlavní hrdinka zdá jako mix Walkera a Mcgyvera vůbec nevadí. Jsem nadšená a i mě mrzí, že jsem se ke knížce dokopala tak pozdě, dostala jsem úplně něco jiného, než co slibuje obálka.
Neprecetla jsem si anotaci. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz se po trochu vleklem uvodu rozjela takova kovbojka :)
Soucasna dejova linka me moc bavila, obzvlast odbocky do nedavne balkanske historie. To mam rada. A taky mam rada beckovy akcnaky, tak jsem i sceny pritazene za vlasy slupla i s navijakem.
Valecna dejova linka byla moc dojemna. Autora deniku jsem si jako cloveka naprosto zamilovala. Obcas mi z ni bylo moc smutno, ale libilo se mi jak byla i pres vsechny valecny sracky plna nadeje a lasky.
Pokud nekomu vadily caste popisy vylucovacich scen, doporucuji knihu Skleneny pokoj. V te jsou tak caste a tak priserne sexualni sceny, ze vas pak par uniku moci nerozhazi.
Kniha byla tak napinava, ze jsem ji precetla za dva dny. A dokonce jsem zkousla i to pouzivani "mi" misto "mne" ve tretim pade, ktere normalne nemuzu vystat.
Hvezdicku ale precejen musim ubrat za nedotazeny konec. Zustalo mi nejak moc nezodpovezenych otazek.
Pokud mi je zodpovi navazujici dila, rada zmenim hodnoceni na 100 %. Takhle kniha si podle me spatny hodnoceni nezaslouzi.
Ale upachtěné 3*. Hlavně za tu válečnou linku. Kdyby se autor soustředil jen na ní, udělal by lépe. Ale možná by ji svým slovním průjmem "zprasil" stejně jako tu současnou část. Ta je navíc na spoustě míst tak nepravděpodobná a nelogická, až to bolí.
A autorova fascinace různými tělesnými tekutinami, to už je skoro na diagnózu.
Do čtení knihy jsem se pustila s chutí koncem minulého roku, hodila se totiž do výzvy. Moje chuť však rychle zhořkla. Anotace velice lákavá, děj knihy podle mne hrozný. Současná dějová linie nepochopitelná, hlavní hrdinka ze železa. Občas jsem sice viděla autorův smysl pro humor, rozhodně však ne ve stálém popisování čůracích potíží Bo. Ty 2* jsou vlastně za linii odehrávající se v minulosti. Byla zajímavá, i když i k té mám trochu výhrady. Dočetla jsem vlastně jenom kvůli tomu, abych věděla jak to dopadne po válce.
Čtenářská výzva 2019 - 11. Děj knihy odehrávající se v Ostravě
Od knihy, kterou jsem si našla jen díky čtenářské výzvě jsem nic moc nečekala. A nakonec jsem byla velmi mile překvapená. Po dlouhé době jsem se ke knize vracela každou volnou chvilku a hltala jsem další a další příhody neohrožené Bo prokládané zápisky z deníku z II. světové války, které přesně popisovaly život "náhradních" obyvatelů vily na Sadové v Ostravě. Vůbec mně nevadilo, že střelená Bo je neohrožený Mikeš v sukních, spíš jsem oceňovala autorův smysl pro humor a od začátku až do konce jsem se opravdu bavila. A konečné rozuzlení spojí dohromady dvě časové roviny tak, že všechno do sebe zaklapne jako puzzle. Rozhodně mám v plánu přečíst si i druhou knihu s touto poněkud "prdlou" hrdinkou!
Četla jsem v rámci čtenářské výzvy a opravdu to byla výzva :))) prvních asi 100 stran jsem se s knihou hodně sžívala, nemohla jsem přijít na chuť hlavní jedince, stylu psaní, pořád jsem moc nechápala o co v knize jde, co je to za zápletku, rušil mě přechod že současnosti do minulosti.. A pak si to všechno najednou sedlo a začalo mě to nesmírně bavit :) jak už bylo řečeno, jak Bo všechny nástrahy přežila, bylo až nereálné, ale zamilovaná jsem si ji :) k Ostravě mám rodinné vazby, takže mě bavil i slang a místní srandicky. Závěr jsem zhltla jedním dechem a volné pokračování si určitě přečtu :)
SPOILERY - celou dobu jsem se bála, kdy se někomu bude opékat ruka a taky kdy bude odhalen Johann Proske. Část z minulosti se mi líbila mnohem více, především svou potenciální autentičností. Příběh Bo byl sice napínavý, ale v mnoha místech nepochopitelný - např. chce jí zabít mafie, tak si den na to přiveze z ciziny dceru a vnuka, pak je nechá samotné a diví se, že je mafiáni opravdu šlohli. Lidé kolem ní umírají, ale když se na pár dní ztratí zaměstnanec František, nebo když dlouho nepotká spolubydlícího Honzika, vůbec ji to nezajímá. Jednání nepřátel, kteří se měsíce úspěšně infiltrují do života Bo i Řídi, a nakonec vše úplně pobabrají, je také dost těžko pochopitelné. Čtyři hvězdy za napínavost, historickou linku a za Ostravu.
Dočteno kvůli čtenářské výzvě. Děj odehrávající se v současnosti je místy těžko uvěřitelný, pro mě někdy zbytečně morbidní, a zdlouhavý. Mnohem opravdověji působí deníkové záznamy, které ve měn vzbudily daleko více emocí a námětů k přemýšlení než příběh přestárlé supeženy jménem Bo. Hvězdičky jsou za deníkové záznamy a závěr knihy.
Mi se to docela líbilo. Souhlasím s komentářem haki34. Akorát jsem neměl šok s rozborem menopauzy a u toho močení jsem si říkal, že holt takřka každý máme nějakou tu specialitku v oblibě, že?
Jinak celkem klasicky dvě dějové linky, z nichž ta druhá válečná měla odlišný styl (chválím) a vždy kratší kapitoly, což považuji také za rozumné. S povděkem jsem přijal otevřený popis setkání s hrajícími si dětmi na ulici nebo vybydlené baráky. To je samozřejmě choulostivé téma, kterého se mnozí bojí a raději ze sebe dělají hluché a slepé.
I přes poměrně dost stran to šlo rychle a rozhodně jsem se nenudil. Takže doporučuji a hlásím dokončení letošní výzvy!
Tak tohle pan Sklář nenapsal pro mě. Začala jsem číst díky čtenářské výzvě, dočetla jsem jen kvůli čtenářské výzvě. Nebýt jí, stala by se Vila na Sadové třetí knížkou (spolu s Alfem a Arabelou), kterou jsem v životě nedočetla.
Pomalu dobrá polovina knížky byla popis jízdy autem- kterou ulicí Bo jede, na kterou ulici zabočí, jaká je v daném místě povolená rycholost, jak moc tuto rychlost Bo překračuje. Děj pokračoval tím, že si Bo vaří kávu a dává si něco k jídlu, vaří kávu a dává si něco k jídlu a vaří kávu a dává si něco k jídlu. Po kávě logicky přichází (často strastiplné) čůrání - ze všeho, co jsem zatím četla, tohle je knížka s nejdelší pasáží, která popisuje, jak je někdo na záchodě :) Kdyby mi Bo byla sympatická, tolik by to nevadilo. Mi ale k srdci moc nepřirostla, proto bych ji bez problémů nechala na tom záchodě samotnou, nemusela mě tam pokaždé brát s sebou.. No a někde mezi tím se odehrává sice dost šílený, ale ne úplně špatný příběh.
Vlastně příběhy dva. Díky bohu. Ten z válečných ostravských let byl skvělý. U toho jsem si vždy odpočinula a zase jsem zvládla vrátit se do současnosti, a nakonec to po obrovském boji i celé dočíst..
!!! SPOILERY !!!
ale jooo, po sáhodlouhé úvaze dávám 4, protože nakonec jsem se při čtení dobře bavila a navzdory počtu stran (který by jistě šlo zredukovat) to šlo docela rychle...
k Bo : spousta negativ - přezdívka Bo, zjevně taky odkaz na Ostravu, je teda podle mně hrozná...(to už raději ta babina :P)..hned v úvodu mě "šokoval" úryvek s rozbory menopauzy a spol. a taky vylučovacích problémů, které se pak vytrvale táhnou celou knihou...pan autor asi rád močí nebo co - každopádně je to rozdíl proti spoustě knih, kde je tato záležitost zas trestuhodně opomíjená a hlavní hrdinové i několik týdnů nevylučují (nebo ve velmi skrytém , nezveřejněném utajení...)
dále jisté výrazy - třeba vlasy do "mrcku" a slovní spojení "stáhnout mrcek" mi krutě rvalo uši....jo a "mi" - často, hojně, všude...mimo jiné :)
kniha je takový rychlokurz ostravštiny pro čtenáře (bo, mi, chachar, bebechy, cyp, synek...atd...) - ve finále mi to až tak násilné nepřišlo...(a nebo jsem si zvykla)
co mně teda dostalo byla celkově Bo - agentka XXL - 20let od fochu, občas si zaběhá, ale najednou z ní je železná lady, která vyřadí celý gang...nejvíc patrné to bylo v poslední pětině děje, kde sice domlácená, špinavá, pomočená, s pohmožděnými žebry, vylouplým okem atd. v pohodě leze z jímky, řídí, pere se...a samozřejmě vyhrává....myslím že ani ta její ochranná skořepina z grafenu či čeho by jí takhle nepomohla...dále funguje na 20kávách denně, k tomu lžička medu, občas nějaký ten sendvič, pizza...
apropo pizza - jak věděli ganstři, že si zrovínka v ten moment bude chtít objednat pizzu ?? (a měli v záloze nepravého pizzaře s překvapením ??) nebo tak rychle improvizovali po odposlechu ?? nebo ???
a posmála jsem se zejména na konci při jejich úvahách o dětském hřišti u parku a jeho názvu (trocha černoty, no)
Říďa - autor ho asi odstavil bokem, aby nemusel zapojovat do dějě více postav, nebo co, protože ten infarkt by si s tolika kávami vykoledovala jistě i Bo...
Adam - ten mi byl podezřelý hned od začátku a aha ho - byl to syčák :D
"medvědí tlapka" už měl babinu na lopatě a nechal ji tak ? taky nechápu...
Divím se taky, že zločinci nechali na pokoji Františka, Honzíka, Anetu i Patrika - že by si najednou nechtěli přidělávat komplikace ??
pěkná B-čková akční scéna s hořícím Ostramem v pozadí..a happy end s propojením příběhů na konec, to pozvedlo moje hodnocení..příběh Johanna Proskeho mě totiž zaujal, a to hodně...místy jsem zvažovala, co mě baví víc, zda minulost, a nebo ta současnost..akorát Johannovi jsem přála hezký důchod s vnučkou, nuž co, osud je osud...a autor teda ve finále provázal oba dějě a aktéry pěkně, nenásilně..
co potěšilo - že v Ostravě a okolo ní žiju už pár roků, takže jsem s Bo v duchu jezdila a bloudila po všech uličkách..(akorát doufám, že ve skutečnosti se tady neválí tolik mrtvol :D) a s mapou v ruce poznala i pár nových míst..mimochodem, vila na Sadové si fakt o nějaké takové tajemství a příběh říká :)
souhlasím i s názory spolučtenářů (zejména luděk.n, metla ) - Bo je nesmrtelná, mafiáni prudce zhloupnou a dělají školácké chyby, motivace k akci pochybná...a chybělo mi uzavření příběhů - co Ama, co Říďa....a tak.. a jak píše marhoul - předobraz patologa Igora jsem taky odhalila správně ;)
nakonec ale převážilo to kladné a doporučuji, minimálně zkuste :) já jsem se ve finále pobavila dost dobře..
Štítky knihy
Ostrava historické detektivky protektorát Čechy a Morava historické romány prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2015 |  Vila na Sadové |
| 2015 |  Anděl smrti |
| 2018 | Morgenland - Za největším tajemstvím Třetí říše |
| 2020 | Krátký proces |
| 2011 | Besceler!!! |
Kniha Vila na Sadové je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 471x |
| Čtenářské výzvě | 244x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 154x |
| Chystám se číst | 179x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 2x |