emilieselden komentáře u knih
Bavilo mě to stejně jako předchozí díly. 3,5*
Stále stejně dobré hlášky, u kterých se člověk musí smát nahlas. 3,5*
Mě se to příliš nelíbilo. Všechno bylo takové šílené, divné, nejasné a zamlžené. Hlavní hrdinka mě děsně vytáčela. To jak se chovala vůbec nebylo normální. Příběh to nebyl špatný ale určitě by se to dalo napsat líp. Napadá mě k tomu ještě jedno slovo - psychopatické.
Knihy od R. Bryndzy čtu hlavně proto, že jsou čtivé. To se jim upřít nedá. Jinak jsou to pouze průměrné, možná až lehce podprůměrné detektivky. Navíc je na nich velmi znát, že autor je homosexuál. Protože těmi se to tam jen hemží.
Kniha je rozdělená do tří částí. První nám představuje hlavní hrdiny, v druhé se odvíjí příběh z minulosti a ve třetí současnost. Minulost se mi líbila nejvíce a kdyby celá kniha byla jen o ní, tak by nebylo co vytknout. První část byla příliš zdlouhavá, třetí ušla ale úplný závěr byl zklamáním. Ale i tak dávám 3,5*.
Bohužel absolutní ztráta času. Vůbec mě to nebavilo. Téměř bez děje, je to jenom nudná romance. Ještě ke všemu napsaná jako žákem ZŠ.
Tohle je staré, dobré, poctivé čtení. Postavy nejsou ploché, dialogy dávají smysl, konec není přestřelený. Čtivé, napínavé, žádná hluchá místa. Nemám proč dát méně než 5*.
Má nádherně mrazivou a děsivou atmosféru, z které se vám zježí chlupy. Zvláště v noci to bylo docela těžké číst. První část byla dokonalá. Druhá mě překvapila svým směřováním. Ale i tak byla velmi napínává a do lesa teď asi dlouho nevkročím.
Napínavé, čtivé, téměř dokonalé. Něco na způsob B. A. Paris. Prostřední část na můj vkus trochu protahovaná. Vůbec nic jsem neodhadla. Erica mi šla neskutečně na nervy.
Parta lidí uvězněná v domě a vrah. Co může být lepšího? Skvěle napsaná, napínavá s čtivá kniha. Podezírala jsem snad každého a můj poslední typ byl přesný. Rozuzlení perfektní a dobrý nečekaný zvrat.
Knihy od P. Dvořákové si musím dávkovat postupně, protože jsou plné negativismu. Čtou se dobře ale někdy se mi z nich dělá až špatně. Ukázkovým příkladem je zde třetí příběh, který jsem byla opravdu ráda, že jsem dočetla. Ale konec se mi líbil moc. První dva příběhy byly zajímavé a bavily mě. Zvláště druhý, s tématem víry, které není příliš často zpracováváno, mě velmi zaujalo. Nápad s odbornými vsuvkami se líbil. 3,5*
John Douglas, agent FBI, vypráví svůj příběh profilovače vrahů, násilníků apod. Je zde velké množství případů se kterými se během své kariéry setkal. Popisuje počátky behaviorální vědy se všemi těžkostmi, které to obnášelo. Pro všechny, kteří se zajímají o sériové vrahy a chtějí proniknout do jejich mysli je to ideální kniha. Já bych ocenila méně případů ale zpracovaných více do hloubky. Také informace o všech spolupracovnících se kterými se kdy setkal mi přišly nadbytečné.
Moje první kniha od F. Thillieze. Ráda bych si přečetla i ostatní ale je škoda, že budu mít zpřeházené pořadí, protože tu byly odkazy na minulé knihy. I přes vyšší počet stránek se čte úplně sama. Moc mě bavila a působila velmi reálně. Velmi kvalitní thriller. 4,5*
New adult je žánr, který běžně nečtu, ale tahle kniha se mi líbila. Najdete tady vše, co byste čekali. Postavy jsou sympatické, čtení rychle ubíhá. Těším se na další díl. 3,5*
Průměrný ruský detektivní thriller. Hlavní postavy jsem si oblíbila. Zklamal mě konec, který byl velmi velmi uspěchaný a celou knihu shodil. Za něj dávám pouze 3*.
Na první pohled vypadá jako další kniha z Osvětimi, kterých vychází mraky, ale! Tahle rozhodně stojí za přečtení. Nahlédneme do života privilegované skupiny vězňů, kteří žijí jinak než běžná táborová populace. Ze začátku mě to trochu mátlo a připadalo mi to nereálné. Ale na konci autorka vše krásně vysvětlí, a dozvíme se, že situace byly skutečně popsány podle popisů přeživších svědků. Konec byl velmi dojemný. Zaslouží si plný počet *.
Kdybych citovala Harlequina tak,: ,,K prázdninám se to hodí!''. Měla jsem pocit, jako kdyby mi před očima běžela telenovela. Je to literatura, kterou běžně nečtu a asi do ní ani příliš zabředávat nebudu. Vše je velmi uspěchané a jednoznačně to směřuje pouze k jedinému cíli. Povrchní, plytké, klouže to po povrchu, možná snad i brakové. Prostředí byznysmenů, které mě nijak neláká, tomu také příliš nepomohlo.
Psychologický román o hledání sebe sama. Odehrává se v řádu několika let, kde sledujeme hlavní hrdinku, jak se protlouká životem. Krajina Austrálie byla velmi atraktivní a moc se líbila. Propojení příběhu s květinami bylo zajímavé a hezké. Hned po přečtení pár vět mě napadla spojitost s knihou Kde zpívají raci. Ale Ztracené květiny Alice Hartové jsou za mě rozhodně lepší.