Rybář

Kolegové Dan a Abraham si prošli obrovskou ztrátou, která je navždy poznamenala. A právě společné životní trápení je sblíží a začnou spolu jezdit rybařit. Jednoho dne Dan navrhne, že by si mohli jet zarybařit na přehradu Dutchman’s Creek, s čímž Abe souhlasí, ale když se postupně od místních dozvídá o hrůzné historii onoho místa, pochopí, že Dan lokaci na jejich další výlet možná nevybral tak úplně náhodou.

Hned na úvod recenze musím říct, že Rybář je naprosto úžasná kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Nejedná se sice o typickou hororovou knihu, ale o netradiční, mrazivý a tajemný příběh s odkazy na H. P. Lovecrafta, který dovolí čtenáři nahlédnout do mysli ztrápeného člověka.

Děj dvou propojených příběhů, sice neplyne úplně rychle, což ale vůbec nevadí. Autor dokáže skvěle pracovat s detaily příběhu a skvěle vykreslí psychologii jednotlivých postav. Příběh také nese různá poselství a přináší i zamyšlení nad tím, že když se naskytne možnost, která by vám opět přinesla štěstí a vrátila do života vaši lásku, využijete ji? I za cenu, že cena je příliš vysoká?

Za mě je Rybář jednou z nejzajímavějších a nejlepších knih letošního roku. Při čtení jsem měla husí kůži, střídaly se ve mně emoce, byla jsem překvapená, byla jsem znechucená…

Horor v pravém slova smyslu a ne jeho "teenagerská a odlehčená" varianta. Asi se není co divit, že Der Fischer má hodnocení, jaká má, protože rozhodně neuspokojí každého. A nutno říct, že je to "zvláštní" kniha, protože John Langan si dovolil do titulního příběhu, který by jinak dosáhl novelové definice, vložit ještě jeden a udělat z knihy v podstatě lovecraftovský folk horor, který nemá moc obdoby. Od začátku uhrane hodně temnou a bezvýchodnou atmosférou ztráty nejbližšího člověka, která se táhne celou knihou a dodává jí zvláštní osudové kouzlo. Historka o Rybáři sama o sobě je děsivá, protože autor se nesnaží jakkoli osvětlovat původ onoho Rybáře, ale jen zmiňuje důsledky toho, když se s ním někdo v prokleté řece potká. O to děsivěji to pak celé působí a možná je škoda, že současné linii se Langan nevěnoval více, protože ta sama o sobě funguje parádně a totálně klaustrofobicky a schizofrenně. Místo toho jsou v podstatě dvě třetiny knihy vyprávěním historky, která je nápaditá, působivá, má svoje kouzlo, ale postupem času přece jen zdlouhavá a jako by uměle protahovaná. Značně to ale vykompenzuje samotný závěr knihy, který je úderný a zcela přesně zapadne do její celkové nálady a je v podstatě jedno, že skončí de facto uprostřed děje, protože to podstatné je řečeno. Der Fischer tak trochu mate tělem, ale velmi dobře, protože příznivce současného moderního hororu od něj bude čekat asi něco úplně jiného a ve výsledku bude zklamaný, ale žánrový fajnšmekr, který chce něco víc, bude vesměs nadšený. 80 % PS: Za zmínku stojí i popis pocitů zoufalého člověka, který někoho ztratí, které jsou skoro až autenticky zachyceny.

"Rybáře" jsem četla před půl rokem a navzdory časovému odstupu mi jeho zápletka a především atmosféra utkvěla v obvykle průtokových zákoutích mého mozku. Nejde o moderní horor, naopak, tohle je příběh ze staré Lovecraftovy školy. Pozvolné vyprávění ve vyprávění ve vyprávění, které nám poodhaluje závoj, kde končí naše běžná realita a za ní číhá cosi nesmírného, temného, cizího... a zároveň povědomého na jakési velmi hluboké duševní úrovni.
Kdykoliv jsem knihu otevřela, jako by se z ní vyplížila hustá mlha a lezavý déšť. Atmosféra je největším kladem knihy, zápletka, postavy a jejich trápení, zkrátka všechno to, co tvoří román, poněkud zaostávají za pochmurnými pocity, které kniha vyvolává. Vyžaduje tedy trpělivého čtenáře, ochotného nechat se plíživě podmanit, nikoliv strhnout. 70-75%

Nechytilo mě to. Od počátku často používaná návnada čehosi hrozného, co se v budoucnu přihodí, je mdlá a splývá se zdlouhavě plynoucím dějem. Postavy z jiného světa podobou i jednáním místo děsu vzbuzují spíše útrpný úsměv. Rybář navozuje pocit studenosti, odtažitosti a nudy. Mnohé nechává nevyjasněné. Patrně proto, že se autor sám zapletl do sítí, z nichž není logické východisko. Výrazněji i přes malý prostor zaujmou jen zubatá dvojčátka.

Kniha má svoje děsivé momenty, ale ten největší přišel až na úplném konci – staromódní, temná atmosféra, kdy tušíte, že něco přijde, a stejně vás to zaskočí. Hodně prostoru zabírá podrobný výklad legendy o Dutchman’s Creek, což působilo místy zdlouhavě. Na druhou stranu Langan umí vykreslit detaily a vytvořil něco opravdu originálního. Fanouškům hororu a strašení ji určitě doporučuji.

Zvláštní a hodně pomalé. Atmosféra temná, melancholická, ale děj si dává hodně načas. Místy to bylo až moc rozvláčné a těžkopádné, ale pár momentů mě zaujalo. Četla jsem se zvědavostí, ale zůstala ve mně spíš nálada než silný příběh.

Výborný horor s postupně budovanou temnou atmosférou. Ke čtení mě nalákala parádní obálka, která naznačuje zlověstnost příběhu. Text je skvěle napsaný a četl se krásně plynule. Nejvíc na mě zapůsobila prostřední historická linka – ta by mohla obstát i jako samostatné dílo.

Některé věci v sobě mají takové zlo, že se k nim stačí přiblížit, aby vás to ušpinilo, aby to ve vaší duši zanechalo temnou skvrnu špatnosti...
John Langan vás v této knize potopí na dno toho nejhlubšího, nejjtemnějšího a děsivého oceánu. Otevře vám dveře, které mělo zůstat zavřené. Otevře dveře mytologie, magických symbolů, strachu a tajemných knih, které také měli zůstat zavřené. Příběh dvou přátel, kolegů z práce, kteří mají něco společného. Oba přišli o část sebe, oba přišli o někoho kdo s nima měl ještě zůstat. Tyto tragédie je spojují, spojuje je i rybaření, kde oba nacházejí útěchu. A tady vás autor chytí na svůj háček. Jestliže v detailu vězí ďábel, tak v tomto příběhu je půlka pekla. Nechte se tedy táhnout na vlasci, nebojujte, prostě se nechte unášet tímto super příběhem

Fanoušky „královny“ hororu Darcy Coates tahle kniha asi neoslní, ale pro příznivce poctivého horou je Rybář povinnost.

Nedejte na zdejší hodnocení! Rybář je zdařilým hororem a pravým odkazem lovecraftovského génia. Pokud máte rádi dlouze budovanou atmosféru, tohle se vám jistě bude líbit!

Velmi zdařilý atmosférický horror, který po přečtení zanechal spoustu poutavých obrazů a myšlenek. Podobnost s Lovecraftovými příběhy je v Rybářovi skutečně znát.
Ačkoli chápu a souhlasím s názory o táhlém prostředku příběhu, dojem z knihy mi to stejně pokazit nedokázalo. Vyprávění bylo poutavé a mytologie světa mě ani na chvíli nepustila.

Kdyby se celý příběh nesl ve stejném duchu jako úvodní a závěrečná část, byl bych nadmíru spokojený a popisovaný RYBÁŘ by mě dost možná strašil ve snech. Ale prokousat se tou nejobsáhlejší prostřední částí byl opravdový horor! Čekal jsem asi něco jiného. Každopádně obraz použitý na přebal knihy je vskutku dokonalý!

No som sklamaná a nebyť tato kniha ako spoločne čítanie do vyzvy tak by som ju odložila.

Začiatok bol fajn začiatok legendy bol fajn ale inak to bola nuda

A kludne ma ukamenujte podporovatelia tejto knihy ale, bola o ničom

Ryby nemám rád (jakože jídlo) a na rybách (jakože činosti) jsem se dokázal vždycky spíš zdunit než něco chytat (to ještě kdysi dávno když si člověk o výkendu něco popil teď už nééé). Do této knihy jsem každopádně šel,protože je hojně spojovaná s Lovecraftem a s kosmickým hororem,který já rád. Mno a jak se to povedlo?
Většinou všechno,pod čím se nějak píše že je to hodně inspirované Lovecraftem,dopadne tak že se to k němu neblíží ani na světelnej rok. Proto jsem byl co se týče Rybáře skeptický jak lusk. Jenže milý čtenáři,zde to opravdu v nějaké formě kosmický horor připomíná i když ne úplně ten od Houwiho El,který je všeobecně dělenej na takový dvě jeho hlavní linky a to linka prastarých(Cthulhu,V horách šílenství,Dunwichská hrůza apod.) kterou miluji a tu snovou(Kadath,Pickman atd.)kterou nenávidím. Rybář se dá zařadit právě do té první zmiňované i když moderněji pojato.
Máme zde depresivní náladičku řízlou šíleným hraním si s alternativními realitami ve kterých je možný vše a navíc bůhví co nás tam čeká. Občas spisovatel trošku zatlačí zbytečně na pilu a to se tam pak objeví věci,co u Lovecrafta nenajdete(aka více násilý a sex),ale to na škodu není protože o tom úmění vždy bylo,přinášet nové věci. Pravdou pak je že to místy spíš připomíná fantasy,ale což už. Za mě překvápko jak magor a 4 hvězdy tumáš.

--- Toto sú pasáže z mojej recenzie, ktorú nájdete hore v sekcií Hodnocení ---

Rybář - Dva romány za cenu jedného, alebo fanúšik Lovecrafta znovu objavuje hranice žánru. Čo keby sa poviedkový námet stal knihou?

John Langan je na našom trhu pomerne nový spisovateľ, ktorý má zatiaľ preložené dve publikácie. Netají sa tým, že je fanúšikom H.P. Lovecrafta, k čomu sa otvorene hlási aj na prebale knihy Rybář. Kedže som sám členom fanklubu, neváhal som vykročiť do neznáma. Dokáže však fanúšik prekonať predlohu? Zamotá sa v žánrovom klišé? Prekvapivo oboje.

H.P. Lovecraft nikdy nenapísal román, ktorý by sa približoval 328 stranám Langanovho Rybára. A ako sa ukázalo ani Langan vlastne nie…
Násilné vloženie románu do románu je nezmyselný zásah, ktorý nepriniesol ovocie. Pôvodná dejová línia, ktorú sme tak nerozumne opustili mi príde oveľa lepšie napísaná, ako druhá napodobenina Lovecrafta.

Langan uspel až príliš dobre, pretože preniesol prvky poviedok do románu, kde ale neurobili až taký dobrý dojem.

Knihu som si napriek kritike prečítal, pretože som fanúšikom žánru, ktorý nevie volaniu kozmického hororu odolať. Nemýľme si to však s pozitívnym hodnotením.
Ak máte niečo iné, čo by uspokojilo vaše kozmické chúťky nenahadzujte návnadu. Je to zmetený zážitok s viacerými koncami, začiatkami, závermi, ktorým sa ťahá jednotvárna, aj keď dobrá atmosféra. Presne ako na rybách.

--- viac v recenzii ---

UAU! Co jinýho na to napsat. Fááááákt, ale opravdu fááákt dlouho jsem hledal něco, co by se aspoň trochu blížilo Lovecraftovi. A v Rybářovi jsem to konečně dostal. Za mě ani to rozdělení knížky na historickou a současnou linku příběhu není vůbec na obtíž. Za mě super a rozhodně doporučuju!

U Rybáře jsem měla hodně velká očekávání, ale nebyla jsem vůbec zklamaná. Kromě úžasně mrazivé atmosféry a krásných popisů hrůzných krajin autor umí také velmi stručně, ale přitom do hloubky popsat psychologii a motivy postav. Deprese byla místy tak temná a intenzivní, až byla téměř hmatatelná. Děj byl velmi hezky ucelený a jednotný díky motivu rybaření, ať už toho klasického, nebo toho které provozoval Der Fischer.

Když jsem děj knihy vyprávěl ženě, po chvíli mě zastavila a řekla promiň, tohle je hrozná blbost. A v podstatě s ní musím souhlasit, ona to hrozná blbost je. Blbost přitažená za vlasec. Jenže ta blbost je zatraceně dobře napsaná. Literárním pojetím přesahuje žánr, budováním atmosféry se do něj zase vrací. Rychle sekanými kapitolami během vyprávění příběhu uprostřed příběhu kniha nabyla neuvěřitelný spád a než jsem se rozkoukal, blížil se závěr, kterej už prakticky nešlo nedočíst.

Rybář mě na pár dní přinutil pozorně se dívat do vody, jestli tam neplavou nějací mrtví se zlatýma očima, kteří by se mnou nejdřív pokecali a pak mě stáhli ke dnu.

Dlouho jsem se do ni nutila, bala jsem se zklamani vzhledem ke komentářům. Přišla mi extrémně bohatá dobře napsaná, překvapivá... neváhejte!