emilieselden komentáře u knih
Od C. J. Tudor jsem četla zatím jenom Jámu a bylo to pro mě dost zklamání. Zvláště ten konec. Ale když jsem v knihovně uviděla Ti druzí, neváhala jsem ani vteřinu a dala jsem jí šanci. A udělala jsem dobře. Kniha má skvělý námět, dobře se čte, odsýpá. Je skutečně neodložitelná. Jen mrazivá a děsivá až tak ne. Kdybych narazila i na Kříďáka, nebudu se mu bránit.
Nebyla špatná, ale podle anotace jsem čekala trochu něco jiného. Čekala jsem víc napětí, spád, akci. Tohle bylo spíš jen takové vyprávění, každý pohroužen do vlastních myšlenek a vzpomínek...
Kniha se mi líbila. Je napsána jazykem, který se dobře čte a přitom nepůsobí moc 'domácky'. Mám tuhle dobu ráda a přečetla bych z ní snad vše. Teda krom historických detektivek. Ty mě moc neberou. Člověk se může dozvědět něco nového a příjemnou formou si prohloubit znalosti.
Dobře se četla. Zajímavé střídání z pohledu matky a dcery. Připomnělo mi to mě. Klidně mohla být delší a propracovanější více do hloubky.
Nebyla špatná ale měla hodně dějových linek a možná kvůli tomu se mi v ní těžko orientovalo. Skoro celou knihu jsem nevěděla, kdo je kdo. No a ten konec? Konec, který neodpoví na žádnou z otázek. To bylo docela zklamání.
Nebyla to špatná kniha ale po přečtení recenzí jsem od ní měla asi větší očekávání. Za mě takový průměr.
Pro mě docela zklamání. Skoro žádné napětí, spád, což by člověk od takové knihy asi čekal. Postavy nepříliš sympatické, ploché. Zvláště jedna apatická mě dost štvala. Závěr také nic. Klidně mohla být o 200 stránek kratší. Prostě dost nuda.
Po odhalení vraha jsem si říkala: ,,Fajn knížka, napínavá zajímavá''. Ale ten konec! To byl skvělý "wau" efekt.
Napínavé kriminální příběhy, které zaujmou od první stránky? Leda ve snu. Už to velmi nízké hodnocení mě mělo varovat. Čekala jsem krátké napínavé povídky se zajímavou pointou, a zatím.... Nereálné situace, zdlouhavé myšlenkové pochody, nuda, ...
Výborná kniha, skvěle napsaná. Zajímavý a silný příběh.
Hned po prvních stránkách si člověk uvědomí, jak těžký měli život a jak může být člověk rád za to, co má. Dozvěděla jsem se věci, o kterých jsem neměla tušení.
Jedna z nejlepších knih, jaké jsem v poslední době četla. Děj se netáhl ale příjemně ubíhal. Velmi sympatické a zajímavé postavy (Poe, Tilly, Flynnová). Přestože jsme skutečného vraha poznali asi 50 stránek před koncem, tak si kniha udržela napětí a twisty na konci byly úžasné. Nemám co vytknout.
Možné spoilery!
Neměla jsem od ní žádná velká očekávání, ale překvapila. Rozhodně byla lepší než Kanibal. Zajímavý příběh, žádné velké nelogičnosti, vrah samozřejmě sadistický psychopat, jinak by to nebylo ono. A pozor, Tristan je gay! To tam nemůže chybět. Jinak by to ani nebyl R. Bryndza.
Skvělá kniha. Bavila mě. Ani ne od poloviny jsem se do ní začetla a nemohla mě pustit. Coltera Shawa jsem si oblíbila. Byla to příjemná změna od Roberta Bryndzy, protože tu nenajdete žádné oplzlosti, nechutnosti a přehnanou korektnost jako homosexuály a černochy. Ne že bych proti nim něco měla, ale když je někdo cpe všude.... A to jsem ještě nezmínila alkoholismus a kouření cigaret. Tady nic takového nenajdete a vida. Funguje to i bez toho. A to velice dobře.
Nebavila mě. Jestli jsem se zasmála jednou? Prostě nuda. Prvních 150 stránek jsem ani pořádně nevěděla kdo je kdo. Pořád jenom čtete o tom, jak je někdo nespokojený se svým životem, ale vlastně ani neví proč a neví co a jak by měl změnit. P. Hartl píše o obyčejných problémech obyčejných lidí. Ale není to ani čtivé, záživné, zábavné. Nedokážete se s žádnou z postav ztotožnit. To A. Mornštajnová píše také o problémech obyčejných lidí i když na pozadí českých dějin. Ale píše s takovou lehkostí a nenásilností, že člověka ten příběh pohltí od první stránky a nemůže přestat číst. To se tady vůbec, ale vůbec nekonalo!!
Dobře se četla. všechno rychle ubíhalo. Neměla žádná hluchá místa. Hlavní postavy jsem si oblíbila.
Předchozí dvě knihy jsem nečetla, akorát jsem viděla psí poslání. Ale je to moc pěkný příběh.
Toto byla má druhá kniha od Barbary Erskinové a jsem z ní lehce rozpolcená. Některé povídky mi přišly jak nedokončené, úplně bez pointy. Prostě čtete, čtete, je to zajímavý příběh a najednou je konec. A já si říkám ???? Ale asi od poloviny knihy, od povídky Písky času, už je to lepší. I když jsou si povídky dost podobné a všechno mi to tak nějak splývá dohromady. No nevím, nevím, jak to budu mít s touto autorkou.
Nebyla špatná. Docela dobře se četla. Líbilo se mi, že tam člověk nenarazil na příliš klišé, týkajících se hlavních vyšetřovatelů. Ani tam nebyly nějaké nechutnosti. Zkrátka, tento styl psaní autora se mi líbí. Pokračování bych se nebránila.
Knihy Roberta Bryndzy mají tu výhodu, že jsou opravdu čtivě napsané. Když u toho člověk nechce moc přemýšlet, tak je to fajn. Ale jinak by se dalo narazit na pár nelogičností. Hned od začátku jsem musela přemýšlet, jestli jsou některé věci proveditelné. A potom jsou tu postavy, které jsou neskutečně ploché. Nemají vůbec žádnou hloubku. Člověk si k nim nedokáže vytvořit žádný vztah. U minulé série mi byla Erika hrozně nesympatická, tak jsem byla zvědavá na Kate. Ale bohužel byla taková nijaká. A to se po celou knihu nezměnilo. Takže celkové hodnocení je průměrné. Ale kdybych někdy náhodou narazila na další díl, tak bych se mu asi nebránila.