e.s.e.t. komentáře u knih

Trvalo mi dlouho, než jsem se k Robertu Hunterovi dostala. Jsem ale moc ráda, že se mi to nakonec poštěstilo. Někomu by u Cartera mohlo vadit, že se s tím rozhodně "nemaže" - je tam dost krve a podobných nechutností, ale to se o něm asi dočtete úplně všude...
Kniha se strašně dobře čte, děj není natahovaný, ale celou dobu skvěle odsýpá. Co se týče závěru - napadlo mě to už v průběhu čtení, ale pak jsem tu myšlenku zahnala a byla tak překvapená, z toho jak to dopadlo.

16 18.03.2021

Stejně jako první Robertův případ i tahle druhá Carterova symfonie hnusu je moc bezva. Děj odsýpá, všechny postavy a jejich životní osudy jsou uvěřitelné, skoro až mrazivě reálné. Za dva dny přečteno, přičemž mi to na konci bylo zase líto.
Rozhodně minimálně 5* z 5. A pokud máte možnost si Cartera přečíst, jděte do toho!

14 26.03.2021

Předně podotýkám, že komentář píšu delší dobu po přečtení.
Prozatím můj rozhodně nejoblíbenější díl série o Robertu Hunterovi. Zloba je plná neskutečných zvratů, obratů, wtf momentů, napětí, smutku a pocit z této knihy ve mě zůstává ještě dlouhou dobu od jeho přečtení.
Carter je prostě pašák :)

13 07.01.2023

**********SPOILERY************:
Výborný antihrdina, kterého jsem vážně neměla ráda. Vlastně podle mě stvořila autorka přehlídku totálních antihrdinů, které jsem neměla ráda, ale o to víc, mě zajímalo, jak se zachovají v různých situacích. Petra Dvořáková však rozhodě stvořila velice reálné postavy v reálných situacích. Stejně tak mrazivým způsobem popsala situaci českého zdravotnictví. Výborná kniha, jak je už u autorky zvykem, 5* bez diskuze.

13 24.02.2020

Díky oběma pánům za tenhle obří rozhovor. Možná jsem malinko neobjektivní, protože totálně miluju true crime (poslouchám asi 5 různých podcastů, miluju Netflixovské dokumenty a nově čtu i knihy, které se u nás konečně začínají vydávat) a taky miluju seriálového Tomáše Kozáka a celé jeho 1. oddělení. A co může být lepší, než když reálný Tomáš Kozák vypráví o svém životě, práci, díle. Žádnou jinou knihu od pana Moravce jsem nečetla - jednoduše mě to moc nezajímalo. Teď ale o předchozích rozhovorech přemýšlím, protože se ptá inteligentně, rozumně a s neskutečným zaujetím.

11 05.01.2023

Poslechnuto jako audiokniha, kterou namluvil sám Zdeněk Svěrák. Vypráví o svém dětství, a to co o knize v anotaci zmiňuje: "Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který", přesně vystihuje pocity, které jsem z knihy měla.
Pan Svěrák je pro mě Pan Umělec, jsem velkým fanouškem Járy Cimrmana, a i z této knihy na mě tento jeho známý a laskavý humor dolehl. Navíc doplněný o hořkosladkou příchuť útrap druhé světové války i útrap rodinných.

11 17.04.2018

Tom Felton by měl rozhodně psát víc. Svůj vlastní příběh odvyprávěl s lehkostí, grácií a neskutečnou pokorou. V knize nás s sebou vzal domů, na konkurzy, natáčení i na temnější místa své historie. Díky za to! A taky rozhodně nepřeskočte předmluvu, kterou mu napsala Emma Watson - stojí za to :)

10 05.01.2023

(SPOILER) ASI SPOILER ?!
Na rozdíl od jiných čtenářů mi vážně vůbec nevadí, že je je občas něco přitažené za vlasy, a to včetně skoro nadpřirozených schopností hlavního padoucha. Nemyslím si, že by Lars Kepler popisoval(i) v předchozích dílech série Sagu (přeci jen - nadpozemsky krásná, extrémně chytrá, mistryně v boxu, která jezdí na motorce a za ní vlají její dokonalé blond vlasy??) a vlastně ani Joonu čistě realisticky. Je to knížka! Beletrie! Ne literatura faktu - a z toho důvodu nevidím žádný problém v tom, když si občas trošku "zapřehání".
Pro mě to zatím funguje víc než dobře, stále mám pořádnou husí kůži, nervy na dranc se závěrečným vydechnutím. Nemůžu se dočkat podzimního pokračování. Ještě pořád jasných 5*/5

10 05.08.2020

Asi se nikdy nepoučím!! Nedokážu si odpustit číst knihy Frederika Backmana v šalině, vlaku nebo na jiném místě, kde jsou i cizí lidi. Potom vždycky vypadám jako magor nebo žena procházející nejtěžším obdobím života... Prostě vždycky brečím! A ne jednou, na konci, jako každej normální člověk. U Backmana brečím snad podle počtu kapitol - nebo možná vlastně taky jednou - od začátku do konce. Určitě Vám před touto knihou doporučuji přečíst si i předchozí Backmanovo dílo - Babička pozdravuje a omlouvá se. Právě tam se objevuje poprvé Britt-Marie, ta babizna hašteřivá, kterou budete ze začátku nenávidět. Dejte jí ale šanci, nejspíš si ji vážně zaslouží.

10 31.05.2018

6. díl vyprávění o Marii III. Kostkové z Kostky bylo dle mého názoru důstojným zakončením celé série. Bavila jsem se moc, místy i nahlas, vtipností se pan kastelán vrátil do dob počátku série. Konec byl možná malinko uspěchaný a stejně jako jiní tady, bych klidně "vypustila" Josefovy povídky.

O čem jsem se ale chtěla zmínit, je naprosto neskutečné množství uvozovek! A to nemyslím ty, které obsahují přímou řeč! V celé knize jich je, podle mě, snad víc než teček :D. Maličko mě to chvilkama unavovalo, ale zase na druhé straně v těch uvozovkách byly dost často úžasné perly, které mě opravdu velice bavily.

9 22.02.2023

S Marií Kostkovou z Kostky po páte? Ano i ne. Děj i vtipnost autora byly rozhodně lepší než v případě vlny zločinnosti, ale s tím (ne)rozsahem, to pan kastelán už trošku přehání, ne? Nebylo by lepší Aristokratku vydávat jako 20 stránkový komix ve čtvrtletním magazínu? Mě prostě strašně mrzí, že jsme čekali 2 roky na knížku, která nemá ani 200 stránek a dějem se v životě Marie posouvá o přibližně 3 týdny, v nichž se nestane nic, co bylo v tomto díle zroveň dokončeno. Mám ale ráda paní Tichou, které si v 5. pokračování užijete odsyta a tak ani tuhle aristokratku nemůžu hodnoti hůř než 4*. Za rozsah ale dávám 2 a neodpustím si rétorickou otázku, zda to autor myslí vážně, nebo zda mám čekat, že jak to s Marií dopadne, se dozví až moje vnoučata kdž už budu pod drnem.

9 19.04.2021

Přesně to, co jsem očekávala, jsem také dostala. Románek plný rádoby zvratů, kynutých sladkostí, kávy a skvěle popsaná Kodaň. Příjemná atmosféra po celou dobu čtení mi zvedala náladu. Myslím že jiný, než šťastný konec, nemůže nikdo očekávat. Rozhodně nebudu tvrdit, že se jedná o hodnotnou a nervy drásající literaturu, od které se nedokážete odtrhnout, ale ve svém žánru červené knihovny, se jedná o velice zdařilou knihu. Rozhodně se chystám i na další z "Romantických útěků" :)

9 17.03.2021

Tuhle knihu, a její další díly, pro mě osobně vystihuje jediné slovo: dětství. Mám to štěstí, že patřím do generace, která s Harrym v Bradavicích a celé kouzelnické Británii vyrostla. Mám to štěstí, že spadám do kategorie čtenářů, pro které byla celá sága psána. Sama J.K.R. prohlásila, že čtenáři jejich knih o Harrym dospívají a společně s nimi dospívá i celá série. Kámen mudrců ve mně v roce 2000 odstartoval několik let trvající očekávání každého dílu, přičemž každý z nich jsem měla přečtený rychleji a rychleji, a o to delší mi potom přišlo čekání na díl další.
Nezastírám, že v podstatě všechny knihy z této série jsem přečetla několikrát, a to rozhodně víc než 5x. Jsem navíc přesvědčená, že to rozhodně nebylo naposledy. Moje dětství by rozhodně nebylo tak krásné, kdybych o svých 11 narozeninách napjatě nečekala na sovu z Bradavic, která nedorazila (což jsem obrečela), abych se v posledním díle dozvěděla, že zápis o tom, že mi tento dopis má být doručen byl zničen v době 2. Voldemortovy vlády. Přeci jen jsem z čistě mudlovské rodiny! :) Díky úžasnému světu, který Rowlingová stvořila, mi toto nikdo ani v mé dospělosti nevymluví:)

9 16.02.2018

Jak já jsem se na Zrcadlového muže těšila!! Slibovala jsem si, že si budu knížku šetřit. No snaha byla - čtení mi nezabralo jen 1 den, ale natáhla jsme ho na 2 a půl (a to jen proto, že musím chodit do práce :D)

Vždycky když si užívám naprosto neskutečným způsobem díla Larse Keplera, vzpomenu si sama na sebe před necelým rokem: "Severský detektivky mě nebaví, je to nuda a severští autoři, jsou totálně úchylní!".
O tom, co mě baví nebo nebaví, jsem se asi nemohla víc mýlit (i když třeba Nesbo - ten mě pořád nebere). Co se však týče určité dávky )úchylnosti, tam zapadají i Lars Kepler.

Zrcadlový muž má všechno co od něj lehce hysterická fanynka Larse Keplera může čekat. Joonu Linnu - nejlepšího finského vyšetřovatele žijícího ve Švédsku, "kulervoucí" atmosféru, která Vás straší před spaním, neuvěřitelnej ale veskrze logickej twist, úchylnýho úchyláka, kterej dělá tak úchylný věci, že se Vám zvedá kufr a závěrečnou úlevu doprovázenou tím obvyklým "Sakra!! Já chci další díl! Nejlíp hned"

Na konec snad jenom dodám, že dávám obvyklých 10* z 5 a závidím Vám, co jste Zrcadlového muže ještě nečetli.

8 12.11.2020

Petra Dvořáková vážně umí. Umí stvořit neuvěřitelně uvěřitelný příběh, který na Vás zapůsobí a který Vám na dlouhou dobu zůstane v hlavě. Vrány jsou hluboká depka, je Vám z toho všeho smutno a přesto si tuhle krátkou a nesmírně intenzivní jízdu hrozně užijete. Pokud si něco z roku 2020 přečíst, tak rozhodně Vrány. 6* z 5

8 30.07.2020

Je to už asi týden, co jsem dočetla (pro mě) v pořadí 3. knihu od Frederika Backmana, a teprve teď jsem se odhodlala ji i ohodnotit. Mým favoritem je stále Ove, ale na paty mu nesmírně šlape i tahle roztodivná, fantastická a svérázná "verze Babičky". Sama jsem byla dost mudrlantské dítě, takže se mi líbí jaká je Elsa. Její rodiče jsou samozřejmě příšerní a jediný kdo jí rozumí (alespoň částečně) je její babička. Rozhodně si myslím, že je na místě, každého kdo se na knížku chystá číst, upozornit - budete brečet. Nebude to jednou. Pokud brečet nebudete, tak vás poznat nechci, jste divní.. Samozřejmě nic ve zlém (byl to spíš pokus o vtip), každý to může mít jinak. Já to ale mám tak, že Backman mě rozbrečí vždycky, hodně, na dlouho a urputně. S čím bych si ještě dovolila vyjádřit nesouhlas, je žánr pod kterým je knížka tady na KD zařazená. Nemyslím si, že by to byla kniha pro děti a mládež, je to knížka pro úplně každého. Dávám jí 4,5* (jen kvůli Ovemu, který byl ještě lepší).

8 15.05.2018

První Robert Hunter, kterému jsem musela ubrat jednu *. Konkretně za “pomalejší” rozjezd. Jakmile jsem se však dostala přes začátek, začal ten - mi už dobře známý - koncert speciálního detektiva/psychologa končící uspokojivým rozluštěním celého případu.
I přes mé nižší ohodnocení, i tento díl série můžu jenom doporučit.

7 30.03.2021

Naprosto neuvěřitelná záležitost!! S každou přečtenou knihou se stávám větším a větším fanouškem Larse Keplera a o něco více hysterickou příznivkyní úžasného Joona Linny. Knihy čtu popořadě, takže mi zbývají ještě 3, ale stejně si je budu muset pošetřit, protože je to vážně totálně bomba! Směju se sama sobě, když jsem před čtením Hypnotizéra říkala, že nemám ráda severskou krimi, minimálně Larse Keplera, totiž fakt zbožnuju! Písečný muž zatím rozhodně nejděsivější (aspoň mi to dýl vydrželo, protože jsem nemohla číst sama doma :D), a taky nejnapínavější. Jasných 5*, ale ráda bych dala víc, kdyby to šlo...

7 03.02.2020

Svět je nespravedlivej, svět je hnusnej a ošklivej... John Green mě v této knize totálně rozložil. Jsem ráda, že moje máma je stejná plačka jako já, jinak by si mohla myslet, že se mi stalo něco opravdu vážného. Takhle jí stačila věta (spoiler): "Mami, on v té blbé knížce fakt umře!" a ona pochopila moje záchvaty zalykavého pláče.. Bylo to krásný, doporučuju. Kupte si k tomu krabici kapesníků.

7 27.04.2018

Bylo to fajn čtení, které mě nalákalo i na další (minimálně jedno) pokračování.
Nesouhlasím asi s anotací - "Hrůzu nahánějící hororový román", řekla bych, že jsme maličko jinde. Nebo jsem už na to jen moc stará a přespříliš cynická :D Každopádně pro mě super změna v mé obvyklé četbě (i když, s přivřením očí, to můžeme klidně taky nazvat detektivkou). Kniha se mi četla jednoduše, rychle, což je v YA ceněné, protože nikdo přece nechce mladší čtenáře odradit složitým jazykem, překomplikovanými situacemi a zbytečným, sáhodlouhým popisování věcí, lidí a okolí.
Sečteno podtrženo - hezké 4*

6 18.07.2022