Po stopách Jacka Rozparovače

Nemám co dodat, skvělí příběh o Jackovi Rozparovaci,ač fikce me velice zaujala.Těším se jaké dobrodružství čeká Audrey Rose a Thomase na studiích v Rumonsku...

Napínavý thriller pro mladistvé čtenáře. Vše popsáno s citem, leckdy se i dospělému udělá husí kůže.

+ rešerše, které autorka provedla. Skutečně se případům Jacka Rozparovače věnovala a byť se v jistých ohledech odchýlila, moc dobře věděla, proč tak činí.

+ pohled do minulosti s přesvědčivými reáliemi

+ napětí vhodné pro mladší čtenáře

Zároveň se zde objevují zápory, které mohou čtení znepříjemnit.

- ona "chemie" mezi hrdiny je velice pofidérní. Chlapec je namyšlený fouňa, který si pro sebe krade polibky a hrdinka je do něj zblázněna až po uši, i když ji vlastně štve. Ale nemůže bez něj být.

- závěr, ve kterém se dostaví Sherlock Holmes z TEMU, který všem sáhodlouze poví, jak případ rozklíčoval

Objeví se některé scény, ze kterých trne krev v žilách. Přítomný je i psychologický aspekt a na samotného Jacka Rozparovače máte šanci díky stopám přijít. Doporučuji i mladším čtenářům, co rádi horor.

Knihu bych nezařadila mezi horory. Přišlo mi to jako červená knihovna, která se prolíná s pitevnou a mrtvolami. Konec byl předvídatelný.

Tato kniha se mi hodně líbila. Byla velice napínavá, až děsivá a se sympatickými hlavními hrdiny. Těším se na pokračování.

Knihu jsem si koupila v knihkupectví a hned po první stránce jsem se od ní nedokázala odtrhnout! Neskutečně rychle mě vtáhla do děje a cítila jsem se, jako bych to všechno prožívala s hlavní hrdinkou. Miluju tyhle příběhy, které se týkají historie se skutečnými událostmi (v tomto případě Jack Rozparovač). Kniha nám nabízela nespočet podezřelých, ale nikdy bych neřekla, že je to zrovna tenhle člověk...Konec mě mile překvapil, dokonce spadly i slzy, protože jsem nečekala, že se stane to, co se stane ;-;. Nakonec si myslím, že to skončilo dobře a už se těším, až si přečtu další knížku od Kerri

Za mě překvapivě příjemné čtení, žánrově od každého kousek, už se těším na druhý díl.

Tak jsem se ke knize vrátila díky čtenářské výzvě. Byl to boj a další knihy od, autorky už ani zkoušet nebudu.

Hororová detektivka, četla jsem hodiny v kuse, abych dočetla do konce. Doporučuji.

Ačkoliv by sedmnáctiletá Audrey Rose Wadsworthová, jako dcera šlechtice, měla trávit čas ve společnosti dívek jejího věku a bavit se na čajových dýcháncích pro vybranou elitu, volí raději prostředí laboratoře svého strýce a tajné studium forenzních věd. V laboratoři potkává neodolatelného a drzého Thomase Cresswella, který sice hýří ironií a poznámkami, ale postupem času si získává její srdce. Vše, až na pár protestů od otce a bratra, by se zdálo ideální a nic nebrání Audrey Rose ve studium, ovšem nad Londýnem se začne snášet přízrak Jacka Rozparovače. A to Audrey Rose a Thomas nemůžou nechat jenom tak.

Po stopách Jack Rozparovače byla kniha opravdu přesně pro mě. Zbožňuji prostředí a dobu viktoriánské Anglie, líbila se mi ta ponurost příběhu, zajímavé pátrání s prvky skutečnosti, popis skutečných obětí, neotravná špetka mnohdy vtipné romantiky, a především to netradiční zpracování případu jednoho z nejznámějších vrahů, jehož totožnost stále neznáme.

Zamilovala jsem si postavy Audrey Rose a Thomase, jelikož ona opravdu nebyla typickou dívkou z vyšší společnosti, ale ženou, která má sice morbidní zájmy, ale jde si pevně za svým cílem no a on byl úžasným „sidekickem,“ na kterého se mohla vždy spolehnout a který ji vždy dokázal naštvat svou ironií. Vraha jsem sice odhalila asi ve třetí čtvrtině knihy, ale to nic nemění na tom, že konec byl naprosto dech beroucí a oceňuji zapojení prvků z mojí milované hororové literární klasiky.

Kromě (bohužel) většího množství gramatických chyb nemám knize co vytknout. Za mě je to naprostá bomba a už se moc těším na další díly, které jak doufám, u nás úplně všechny vyjdou.

Audrey Rose by svůj život v přepychu mrknutím oka vyměnila za možnost bez výčitek a naplno studovat forenzní vědy. Tajně se vykrádá z domova, aby asistovala při pitvách u svého strýce. Náhlý příbytek brutálně zavražděných žen ji vtáhne do nebezpečného vyšetřování.

Ocenila jsem, že hlavní hrdinka se přes své nevšední zájmy nechová jako bezcitný člověk a i ji některé úkazy vyvedou z míry. Dle mého názoru je třeba si na určité věci vybudovat odolnost. Audrey však neřeší pouze záhadné vraždy, ale potýká se i se svým otcem a počátky milostného života.

Přidrzlé dvoření Thomase mi přišlo zábavné a roztomilé zároveň. Jejich společné chvilky byly mé nejoblíbenější a vždy jsem s úsměvem čekala, co z něj vypadne příště.

Vraždy, nemoci i pitvy jsou popsány vcelku podrobně a ne každému tohle může sednout. Hororový status se knize rozhodně nedá upřít - i já si občas řekla “no fuj”. :D

Děj doprovází pár dobových fotografií, které vám tehdejší časy lehce přiblíží. Je to fajn, ale klidně bych se bez nich obešla.

Celkově mi knížka ale nepřišla příliš originální. Příběh je jednoduchý a totožnost vraha není těžké si dříve nebo později domyslet, i když hlavní hrdinka celou dobu poukazuje na různé muže. Je zde vidět velká inspirace v Sherlockovi - zejména prostředí, kam je děj zasazený a dedukční schopnosti Thomase.

Audrey navíc neustále opakuje, že není jako ostatní holky, ale kromě záliby v mrtvolách se vlastně ničím jiným od nich neodlišuje.

Přesto knížku hodnotím kladně. Líbila se mi atmosféra, postavy a jednoduchý děj, u kterého jsem si oddechla a zrovna se mi trefil do nálady. Jde o mou první knihu od autorky a já jsem spokojená. Určitě se ráda pustím do dalších jejích děl.

Kniha mě od samého začátku zas tak moc nebavila. Nevím, čím to, ale chytla jsem se asi tak od poloviny knihy. Celkem nechutně tu byly popisovány pitvy, zápach mrtvých, vyjmuté orgány a tak.. to se mi úplně nezamlouvalo, ale brala jsem to tak, že se tím hlavní hrdinka prostě zabývá, učí se. Naštěstí jsem to četla víceménně v práci, kdy čtení a emoce, pocity, tak moc neprožívám, bo není čas, tak se to dalo (no možná to nebylo ani tak strašné, jen prostě při mé představivosti nechutné..).
Knihu podle mě zachránil Thomas, jeho popichování s Audrey-Rose se mi moc líbilo, jinak celkově námět originální, dobře vypracovaný, ale stejně mi tam něco chybělo. Nebo přebývalo?

Konečné vysvětlení autorky, jak si pohrála například s datumy a nějakými detaily, koho a proč vynechala, nebo co pozměnila, se mi líbilo. Vlastně jsem se sama ani nikdy moc nezajímala o postavu Jacka Rozparovače, není to pro mě úplně lákavé téma, ale dobré uvedení do skutečností. To jsem ocenila.

Hezký a slibný začátek série - lehce čtivé, napínavé a doplněno o romantické prvky hlavních hrdinů - jejich špičkování se mi velice líbilo. Zároveň oceňuji autorčino doplnění ohledně historických faktů a její fikce.

Po mém minulém fiasku s autorčinou sérii Království hříšných jsem si dávala dosti na čas, než jsem se dokopala začít tuhle sérii. Říkala jsem si, že se k říjnu a blížícímu se Halloweenu bude hodit. Začátek dokonce vypadal slibně, ale velmi brzy to šlo celé tak nějak do kytek.
Autorka má v oblibě očividně psát naprosto otravné hlavní hrdinky, jejichž myšlení je naprosto mimo chápání obyčejného smrtelníka s průměrným IQ. Ta holka má zdá se asi 5 osobností a jedna má horší myšlení než druhá. Párkrát pitvala nějakou mrtvolu a hned je zralá sama najít vraha? Ok.
Thomas to tam docela zachraňoval, ale i jeho chování je trošku mimo... No prostě celá vyšetřovací část mi přišla, jako když si děti hrají venku na písku a jejich fantazie jede naplno, ale všem okolo, kdo nehrají s nimi, to přijde trochu divné.
Asi dám šanci ještě druhému dílu, ale nějak mi uniklo, proč je ta série tak oblíbená. No nic, s autorkou si očividně moc nerozumím.
Pár bodů za čtivost, sem tam dobrý vtípek, pěknou obálku, Thomase...
Na zabavení to stačí. 2,5 z pěti hvězdiček. Na správní chuti to bude chtít asi nějaký pořádný dokument o těchto zločinech.

Znáte takový ten pocit, když se procházíte noční ulicí, těšíte se třebas na to, až si zítra v supermarketu v pravidelné slevě koupíte jinak drahé víno, když zčistajasna vám dojde, že si víno nedáte, protože by okamžitě vyteklo ven krkem, kde vás před vteřinou patnácticentimetrovým nožíkem pošimral nějaký neznámý člověk? Hned vám taky dojde, že už ani sýr si k tomu vínu nedáte, protože vaše střeva se válí hned vedle vás... A to vše jenom proto, aby o nějakých 130 let později nějaká spisovatelka napsala skoro až podprůměrnou knihu, v níž budete vy a váš život a smrt hrát jen druhé housle pro špatně napsanou romanci? Co když se tam vaše jméno ani nedostane?? Ne, ani já tenhle pocit neznám, ale přesně tohle se stalo v téhle knížce.

Autorka vytvořila postavu, která má působit silně a feministicky, přesto předvádí pouze salónní (dnes spíše „instagramový“) feminismus – tedy spousta hlášek o bakaných mužích, ale jinak nic moc dalšího. Sama pro změnu tohoto statutu moc neudělá: miluje sice patlání v mrtvých tělech, ale takřka pokaždé se jí dělá zle (byť nikoliv u pitvy, leč v terénu). Příliš jí nezáleží na tom, co bude mít na sobě a zda se bude chovat ženštěji, přesto neustále panikaří, popisuje, co má na sobě a jak jí to sluší, zvrací, nervově se hroutí, případně sní o pohledném, arogantním a eroticky neustále harašícím vrstevníkovi. Já nevím, ale připadá mi to trochu jako stereotypní ženské chování (důraz na stereotypní), tedy takové, jaké si u ženy představuje samozvaný alfasamec, špatný spisovatel nebo panic, který byl v přímém kontaktu se ženou naposledy na porodním sále. Pár feminikydů už to fakt nezachrání... Lepší feministické čtení je wikipedistická stránka, věnovaná Marii-Curie Skłodowské, která si své postavení musela poctivě vyboxovat pílí a talentem, stejně jako spousta jiných, velice talentovaných dam v (ne)dávných dobách, které dokázaly, že žena toho dokáže mnohem více, než jen hospodyňkařit...

Vadilo mi, že autorka ústy hrdinky několikrát připomene, že zavražděné byly ženy, lidské bytosti s rodinami, city apod., a že je třeba je brát s úctou, přesto sama se v poznámkách přiznává, že jednu oběť (Elisabeth Stride, tuším) v příběhu vynechala, místo toho věnovala místo domnělé oběti Rozparovače, prostě proto, že se jí více hodila do příběhu... Za mne je toto pokrytecké. Navíc si přizpůsobila data a upravila místa(!), aby se jí tam vlezl kočár. O tom, jak líně přistoupila k výběru vraha (to jest nečekejte žádné obvyklé podezřelé, skutečně existující osoby, které by autorka musela složitěji zapojovat do příběhu) a jak, vzhledem k příběhu, pokrytecky s ním naložily další postavy, se raději nezmiňuji.

Nečekal jsem mnoho, ale dostal ještě méně, tudíž velice nedoporučuji ani jako YA literaturu. Jednu hvězdu dávám za dobrou čtivost a půl za trochu klimatický závěr, který velice slabě vykompenzoval naprosto nulovou atmosféru viktoriánského Londýna.

A aby tento můj komentář nekončil pesimisticky, jedno doporučení na závěr. Pokud chcete lepší beletrii na téma JR, dejte si „Z pekla“ páně Moora. Je to jeden ze suverénně nejlepších komiksů, jaké jsem kdy četl, nedělá ze čtenáře idiota a navíc vše sledujeme také pohledem Jacka, jakož i samotných obětí. K tomu konec knihy zdobí mohutný poznámkový aparát, který na svou dobu grandiózním způsobem shrnuje tehdy dostupné informace o případech JR.


P.S. A pro ty, kteří jsou četbou komentované knihy třeba zklamaní, neboť se těšili na kontext, přidávám do záložky „Zajímavosti“ dva odkazy na stránky Londýnského archivu. Jeden z nich vám nabídne možnost prostudovat online skeny originálního koronerova ohledání Catherine Eddowes, tedy předposlední oběti JR, a ten druhý vede ke skenům z vyšetřování vraždy Mary Jane Kelly, tedy poslední oběti JR (ano, to byla ta nejvíc rozřezaná, vy úchyláci :) ). Protože když už pitvat, tak primární zdroje, že? (doufám, že mi bude tato hříčka odpuštěna)

Kniha se mi moc líbila, až skoro do samého závěru jsem tápala kdo je tím tajným Jackem Rozprašovačem.. Pokud máte rádi detektivky ze staršího prostředí, žádnou aktualitu, tak můžu doporučit.

Tohle bylo pro mě docela příjemné překvapení. Vzala jsem knihu s tím, že mě nejspíš nebude bavit ale opak byl pravdou.

Kniha se četla lépe a lépe jak příběh pokračoval. Autorčin styl už znám z jiné její knihy a takže mě to nějak nepřekvapilo. To co mě překvapilo bylo to, že Jack rozparovač byl úplně někdo jiný než jsem čekala. Za mě tedy výborně napsané!

Historický Londýn, pitvy, řádění vraha a vyšetřování i nástrahy mezilidských vztahů a společenských očekávání jsou napsaná dobře.

Audrey a Thomas jsou úžasné postavy a každý má svou osobnost. Oba jsou velmi inteligentní. Jejich vzájemné škádlení příběh obohacuje a jejich společná chemie z nich naprosto vyzařuje, ale nečekejte žádnou velkou romantiku.

Takže kniha mě velmi příjemně překvapila a proto vám jí vřele doporučuji.

(SPOILER) Pardon ale ona je tak odhodlaná najít vraha, aby rodiny obětí došly klidu, ale jakmile zjistí, že daným vrahem je její bratr, dá mu na výběr že může utéct?? A není připravená říct světu, že ty vraždy páchal on?? Zabil nevinné lidi a ona nechce, aby to lidé věděli, protože by to zničilo pověst jejich rodiny??
Ten konec vážně nebyl to pravé... Popravdě se mi Audrey Rose nelíbila už od začátku, na jejím způsobu myšlení a jednání je něco, co mi nesedí.
3 hvězdičky pro Thomase.

Většinou jsem dost skeptická, když nějaký autor postaví svou knihu na skutečných událostech, které se v minulosti staly. U knížky Po stopách Jacka Rozparovače to však autorka zvládla bravurně. Líbilo se mi, že se co nejvíce držela faktů a na konci knížky nám i jako čtenářům vysvětlila proč si něco trochu poupravila. Atmosféru a i dobu dobu příběhu dokázala navodit s překvapivou lehkostí a já si tak mohla příběh vychutnávat plnými doušky.
Příběh by ale nebyl tak skvělý bez Thomase a Audrey Rose. Já si je jako dvojku vyšetřovatelů zamilovala. Audrey Rose boří zaryté stereotypy o tamním pohlaví té doby. Zachovává si ale stále ženskost. A Thomas. Bože můžou autorky přestat psát tak skvělé mužské postavy? Thomase si každý hned zamiluje. To jak je sarkastický, jaké nevhodné návrhy Audrey Rose dává, ale hlavně to jak ji jako jeden z mála nesoudí pro životní cestu, kterou si vybrala a ještě ji podporuje, aby dosáhla lepších výsledků.

Moc tedy děkuji @bookport_cz za možnost si tuto knížku přečíst. Asi nebudu dlouho odkládat pokračování, které nese název Hon na knížete Drákulu.

Mela jsem problém se pořádně začíst. Na začátku nuda, pak o něco lepší. Od třetiny knížky jsem tušila kdo je vrah, takže žádné překvapení nebylo. Přišlo mi to všechno takové nedotažené do konce…Jediný co stalo za to byli slovní přestřelky mezi Thomasem a Audrey Rose. Snad další díly budou lepší.