Atuin komentáře u knih

Souhlasím se všemi komentářemi dole je to kniha nebývalých rozměrů, nebývale dobrá a naprosto nedocenitelná. Po přečtení nemám sílu se rozepisovat, snad stačí říct že by neměla v podstatě nikoho minout. Její kvalita je v něčem, co člověk objeví na prvních stranách, a je celkem jedno odkud pocházíte, něco vás kniha naučí nebo by přinejmenším měla.

65 20.02.2020

To nám to ale narostlo, ovšem ten střed plánované trilogie ( mam pocit že to ma mít 3 díly) ..tak ten střed je ještě lepší než první díl. Jakmile Ženka vycucá nesměle svuj bonbóny, kterým ji podaruje krámská a jakmile ani makové buchty nezabrání prvnimu bouchnutí do stolu, tak v ten moment vám dojde čím to je a bude napěchované. Ten kdo v sobě má - co by dušičky - obě poloviny, ten bude sevřen o to víc. Karin Lednická pracuje jak s obsahem tak s jazykem tak obratně jako Geralt se zaklínačským mečem, takže at uz umite take nějaké ty půl piruety, otočky a jiné obraty je zcela jisté že neuniknete zásahu. To prostě nelze. Navíc to navíc co ta kniha nabízí je úplně mimo komentář. Netuším jak se to autorce podařilo a vím že ačkoliv to jsou knihy nelehké v plném znění toho slova, budou to knihy očtené.
Začala jsem v lednu silnymi a nezapomenutelnymi tituly, tituly které mají co říct opakovaně a jsou připomínky něčeho na co se není radno zapomenout, protože na takové lidské osudy se nezapomíná....
Moc autorce děkuji za téma a musím se poklonit nad schopností jej vyložit.... Napsáno pevnou rukou, jistou natolik že vás každé slovo utvrzuje že se da dělat jen jedno : číst dál. Silná kniha využívající všechny možnosti dobýt každého zákoutí, které sama obsahuje a nabízí.
Bardzo dziekuji ...naprawde ...

55 22.01.2021

Musím souhlasit s těmi ovacemi a upozornit, že za dost z toho může náš český překlad. To je úplný klenot. Překladatelka to vytahla na tu pomyslnou sestou úroveň a za tu jinou hranici. Zrovna u této knihy je to vidět snad ještě z dálky, ja jsem taky nevěřila vlastním očím když jsem viděla jak jota tentokrát vyloženě začarovala. Smekám. Přečetla jsem si na konci roku české vydání a musím změnit hodnocení, je to kniha bez diskuse absolutně dokonala, tón jakým lze u nas číst tomu úplně sedí a ušil tomu ještě lepší zaklady, vytvořil atmosféru a obrazce které jen tak z hlavy nevyženete.5 a víc z 5 :-) .
Vůbec se nedivím tomu obdivu, což mi v loni začátkem léta prislo divné, protože jsem jí četla v polštině, to jsem ten boom nechápala, teď ano. Děkuji za takové preklady a to nejen Jotě..

Musí vás to pokrýt, musí vás to vyždímat, ale, ale nesmí to být zřejmé. To je známka kvality, musí vás to odzbrojit, že po dočtení symbolicky přečtete první stránky na dočtení. Je v tom decentní vyzrálost, je v tom jistá známka suverenity a nechybí tomu čistota...příběh mornštajnovský..Jo i ne...Příběh poznatelný.
Konec dokonalý....

43 14.05.2019

Přelaskavý příběh ke všem kdo jej nebude soudit jako " úvod", každý v něm pak uvidí sytost a celistvost jednoho z nejkouzelnějších příběhů. Není to koberec který vede nevyhnutelně k Pánu prstenů, mohl by klidně vést někam jinam. Znám některé lidi co ho čtou s předpojatostí, že je to jen prolog k výše zmiňované triologii, a tím se pro ně Hobit musí stát chudším, protože jim ledaccos uniká.Hobit mluví sám za sebe, řečí tak svižnou a mistrnou že se ustojí docela dobře sám a nepotřebuje berličky.
Nemám ve zvyku právě díla J.R.R. Tolkiena nějak dělit na lepší či horší, podle mě to ani moc nelze.
Rozhodně to není klasická pohádka, originalita vyprávění tohoto spisovatele tkví právě v těchto mistrných klamech, jimiž protkává všechna svá díla, neplést si britský humor, ten osvěžující humor, s pohádkou. Před Hobitem ( a nejen před ním) budu vždy smekat protože vypravěč který věří tomu co říká píše lehce jako by dýchal a stejně tak hluboce. Jak vidím nejsem sama :)

Je to do nebe volající drzost napsat takovou knihu a vdechnout život takovým, takovým... mužům a ženám...Protože po dočtení si uvědomíte zásadní věc, že dnes již nejsou tací muži, ( minimálně jistě ne ve velkém ) nemohu říct zda existuje taková láska, v širším měřítku, člověk by si to strašně přál ale co je zásadnější, další takovou knihu prostě nepřečtete. Je to moc krásný a živý rukopis a obrázek doby, země a lásky. Takže pozor. Úplně vás to k sobě přiková i když se může zdát začátek matoucí, pomalý až ospalý kniha je to perfektní, protože skládá dohromady prvky které jsou s námi navždy i když je třeba nevidíme..ty muže, tu lásku....

Čím častěji trilogii Pána prstenu ( a vůbec všechna díla od Tolkiena ) čtu, tím více zjišťuji, jak moc se mu podařilo do svých knih navléci silné emoce. Člověk musí snad mít různé dialogy, písně a pod. očtené, aby se mu vsákl pod kůži ten skutečný dojem. Nemám mezi nimi favorita, protože to nelze, postavy nejsou absolutně černobílé, ale naopak mají neustále co říct a říkají, mnohé jsou svou podstatou až záhadné. Plochost v takové knize a v takovém světě neexistuje vůbec. Ten svět vyrůstá, skrze neuvěřitelně pěkné popisy, podané tak jak plynou cesty hrdinů, jak plynou jejich osudy a chvíle. V knihách není žádná vata, autor nemusel spěšně a složitě něco smýšlet a domýšlet, šlapat si na jazyk a složitě manévrovat, v knihách se jde pěkně z čerstva a sám příběh je nepřemožitelný, tomu komu se zalíbil a koho nadchl, tomu s ním přeji hodně krásných chvil, protože alespoň pro mne je to dílo, k němuž se od svého dospívání - dříve před natočením filmu - pořád a pořád vracím a kdyby se mě někdo zeptal jaká kniha mě nejvíc oslovila, nebo se mi nejvíc líbila, já bych se snad ani nebála říct, že to byla právě jeho díla. :-)

Někteří jedinci by si měli něco přeci jen vyzjistit o Tolkienovi a jeho životě a to dřív než sáhnou po jeho díle. Možná by zjistlili mnoho zajímavých informací a vůbec věcí, jako třeba tu že autor byl hlavně a jedině filolog jehož žádné umělé natahování nejenom že nezajímalo ale po pravdě podobně tento novodobý terminus neznal a zabýval se ve svých knihách věcmi tak jak mu vstoupily do cesty a tak jak k nim celý život vnitřně lpěl ( co ho ho osobně v životě ovlivnilo) a nikoliv aby oblažil čtenáře cool jízdou. A že jízda - Jízda Valkýr - pokud znáte ( a asi znáte) je taková beta verze, která mu dala hodně inspirace a sám nakonec svou vlastní stvořil, cestou která je doslova neopakovatelná.
Každá kapitola má v celém příběhu své místo a není psaná pouze aby bavila ( či nedej bože vyplnila ), ale aby mnohému naučila. A nedělal to cíleně takže to není umělé. Což je na tom vůbec nejlepší, jelikož autor s tím že bude mít čtenáře mimo svůj osobní okruh ani nepočítal a tu největší vizi - Silmarillion měl pořád ještě před sebou a to byl jeho cíl, jehož vydání se ani nedočkal. Tolkien a jeho dílo nejsou žádná žánrovka zaměřená akce, ale jsou něco úplně jiného.
Opravdu čtení mnohych knih protože chci poukázat že jsem taky četl/a je zhoubná věc.

33 01.06.2021

Je to geniální myšlenka proniknout k čtenáři doslova na nitkách myšlenek jednoho člověka, a vy jste zcela odkázani na to jakou vzpomínku považuje za dosti sytou, aby se k ní vyjádřil barvitěji. Pan Stevens se jistě vyjadřuje barvitě ke všem vzpomínkám, a určitě si to myslí,ovšem kdybych s ním měla jet v autě a poslouchat hodiny o smyslu jeho života, asi by mě rozbolela hlava, snad proto vystupuje do popředí místy krajina ačerstvý vzduch, mimochodem velice osvěžující, nebo mistrovsky zesumírované vzpomínky na dramatické události. A právě tyto věci jsou jakými si světlicemi které uvádí v pohyb a zdůvodňují to ostatní.
Nepřišlo mi že by to byl člověk bez lidskosti, jen se snažil chovat tak dokonale, že mu uniklo že dokonalost jako taková neexistuje, že v ní je něco nedokonalosti. A možná i ten jeho postoj nebyl dokonalý byl jen zkreslený jakousi představou, která je tak zašifrovaná že nakonec vlastně nebyl nic víc než jen další " normální" jeden z nás, se svým vlastním, byť až moc osobitým názorem na život a jeho priority.
Kniha je velice zajímavá už jen tím že ve vás strhne něco detektivního a vy máte pocit že musíte přijít na kloub takové povaze a pak vám dojde že konec, nemůže být jiný, vždyť to byl jen okamžik v životě člověka, který už je natolik uhotovený, že nemá chuť ani potřebu ani nutnost něco měnit. Důvod cesty byl opravdu prozaický. Pan Stevens to mohl vyprávět z pohodlí nějakého křesla, pak by tomu ale chyběl ten čerstvý vzduch a pan Stevens by nevyužil v praxi románů své oblíbené spisovatelky. Všechno má svůj důvod. V životě pana Stevense má sebemenší maličkost zásadní místo, je zranitelnost sama, jako každý jeden z nás, a tomu že je člověkem se brání,protože je Majordomus,ale právě na svou lidskost často naráží a nejen on sám.

Dnes, dnes jsem si na tohoto hrdinu vzpomněla a vytáhla ho opět z knihovny. Vzpomínka na něj přišla náhle, když jsem knihu Nerozlučné připodobnila ke květině. V tomto kontextu si nelze na tento vztah nevzpomenout. Po Citadele nemám odvahu tak naplno znovu sáhnout, v té listuju opravdu průběžně.
Tento útlý svazek však často vyplní místo v srdci, zhojí rány a opravdu je oázou po přepjatém dni. Podat si s ním ruku lze prakticky kdykoliv, litovat rozhodně nebude téměř nikdo.

32 11.06.2021

Kdyby se autorka nesnažila o to být tak záhadnou a kdyby to mírně nepřepálila v dialozích, které místy šustí papírem až hrůza, byla by to víc jak dobrá kniha. Takto ale úplně není a přitom příběh není vymyšlen vůbec špatně, jenom něco tam trčí vpáčené násilím. Právě v takových chvílích potom jde do kytek i samotný téma a je to jakási degradace námětu a celého poselství. Vyšúmí to v pouhou fikci. Je to čtivé, čte se to vyloženě jedním dechem ale přes všechny hrůzy to není kniha která by člověku vyrazila dech. Prostě méně je někdy více.

Čtení ani koupě nelituji, osobně jsem dostala to co jsem čekala... nečekala jsem totiž 5* titul, ani náhodou. Alena Mornštajnová má velký potenciál a psát umí, ale někdy je znát že vse v tématice prostě plácá.

31 26.04.2023

Další kniha, kterou po přečtení okamžitě vracím na začátek a čtu znovu. Velice dobře vystavěný " příběh", který může klamat tělem pro ty kteří neradi objevují druhé dno. Velmi inteligentně napsané. Věrohodně, velmi věrohodně.
Člověk ani neví co by dříve z knihy citoval, aby své doporučení dosvědčil.

31 17.08.2019

Je to jedna z těch opravdových knih. Remarque si prostě umí stát na svém, vždyť obyčejný život, tak hrubý a neotesaný toho umí vždy nabídnout nejvíce. To je právě u mě ten důvod proč mě neláká současná literatura, protože ta takové zrcadla nenastavuje a hloubky nevytváří. Situace umí být někdy hodně nepřístupné, tvrdé a položí vás a člověk se musí něčeho držet musí, protože jinak je to jeho konec.

31 01.02.2016

Lovias : drobný detail. V r. 2023 vás samozřejmě kniha nemůže ničím překvapit,v čase svého vydání by vás ovšem překvapila hodně. Zvláště když autorka tím udala trend a tón celé následující tvorbě. Navíc je to kniha v podstatě od 8 let, takové čtenáře si nezatížíte nějakými málo srozumitelnými a těžko přístupnými schématy, soustředíte se zejména na jazyk a příběh. A obojí je zde vytaženo tak aby dítě otáčelo stránku až do konce.
Strašně se mi líbí hodnotící systém u knih pro děti od některých dospělých, kterým tento žánr od jisté doby už evidentně nic neříká a vypadá to že četli v deseti letech Virgilla v originále. Přinejmenším. Nemusí být každý samozřejmě uchvácen ale uvádět důvody že to vlastně bylo příliš dětské a navíc že to nevyužilo potenciál zrovna v tomto případě je dost mimo, když celá série odstartovala nový potenciál v YA literatuře a literatuře pro děti ne li obecně ve fantastice. Celý ho překopala.
Asi tak

Jedinečná záležitost, jak kniha tak film. Příběh který se obrací dovnitř, do nitra nás samotných natolik křehce, natolik důvěrně a natolik opravdově, že jej nikdy nezapomenete. Byť autor tlumí vizuál, ví že není třeba popisovat něco co samo jako stín povstává, za každým krokem nebo větou. Zoufalství, beznaděje a to vše bez patosu a jako by šeptem. Mnoho vrstev, mnoho pozastavení a přitom jazyk je skromný, je to spíš šepot,skrz který pronikne člověk na hladinu děsivé reality..... Reality, která je v nás, za námi, s námi jako stín.....

No paráda. Doporučuji si udělat konvici čaje, v jejíž páře se ocitnete na vřesovišti se všemi jeho pro i proti. Tak jak Holmes musíte mít ty správné metody a ty správné lidi kolem sebe a jako Arthur Conan Doyle musíte si umět dělat ze svých hrdinů správný dobrý den. Zkrátka si užívat blahobyt knihy která svým jazykem úplně zpívá a svým duchem tančí.

30 15.09.2021

Vynikající díl, takový krásný začátek připomínající " vánoční speciál" jak se vyjádřil manžel vyniká v sérii zejména tím že Juraj to umí vždy náležitě okořenit. Protože sledovat Steina jak je vyptáván na amulety a a vlastní heroické záležitosti je prostě unikátní. Jinak příběh nezklame žádného fanouška, je možné že spíše dost nadchne a překvapí :-))..
Doufám že tato série ne(s)končí ❣️

30 23.03.2020

O tom se nedá napsat špatného slova. Skutečně ne. Je to vyloženě luxus. Tzv. začátek knihy, kdy se ocitnete doslova v kleštích údálostí a okolností, nezvyklostí a nejasností to je jev který tento titul postavil do čela pěkné literatury ať už ji chcete zařadit do jakéhokoliv žánru. Četla jsem český překlad a to mi přišlo naprosto skvělé, nyní čtu polský překlad a mám dojem že je to ještě o stupeň výš. Každopádně kniha je jak jinak nesmrtelná.....

Jak začít. Tak možná tím že komentář k obálce si nechám na konec :-)).
Pravděpodobně to není nejlépe napsaná kniha jakou jsem kdy četla ale ukrývá výborný příběh. Už Dickens měl problém u své kritiky se svou jednou knihou, kterou psal do novin ( původně) po částech. Myslím že to byl Ponurý dům. A to v tom smylu že se říkalo že to není rozhodně jeho nejlepší kniha ale určitě jeho nejlepší příběh. S touto knihou se to má velmi podobně ačkoliv ji s Dickensem vůbec nesrovnávám to pozor. Nechávám ji krásné stěžejní misto v " ženské literatuře" za což se vůbec nestydim.
Má se to s ní následovně : Vydáte se po jejích stopách za jasného dne, potom vyletite vzhůru s představou dalších jasných dnů, ale ocitnete se v mracích které houstnou a je jen otázkou času kdy narazíte do nějakého železničního mostu nebo spadnete bez pomoci do oceánu.... Prostě třída..

Douška: obálka je otřesná a jedinou slabinou této knihy. Snobsky jsem ji sundala a asi už ji nechci nikdy vidět oko v oko.

29 01.04.2021

Tyto povídky jsou pro mě hned po Tolkienovi ( komplet) balzámem na duši. Fungují perfektně na čtecí krizi...Od Wiedźmina se dostanu hned přes Ziarno prawdy k povídce Mniejsze zlo a než se rozkoukám jsem v povídce Kraniec świata a to už je na dohled džinovi a Ostatniemu źyczenie.
Miluju povidku se strygou, to je luxus. Ten začátek a první ( dnes už profláknutý ) odstavec znám zpaměti v originále i v češtině. Stejně tak mám slabost pro celý koncept v němž se nachází Nivellen, protože ta celá povidka zní tak nenásilně a jako by je postavená mimo vše co AS pojal vymyslet. Blaviken ten je úžasný sám o sobě....zpoza strefy vychází jakoby povídka s Rokytou, ačkoliv se to nemusí tak zdát a finále této knihy je už trochu komplikovanější protože tu v popředí máme více postav a já si stojím za tím že autor uměl sehrát partií vždy když jeho orzsak byl seskupen s méně než 5 postav na place. Jakmile si terén rozšířil, maličko mu to vazne jako by se snad za svou nápaditost styděl.
Ovšem to jsou detaily. Povídkové formace ( které později využívá i v Sáze) jsou perfektní.
Cudowne..