Dracula

09.06.2025

Klasika, ku ktorej sa rada vraciam :)

29.05.2025

Když jsem Draculu četl poprvé, byl jsem překvapen způsobem vyprávění pomocí promyšlené koláže deníkových záznamů, novinových výstřižků a dopisů. Na svou dobu, a vlastně i v současnosti, velice novátorský a originální přístup, i když někdy malinko násilný. Nyní při druhém čtení jsem zase překvapen, jak moc věrné je Coppolovo filmové zpracování knihy z roku 1992. Pravda, romantická linka transylvánského hraběte a Miny v knize není, a i ve filmu je těžko uvěřitelná, ale jisté náznaky jiného pohledu na hraběte a jeho úděl jsem v knize našel a chápu, co vedlo tvůrce filmového scénáře k jeho napsání. Fascinující je zfilmování i takových detailů, jakože Jonathan Harker zešediví nebo, že při honbě na Draculu se naši hrdinové ohánějí tehdy moderními winchestrovkami. Snad proto jsem si při čtení Minu představoval jako Winonu Ryder, Jonathana jako Keanu Reevese a hlavně Van Helsinga jako Anthony Hopkinse. Kniha je dnes naprostá klasika, přesto i tak dokáže na řadě míst překvapit a přes notoricky známý děj stojí určitě za přečtení …

05.05.2025

Knihu jsem četla už dost dávno. Nyní jsem si dala opáčko, tentokrát poslechem a opět mě nezklamala. Známý příběh. Děj odsýpá, je to fajn čtení. Namluvena výborně.

Dost osobitý styl vyprávění příběhu, něco mezi deníkem, pročítáním kroniky (deníky a dopisy ostatních protagonistů příběhu) a pátráním mě plně vtáhl do děje, že jsem spolu s Jonathanem postupně se přibližoval znepokojujícímu až děsivému poznání.
Kdo má rád tuto tématiku tak doporučuji animovaný seriál Castlevania, nebo hraný Penny Dreadful (kde je těch různých potvor (vlkodlak, čarodějnice, Dorian, Frankie,... možná občas až moc), atmosféru má výbornou.

24.04.2025

Konečně jsem se ke knize dostala. Je to klasika, deníkovitý styl je napínavý, je to ponuré, tajemné a děsivé, nicméně čtení je to náročné a odsýpá pomalu.

20.04.2025

Autorovi světoznámého Drákuly se opravdu mistrně povedla nastolit pochmurně tajemná atmosféra panující mezi hlavními hrdiny tohoto úchvatného románu. Rovněž se zasadil o to, aby to vypadalo co nejvíce věrohodně, neboť je celý příběh vyprávěn skrze deníky hlavních osob a úkol, který na sebe vzali Harker a spol., tedy zničit všechny Nemrtvé a posvětit veškeré jejich skrýše, zůstává skryt pověrčivé veřejnosti...

10.04.2025

Krásná klasika, kterou si zase někdy ráda připomenu. Nádherné gotické prostředí mě úplně přesunulo do samotného příběhu. Určitě doporučuju přečíst.

09.04.2025

(SPOILER) Překvapilo mě, že tenhle goticko-hororový román je taková skládanka. Deníkové zápisky, dopisy, novinové výstřižky. Děj si tedy musíme dát dohromady z toho všeho, navíc z přeskakování mezi vypravěči, časy a místy.
Příběh začíná, když mladý britský právník Jonathan Harker cestuje do Transylvánie, aby pomohl tajemnému hraběti Drákulovi s nákupem nemovitosti v Anglii. Mimochodem k tomu cestování, popis typických Slováků jako barbarů s dlouhými černými vlasy a těžkými černými kníry mě dostal, to viděl autor patrně z rychlíku nějaký kočovníky. Atmosféře tajemna a neznáma to ale rozhodně pomohlo. Jonathanův viktoriánskej pohled na Slovensko, Maďarsko a Rumunsko vůbec nese známky velmi divokého východního zážitku. Každopádně všichni východňáci, které po cestě potkal, mu dobře radili, aby se obrátil zpátky, ale Jonathan ne, ani když se při zmínce o Drákulovi křižovali. Ubytuje se tedy na strašidelném zámku, a než zjistí, kam bledý hrabě v noci chodí, už je v jeho moci. A co hůř, nejen on, ale i jeho milá Lucy v Londýně.
A tady začíná pravý horor, protože to, že Jonathan z Transylvánie uprchne, vede jen k tomu, že musí čelit druhému upírovi doma. Po Lucyině smrti se začnou ztrácet děti z okolí, a když se vrátí s dvěma rankami na krku, vypráví o tom, že byly s krvavou paní. Nikomu pořád nic nedochází a všichni si myslí, že děti si jen na něco hrajou. Doktor Van Helsing přivolaný z Amsterdamu jako ten, kdo má s podobně záhadnými jevy zkušenost, musí skupince záchranářů světa kolem Jonathana nakonec vysvětlit, proč Lucy před smrtí obkládal česnekem a že to stejně nestačilo. A pak se vydají vyzbrojeni kůlem do akce na noční hřbitov.
Ta kniha je šílená, a to myslím jako pochvalu, je to horor jako blázen, vystavění temné atmosféry a napětí je neskutečný, a ani na to autor nepotřebuje mnoho stran. Jsem ráda, že ji mám za sebou, protože uf, vstávají mi z ní chlupy hrůzou ještě teď.

04.04.2025

(SPOILER) Moja prvá audiokniha... a musím povedať, že som si vybrala naozaj dobre! Keďže som si nebola úplne istá, či dokážem pri počúvaní udržať pozornosť, chcela som si na YouTube nájsť hocijaké hovorené slovo, len aby som to vyskúšala – a nejako som natrafila práve na Draculu. A absolútne to neľutujem! Po 24 hodinách počúvania som však naozaj rada, že už je koniec.

Už od začiatku ma kniha chytila – či už vďaka skvelému spracovaniu audioknihy, alebo kvôli pocitom a situáciám, s ktorými sa hlavné postavy museli vyrovnávať. Naozaj som súcitila s chudákom Jonatánom, keď sa stal väzňom v (takmer) prázdnom hrade, a to nehovoriac o všetkom, čo tam zažil.

Moja obľúbená postava bola od začiatku Mína – zamilovala som si, akým spôsobom dokázala milovať všetkých svojich drahých (bola strašne zláta, keď sa rozplývala nad tým, že mohla Jonatána nazvať manželom).

Najmenej sympatický mi bol Dr. John – stále rozprával, ako veľmi Lucy miloval, ale cítila som z neho skutočný žiaľ tak, ako od Artúra (chúdačik)? Ani náhodou. Možno som to len nepostrehla? Netuším.

A čo sa týka samotného Draculu – bol celkom strašidelný...hlavne, keď som to počúvala v noci, ale aj tak som mala väčší strach z Reinfielda. Mojou jednou otázkou, ale zostáva, prečo mal Dracula „mozog dieťaťa“, keď bol taký starý?

Celkovo sa mi Dracula veľmi páčil, aj keď ku koncu som čakala viac akcie – myslela som si, že Dracula bude viac „bojovať“. Napriek tomu knihu hodnotím 5 hviezdičkami.

31.03.2025

Naprosta klasika psana (a prelozena) krasnym jazykem. Velmi napinave a poutave cteni / poslouchani. Psan denikovym stylem, coz mi vyhovovalo.
Skvele prevypraveno kanalem Hark House Audioknihy - https://youtube.com/playlist?list=PLgOXjSg9i2wGqbA2wHwH0Bqh_jw2WTrjE&si=8wyRFph8fU9TF16C

30.03.2025

Viděl jsem spoustu filmových i seriálových zpracování tohoto již klasického hororového románu, měl jsem možnost slyšet ho jako rozhlasovou hru a dokonce vidět i na divadelních prknech. Časem jsem se konečně dostal i ke knižní předloze, která mě mile překvapila svou strukturou a atmosférou.

Kniha je sestavena formou deníkových záznamů, dopisů a výpovědí, což jí dodává na autenticitě a zároveň vytváří napětí a tajemství. Tento způsob vyprávění skvěle buduje pocit, že jste přímo uvnitř událostí – a díky tomu funguje i dnes, kdy je čtenář zvyklý na jiný rytmus vyprávění.

Dracula zůstává i po letech živým a čtivým románem, který má co nabídnout současnému čtenáři. Nejde jen o klasický horor, ale také o psychologický příběh plný symboliky a temné estetiky, která nestárne. Rozhodně doporučuji nejen fanouškům hororu, ale i milovníkům literární klasiky.

30.03.2025

Příběh napsaný irským spisovatelem, jenž se stal inspirací pro mnoho filmových počinů. Zároveň se autorovi podařilo vytvořil legendární postavu Drákuly, která je známá po celém světě.

Děj knihy se odehrává ve fiktivní Evropě 18.-19. století. Hlavní postavou je anglický právník Jonathan, který se vydá na cestu do Uher za účelem uskutečnění prodeje majetku pro tamního hraběte. V knize si Jonathan po celou cestu i po příjezdu na hrad dopisuje se svou milou, a děj je tak vyprávěn trochu jiným způsobem. Tedy minimálně do chvíle, kdy ho hrabě přivítá a následně uvězní na svém hradě. Jonathanovi se podaří z hradu uprchnout, ale až poté, co je donucen podepsat potřebné dokumenty pro Drákulu, což hraběti umožní vydat se šířit své zlo až do Jonathanova městečka v Anglii.

Dle mého názoru je hororový žánr nejnáročnější na zpracování. Zvláště pokud se jedná o horor bez přehnaně vykresleného násilí. Zde se autorovi podařilo udržet vše napínavé a tajemné, a to takovým způsobem, že nebylo nikdy jasné, kam až Drákulovo zlo dosáhne a koho si vezme za svou oběť.

Děj je střídavě urychlován i zpomalován prostřednictvím dopisů mezi hlavními postavami, a jazyk díla velmi příjemně dokáže čtenáře přenést do "tehdejší" doby. Celkově příjemné počtení na několik temných večerů.

Mně to tedy nesedlo, zůstává (zatím?) nedočtená...

11.03.2025

Pořád je to moc dobré napínavé čtení. A s chutí jsem se podívala i na černobílý film z roku 1970, ve kterém Drákulu hraje Ilja Racek.

10.03.2025

Román je psán formou deníku a to bylo pro mě přinejmenším dost únavné čtení. Ale poprala jsem se s tím a dočetla do konce. Stále jsem si musela připomínat, že je to klasika, takže s tím nic moc nenadělám...

07.03.2025

Moc dobře se tento hororový žánr četl

Četbu, se kterou se crcám neplánovaně několik týdnů (myslel jsem, že budu mít hotovo max. za dva týdny), mám v plánu nechávat bez hodnocení.
V tomto konkrétním případě mě asi odrazovala hlavně ta deníková forma - vůči které a priori nic nemám, ale Draculův příběh (a příběh jeho protivníků) bych si zřejmě užil víc, kdyby vyprávění bylo konvenčnější. Je nicméně zajímavé, že v doslovu spojuje s anglistka Alena Dvořáková s postmodernismem (leckteré postmoderní texty jsou koncipovány jako koláž deníkových zápisků) a filmovým jazykem, což by mi mělo konvenovat, leč nepoštěstilo se.
Teď si nutně potřebuji sehnat Frankensteina Mary Wollstonecraft Shelley, abych si udělal interní srovnání těch dvou klasických hororových viktoriánských textů...

Pro zajímavost přikládám marxistickou analýzu románu Dracula, jejímž autorem je Franco Moretti: https://soundcloud.com/advojka/franco-moretti-nejlepsi-spojenci-upira

28.02.2025

Naprostý základ hororového žánru. Čte se to jedna radost.

27.02.2025

DRACULA nesporne JE geniálny hororový román, jeden zo základných pilierov žánru a silný zdroj pre celú modernú popkultúru hrôzy. Prináša množstvo originálnych nápadov, ktoré dnešnému čitateľovi už možno ani veľmi ako nápady neprídu. Na začiatku aj pôsobí veľmi moderne, hoci je ťažké predstaviť si, že si toto všetko hrdinovia naozaj takto podrobne zapisujú a zaznamenávajú. Úvodná časť románu je naozaj fantastická, začína zostra a veľmi desivo, vzbudzuje zvedavosť, hrôzu, odpor, celú škálu emócií... - ale nanešťastie v tom nevytrvá. Celý ďalší priebeh, bohužiaľ potom až do konca, pôsobí značne rozťahane, a hoci sa v deji ukrýva nesmierne množstvo hrôzy a smútku, je to podané rozvláčne a strašne užvaneno, ale pritom aj dosť vágne. Stoker príliš tiahne k britskému spoločenskému románu, idealizovanej romantike a rozťahanému líčeniu vzťahov, sčasti aj detektívnemu žánru v neveľmi napínavom pátraní po debnách s grófovou hlinou. Mnoho sľubných motívov je pritom nevyužitých, napríklad exotika ďalekej východnej Európy, v ktorej kniha začína aj končí, grófov pôvod a minulosť, iba povrchne zmienené, prostredie psychiatrickej liečebne, do ktorej má Dracula skrze Renfielda voľný vstup a v ktorej strávime dosť veľa času, alebo jeho nadprirodzené schopnosti a ovládanie zvierat... Chápem, že autor rozvíja vzťahy medzi postavami hlavne preto, aby mohol nechať všetku tu lásku a šťastie zruinovať krvilačným grófom a vybudiť čitateľovu emocionalitu, ale koncom 19. storočia už boli na svete aj onakvejšie - a dodnes plne funkčné - literárne horory a zvlášť Británia mala v tomto žánri viac než len bohatú tradíciu. Stokerov štýl, ako sa aj často spomína, pripomína skôr začiatok než koniec storočia (čo je evidentné pri porovnaní s FRANKENSTEINOM z roku 1818 alebo väčšinou známych literárnych diel z 90. rokov 19. storočia) a zaujímavé naratívne riešenie vo forme "dokumentového" románu zamýšľanej vierohodnosti skôr škodí, než prospieva. Navyše postavy väčšinou iba komentujú, čo práve robia a nedozvieme sa preto nič moc ani o nich samotných, podobne ako striedanie rozprávača (mimo začiatočných fáz, kedy sú oddelení alebo sa ešte nepoznajú) neprináša inú perspektívu, ale iba zabezpečuje časovú kontinuitu. Ostatne, už dobová kritika sa vyjadrila, že dielo pôsobí "klopotne a rozpačito", takže sa nemusím hanbiť, keď som takýto dojem získal o storočie neskôr... Každopádne DRACULA zostáva iniciačným dielom pre hotovú explóziu popularity vampyrizmu v 20. aj 21. storočí a všetky idey, motívy a postavy, ktoré v ňom Stoker priniesol, sú tak nesmierne nosné a atraktívne, že už 130 rokov nielenže vzrušujú predstavivosť celých generácií čitateľov, ale dokážu aj inšpirovať ďalších a ďalších nadaných umelcov v rozširovaní a využívaní ním neraz len zľahka nadhodenej mytológie. A to sa rozhodne hocikomu nepodarí! P.S. Gróf Dracula je napríklad vôbec najvyužívanejšou literárnou postavou v dejinách svetovej kinematografie. P.S.2 Našinca samozrejme pobavia aj zmienky o Slovákoch ako Draculových pomocníkoch na začiatku aj konci románu.