Atuin diskuze u autorů

Mohu autorku doporučit kompletně. Všechny její knihy mám přečteny několikrát. A pořád mají na mě týž dopad. S Bílou vodou jsem v hodnocení trochu bojovala, ale jelikož jsem knihu četla již třikrát musím se přiznat že to žádné selhání není. Možná bych ocenila kdyby autorka přistoupila k poslednímu titulu trochu jinak ale ve výsledku to s vyzněním nic neudělá. Pokud se s autorkou potkáte v jedné knize je šance že se s ní potkáte ve všech.....
Cením si její práce a dokonalé dílo nečekám od žádného autora. To by bylo nudné.

Takhle už dnes nikdo nepíše.....a psát nebude. Její knihy vám přesně ukáží ten důvod proč člověk rád čte.

Tohoto autora doporučuji všemi deseti...Och jak jsem ráda že vidím ráda přeloženou právě tuto knihu. Není to jeho prvotina, ale je to kniha s velkým K.

Čtu od autora sérii, která má v Polsku ultimátně pěkné vydání. Vůbec vlastně nevím proč se mi Kseiga Calości tak líbí, možná mi to trochu připomíná Sapkowského, ale ten tam tedy nemá tolik krve. Je to sice dost brutální, jenže to má jisté kouzlo které v takových knihách dokáže zaháčkovat. Předně jazyk a postavy. Těch je tam sice habaděj ( stejně jako bitev) a jiných věcí kvůli čemu bych vlastně měla spíš knihu odložit, ale jelikož čtu v originále jsem k tomu přišpedlena takovým zvláštním způsobem.
Každopádně mám ve do výzvy 2023 autora který zemřel loni ( to je mi velmi líto), což byl chvilku oříšek a tohle byla vlastně náhoda, ačkoliv zde musím celou sérii 9 dílů dát do zastoupení jedné u nas vydané knihy od autora a to Král Nesmírna, což do série patří až druhou částí. Snad to nevadí.

Právě mi od autorky přišla kniha Dzień nastania noci ( polský překlad) a jsem velice zvědavá jak mě po úžasném Pomerančovníku aurorka znovu učaruje....
Je to další kniha z prostředí světa převorství pomerančovníku, takže šance jsou veliké...

Právě čtu od autorky knihu Kiedy kobiety byly smokami a doufám že se brzy dostane do rukou i českým čtenářům ( čtenářkám,) protože za mě je to autorčina nejlepší kniha. Kniha v Polsku vyšla letos.

siena: v čem konkrétně se vám zdá knih-o-mol hloupý, či neobeznámený, vždyť to shrnul vcelku pravdivě. Nejde o to někoho obvinit, člověk si ale musí ochoten přiznat že každá mince má dvě strany. Mnoho věcí nevíme.
Proč vám tak moc vadí tento názor, mám dojem že v příspěvcích mluvíte oba jeden přes druhého, aniž by jste byli schopni říct, ok každý to vnímáme jinak a na to máme právo oba.

Výjimečná autorka, s obrovským citem. Ač toho nenapsala tolik, její obtisk v literatuře je nesmazatelný. Zdá se mi že u nás je tak trochu neviděná, a přitom toho tolik umí.

siena: já s vámi souhlasím, jenže když se na to člověk podívá a člověk který má nějaké zkušenosti, tak zjistíti že většině lékařů je šumafuk co napíši, byť znají anamnézu a kontraindikace a tak podobně. Rozumných lékařů možná není málo, ale jejich rozhodně méně tam kde si to žádají okolnosti v první chvíli. Praktici a pod a ani specialisté nemají často o věcech jasno a hodnotí pouze tu část které se věnují bez komplexity. Mám osobní dost nepříjemný zkušenosti, ale p. Mudr. Eleková považuji také nemusím, jen věci nejsou černobílé. O biologii toho vím také dost.

Docenuji ji čím dál tím víc. Je dobré si udělat na ni jako na osobnost vlastní názor a obrázek, člověk pak snadno vidí osobu z masa a kostí a ne pouhou legendu a modlu , ač legendou bezpochyby je.

Chystám se na autorčinu knihu Coraz mniej swiatla ( v polském překladu). Vyšla letos... jsem moc zvědavá, je to znovu pěkná cihelka...

Dočetla jsem teď od autorky knihu Dawne i przyszle wiedzmy, dostala jsem ji k Vánocům a musím říct že mi to úplně sedlo do rány. Navíc číst tuto knihu v polském překladu tomu dávalo jakýsi nadrozměr, protože ženská otázka a strajky nejsou zaspanou záležitostí. Na knize jsou zajímavé i " zaříkadla" která otevírají každou kapitolu, která svým způsobem nejsou vůbec fantastní, spíš opisují jisté reálie jak je oddělen svět mužů a žen....Kniha je dobře napsaná a ukradla mi srdce ...

Citace
" Víte nechci se vás dotknout, ale vám mužská magie nebude fungovat"
"Proč myslíte" Agnes cítila jak jsk se nad nimi stahují neviditelné mraky
"Ne?"
" Bez urážky. Jde o to jak jsme stvoření. Muž by taky asi neměl tu správnou zručnost v ženských zakletich, které jsou potřebné tak do upravy vlasů a provádění domu."
Oblaka se přesunuly níž a Agnes pocítila husí kůži.
' A vy jste to někdy zkoušel"
Výraz na tváři pana Lee se změnil v podobu jako by se ho zeptala, jestli si občas nevezme korzet nebo šněrovačku.
" Jistě že ne" zamrkal.
V takovém případě prosím, aby jste mi ukázal nějaké mužské zakletí. Tady a teď"

Čtu Kodaňskou trilogii v polském překladu a musím říct, že je to opět kniha která mi vyloženě sedí. U nás má vyjít v červnu a mám takový pocit že si knihu ráda pořídím i v našem překladu. Severská literatura uměla vždy dobře kombinovat a má v sobě ukryté hotové poklady, dokáže těžká témata skrýt pod zavoj pěkných slov, a udělat vám díru v srdci. Dnes je to vlastně již klasika.
Komu se líbila Ferrante a Geniální přítelkyně, mám pocit že se mu může líbit i toto a jsem přesvědčená že Ferrante( ať je to kdokoliv) autorku četla....
Kodaňská trilogie je silný sociálně - psychologický román (patrně autobiografie)

Autor od něhož jsem v polském překladu četla knihu Niebo w kolorze siarki.( Nebe v barvě síry) Autor který mě svým rozmachem úplně uzemnil. Kniha o přátelství, dětství, dospívání a lásce, kniha o těžkostech života napsaná z takovou mírou opravdovosti, že na ní jen tak nezapomenu.Nevim zda je kniha z části autobiografie, ale autor v ní používá prvek spisovatel a tvorba, když hlavní hrdina ( protože vypravěč) v dospělosti píše knihy. Hlavní hrdina zůstává bezejmenný a kniha je psána nelineárně. Autor píše švédsky.

Poslouchám teď od autorky knihu Gorzko, gorzko ( Hořko Hořko) a tím to titulem se Joanna staví na roveň Olgy Tokarczuk, ačkoliv to že je tato autorka geniální dokázala již knihou Pískový vrch a Chmurdálie.

V životě není předtím ani potom, není ani teď. Přítomnost chybí nejvíce. Je vlastně všechno najednou, to co bylo, co je i co bude. Život je jako cop, který se už nedá rozplést...A navíc člověk zije nikoliv jen jeden život, ale i život těch kteří byli před ním a s tím se nedá nic dělat, nezáleží zda si je pamatujeme nebo ne ...Gorzko Gorzko...citace

Od autorky mám přečtené všechny knihy které byly přeloženy do polštiny. A musím říct, že jakkoli jsem si zpočátku myslela že to nebude pro mě, ocitla se autorka na úplně opačné škále mého nadšení. Prostě stará škola se nezapře. Její osvěžující a náladu zvedající prvky mají sice jistý svéráz, ale ten je pomalu k nezaplacení.

Její Dynastie Morlandů je nepřekonatelná. Ačkoliv autorka spotřebovala stále více prostoru na stále kratší časové úseky,a věděla patrně dobře proč 35.dilem( Fénixem) musela sérii ukončit, její schopnost vykreslit scenérie, postavy, dobovou atmosféru a zajímavé příběhy a osudy jednotlivých hrdinů/ hrdinek, možná nemá v tomto žánru sobě rovno, protože jakkoliv by člověk hledal zaváhání či setup kvality, nenajde. Ruku měla až do konce pevnou, anglickou, soft a hlavně vytříbený styl psaní z toho činí víc jak dobré čtení. Prostě s Morlandy u mě ZÁSAH.

Dočetla jsem minulý měsíc její nejnovější knihu -v češtině možná Kam odvaje vítr -a musím říct, že mám s Kristin velmi rozporuplné dojmy. Četla jsem všechny její knihy. Vím že je autorka ženských románu, jakkoliv se knihami Slavík nebo Kam odvaje vítr či např i Velká samota chtěla začlenit jinam. Nedaří se jí to a neměla by to dělat, protože své tvorbě tak akorát škodí.
Umí dobře psát a v rovině knih Na mystickém jezeře, Skutečné barvy apod. je výborná a vyvane z toho i přesah, ovšem v románech které mají nahlížet na nějakou ( i citlivou) světovou událost se to její pero divné zlomí.
V knize Kam odvaje vitr, kde se dívá ( po svém) na krizi v Americe ve 30. letech minulého století, na sucho apod, úplně uletěla už na začátku tím jak předvedla hlavní hrdinku. Ty situace jsou až komické a pro takový román a záměr úplně nespolehlivé. Mám autorku svým způsobem ráda ovšem její poslední kniha za mě byla zklamáním.

Anne Jacobs je čarodějnice. Mě naprosto uhranula napříč všemi svými knihami a sériemi. Její vypravěčský akcent je maistrštyk. Překlad je geniální posunuje její knihy k pomyslné šesté hvězdě.
Postavy nejsou ploché, autorka vás vezme sebou přímo do knihy, vnese do vás radosti, úzkosti, odhodlání i prohry svých hrdinů a hrdinek.
Autorka je úplný génius, umí rozestřít obrazy, scenérie, i příběhy s neuvěřitelnou dynamikou a krásou, že číst to je absolutní zážitek.

John Irving má lehkou ruku ( asi jako Steinbeck) a touto lehkou rukou dovede obratně psát příběhy nevšední krásy a hloubky. Ve vyprávění se nezaplete sám do sebe a vše co řekne do knihy sedí úplně mistrovsky.