Snow-White
přečtené 261
Bába Motyka
2016,
Marko Hautala
Autora bych rozhodně nepřirovnávala ke Stephenu Kingovi, to ale hned neznamená, že je nutné ho zatracovat. Proč pořád někoho s někým srovnávat? Marko Hautala píše stroze, chladně, v náznacích. Kniha se mi četla velice dobře i přes různá skákání v čase. Neřekla bych, že bylo těžké se zorientovat v postavách. Konec sice skutečně nepodává jasné vysvětlení předchozího příběhu, to ale nemusí být nutně špatné. Příběh si přeci mohu užít i tak. Co se mě týká, já jsem si vymyslela vlastní řešení příběhu (nedoporučuji číst těm, kteří se ještě ke knize nedostali): Myslím, že Maise se mohl do života znovu promítnout traumatický zážitek z dětství, spojený s historkami o Bábě Motyce, traumatickou „sklepní příhodou“ a neobjasněnými zmizeními jejích známých. Vše vygradovalo, když zjistila, že tato historka mezi dětmi pořád zůstává a zmizení jedné z dívek v ní opět vyvolalo halucinace a snahu připisovat tato zmizení tajemným postavám z pouličních báchorek. Anebo to všechno bylo úplně jinak. Třeba je Bába Motyka skutečná. Věci jsou zkrátka tak, jak jsou a člověk do nich nemá rýpat, jinak špatně skončí. Přijde Bába Motyka a vyplázne černý jazyk…... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Autorka na začátku čtenářům schválně zatajila důležitou informaci, respektive si věci překroutila tak, aby na konci mohlo dojít k „pořádnému“ zvratu. Vadilo mi, že se Megan vyjadřovala o chladném či lhostejném vztahu k (čtenáři si jméno doplní), když se to dalo úplně pominout a nemuselo to pak působit jako primitivní odvedení pozornosti čtenáře. Jinak autorka pravděpodobně není schopná vystavět pořádnou zápletku ani budovat napětí. Trochu napínavější se mi kniha zdála zhruba na posledních čtyřiceti stranách, ale to už byl pachatel jasný a tak šlo jenom o to, kdo ještě přijde k úhoně. Ani charaktery na mě nepůsobili přirozeně, natožpak sympaticky. Nejlepší věcí na knize tak zůstává zajímavý námět – pozorování z vlaku a vytváření si vlastních příběhů.... celý text
Pošťák vždycky zvoní dvakrát / The Postman Always Rings Twice
2008,
James M. Cain
S knihou jsem měla obdobný problém, jako s dalším americkým dílem Kdo chytá v žitě (to jsem ani nedočetla). Jednak nejspíš kvůli nesympatickým, až otravným hrdinům. Jednak kvůli strohému slangovému jazyku. Protivné hrdiny bych snad ještě unesla, ale ten jazyk mi prostě nesedí. Navíc prostě bohužel nedokážu pochopit, co je na obou knihách tak "kultovního". Pokud se mi to nějaký zarytý fanoušek pokusí vysvětlit, budu jedině ráda.... celý text
Volání Kukačky
2014,
Robert Galbraith (p)
Zápletka nijak objevná, pozorný čtenář může na základě indicií uhádnout vraha, ještě předtím, než to udělá autor, ale jinak velice dobře se čtoucí kniha. Příjemné odreagování se zapamatovatelnými a sympatickými hlavními hrdiny.... celý text
Ty
2015,
Caroline Kepnes
Ze začátku mě čtení velmi chytlo - Joe byl správně ujetý, ne, že by se s ním člověk ztotožnil, ale šlo porozumět některým jeho krokům. Napětí se ale dle mého soudu z knihy postupně vytratilo a na konci jsem přemýšlela, jestli je větší blázen Joe, Beck nebo oba stejně. Hlavní postava Joea na mě navíc začala čím dál více působit poněkud zženštile, i když to možná bude spíš problém můj, než autorčin - nedovedu si představit chlapa, který se tak moc zaobírá vlastními pocity. Na druhou stranu si při čtení člověk uvědomí, jak je dnes jednoduché někoho stalkovat a měla jsem chuť změnit všechna svoje přístupová hesla.... celý text
