1. Domů
2. Autoři
3. Michel Faber
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 11
• Bazar 9
• Životopis
• Citáty 7
• Diskuze 10

Populární knihy

/ všech 11 knih

Nové komentáře u knih Michel Faber

Neskonalá – příběh jedné lásky

„První dvě básně přeskočte, a pak se můžete začíst do jedné z nejsmutnějších, a zároveň nejcivilnějších sbírek, psaných o zemřelé ženě. Denní život se prolíná se vzpomínkami a povinnosti se slzami. Láska má mnohem víc podob než jen tu romantickou z prvních měsíců vztahu.“... celý text
— Dobraadresa

---

Kniha zvláštních nových věcí

„Číst Knihu zvláštních nových věcí je zážitek. Ať už v Krista věříte či ne, příběh vás určitě osloví. Proč mluvím o Kristu hned takhle na začátku? Křesťanství jsou totiž nejvýraznější kulisy celého příběhu. Misionář Peter je poslaný na planetu Oáza, kterou lidstvo objevilo a kde buduje svou kolonii. Jeho úkol je šířit Kristovo učení mezi místními domorodci, kteří jsou dychtiví po víře a Bibli, kteréžto přezdívají Kniha zvláštních nových věcí. Peter v Anglii, odkud pochází, nechává manželku Beu a kocoura Jošuu. Jeho úkol se zdá být velmi snadný, ale co by to bylo za dobrý román, kdyby vše bylo tak, jak se zdá na začátku? Psal jsem, že křesťanství jsou kulisy příběhu, ale rozhodně to není téma. Je to spíš nástroj, díky kterému Faber rozehrává mnohem niternější téma – jak člověk snáší odloučení od svých nejbližších, jak komunikovat s cizími lidmi, jak se chovat v neznámém prostředí. Láska je silný prvek románu, ale nechci, aby to vyznělo, že je Kniha zvláštních nových věcí o lásce. Přestože láska pohání kdeco, není motivem vyprávění. Michel Faber si tentokrát ukousl velké sousto. Mnohé severské detektivky se ohánějí tím, že vám bude při jejich čtení mrazit, ale málokdy dokážou vybudovat tak tísnivou atmosféru, jako se to povedlo v této knize. Kniha zvláštních nových věcí je téměř klaustrofobická. Tísnivá. Měl jsem nutkavou potřebu obejmout svou přítelkyni, když jsem knihu četl, abych se ujistil, že náš svět je ještě v pořádku. Málokterý autor ve mně dovede vytvořit takové pocity a co se žánru sci-fi týče, ještě se mi nikdy nepovedlo uvěřit, že se nacházím ve světě budoucnosti. Čímž se dostávám k dalšímu postřehu. Kniha zvláštních nových věcí sice formálně spadá do žánru sci-fi, ale myslím, že Faber se nám snaží říct, že ta budoucnost nemusí být vůbec vzdálená. A že se z toho vůbec nemáme těšit. Může se klidně stát, že za padesát let budou příští generace tuto knihu označovat za předpověď budoucnosti, podobně jako u Orwellova románu 1984. Možná i proto jsem u knihy zažíval takovou tíseň. Autor si pro sebe nechal mnohá tajemství, na která si budete muset přijít sami. Co je vlastně zač ta nadnárodní organizace USIC, která kolonizuje novou planetu? Kdo jsou lidé v posádce? Mnoho se toho o nich nedozvíme, kromě jedné z nich, se kterou jsem se v duchu velmi sblížil. Téměř všechny příběhy z knihy zůstanou nedovyprávěné, ale na to jsme u Fabera zvyklí. Co se vedlejších postav týče, nejvíce vyčnívá \"lékárnice\" Graingerová, která se stane jakousi průvodkyní misionáře Petera na jeho novém bydlišti. Kniha zvláštních nových věcí je takový novodobý manifest humanismu. Čtivě podaný příběh, kde atmosféra postupně temní a postupně se zahušťuje – to je u Michela Fabera příjemný standard, ale současná beletrie v průměru takovéhoto standardu rozhodně nedosahuje. Pochvalu si zaslouží i Kniha Zlín, která si dala hodně záležet na tom, aby byl výsledek působivý a důstojný. Zmínit bych měl i (opět standardně) skvělý překlad Viktora Janiše. Hodnocení: 90%“... celý text
— pankaplan

---

Kvítek karmínový a bílý

„Nejprve plné doznání: Ke knížce jsem se dostal díky tomu, že ji překládal Viktor Janiš, můj dávný spolubydlící. Jinak bych odvahu na čtení tisícistránkové bichle nenašel. příběh: nebudu rozepisovat, je to nefér ke čtenáři. Stačí premisa, podle níž kniha popisuje příběh mladé prostitutky, která je schopná pro zákazníka udělat cokoliv, a s úsměvem. Prostitutky, která nechce skončit jako prostitutka a udělá pro to maximum. A teď to hlavní, co si o Kvítku myslím: Jak na první pohled vypadá i přes nádhernou obálku) děsivě, tak ještě mnohem víc vás bude mrzet, že už skončila. Zapomeňte na ta zjednodušení o prostitutkách, sexu, zrodu feminismu... to vše v knížce určitě najdete, ale hlavní je příběh a ještě důležitější postavy a jazyk. Vlastně si nevybavím knížku, ve které by autor dokázal tak přesvědčivě vytvořit nejen jednotlivé postavy, ale celý "svět". Kvítek je knížka, kterou můžete hltat pro příběh samotný, můžete jí ale také vychutnávat pro každý odstavec. A když si dáte tu práce a přečtete kus v originále (stačí ukázka pro Kindle z Amazonu) a porovnáte ho s českým překladem, musíte smeknout před umem překladatelovým. Jakkoliv se s ním třeba neshodnete na výrazu pro ženské genitálie. On je tne výraz v knize ale jen párkrát, tématu navzdory.“... celý text
— otakar1484

---

---

Pod kůží

„Jsou knihy, které můžete číst dvěma způsoby. Buď je rychle zhltnete a dostane jen základní příběh, nebo je čtete pomaleji a důkladněji a hledáte i to, co tam není. Kniha Michela Fabera s názvem Pod kůží je právě taková. Přečtete-li ji rychle, užijete si takovou trochu sci-fi parodii, avšak budete-li číst pozorně, zjistíte, že se v této knize skrývá mnohem víc. Jaké by to bylo, kdyby se objevil někdo, kdo se k nám lidem bude chovat jako my ke zvířatům? 80% Isserley je mimozemšťanka, která byla vyslána na zem plnit určité poslání. V jejím světě jsou "lidé" rozděleni do kast a trpí nedostatkem vody a kyslíku. Isserley musela projít náročnou a bolestivou chirurgickou operací, aby se z osrstěného čtyřnohého "člověka" stala dvounohým "zvířetem", tzv. "vodselem", jak nám přezdívají. Ztratila svoji identitu a navíc trpí neustálou bolestí páteře, která musí být najednou vzpřímená. Zato má ale jistou dávku svobody pohybu a možnost vychutnávat krásy naší země. Ve svém speciálně upraveném autě brázdí skotské silnice a loví "vodsely" stopaře. Po nástupu do auta probíhají všemožné dialogy a Isserley se snaží otázkami zjistit, zda "vodsel" "úspěšně" projde přijímacím pohovorem či nikoli. Isserley totiž nebere jen tak někoho-ani tlusté, ani příliš hubené, ideálně spousta svalů a hlavně žádné závazky. Rozvázat stopařům jazyk jí pomáhají i chirurgicky vymodelovaná obří ňadra (podle pánských magazínu ideální velikost). Splní-li "vodsel" kritéria, je zdrogován, převezen na farmu, vykrmen a připraven na porcování na maso. Isserley to nějak netrápí, je to její práce a může být ráda, že netrpí jako ostatní z nižších vrstev. Ale co když se objeví někdo, kdo její názor změní? Pod kůží románu naleznete mnoho vrstev. Téměř v každé druhé větě se skrývá metafora, narážka či výsměch lidské společnosti, která se dostala do takové fáze konzumu, že už se nezajímá ani o to, co a jak konzumuje. Vysmívá se televizním programům i mužským představám o ženách, jež vytváří právě televizní programy či retušované fotografie v pánských magazínech. Sám autor se v rozhovorech netají ekologickým zaměřením knihy, avšak kniha nevyznívá posměšně a poučně, Faber pouze překládá text plný metafor a je jen na nás, které z nich odhalíme a pustíme si hlouběji Pod kůži. Nečekejte akční zběsilou jízdu, Faber píše tak jako Isserley jezdí, pomalu, maximálně čtyřicítkou. Libuje si v myšlenkách postav, ve střídání myšlenkového monologu Isserley a stopařů, v navozování atmosféry a v narážkách a metaforách. Nemusíte se bát, že jde o suchý kousek, naopak, Pod kůží je šťavnaté tak jako maso z vodselů. Na své si přijdou i milovníci černého humoru, který je leckdy tak černý, až je spíš k pláči než k smíchu. I pár nepěkných scén je popsáno takovým zvláštně melodickým stylem, že Vás to neznechutí. Stejně tak Vás neznechutí, že si autor příliš neláme hlavu s logikou. Pár věcí nedává zrovna smysl, ale to autorovi klidně odpustíme, víme totiž, že jeho hlavním cílem bylo nás vytrhnout z letargie, zvednout naše zadky z pohodlí a otevřít naší mysl, nikoliv nám předložit dokonale logický román. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Odeon“... celý text
— Bastera

---

Pod kůží

„Knihu jsem poměrně se zaujetím dočetl, především jsem poměrně skočil na to, jak vás autor tahá za nos a v první půli jen drobně odhaluje a po kouskách láduje tajemno. Jinak je to samozřejmě dost nesmysl a přitažené za vlasy - průnik jakési repetitivní stopovací příhody s děsivým sci-fi. Ale četlo se slušně..“... celý text
— Pawlisman