Boženka2 komentáře u knih

Po zralé úvaze tuto knihu odkládám nedočtenou. Tolik nenávisti jsem snad v jedné knize nikdy neviděla. A kdyby omluvitelnou příčinou vraždy bylo špatné dětství, moc by nás na světě nezbylo.

Je mi to líto, ale já jsem to prostě nepochopila.

Smutné...

Bohužel, kniha mi nějak nesedla. Posílám ji dál, někdo z ní snad bude mít větší požitek než já.

Zkažený život, nevím, jaký trest by si takoví lidé zasloužili. Jak je vůbec může něco takového napadnout? V tomto případě bych potrestala i matku, přece není možné, aby o ničem nevěděla.

Nejdříve jsem chtěla knihu odložit, protože jsem měla problém se stylem červené knihovny. Ale autorka mistrně vložila do sladkého románu historické události, o kterých jsem neměla tušení. Vlastně o období druhé světové války v severských zemích jsem nevěděla skoro nic. Mystika v podobě vlků a krkavce mi nevadila. Nakonec jsem se od čtení nemohla odtrhnout a došlo i na dojetí, což se mi moc často nestává.

Bez nadšení, některé příběhy jsem vůbec nepochopila.Několik bylo dobrých.

Krásné čtení o sibiřské tajze a lidech, kteří tam žijí. Kniha je napsaná s respektem a láskou k přírodě a všemu živému.
Odstavce, kde se autor zabývá naší dobou z pohledu lékaře - psychiatra, jsou také velice zajímavé.

Hezké, ale pro mě až moc poetické.

Moje oblíbená kniha, veselá i dojemná.

Pěkné čtení, možná toho utrpení bylo až moc, ale možná to tak chodilo.

Pod tímto názvem jsem očekávala úplně jiné předpisy. Většina jídel, která jsou zde uvedená, se odjakživa vaří v jednom hrnci. Ochucovadla samozřejmě odpovídají době, kdy kniha vznikla a dala by se nahradit lepšími variantami, ale nelíbí se mi třeba množství uzenin, nebo některé postupy.
Kniha může inspirovat toho, kdo čeká nenáročné vaření.

Asi jsem to nepochopila, prostě mě to nebavilo.

Krásná kniha od výjimečné osobnosti.
Jenom ta naděje se mi v této době nějak vytrácí...

(SPOILER) Mně se tato kniha nelíbila. Neustále dokola popisované trápení rodičů a aby snad té hrůzy nebylo málo, tak přidáno ještě z jiného soudku. Natahované, upovídané,sesmolené.

Paní Becker posbírala spoustu faktických údajů z různých institucí, pročetla a zpracovala množství dopisů, ktreré by možná dodnes ležely v krabicích v garáži, a téměř na poslední chvíli zdokumentovala vzpomínky několika lidí, kteří Betty osobně znali. Že byla skutečnost jiná, než jak je popisovaná v knihách, mě v první chvíli překvapilo a zarazilo. Ale potom jsem si uvědomila, že není první, kdo tvrdou realitu přikrášlil a nikdo není anděl.
Mám ráda i vzpomínky Bettyiny kamarádky Blanche Caffière "Hodně smíchu a pár slz".
Srdce se mi svírá smutkem, že musela odejít tak mladá ode všech, které tolik milovala.

Slova autora: "Došel jsem k přesvědčení, že válka je strašlivý a zcela nepřirozený stav lidství. A nezáleží na tom, kdo útočí a kdo se brání, neboť nakonec prohrávají všichni... Proto máme povinnost psát, mluvit a svědčit o naprosté nemožnosti války. "
Když se rozhlédneme po světě od konce druhé světové války, pořád někde trpí a strádají děti.
Netušila jsem, že se něco takového mohlo v té době ještě odehrávat, je to tragické. Kniha mi připomíná knihu běloruských autorů Moje ves lehla popelem, kterou jsem zatím nebyla schopná dočíst.

Vůbec nevadí, že Blanche není spisovatelka, jsou to vzpomínky na přítelkyni, kterou měla ráda a je dobře, že se s námi o ně podělila.

Moc pěkná kniha u nás asi nedoceněného autora. Jedná se o pestré vyprávění od lékařských historek, přes námořní dobrodružství, po cestopis. Styl je poměrně strohý, ale klidný a laskavý. Autor prožil zajímavý život, potkal nejrůznější lidi ve spoustě zemí a s láskou je popisuje.
Další milé překvapení z knihobudky. Bohužel vydání bylo tak nekvalitní, že se mi kniha při čtení rozpadala na jednotlivé listy.

Hlavní hrdina mi byl nesympatický. Sobecký, zbabělý, namyšlený.
Spousta řečí o lásce, o přátelství, ale skutek utek. Ze srdce lituji všechny tři ženy, které k němu osud připoutal.