1. Domů
2. Autoři
3. Jack Thorne
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 1
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 4
• Diskuze

Nové komentáře u knih Jack Thorne

Harry Potter a prokleté dítě. Část první a druhá (speciální vydání pracovního scénáře)

„Jako, nebylo to vraceni casem jako od Kinga, ale i tak me cteni bavilo. Temata o vhodnych a nevhodnych kamaradech, dusici rodicovske lasce, pratelstvi, obet, osud...“
— jasminecka

---

Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá (speciální vydání pracovního scénáře)

„Kniha je ctiva a to hlavně díky tomu, že je psaná jako divadelní scénář. Zápletky v knize jsou skvělé. Harrymu je v knize okolo ctyriceti let, což mě uvedlo do lehkých depresi, ale musím podotknout, že jeho syn Albus Severus je velice zajímavý člověk.“... celý text
— Kristýnka_28

---

Harry Potter a prokleté dítě. Část první a druhá (speciální vydání pracovního scénáře)

„Dlouho jsem váhala, jestli si tuhle knihu přečíst. Pokušení vrátit se po dlouhé době do Bradavic bylo obrovské. Proti tomu stálo to, že se nejedná o klasickou knihu, ale o divadelní hru a že hlavním hrdinou nebude tak úplně HP. Rozhodla náhoda. Knihu jsem vyhrála, tak jsem se do ní pustila :). Poučena ostatními recenzemi, které jsem četla, aby mi pomohly se rozhodnout, jsem si tak nějak oddělila tuhle divadelní hru od původního bradavického příběhu. A to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat. Pokud bych totiž počítala s tím, že to bude další bradavický příběh, byla bych nejspíš zklamaná. Takto jsem si užila něco nového, jiného, ale ne nutně horšího… JEDNÁNÍ PRVNÍ OBRAZ PRVNÍ RYCHLOSHRNUTÍ DĚJE Největší šok byl hned na začátku – Harrymu je 37 a má tři děti. Ne že bych to nevěděla, ale je to strašně nezvyklé. Harry byl vždy ten, kdo jel do Bradavic a najednou nejede on, ale jeho děti. Především jeho syn Albus Severus je tím, kdo je v příběhu ten hlavní. On a jeho nejlepší kamarád Scorpius, syn Draca Malfoye. Svoji roli v příběhu dostanou také obraceče času, touha napravit chyby v minulosti a jakési záhadné zlo, které hrdiny bude ohrožovat… Nechci prozrazovat z děje vůbec nic dalšího, abych případně neznalým knihy nepokazila překvapení, takže se vrhnu rovnou na můj názor a pocity při čtení. JEDNÁNÍ PRVNÍ OBRAZ DRUHÝ ZÁPLETKA A CO JÁ NA NI Protože se jedná o divadelní scénář a ne ucelený příběh, běží v něm ze začátku všechno hrozně rychle. Dokonce až tak, že se na pár stranách přeskáče pár let. Je totiž potřeba se co nejrychleji dostat k jádru pudla – tedy k hlavní zápletce. Jak je už všeobecně známo, spočívá tato zápletka v cestování časem do minulosti. Vrátila jsem se k některým významným událostem z předchozí potterovské ságy a ani mi to moc nevadilo, i když se odehrávaly malinko jinak, než tomu bylo v původních knihách. Bylo to čtivé a bavilo mě to. Užila jsem si i takovou tu lehoučkou nostalgii, když jsem sledovala známé věci jinýma očima. Zápletka byla možná trochu překombinovaná, ale pochopitelná. JEDNÁNÍ DRUHÉ OBRAZ PRVNÍ POSTAVY Co mě trochu mrzelo, bylo to, že si mě doopravdy nedokázala získat žádná z postav. Asi to bylo tím chvatem, možná i tím, že jsem je z divadelního scénáře moc nepoznala. Prostě jsem to četla a na postavách mi moc nezáleželo. S výjimkou milovaného Snapea, ale toho jsem si stihla oblíbit už kdysi dávno. Často se setkávám s kritikou chování postavy Harryho, já na něm ale nenašla v podstatě žádný rozdíl. On byl trochu v depresi vždycky, teď ho jen trápí více dospělé starosti, které nemám problém pochopit a tedy s ním více méně soucítit. Dospělost ho prostě malinko semlela (koho občas ne) a stejně už si užil v životě dobrodružství až až, na trochu odpočinku a únavy životem má tak trochu nárok. Nezklamal v tom, že se dokázal v pravou chvíli vzchopit, jako vždycky. Většina lidí si oblíbila postavu Scorpiuse. Mě se ale zas tak výjimečný nezdál. Na to, že byl Malfoy byl sice až obdivuhodně kladný se smyslem pro to, co je správné, ale k mým favoritům se neřadí. Stojí prostě v zástupu s ostatními. JEDNÁNÍ DRUHÉ OBRAZ DRUHÝ ZAMYŠLENÍ NAD POSTAVAMI V DIVADLE Nevím, nakolik je možné v divadelním scénáři zachytit život a osobnost postav, na to jsou ostatně později herci, aby s tím něco udělali. Sama nemám se čtením scénářů dost velké zkušenosti. Ale například takový Shakespeare měl úžasné postavy i v divadelních hrách… Od Prokletého dítěte nelze očekávat totéž co od klasické knihy – není to klasická kniha, je to pouze scénář. Život, projev a osobnost mohou postavám vdechnout pouze herci na jevišti. Ve scénáři je čtenář pravděpodobně nedocení. Tak jako se to stalo mě. Stejně tak příběh bez jeviště vyzní plytce, nezajímavě a překombinovaně. Divadelní hru je prostě potřeba vidět… JEDNÁNÍ TŘETÍ OBRAZ PRVNÍ OČ V PŘÍBĚHU ŠLO A CO MI PŘINESL Příběh se zabýval z velké části vztahy mezi postavami Harryho a jeho syna. Harry si nepřipadá jako dobrý táta a neumí si s otcovstvím moc poradit. Albus mu to svým přístupem moc neusnadňuje, podědil po něm totiž jeho lehce bolestínský rys a tak se s tím oba perou, jak dovedou. Svým prožíváním dokážou překvapit i jiné postavy v knize, například takový Draco Malfoy. Přes to, že ho jeho arogance, pro něj tak typická, neopustila, dokázal si mě získat svou láskou k manželce a synovi. Další celkem zásadní věcí je Albusovo hledání místa v životě a touha vystoupit ze stínu slavného otce. Potřeba existovat jen sám za sebe, odlišit se a vést si svůj život vlastním směrem. Takový ten typický vzdor dětí proti rodičům a nezměrná kritičnost jejich osob k tomu hledání se prostě patří. Albusovi to nijak neusnadňovalo okolí, protože v něm vidělo Potterova nepovedeného zmijozelského synka a ne toho, kým Albus skutečně byl nebo kým by být jednou mohl. Postavám je často vyčítána jejich velká odlišnost od původních postav – inu, děj se odehrává o devatenáct let později. Kdo z nás zůstane po takové době stejný jako v dětství a dospívání? Navzdory všem zkušenostem, zážitkům. Nikdo! Lidi se mění. A co se týká toho zla, které ve správné potterovce musí útočit plnou silou, to bylo tady opravdu dobré. Líbilo se mi, jak postupuje pěkně nenápadně a v skrytu, taktizuje a vyčkává, intrikuje, manipuluje a nakonec udeří plnou silou. Paráda! Jen mi nebylo jasné, kdo byl vlastně tím prokletým dítětem. Po dočtení mám tři kandidáty na tento čestný titul a svým způsobem by to šlo říct o všech třech. JEDNÁNÍ TŘETÍ OBRAZ DRUHÝ SHRNUTÍ NÁZORU A DOPORUČENÍ Pokud bych měla vše shrnout: nelituji, že jsem si knihu přečetla a určitě bych to doporučila každému fanouškovi potterovek. Pokud nebude očekávat to stejné jako od knih, bude pravděpodobně spokojen. Já si ji určitě přečtu znova, protože příběh svoje kvality má. Na druhou stranu, kdybych měla za knihu zaplatit bez koruny pětistovku – což je její cena v knihkupectví, nestála by mi za ty peníze. Je škoda, že Prokleté dítě nebylo sepsáno jako klasická kniha. Myslím, že by za to stálo a mělo by i v uceleném příběhu co nabídnout. Raději bych každopádně viděla, kdyby se případného psaní chopila opět paní Rowlingová.“... celý text
— Nikolaoss

---

---

Harry Potter a prokleté dítě. Část první a druhá (speciální vydání pracovního scénáře)

„Po dlouhém čekání se vracíme do světa čar a kouzel. Brýlatý chlapec se vrací již po osmé, aby ukázal, co dovede. Otázka zní jestli se návrat podařil. Abych byl upřímný, tak celou sérii sleduji, už od jejich prvopočátků. Každý z dílů mám přečtený několikrát a filmy jsem viděl též mnohokrát. Odjakživa mám rád celé universum, které šikovně spřádá Rowlingová. Prokleté dítě jsem očekával s nadšením a koupil jsem si ho hned, jakmile to bylo možné. Zprvu mě trochu zarazilo, že je knížka napsaná formou scénářů. Ano, jedná se o speciální vydání scénáře pro stejnojmennou divadelní hru. Brzy jsem si na tento styl zvykl a pak už se to četlo skoro samo. Nenechte se zmást tloušťkou knížky. Kdyby měl text stejnou formu, jako předchozí díly, tak by měla sotva polovinu stran. Teď něco málo k příběhu. Ten navazuje přímo na konec Relikvií smrti. Děj se tedy posunul o devatenáct let dopředu a odehrává se v horizontu několika let. Harry paradoxně ustupuje do pozadí, aby uvolnil místo svému mladšímu synovi Albusovi. Ten se příliš nepotatil a to ho dostává do řady problémů. Trošku mě zklamal směr, kterým se hlavní zápletka ubírala. Kniha toho nepřináší příliš nového a hodně se opírá o dřív známá fakta. A mě právě na celém universu nejvíc bavilo jeho objevování. Abych to celé nějak shrnul. Dramatická forma díla není vůbec žádný problém. Kámen úrazu je příběh, který dle mého patří k těm nejslabším, které Harry doposud zažil. Je dost možné, že na divadelních prknech si Prokleté dítě vedlo o poznání lépe. 63% Váš Scorpius ;)“... celý text
— Pafka643

---

Harry Potter a prokleté dítě. Část první a druhá (speciální vydání pracovního scénáře)

„Když J. K. Rowlingová dopsala svůj poslední díl ságy o Harrym Potterovi, všichni si mysleli, že se s kouzelnickým světem můžeme rozloučit. O to větší ohlas měla nová kniha „Harry Potter a prokleté dítě“, za kterou však nestála jen sama autorka předchozích dílů. Na jejím příběhu se podílel režisér John Tiffany a scénárista Jack Thorne. Kniha totiž vyšla jako předloha divadelní hry, která se těšila velkému úspěchu ve věhlasném divadle Palace Theatre v Londýně. Rozdíl oproti předchozím dílům je poznatelný hned po otočení prvních stránek. Jak je výše napsáno, příběh sloužil jako předloha divadelní hry, a tudíž je psaná formou scénáře. V této knize nesledujeme radosti a strasti bystrozora Harryho Pottera, jak bychom mohli z názvu očekávat, ale seznamuje se s jeho nejmladším synem Albusem Severusem Potterem. Kniha začíná ve stejném okamžiku, kdy končí poslední díl „Harry Potter a relikvie smrti“. Harry se loučí se svým synem Albuse na nástupišti 9 a ¾ a připravuje ho na nový život v Bradavicích. Zlom nastává hned ve vlaku do Bradavic. Jaký, to se nechte překvapit. Albus si na škole získá jen jednoho přítele a místo, které jeho otec tak miloval a odkaz, který mu zanechal, jsou pro něj noční můrou. Albus proto vykoná více zajímavých rozhodnutí, které nenechají čtenáře v klidu. V knize se můžete těšit na čarování, boje, i chvíle napětí a překvapení. Mínusy shledávám následující. Kniha je psaná jako divadelní hra, tudíž je zpočátku obtížné se do tohoto formátu začíst. V případě, že vás vždy fascinovala atmosféra kouzelnického světa, která na vás během čtení o dobrodružství Harryho doslova dýchala, v této knize o ni budete ochuzeni. Velmi málo také poznáváme osobnost Albuse, ovšem v tomto případě nevím, zda to není výhoda. Možná díky tomu je linka děje více překvapující. Až na těchto pár negativ, bych ale knihu hodnotila velmi pozitivně. Kniha „Harry Potter a prokleté dítě“ je bezesporu velmi příjemným a napínavým čtením. Spíše než pokračováním bych ji však nazvala doplňkem o budoucnosti světa Harryho Pottera, jeho rodiny a přátel.“... celý text
— K.Libalova