Gabra a Málinka 1. a 2. díl
kniha od: Amálie Kutinová
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83544/mid_gabra-a-malinka-1-a-2-dil-Tsy-83544.jpg
4.7
318
Autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny. 1. díl - Gabra a Málinka povedené dcerky 2. díl - Gabra a Málinka ve městě... celý text
Komentáře (44)
Komentáře 44 Recenze 0
Nádherná knížka plná laskavosti, humoru, ale i hluboké lidskosti. Ráda jsem četla už jako malá holka, měli jsme doma právě první dva díly a další si myslím pak zakázali, teď si nejsem jistá, jestli jsme třetí a čtvrtý díl nesehnali až po revoluci nebo jsme je už měli, ale je fakt, že jsme byli rádi za ty ostatní, když mohly znovu vyjít. Jsem ráda, že jsme pak sehnali další šásti knihy.
Kniha mého dětství. Teď po letech jsem ji četla s 9letou dcerou, která si valašské dcerky také oblíbila. Sice už (při pohledu dospěláckýma očima) vidím, že po literární stránce tohle dílko není nic světoborného, a zub času také zapracoval, ale pořád tam je (stejně jako třeba v Kájovi Maříkovi) přítomná ta úžasná pohoda, bezstarostnost, naivita..., prostě všechno to, co patří k idylickému dětství.
Četla jsem ve svém dětství a Gabru i Málinku jsem si zamilovala ... bylo to něco tak krásného, že bych si to čtení ihned zopakovala ...
Vzhledem k tomu, že jsem Gabriela, patřily tyhle knížky mezi povinnou výbavu mé dětské knihovničky :) A měla jsem to pěkné čtení moc ráda :)
Moc pěkné. Mamka nám to četla před spaním, když jsme byli děti, tak jsem si to teď zopakovala.
Milá vyprávění dvou sester Gabry a Málinky psaná valašským nářečím. Gabra a Málinka jsou sice sestry, ale mnoho společného tedy nemají. A to je také základem humorných příběhů starší Gabry a mladší Málinky. Kniha patřila k mému dětství, je na ní patrné, že zub času již příběhy obou sester pořádně nahlodal, ale i tak jsou takovým milým zastavením i pro další generace malých děvčátek.
Všem se kniha velmi líbí. Mně vlastně také, ale... Gabru většinou obdivujeme a smějeme se jejím kouskům. Až na mne, příliš často mi zatrnulo. Když si Gabra vlastní drzostí (obrovskou) vykoledovala vyšoupnutí před vrátka a donutila mladší sestru jít s sebou do světa, když Gabra poslala mladší sestru "nakoupit" do cukrárny s falešnou mincí, když Gabra zkusila hodit vlastní chybu na sestru a protože to nevyšlo, rozhodla se utopit jejího kocourka... Kolikrát Gabra ošidila mladší sestru spoléhaje se na její dobromyslnost... Cítím bezmoc slabšího dítěte, které ze zkušenosti ví, že nemůže vyhrát... Tohle mne pobavit prostě nemůže. Čtenáři často soudí Málinku, jenže zač vlastně? Za to, že je to hodné, tvárné dítě, závislé na mamince? To je snad v pořádku, ne? Má ráda zvířata, květiny, je blahem bez sebe, když přináší svým blízkým radost. S Gabrou se (někteří) možná víc zasmějete, ale s Málinkou je svět hezčí a milejší.
Krásná kniha mého mládí. Někdy bych Málinku propleskla, jaká to byla ňouma.
Gabra hodná cérka a Málina je ošklivý fagan - na tuhle větu asi nikdy nezapomenu. Knihy mého srdce, doslova. Vybavují se mi některé epizody, i když jsem knihy četla před mnoha mnoha lety.
Dobrodružství dvou děvčátek z Valašska jsou takovou příjemnou zastávkou v čase. Plno zážitků člověku zarezonuje s vlastními vzpomínkami na dětství, určitá idyličnost celého vyprávění není na škodu. Jen ve druhém díle mi občas některé reakce děvčat přišly až moc dětské na to, že už byly v primě na gymnáziu - spíš by odpovídaly pětiletým dětem...
tuhle knížku jsem objevila u své pratety..měla ji zasunutou vzadu v knihovně a přiznala,že si v ní čte i v jejích 80 letech....
Toto jsem zrala neuveritelne, vsechny dily. Bavilo me vyrustat s hrdinkami a prala jsem si byt tak skvela jako Gabra. :) Urcite jsem to cetla nekolikrat.
Knížka bývala zastrčená u babičky v knihovničce. Už ani nevím, jestli nám řekla babička nebo maminka: "Tuhle si přečtěte, to je krásné čtení." Pak nám mamka všechny díly koupila, dvakrát, pro sestru i mě. A já je všechny četla opravdu mockrát.
Nedávno jsme byli v Brumově a tak nějak jsem si na cérečky vzpomněla, hned na druhý den je mezi hromadou ostatních knih našla a pustila se do čtení. Původně jsem je chtěla předčítat ogarům, jsou ve stejném věku jako dcerky na začátku knihy. Ale protože mě už při čtení předmluvy začalo štípat v nose a tak nějak hůř jsem viděla, upustila jsem od toho, že si knížku vychutnám sama.
Prostě nádhera, z knížky sálá naprostá pohoda, užasla jsem, jak jsou dnešní děti trošku jiné a trošku stejné, zvlášť tady na dědině. A jak to tady na Valašsku mám ráda, stejně jako paní Kutinová.
V duchu jsem prožila pěkných pár dní ve Štítné i vedlejším Valmezu, vedle knihy mi ležel mobil a v něm otevřené mapy, bloudila jsem po dědinách i městečku s Gabrou i Málinkou.
Nádherná kniha, jednou ji ogarům podstrčím. A až dočtu nějaké rozečtené resty, s chutí největší si dám další díl. :-)
No, co vám mám povídat - když jsem se poprvé, už jako dospělá, dostala do Štítné a viděla potok Járek, brečela jsem radostí. Viděli jsme tehdy i vnitřek kostela, protože tam zrovna "náhodou" bylo i v netypickou dobu otevřeno (a hezky jsme si popovídali s panem farářem, potvrdil, že tam často takhle někdo ze čtenářů zabloudí) a byli jsme také v "čarovné zemi", tak se mi tím splnilo moje přání z dětství : o)
Velmi krásná kniha, ke které jsem se dostala až díky letošní čtenářské výzvě, což je na jednu stranu trochu ostuda a na druhou stranu velká škoda. Věřím, že v dětském věku bych si ji užila mnohem více. Netuším, jak mne mohla minout ...
Z počátku mi valašské nářečí trochu drhlo v uších, ale po pár kapitolách jsem si ho zamilovala a několikrát se už přistihla, že v duchu občas "kleju" po valašsky :-) Četla jsem příběhy hezky pomalu, před spaním a dělalo mi to moc dobře.
Moc hezké a hezky napsané. Vím, že dnes už bych si to asi nepřečetl, ale kdysi se mi to líbilo a vzpomínám na knihu rád. Některé příhody jsou nezapomenutelné (vždyť se skutečně staly :-) )
Co byl pro mou maminku Kája Mařík (kterému jsem nikdy nepřišla na chuť), to jsou pro mne tyhle dvě "dcérky". A je zajímavé, že jsem je zdědila po tatínkovi, který je také miloval. Co májí Kája a Gabra s Málinkou společného, proč se k nim tak rádi vracíme, je ta pohoda, iluze šťastného dětství, bezpečí, bezstarostnost, pohlazení duše...
Kniha psaná srdcem, opravdová, upřímná, laskavá a vtipná, plná krásných vzpomínek na dětství - pamatuji si, jak mě dojala příhoda, kdy Málinka koupila mamince na pouti kvasnice. Miluju tuhle knížku, je důkazem, že ty nejlepší příběhy píše sám život. A miluju valašské nářečí. Kdybych mohla, dala bych i šest hvězdiček.
Oblíbená kniha mého dětství - každé prázdniny jsem si ji z babiččiny knihovny vytáhla a s radostí znovu přečetla. Teď jsem se k ní po letech znovu vrátila a pořád má pro mě stejné kouzlo. Překvapilo mě, že jsem si všechny příběhy dobře pamatovala... :-)
Tato knížka je krásná vzpomínka na mé dětství, kdy jsem ji četla jako malá své babičce. Dnes jsem si ji po čase přečetla a vnímala ji z pohledu matky, ne té malé holčičky.. a už ji chápu, že si sem tam zamáčkla slzičku....
Příběh Gabry a Málinky neztratil ani po čase kousíček ze svého kouzla! ;)
Kniha mého dětství, ke které jsem se vrátila díky své dceři. Trochu jsem se bála, že na ni bude moc archaická, a to nemluvím o valašském nářečí, takže jsem při čtení zpočátku tak trochu "překládala". Nakonec už ale překlad nepotřebovala a kouzlu příběhů "povedených dcerek", které prožily nádherné dětství (nebo aspoň tak, jak jej autorka prezentuje) ve stínu Radhoště, podlehl i můj severočeský manžel :) Krásná věc, škoda, že v Čechách téměř neznámá.
Nádherná kniha mého raného mládí. Vzpomínám si, jak jsem se u ní nasmála a četla ji stále dokola. Moc se mi líbila. A svojí mladší sestře jsem od té doby říkala "cérečko" :-).
Gabru a Málinku mám ráda odmalička. Minulý týden jsem si na burze knih pořídila všechny díly - ještě nové, neočtené - a lituji!!! Je to nějaké nové vydání z devadesátých let, spousta věcí je tam jinak, něco chybí (např. latinské písničky, které dcerky zpívaly na Majáles - zůstalo tam jenom Gaudeamus igitur; nebo třeba cedulky, které G. a M. psaly na krk kozám, aby se neztratily ve vlaku - je tam jen ta Gabřina a ještě s jiným textem, atd.)... nechápu vydavatelský záměr.
Gabra a Málinka to jsou knihy mého dětství. Vždy mě Gabra i Málinka zaujaly a pobavily. Teď se mi dostala do rukou kniha Okolo Gabry a Málinky, kde jsou i fotografie.
Je to oblíbená kniha mého dětství. Co kapitola, to lumpačina. A jako matka to vnímám úplně jinak, než jako dítě. Myslím, že teď jsem měla v očích slzy častěji, než jako vrstevník Gabry a Málinky. Kdy to bylo prostě "jen" zábavné.
V této knize, i v dalších, je vidět, jakou lásku měla Amálie Kutinová ke svému rodnému kraji. Líčí spoustu veselých příhod i zklamání. Gabra je na pohled plna kuráže, je zkrátka neohrožená. Ale když na to přijde, dokáže litovat, snad si i poplakat. Málinka je hodné děvče od srdíčka. Nade vše miluje zvířátka. Jde to poznat na první pohled, s jakým zaujetím sledovala "brablence".
Velice důležitou postavu zde hraje kromě Tauberových také Fanúšek Macek. Fanúška si "cérky" oblíbily na první pohled. Z textu jsem to pochopila tak, že snad mají Fanúška raději než svou sestru Valču.
V 2.díle se mi nejvíce líbil → Výlet na Radhošť. Pocházím blízko odtamtud, odkud byla spisovatelka, a tak mi tato kniha velice moc říká.Tato kniha si zaslouží → ******************........
Líbí se mi, že v této knize je přímá řeč většinou psána nářečím. Kdyby tam nářečí nebylo, nebyla by ke kraji, odkud pochází, tak vázaná. Můj komentář se váže ke všem dílům.
Kam se hrabe Kája Mařík. Proti němu jsou "cérečky" jako Zorro Mstitel samé "ekšn ekšn ekšn"! Jedna z mých absolutně nejmilovanějších knih, ani mi nevadilo nářečí, které se tak často objevovalo v přímé řeči, spíše naopak, i když některá slova jsem takzvaně "nepobírala". Jsem šťastná, že se mi po předlouhém hledání podařilo po antikvariátech (a na zdejším bazaru) sehnat všech šest dílů s původními ilustracemi. Protože věřte, že to vůbec není jednoduché!
Jedny z nejoblíbenějších knih mého dětství. Historky cérek, jejich vzájemná rivalita, ale i náklonnost, neskutečné eskapády vynalézavé Gabry a nebeská trpělivost a naivita Málinky, to se kouzelně doplňovaly. Gabra byla rarášek a Málinka, s prominutím, ňouma - ale Málinka díky Gabře se trochu zocelila, a Gabra měla občas taky svoje dobré chvilky. Líbil se mi styl a jazyk, kterým byla kniha psaná, velmi živé popisky okolí, viděla jsem cérky i ogary jako ve skutečnosti, když dělali ohníčky a dolovali kořeny, aby si je mohly opéct. Kostelníka, který je zlobil, a kterého zlobily, a hlavně ustaranou maminku, která, viděna pozdějšími dospěláckými brýlemi, by si zasloužila svatozář.
Vážně, bezvadné knížky! A krásné ilustrace.
Knížka mého dětství, pamatuji se, že jsem netrpělivě čekala na další díly a nemohla jsem se dočkat pokračování idylického života dvou sester, které se přes všechny nedobroty a schválnosti měly moc rády. Měla jsem radši energickou Gabru, ale Málinky mě někdy pro její naivitu bylo upřímně líto. Už se těším na "zopáknutí" dalších dvou dílů, abych si potom mohla přečíst i poslední dva, které v době normalizace už nemohly vyjít a já na pokračování osudu valašských "cérek" čekala marně.
Nádherné povídání o dvou sestrách, kdy jedna je milá a hodná a s druhou šijou všichni čerti, vymýšlí jen samé lotroviny, ale přitom mají obě dobrá srdíčka :-) Jedna z mých nejmilejších knih.
Vidím v tom sebe a svou mladší sestřičku. Je krása číst o svém rodném kraji, obě se k této knize vracíme pravidelně a doufám, že v tom budou jednou pokračovat i mé děti :)
Nádherné povídání o dvou sestrách, kdy jedna je milá a hodná a s druhou šijou všichni čerti, vymýšlí jen samé lotroviny, ale přitom mají obě dobrá srdíčka :-) Jedna z mých nejmilejších knih.
Osudy Gabry a Málinky jsou nádhernou četbou pro děti, četla jsem je jako dítě (stejně jako moji rodiče) a neznám nikoho, koho by dobrodružství nezvedených cérek nenadchla :) Běžně si nepamatuju okolnosti čtení, ale je zajímavé, že Gabra s Málinkou se mi spjaly s obdobím dětství stejně konkrétně, jako když se propojí určitá vzpomínka s určitou vůní nebo melodií, málokteré knihy mají takovou vzácnou moc. Pokud vás Gabra s Málinkou doposud míjely, vřele doporučuji předčítat alespoň vlastním dětem, věřte, že stojí za to :)
Gabra a Málinka....taková nostalgie:-) Nádherné knihy, z krásného prostředí, které ve mně už tehdy, když jsem je četla ( a to je už dobře 30 let) evokovaly, že je dětství krásné, lidi všude stejní, příhody všech dêtí podobné a vůbec.....přečtěte si je, všechny. Jsou knihy, o kterých nejde mluvit, ty musíte přečíst, abyste pochopili.....
Knihy mého dětství, které mi vždy o prázdninách předčítala babička, milovala jsem je a i dnes zaujímají čestné místo v mojí knihovně, i když moje děti si cestu k nim nenašly.
Část díla
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Kniha Gabra a Málinka 1. a 2. díl je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 508x |
| Čtenářské výzvě | 65x |
| Doporučených | 33x |
| Knihotéce | 160x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |