Sněžková přečtené 439

Ptáci a jiné povídky 1991, Daphne du Maurier

Co o knížce říct? Ptáci, to je klasika. Ale co ty další? Alibi se mi moc líbilo. Ale vyhrává Jabloň. Na plné čáře. Dokázala bych si představit tuto povídku jako krátkometrážní film. Myslím, že by byla ještě magičtější a temnější, než celosvětově známí Ptáci.... celý text

O psaní: Memoáry o řemesle 2005, Stephen King

Další z knih, která nejen, že je vtipná, ale taky se v ní něco dozvíte. Ano, byla jedna část, která mě nudila. Ale pro lidi, kteří se rozhodují, zda psát nebo ne, je to další možnost, jak si zrekapitulovat svá literární rozhodnutí. Podle mého je nejcennější rada, že chceš-li, prostě se do psaní máš dát. Chytit se ho jako buldok a nepustit. Pracovat na sobě. Nevzdávat se svého snu. Prý jen stačí chtít...... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2002, Douglas Adams

Nemohu než opět dát plný počet. Absurdnosti pokračující po prvním díle knihy se stupňují. Marvin je depresivní čím dál víc. Zafod tápe, Artur je Britem do morku kostí a Ford? Ford na všechno ke konci už jen nechápavě zírá... Čtu tuto knihu po několikáté a budu se k ní opět ráda vracet.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

„Život, co vy víte o životě...“ Výborná kniha. Čtetla jsem ji už několikrát, ale letos znovu, protože jsem ji dostala k Vánocům od kamaráda z práce. Jako by tušil, že můj Stopař skončil asi před patnácti lety v kufru spolužačky, která si ho odvezla do Ameriky a už tam zůstala i s knihou. Artur je úžasný. Přesně ten typ mě, když se ráno vzbudím. Jenže on tak funguje celý den. A má rád čaj. Zafod - typický sebestředný blondýn (blondýni prominou), akorát že má dvě hlavy. Trillian, krásná a inteligentní, vražedná kombinace. Ford? Kamarád do nepohody, který přesně ví, kde má svůj ručník, prostě frúd. No a Marvin, prototyp robota s lidskou osobností... škoda, že zrovna depresivní. Občas se ráno koukám z okna od umývadla, jestli náhodou neuvidím bagr. Něco z té knihy ve mně prostě zůstalo už od prvního přečteníí před těmi patnácti lety. Garfield hlásí, že nesnáší pondělky. Já jsem přesvědčená, že pondělí jsou strašná, ale na čtvrtky by si měl člověk obzvlášť dávat pozor. A vždycky mít po ruce svůj osobní ručník...... celý text

Šest pekelných nocí 1964, Vladimír Páral

Do této knihy jsem se zamilovala. Je to náhodný nález z Knihobudky a už tam knihu nevrátím. Hlavní hrdina je vlastně zcela průměrný mladík, který chce v životě dosáhnout alespoň toho, že ho bude milovat děvče jeho snů. Ne, to není málo. Je to nadlidský úkol. A zvláště tehdy, má-li tak bujnou fantazii. Sbírka rozmanitosti lidských povah, životních drobností a neuvěřitelného humoru. Knížka vhodná na konec prázdnin, ve kterém se vlastně i odehrává. Horko, koupaliště, hormony a nelehký úkol spasit romantický svět ve svém vlastním těle.... celý text

Králíci ve vysoké trávě 1962, Ota Hofman

Knížka mě nebavila. Je napsána zajímavým způsobem přemýšlení jedenáctiletého kluka, ale příběh ani doba mi nic neříkají.

Klobouk s oblohou 2005, Terry Pratchett

Další úžasná knížka o Zemi pod vlnami, o Fíglech, o životě na Křídě i v horách a o tom, že život je někdy docela jiný, když se na něj kouknete z jiného úhlu pohledu. Třeba ze hřbetu koně. Který tak trochu vypadá jako kůň, ale vlastně se jedná o jeho podstatu...... celý text

Svobodnej národ 2004, Terry Pratchett

Další fantastická kniha páně Pratchetta, dej mu Smrť správně ohoblovanou houpačku ve své říši. Fíglům jsem se docela dlouho vyhýbala, protože Patricij je prostě Patricij a Hlídka Hlídka. Ale Tonička - a její úžasný pohled na svět - neměla být odstrkována tak dlouho. A její pánev taky ne. Další ze skvělých zeměplošských příběhů. Kelda, Roland, Králka a hlavně pokřik „Kristusmaríjá!“. To všechno mě dostalo opět do kolen a smála jsem se v autobusu i v metru jako blázen. A bylo mi úplně jedno, že se na mě spolucestující jako na toho blázna opravdu koukají. Už pokračuju Kloboukem s oblohou a Zimoděj se mi rýsuje pod vánočním stromem stejně jako naděje, že pan Pratchett neupadne v zapomnění. To by totiž svět skončil.... celý text

Satanská Bible 1991, Anton Szandor LaVey (p)

Fantastická snůška blábolů. Ale proč si je nepřečíst, že?

Hospoda Jamajka 1970, Daphne du Maurier

Nebyla to tak špatná knížka. Trvalo docela dost dlouho, než se začalo něco dít a nedivím se, že mnoho čtenářů přirovnává Jema Merlyna k Heathcliffovi. Oba jsou takové nešťastné, nabubřelé a samorostlé povahy. Ano, příběh zajímavý, farář mi přišel dokonale zapadající do celého kontextu, ale jeho role nebyla od začátku zcela jasná. A permanentně vystresovaná teta Patience mě začala štvát už po několika stranách, které jsem o ní přečetla. Celkem mě to bavilo, ale vracet se k této knize nebudu, přišla mi jednoduchá a celkově nijak moc záživná.... celý text

Jedenáct minut 2009, Paulo Coelho

Vůbec jsem nevěděla, co od knížky čekat. Nikdy jsem od autora nic nečetla (ne, nestydím se). Ale moc mile mě překvapila. Na to, jaký příběh vlastně popisuje, je to knížka plná pocitů a nálad, srovnávání se člověka se sebou samým, s okolním světem, s očekáváními od ostatních. Nikoho nesoudí, „konzervy“ by byly asi pobouřeny tématem, ale v dnešní době mi knížka připadá jako hledání krásy v něčem, v čem mnoho lidí krásu nikdy hledat nechce. Takže ano, dávám téměř plný počet a opět děkuji rozmanitosti kunratické knihobudky...... celý text

Kletba rodu Campbellů 1970, John Dickson Carr

Báječná knížka o tom, že i sebestřídmější rody se občas rozjedou na plné otáčky a že paníze nejsou vždycky až na prvním místě. Sebevražda, vražda, temná zákoutí, tajemství a whiska, která dokáže probudit mrtvolu. To všechno se v této knize skrývá. A čte se krásně a rychle!... celý text

Zápisky o životě, smrti a útěku na Měsíc 2001, William Saroyan

Williana Saroyana mám ráda, ale tahle knížka mi vůbec nesedla. Deníkové vyprávění o tom, co se děje v srpnu (a prosinci) jednoho roku, kdo kde zemřel, přemítání o životě a smrti - asi jsem sáhla po špatné knize. Jedno ale příběhům musím nechat. Dostanou vás do atmoséry poklidu, kterou jsem vnímala snad u všech autorových knížek. Vyprávění je poklidné, příjemné, žádné překotné předhazování strohých informací. Milá kniha, jen jsem ji četla v nepravou dobu. Promiňte, pane Saroyane...... celý text

Strašidelné povídky 1926, Arthur Conan Doyle

Jelikož velice ráda čtu hororové a napínavé povídky, neodolala jsem a uzmula z naší plodné knihobudky tuto knížku. Nezmýlila jsem se. Sir Arthur Conan Doyle nedokáže zklamat. Viktoriánská strašidla, tehdejší prostota některých lidí a celkově chuť té doby mě okouzlila. Příběhy jsou milé, příjemné, lehce brnkají na čtenářovu strunu. Jestliže se ke knize někdy dostanete, určitě neprohloupíte.... celý text

Surovost z něžnosti a jiné soudničky 1982, Rudolf Těsnohlídek

Od knížky jem čekala víc. Jedná se o soubor více než šedesáti miniaturních dílek - soudniček, které vznikaly za doby autorova působení coby referenta u brněnského soudu. Asi bylo občas zajímavé zaposlouchat se do příběhu, který do soudní síně přinesli jak svědkové, tak i obžalovaní, ale mně osobně knížka nebavila. Přišlo mi, že se jedná o násilně sestavenou knihu, která byla vydána pouze proto, že ji autor prostě chtěl vydat. Nemá kreativní nápad, vidím ji jako pouhé převyprávění soudních případů, které autorovi poskytly možnost prezentovat se v literárním světě. Ne, kniha mě nebavila, určitě se k ní nebudu vracet a další soudničky páně Těsnohlídka také číst nechci. Pardon.... celý text

Cabal - noční rasa 1995, Clive Barker

Na pana Barkera mi Cabal přišel trochu slabší... Jelikož to ale byla knížka napsaná po Hellraiserovi, budiž mu odpuštěno. Popis Bafometa mě však ohromil. Ten člověk musí mít neuvěřitelnou představivost. A buď je tak normální, že by ho měli zavřít do ústavu nebo je to psychopat a měli by ho dát tamtéž. Zbožňuju páně Barkerovy popisy apokalypsy, transformací těl, vzrušení, dokáže nahlédnout až na dno propasti lidské fantazie a hezky ji osvítit plamenometem. A právě proto patří mezi mé oblíbené autory.... celý text

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë

Jak moc zatrpklých, sobeckých a nedůtklivých postav se vejde do jedné knihy! A nejhorší na tom je, že každý z nás má v okolí svého Heathcliffa a Kateřinu, kteří je „oblažují“ svou přítomností a svalují své viny na ně... Krásně napsaný román o egocentričnosti každého z nás, o snaze za každou cenu svést své chyby na ostatní. A vlastě je na tom nejhorší, že všichni si myslí, že nejsou šťastní jen kvůli ostatním... Mimochodem - tuto knihu jsem obdržela darem od Antikvariátu 11 a tímto jim také děkuji (a omlouvám se za reklamu, ale je na místě).... celý text

Opilý koráb 1958, Arthur Rimbaud

Křest sv. Vladimíra 1921, Karel Havlíček Borovský

Muži, kteří nenávidí ženy 2008, Stieg Larsson

Kniha, kterou jsem jako zázrakem objevila v Knihobudce (dej jí, Perun, věčnou slávu!) Ze začátku mě nebavily zdlouhavé ekonomicko-politické žvásty, ve kterých nebylo jednoduché se zorientovat. Stejně tak rodokmen Vangerovic famílie byl zamotaný, kdo si má, sakra, pamatovat 50 členů impéria a kdo je čí dcera, syn, tchán, sestřenice? Nakonec se ale celý příběh roztočil do takových obrátek, že nebylo knihu možné odložit. Na nudných 150 stran zapomenete a jen hltáte další a další kapitoly. Další část „Milénia“ si pořídím do knihovny, na to vezměte jed!... celý text