Jedenáct minut

Román Paula Coelha vypráví příběh o lásce a sexu, ale především je odvážným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

https://www.databazeknih.cz/images_books/41_/419/jedenact-minut-1aU-419.jpg 41160
Originální název:

Onze minutos (2003)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (115)

Přidat komentář
lilienn
předevčírem

Skvělé, že se o takových věcech píše! Čtěte :) líbila se mi velice! Coelho boduje!

SophiaS
25. října

11 minut jsem četla jako první knížku od Coelha a líbila se mi zatím nejvíce. Román je napsaný dobře, příběh je čtivý a vyvolá v člověku emoce.

Messilina
10. října

Začátek dobrý, ale ten happy end tam byl trochu moc násilný.

kuntova.k
08. října

Tak to je snad jediná kniha, která mě bavila na začátku a s příbývajícími stránkami její příběh pomalu uvadal.

Sněžková
05. října

Vůbec jsem nevěděla, co od knížky čekat. Nikdy jsem od autora nic nečetla (ne, nestydím se). Ale moc mile mě překvapila. Na to, jaký příběh vlastně popisuje, je to knížka plná pocitů a nálad, srovnávání se člověka se sebou samým, s okolním světem, s očekáváními od ostatních. Nikoho nesoudí, „konzervy“ by byly asi pobouřeny tématem, ale v dnešní době mi knížka připadá jako hledání krásy v něčem, v čem mnoho lidí krásu nikdy hledat nechce.
Takže ano, dávám plný počet a opět děkuji rozmanitosti kunratické knihobudky...

bookemma
21. září

Velice netradiční kniha o sexu a milování (protože to nejde zaměnit) i o hledání lidské podstaty a sebe sama. Velice příjemné čtení.

Devil-Ivet
08. září

Mě se kniha moc líbila. Četla se dobře, je zajímavě napsaná. Vtáhla mě do děje okamžitě a já Marii fandila. I když jsem čekala jiný konec (ne takový happyend).

Zlajda95
29. srpna

Má druhá kniha od Coelha - první byla Veronika se rozhodla zemřít, a ta se mi asi líbila teda rozhodně více, byla přínosná. Tady první 2/3 knihy mi připadaly velice čtivé, poslední třetina se mi natahovala. Musím ovšem Coelha pochválit, jak pěkně dokáže popsat erotické scény, aniž by se u toho člověk musel pohoršovat, a to ikdyž jde zrovna třeba o sadu masu.

moncakovinka
22. srpna

Od Coelha moje třetí kniha, která mě nadchla víc, než ty předchozí. Dost možná to bylo jen díky rozpoložení, ve kterém jsem ji četla, ale i tak ve mně nechala hluboký dojem.

Luuca1249
09. srpna

Knížky od P. Coelha mě vždycky něčím naplˇmují takže, z mé strany spokojenost.

Mardou19
14. července

Pro me jedna z nejlepsich knih od Coelha. Zasahla me o dost vic nez Alchymista.

petra7210
04. července

Kniha je úžasně napsaná, i když pro mě bylo těžké ji číst. Ale je to z důvodu těžkosti příběhu.

Mia77
22. června

Opět musím pochválit tuto knihu, stejně jako Alchymista měla svoji hloubku. Nedá se posuzovat pouze jako příběh vyprávěný prostitutkou, ale jako zajímavé interpretování životní situace, do které se dostala mladá, poměrně inteligentní dívka. Z různých citátů mi asi nejvíce utkvělo v hlavě:

Láska není v druhém člověku, je přímo v nás, probouzíme ji. Ale abychom to dokázali, potřebujeme toho druhého člověka.

Nemyslíte, že to má opravdu něco do sebe?

kubrus
08. června

Celou knížku jsem si řikal že to nedočtu, až jsem byl najednou dvacet stránek před koncem a zajímalo mě jak to dopadne, i když jsem to věděl. Ale těch pár stránek za zbytek toho trápení moc nestojí no . . .

Sparkling
31. května

Alespoň teď vím, co většina čtenářů považuje za hlubokou knihu plnou mouder a přesahů.

havranice
07. května

Knihu jsem četla cca před 10 lety a kromě toho, že byla o prostitutce, si už nepamatuju vůbec nic. Nezanechala ve mně žádné silnější dojmy, pamatuju si, že jsem si ji zhodnotila jako průměrnou, nevadilo mi sice, že jsem ji přečetla, sem tam mě něco zaujalo, ale celkově nic moc. Knihy, které přečtu a líbí se mi, mám pak tendenci přátelům kupovat jako dárek, u této knihy by mě to ale nenapadlo. Veronika se rozhodla zemřít se mi líbilo mnohem více.

Fundelot
25. března

"Byl jednou jeden ptáček. Měl dokonalá křídla a zářivé, barevné, překrásné peří. Byl to zkrátka tvor zrozený k tomu, aby svobodně a volně poletoval v oblacích k potěše každého, kdo ho uvidí. Jednoho dne spatřila ptáčka jedna žena a zamilovala se do něj. Užasle pozorovala, jak létá, srdce jí přitom bušilo a oči zářily štěstím. Vybídla ho, aby létal s ní, oba pak v dokonalé harmonii poletovali mezi mraky. Obdivovala ho, zbožňovala a uctívala. Jednou ji napadlo: co když zatouží poznat vzdálená pohoří? Dostala strach. Strach, že s jiným ptáčkem už nic podobného nepozná. Ale pocítila i závist, záviděla ptáčkovi, že umí létat.. Cítila se opuštěná. Uvažovala: 'Nastražím past. Až se ptáček objeví příště, už ho nepustím.' Ptáček ženu také miloval, přiletěl druhý den, uvízl v pasti a ocitl se v kleci. Celé dny se na něho dívala. Tady byl, předmět její lásky, ukazovala ho přítelkyním a ty říkaly: 'Teď máš úplně všechno.' Jenže v ní se odehrávala zvláštní proměna: protože ptáček byl její a už ho nemusela dobývat, ztrácela o něho zájem. Ptáček nemohl létat a naplňovat smysl vlastního života, a tak scházel, ztrácel lesk a začínal být ošklivý - a žena si ho přestala všímat, jen ho krmila a uklízela mu klec. Jednoho krásného dne ptáček zemřel. Byla hluboce nešťastna a nepřestávala na něho vzpomínat. Ale nepředstavovala si ho v kleci, nýbrž jako tenkrát, když ho uviděla poprvé létat spokojeně v oblacích."
Nádherná, citlivě psaná knížka plná životních mouder.
Určitě jsem ji nečetla naposledy :)

RadimWiniarski
16. března

Styl ala Milý deníčku verze 50 Shades of Grey s hlubším myšlenkovým pojetím. Tak by se tato kniha dala nazvat ve zkratce. S většinou lidí zde však moc nesouhlasím. Nejen, že k hlavní hrdince jsem si nevypěstoval skoro žádný vztah, ale i závěrečný Happy End, který naší Márii všichni tak moc přáli, protože proč by laciná šlapečka nemohla najít taky trochu té lásky mě vůbec neoslovil. Né že bych nebyl přející, jen mám prostě s podobnými tématy jako třeba Pretty Woman apod problém. Co se týče různých hlubokomyslných úvah, je jich zde požehnaně , takže se určitě na několika stránkách přistihnete, jak dumáte co tím chtěl autor asi říct. Takže pro zasněné romantické držtičky je todle jasných 100%, za mě však průměr, který neurazí, ale určitě ani nenadchne. 50%

Olga.S
10. března

Od knihy se nešlo odtrhnout, bravo! :-)

angelice
06. března

Přečteno jedním dechem. Přerod hloupé husičky, kterou baví jen telenovely a ovládání mužů, ve snad inteligentní, ale určitě přemýšlivou a odvážnou ženu, který se dal vyčíst obzvlášť ze stránek jejího deníku bylo zvláštní pozorovat. Po zaklapnutí knihy jsem cítila jen velkou úlevu z autorova rozhodnutí.

jitka0985
09. ledna

První kniha, kterou jsem přečetla díky ČV 2017 a také moje první kniha od Paulo Coelho. Kniha mě bavila. Více jsem se začetla do druhé poloviny, kde se rozebírají složitější myšlenky.

_ld91
06.12.2016

Skvělá knížka s nečekaným hlubším myšlenkovým přesahem...

"Člověk se zamiluje a nemůže jíst, spát, pracovat, zůstat klidný. Mnoho lidí to vyděsí, protože vášeň boří všechno staré, co jí stojí v cestě. Nikomu se nelíbí, když jeho svět ztrácí řád. Proto si hodně lidí tohle nebezpečí hlídá a často dokáže udržovat při životě domov nebo vztah, který je už úplně shnilý. Jsou to konstruktéři zaniklých věcí."

vendy.b.
05.10.2016

Jen Coelho umí napsat knihu složenou z tolika myšlenek a mouder. Škoda jen, že ne každý to dokáže ocenit.

HDosoudilová
30.09.2016

Moje první kniha tohoto autora a to jen díky čtenářské výzvě. Musím ale říct, že se mi četla dost dobře, byť jsem vůbec nevěděla do čeho se pouštím. Sedlo mi jak téma, myšlenky ale i autorův styl psaní. Myslím si, že tato kniha má v sobě mnohem víc než jen erotický román. Docela mě lákají i ostatní autorovy knihy, tak uvidíme.

konicekbily
26.09.2016

Mnohé z myšlenek autora lze v životě použít.

popelka595
01.09.2016

Tato knížka patří k mým nejoblíbenějším od Coelha, některé úryvky by se daly tesat do kamene.

"Celý život jsem chápala lásku jako jakési sdílené otroctví. Byla to lež: svobodný je jenom člověk, v jehož životě láska je. Kdo se někomu plně oddá, kdo se cítí svobodný, miluje nejvíc. Taková je zkušenost se svobodou, mít to nejdůležitější na světě, aniž by mi to patřilo."

"Na těch nejdůležitějších setkáních se naše duše domluví ještě dřív, než se setkají těla."

Amber
29.07.2016

Má první kniha od P. Coelha, přečtena za dva dny...

Někdo o této knize hovoří, že by mohla patřit do červené knihovny, ale pro mě je to krásný román, který v sobě nese plno skrytých životních mouder (jako Malý princ). Vždy jsem měla spíš schopnost pochopit hloubku myšlenky v knize, a ne se potom o ni vyjádřit písemně a předat ji dál, ale pokusím se o to.
Kniha nám ukazuje, jak by měla vypadat opravdová láska, že člověka nemůžeme vlastnit, uznáváme jeho svobodu, milujeme ho přeci za to jaký je, ne za to, co z něho potom vytvoříme. To myslím autor krásně vystihl příběhem s ptáčkem v kleci. A jistě, každý se někdy v někom zklamal, někdo někoho podvedl nebo byl podvedený, i na to autor nezapomínal ve svém příběhu a poukázal na to, že v dnešní době se to tak nějak považuje za "normální". Ale já jsem díky jeho popisování sexu a milování, kde se nám snažil vysvětlit ten rozdíl (vždyť i Ralf chtěl jen Maryino srdce, protože nemohl mít sám její tělo...) přestala mít strach z budoucnosti a stejně jako Maria jsem nakonec přestala přemýšlet nad tím, jak věci bývají a dopadají v manželství a užívám si pouze toho, co je teď. Lásky a milování. Zvolila jsem jiný pohled.

MissBlack
01.07.2016

Od Coelha jsem četla tuším 6 knih, vč. této. Byla v mnohém od ostatních odlišná, ale mnohé prvky, které jsem pro Coelha skoro až charakteristické, samozřejmě měla. Líbila se mi moc. Líbil se mi zde prezentovaný pohled na sex, pohled na to, jak ho dnes mnoho lidí bere a naopak, jak by brán být měl. To vše skrz příběh Marii, jejíž vývoj během knihy jsem ocenila, protože ne vždy to autor s postavou dokáže.
Pokud jde o mne, já jsem s koncem spokojená maximálně. Přesně pro tohle mám Coelha tak ráda a ráda jeho knihy čtu. Trocha víry v dobré konce nikdy neuškodí, lidé by pak byli šťastnější.

tereija
18.06.2016

Tuto knihu řadím mezi mé nejoblíbenější knihy. První kniha, u které jsem si moc přála, aby dopadla happyendem. Mám ráda myšlenky, které se objevují v autorových knihách. Vždy uvnitř mě něco zanechají. Doporučuji.

Nefi
15.06.2016

Poprvé jsem se do téhle knihy nemohla začíst. Odložila jsem ji na poličku a měsíc, dva jsem ji tam nechala. Teď jsem si řekla, že je na čase ji dočíst a hrozně mě chytla. Líbily se mi Mariiny myšlenky a příběh celkově, který hezky skončil.
Kniha sice tenká, ale o to víc zajímavá a aspoň víc vhodná k transportu ve veřejné dopravě :)