Opilý koráb

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.

Bibliofilie
Novoročenka 1958

https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31610/opily-korab-31610.jpg 3.9279
Žánr:
Literatura světová, Poezie

Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Le Bateau ivre, 1871


více info...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Opilý koráb

Elevant
14.09.2021

"Básník se stává vidoucím dlouhým, nesmírným a rozumným rozrušováním smyslů. Všechny způsoby lásky, utrpení, šílenství; hledá sám sebe, zkouší na sobě všechny jedy, uchovává si z nich tresť. (...) Přichází k neznámu; a i kdyby zešílel a skončil ztrátou rozumu a nevhápal už své vidiny, přeci je viděl! Ať zdechne ve svém hnusu nad neslýchanými a nepojmenovatelnými věcmi: přijdou jiní hrozní pracovníci; začnou na obzorech, kde on se zhroutil!"
- Je to Rimbaud ve svém dopise Paulu Demenymu, kdo podává slova tolik vystihující báseň Opilá loď. Loď, osvobozená od posádky, plující bez cíle řekami i oceány poznává na nekonečném obzoru nejfantastičtější úkazy přírodní všemocnosti, exotické ostrovy, skvělé úsvity, vše se přelévající se zběsilostí moře, občas vyvolávající nejhnusnější nevolnost. Nakonec je loď příliš zpitá, její trup plný solné vody, a v té chvíli touží než zmizet v hlubinách.
"Však příliš plakal jsem. Úsvity vždycky drtí.
Vždy slunce kruté je a z luny vždy jde strach."
(Překlad F. Hrubína)

LucyBooks
25.08.2021

Přečteno jako povinná četba. Báseň jsem četla již dříve a byla jsem více nadšená, nyní mě verše již tak neoslovily. Ovšem cením věk autora, když báseň vznikla.
Četla jsem celou sbírku, některé básně mě chytily více, některé méně.


AlčaH
07.02.2021

Nezbývá mi než Rimbauda obdivovat za to, v jak mladém věku dokázal napsat takto nádherné verše plné smutku a vnitřní rozervanosti. Úplně ho vidím, jak proplouval životem stejně, jako se ta smutná loďka v jeho básni plavila po moři a byla zmítaná stovkami bouří, nikam nepatřila a nakonec toužila jen po návratu domů a do dětství... Báseň Opilý koráb je bolestně nádherná a já jsem neskutečně ráda, že jsem knihu sehnala, měla možnost si ji přečíst a jako poklad si ji uložila do knihovny.

Báseň Opilý koráb jsem četla ve vydání z roku 1958 v překladu Františka Hrubína.

Delphín
17.09.2020

Sbírka skvělých počinů skvělého prokletého básníka! V tak mladém věku propůjčit svým veršům takovou hloubku? I když už mi místy přišlo, že se to lehce opakuje, i tak klobouk dolů. Nejvíce se mi rozhodně líbíl ,,Novoroční dárek sirorků". Po přečtení jsem knihu odložil a řekl si wow, tak to bylo úžasný leč depresivní zároveň

bookemma
11.05.2020

U všech knih, ale u básní ještě o dost více, záleží na překladatelovi, jak se dokáže do básníka vcítit a jak je poté schopen tyto pocity interpretovat. A pokud mu snad zrovna životem rozervaný Rimbaud nesedl, tak potom...ta poezie nesedne ani českým čtenářům. Originál je pro mě nekonečné širé moře zmatků, kolébám se na jeho vlnách jako malá loďka...
Český překlad pana Nezvala mě nikterak neoslovil, a to ani jeho překlad Baudelaire, zato pan Hrubín! Kloubočky a pukrlátka...

Krub
27.09.2019

Opilý koráb

Báseň. Bouře. Proud myšlenek. Oceán rozbouřených emocí. Zrcadlo Rimbaudova rozervaného života. A především neklidný vrak plující skrze nekonečné útoky vln nepochopení či pohrdání.

Nejsem prokletý básník, necítím tolik obdivu či okouzlení k úpadku a zkáze jako Baudelaire a ostatní. A tím spíš nejsem velikým zastáncem či milovníkem dekadentní poezie...

avšak tyto verše nedokáži nemilovat.

Ony obrazy rozbouřeného moře a nebohého korábu, který se mezi nimi neobratně komíhá, jsou natolik silné, dechberoucí a trefné, že nemohu než hodnotit kladně.

Nemusíte totiž jít cestou vášnivé sebedestrukce jako Rimbaud, aby vás do sebe vtáhl tento vír slov, myšlenek a pocitů.

A byť po dočtení nejspíš nezačnete žít jako zhýralec z přelomu minulého století, nezměnění a nepolíbení můzou též nebudete.

Stačí se nechat strhnout tím, čím Rimbaud. Když ne v životě, tak alespoň v poezii. A přesně to jeho verše dokáží, necháte-li se jimi unášet jako je koráb vždy nakonec unášen proudy moře.

HenryOsmý
06.02.2019

Ztroskotal Rimbaud nebo ztroskotalo celé lidstvo? To je oč tu běží.

CleoXandra
18.01.2019

Prokletí básníci … koho by nefascinovali? Rimbaud mi byl vždy nejbližší. Šel si svou cestou, měj názory, za něž se nestyděl, umělecké cítění, jež dodnes udivuje svou originalitou ...

1