1. Domů
2. Autoři
3. Daphne du Maurier
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 24
• Bazar 84
• Životopis
• Citáty 11
• Diskuze 15

Populární knihy

/ všech 24 knih

Nové komentáře u knih Daphne du Maurier

Hospoda Jamajka

„To je taky kus Anglie. V podstatě jde historický román, protože autorka se v Cornwallu narodila až o sto let později. Úžasné a romantické a velmi napínavé. Hororové a morbidní. A krásné komentáře, dobře se to čte.“... celý text
— Veroniki

---

Hospoda Jamajka

„Příběh dívky, která se odmítla podvolit svému osudu a navzdory své strachem svázané tetě se postavila zlu, které představoval její strýc. Román odehrávající se v nehostinných krajích rašelinišť a rozervaných útesů se nakonec lehce detektivně zamotá, ale nakonec vše, díky odvaze mladé Marry, dobře dopadne.“... celý text
— david6273

---

Hospoda Jamajka

„Přijměte pozvání Daphne du Maurier k dramatickému příběhu odehrávajícím se v Cornwallu. Do oblasti na jihozápadě ostrova pokryté drsnou divočinou, planinami, kde se vítr svobodně prohání a zalézá až pod nehty, déšť nemilosrdně bičuje kůži a na samém obyvatelstvu nespoutané počasí nechává stopy. Do oblasti proslavené kromě jiného i pobřežními lupiči a pašeráky. Nechte se vlákat do příběhu Mary Yellan, která se po smrti matky ocitne ve spárech krutého strýce Josse Merlyna, jenž už zničil více lidí než jen tetu Petience. V Mary však nachází mnohem nebezpečnější soupeřku, než by se mohlo zdát, a čtenář v ní najde odvážnou hrdinku vlastního osudu, které musí fandit. I přesto, že v jednu chvíli jsem tak úplně nepochopil její konání, což možná hovoří spíše o mně než o ní. Velmi mě tohle bavilo. Jakkoli jméno Jamajka může evokovat sluncem zalité pobřeží, je to naopak ironický název. Okolí hospody Jamajky je nehostinné, kruté, plné násilí skrytého i otevřeného. Nabízí strhující příběh plný akce, jemuž Daphne du Maurier dodala naprosto brilantní atmosféru díky hrátkám s počasím. Byť se zápletka může jevit na mnoha místech celkem průhledná, je skvěle vystavěná, každá stránka baví čtivostí a nabízí i nejeden pozoruhodný zvrat. Nečekaně drsná akce, která nastane, když je Mary polapena strýcovou tlupou toužící po kořisti. Naprosto zničená postava tetičky Petience. Nebo arcinepřítel hezky skrytý do doslova bělostné tváře a kněžské kutny. Pochopitelně nechybí ani romantická linka, která je ovšem nerušivá a předně není primární. Silnější dojem má čtenář z té temnosti příběhu.“... celý text
— Kozel

---

---

Má sestřenka Rachel

„Nevím, jestli Rachel byla vinná či nevinná, přikláním se k tomu, že to byla fikaná nebo nemocná potvora. Jisté ale je, že Filip byl až neuvěřitelně naivní trouba, jehož konání nechápu, i kdyby byl zamilovaný až po uši.“... celý text
— I.Zi...

---

Mrtvá a živá

„Po všech výborných recenzích zde na DK jsem se dlouho na tuto knížku chystala. Nešlo mi ji číst, tak jsem věřila, že to alespoň zvládnu poslouchat. Zpočátku to byl opravdu boj, prvních pár kapitol bylo nesmírně popisných a rozvláčných, ale pak se vše začalo vyjasňovat a děj byl podstatně zajímavější. Miluju literaturu 19. století, a tak mi připadalo, jakoby autorka použila něco z Jany Eyrové, z Větrné hůrky, z Pýchy a předsudku, z Příběhu dvou měst, a tak dále. Styl se mi postupně začal líbit, protože připomínal zmíněnou dobu a autory, ale nějak mi to nezapadalo do 20. století a bylo to tím pádem takové nedůvěryhodné. Děj se postupně odkrývá, ne vše je na začátku jasné. Je to takové puzzle. Na hlas paní Pernetové jsem si také musela zvyknout, ale pak se mi začal líbit a k hlavní postavě se velmi hodil. Ta byla pro mě ovšem téměř nesnesitelná a nepochopitelná, protože unylá, naivní, nijaká, s ničím si nevěděla rady, nechala si všechno líbit a inteligence také nic moc (na rozdíl od Jany Eyrové) Konec mě zaskočil, překvapil a musela jsem si ho poslechnout dvakrát. Celkem to šlo, ale na literaturu 19. století a Viktoriánskou dobu to nemá. Každopádně jsem ráda, že jsem to zvládla.“... celý text
— uzivatel6305