Daphne du Maurier

Od autorky jsem přečetl román Hospoda Jamajka, který je takovou kombinací thrilleru a hororu. Dále pak jsem viděl film Moje sestřenice Rachel. V obou případech mě nadchla pochmurná místa, ve kterých se tyto
romány odehrávají a děsivá tajemství, která se snaží hlavní postavy rozluštit.

Daphne mám moc ráda a na čtení každé její knížky se těším. Její příběhy jsou čtivé, originální, nestárnou.

K autorce mě přivedla Petra Stehlíková, autorka úžasného Naslouchače, která ji uvedla jako svůj vzor . Jako první jsem četla Hospodu Jamajka která mě naprosto uchvátila. Jedna z nejúžasnějších knih co jsem doposud četla. Moc se mi líbila i Mrtvá a živá a skvělá je i povídková Ptáci a jiné povídky.

Jako první jsem četla knížku Únik a oslovila mě a Mrtvá a živá je bezkonkurenční. Také mám téměř všechny její knihy a jednu i v němčině (na dovolené jsem neodolala) :-).

Autorka patří mezi moje oblíbené. Většinu jejích knih vlastním a nikomu bych je nedala. Na prvním místě pomyslného žebříčku stojí Mrtvá a živá- její filmové černobílé zpracování se povedlo. Další v řadě je Králův generál- tu jsem poprvé četla ve slovenštině. Hodně mne zasáhl Vzestup Juliův. Následuje Hospoda Jamajka, Únik, Let sokola. Vždycky jsem se při čtení ocitla ve světě, ze kterého se mi nechtělo vracet. I série ze života jejích předků je zajímavá. Nečetla jsem knihu Přízračný svět Branwella Brontea a Paraziti. K některým se časem vracím a budu vracet dál.

Daphne du Maurier pocházela z umělecké rodiny (její otec Gerald du Maurier byl herec a producent a dědeček George du Maurier spisovatel a ilustrátor), vzdělání získala v Paříži a jako finančně nezávislá se věnovala cestování, plachtění a psaní veršů a povídek.
Roku 1926 se po rodinné dovolené v Cornwallu rozhodla, že se zde usadí. Cornwall se pak stal místem, kam situovala děj většiny svých příběhů.

Svůj první román, The Loving Spirit (Duch lásky), vydala roku 1931 a získala díky němu pozornost svého budoucího manžela, generála Fredericka Browninga.
Provdala se za něho roku 1932 a měla s ním dvě dcery (Tessu a Flavii) a syna Christiana. Manželství však bylo prý občas velmi chladné, což mnozí životopisci přičítají autorčiným údajným sklonům k homosexualitě.
Slávu jedné z nejznámějších spisovatelek 20. století jí pak přinesl pirátský román Jamaica Inn (1936, Hospoda Jamajka) a především pak psychologický román s detektivními prvky Rebecca (1938, česky jako Mrtvá a živá). Oba romány zfilmoval Alfred Hitchcock.

Du Maurier je autorkou patnácti románů, tří divadelních her a několika sbírek povídek, z nichž nejznámější je hororový příběh The Birds (Ptáci) z roku 1952 rovněž zfilmovaný Alfredem Hitchcockem. Za své dílo získala celou řadu ocenění, roku 1952 se stala členkou Královské literární společnosti (Royal Society of Literature) a roku 1969 jí byl udělen Řád britského impéria (titul Dame Commander).

Žila v ústraní v Cornwallu ve svém domě zvaném Kilmarth ležícím poblíž městečka Par, kam se přestěhovala po manželově smrti. Zde také roku 1989 zemřela a byl zde rozptýlen její popel.

V dospívání a dále mě její knihy často provázely.

Tato autorka se po přečtění Hospody Jamajka stala mojí nejoblíbenější z nejoblíbenějších.

Také jsem přečetl asi všechny autorčiny knihy, které u nás vyšly. Plný počet bych dal každé z nich. Skvělý popis prostředí i postav. Příjemná hrůza, aniž by se čtenář brodil v potocích krve.

Nevím čím to ta paní udělala ale zamilovala jsem si ji a její knihy jsem četla skoro všechny.

Mám ráda všechny její knížky, nejlepší dojem na mě udělal Obětní beránek, Hospoda Jamajka, Dům na pobřeží.. nej jsou i její povídky, Bez motivu, Neohlížej se miláčku.. Teď se nedívej, Modré čočky, doporučuju, skvělé :-)

Pro ctitele Daphne s křížkem po funuse (nejsem zrovna TV typ, tak jsem to málem propásl) - dnes dávají na ČT2 o ní biografický film. Bližší info o filmu - http://elfilms.cz/film-daphne-2007

V mládí byla krásná, postupem let její krása byla oduševnělejší, a i vedle toho zrála jak víno i jako pisatelka.