simviki přečtené 519

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček

Od pana Hájíčka po jeho brilantním Selském baroku bychom čekali více. Více historie, dobrodružství, starých tajemství. Namísto toho nám servíruje pomalu odkvétající ženu těsně po rozvodu zmateně tápající na kruhovém objezdu života, kterou výpadovku zvolit. Navíc rodiče dospěli k bodu, kdy je třeba, aby jim děti vrátily jejich péči, což mnohdy nelze z nerůznějších důvodů sloučit. Otec v padesátých letech prožil něco, o co se s ní nepodělil a ona se snaží to vypátrat. Provázíme ji půl roku na jejích cestách mezi Prahou a Českým Krumlovem, na jejím útěku před sebou samou i lidmi okolo, spolu s ní se snažíme najít odpovědi a klíče k dávno zasutým příběhům. Když ji pak po několika projetých kolečkách opustíme, cítíme se tak trochu podvedeni, že tam nebylo víc akce , že se vlastně moc neposunula. Jenže není to právě tak s námi ? O co víc akčních scén a dobrodružství se natěsná do jednoho roku našeho obyčejného života.. ? A kolik stejných přešlapů jako Marie uděláme, než se dostaneme o kousek dál? A kolik starých tajemství se nám podaří rozluštit ? Zpravidla málokdy najdeme odpovědi na všechny své otázky a tak je hledáme stejně jako zde mezi řádky a v náznacích..... celý text

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)

Hluboký a silný příběh. Říkala jsem si, jak obdivuji hlavní hrdinku, čím vším musela projít a nevzdat to, a přitom mě napadlo, že takových bylo v té době hodně, akorát o nich nikdo nepsal. Tak třeba babička mého manžela, od 14 pracovala u Bati a byla za to vděčná, protože u sedláka by se na dřela mnohem víc. Ale k sedlákovi se nakonec dostala stejně. Každý ten lidský život je na knihu. Tak buďme my ženy vděčné za Heřmánkové údolí a snažme se z něj čerpat v těžkých dobách sílu jako měla Anička.... celý text

Dům u jezera 2016, Kate Morton

Knize nechybí nic z toho, o čem my ženy tak rády čteme. Zakázaná láska, dětsví, mateřství a hlavně tajemství. Jako v každé knížce K. Morton. Jsou tak trochu jako podle předlohy ty její knížky. Stará žena se musí vracet svým dlouhým životem zpátky, znovu konfrotovat některé postavy a prožít zas nějaké chvíle, aby nám, potažmo další osobě v knize, odkryla tajmeství, které bylo až dosud neobjeveno. To však neubírá jejím knihám na chytlavosti, oblíbenosti, schopnosti sdělit zajímavý příběh..a proto jí čtu ráda. Dům u jezera není jiný. Navíc tu nacházíme přesah v podobě líčení 1 světové války, Stejně jako Remarque popisuje nadšené mladíky, co rovnou z lavic utíkali bojovat, netuše že je čeká cesta peklem, a i pokud se jim podaří nějakým zázrakem z něho vyváznout, už nikdy nic nebude jako dřív.... celý text

Dům v plamenech 2019, Bonnie Kistler

Tak tohle je hodně zvláštní kniha. Ze začátku trochu rozvláčná. Rozjíždí se několik vláken příběhu a čtenář má tendenci držet se jen toho hlavního, nejsilnějšího, ostatní přeskakovat. Nedělejte to prosím, protože ke konci se v překvapivém závěru všechna vlákna spletou dohromady. Je to neobvyklý psychologický a detektivní román také o tom, co všichni již stokrát zažili, že hranice pravdy a lži je velice tenká a že pod " svícnem bývá největší tma" .... celý text

Noc v Central Parku 2017, Guillaume Musso

Zpočátku jsem si říkala, že autor přeladil na drsnější styl, ale tím líp.. Má to napětí, je to nečekaně akční i psychologické.. Postupně mi ale začalo docházet, že už tam těch slepých uliček při pátrání je tolik, že se z nich nelze vymotat. !Spoiler! Nevyčítám mu ten závěr, protože kniha byla od začátku psána promyšleně s tímto záměrem, ani mu nevyčítám, že nás vodil za nos, i to si očividně naplánoval :-). Akorát, že mi to vysvětlení, subjektivně vzato, trochu připomíná takovéto alibistické - a pak jsem se probudil...... celý text

Schovej mě v dešti 2020, Jojo Moyes

Tuhle autorku mám prostě ráda. Kniha mi přišla trochu jiná, než ty, které jsem četla předtím. Ne nevyzrálá, spíš trochu moc hořká. Až moc smutných a nevyřešených rodinných vztahů. Proměna děsivého domu obestavěného navíc řadou zákazů a nařízení v něco docela milého, tak jak to prožívala Sabine, mi připomněla olíbenou klasiku Janu Eyrovou. I tady se o tu proměnu zasloužila láska, je jedno jestli k rodičům, prarodičům, či k partnerovi.. To je podle mě hlavním poselstvím knihy, že s láskou a city můžeme i ty škaredé a zpočátku nepřijtelné věci vidět jinak a najít i dávno ztracenou cestu k těm, které jsme opustili.... celý text

V hnízdě kolibříka 2013, Ana M.

Kniha má vysoké ambice stát se románem z červené knihovny. Bohužel mi spíše připadá, že je to velmi dobrý manuál k různým sexuálním pomůckám. Někdy bych skoro řekla: reklama na sex shop. Nemůžu upřít, že dějovou linku to má, nicméně dialogy se moc nepovedly. Na jednu stranu mluví postavy šroubovaně a spisovně, na druhou stranu neskutečně vulgárně a sprostě, což dohromady dává těžko uvěřitelný mišmaš. Hlavní aktérka je sama o sobě zvláštní a sebestředná ženská, takže jsem s ní nijak zvlášť nesoucítila, když jednou nebylo něco podle ní..ale to už by byl spojler. Jednu hvězdu dávám za sympatii s politickými názory, ovšem tady to vyznělo jak placená politická agitka, v příběhu to působilo násilně a nepřirozeně.... celý text

To chce psa 2017, Spencer Quinn (p)

Nápad na detektivku vyprávěnou očima psa je jistě zajímavý, nicméně to trochu skřípe. Když pominu podezřelou souhru náhod, čtenář se v tom psím vyprávění těžko orientuje. Naopak se sezkáme ale s vtipnými glosami a pohledem na nás lidi i věci okolo z jiného úhlu... celý text

Poslední dívka 2017, Riley Sager (p)

Zajímavá napínavá knížka ,přinejmenším od druhé půlky. Autor nás vodí slepými uličkami a předhazuje nám rádoby důkazy a falešná podezření. Nejsem psycholog tak nemohu posoudit, zda se hrdinka chovala reálně, ale sympatická mi rozhodně nebyla. Nicméně to neznamená, že jsem se to nesnažila rozlousknout. Konec přichází jako rychlý sled nečekaných klíčových událostí navazujících na sebe, jak už to u podobných knížek bývá, Pokud byste si totiž našli čas a na chvíli vydechli, museli byste v téhle fázi na to přijít, zas tak moc postav tam není..... celý text

Doktor Proktor a velká loupež zlata 2013, Jo Nesbø

V Miláně se vraždí v sobotu 1991, Giorgio Scerbanenco

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Knížka, ketrá prostě musí chytit za srdce. Když jsem jako malá četla Chaloupku strýčka Toma, říkala jsem si : „ještě , že ta doba je pryč.“ Když jsem pak četla a sledovala Sever a Jih, byla to zas jen daleká minulost. Tahle knížka, jak někteří již poznamenali, není z doby až tak dávné a opět vyznívá dost děsivě a varovně. Nejhorší na tom ale je, že když se teď podíváte na zprávy, zase se to "v Americe mydlí". Opravdu nás asi historie nikdy nepoučí. Opravdu si myslíme, že se pořád musíme kastovat ? Podle majetku, víry, postavení, barvy pleti ?... celý text

Jedna želva za druhou 2018, John Green

Knížky od J. Greena jsou většinou smutné. Mají však spoustu hlubokých myšlenek. Tahle je navíc hodně zvláštní díky detektivní zápletce a handicapu hlavní postavy. Ve skutečnosti vak autor nepíše detektivku ani psychologický rozbor, píše o křehkosti a neuchopitelnosti mládí, o drsném světě dospělých, do kterého musí sotva odrostlá děcka vstoupit ačkoliv na to nejsou vůbec připravena. O světě, kde už svou hlavní roli hrají peníze, konexe a moc. Otázka zní , lze se na to připravit? a byli jsme na to připraveni my ? A pak je to o tom, že člověk musí bojovat a nikdy to nevzdat se svými velkými i malými démony..protože naděje umírá poslední. Strašlivé líčení o invazi mikrobů jsem však musela přeskakovat, takže 2 hvězdy dolů.... celý text

Pohádky a povídky 1 1956, Hans Christian Andersen

Zlodějka příběhů 2009, Michaela Klevisová

Další,pro mě nová česká spisovatelka. Kniha je spletencem vztahů různých postav, které mají své touhy, přání i tajemství. četla se mi dobře i jako román i jako detektivka. Jakmile jsem ji tevřela, už jsem se od ní neodtrhla, správně dávkované napětí,milostná romantika, nečekaná překvapení, ba dokonce nechybí ani špetka přírodní lyriky. Takový dobře namíchaný večerní drink s lehkým, ale poznatelným, akcentem naší staré dobré Agathy Christie.... celý text

Utekl jsem z Osvětimi 2007, Rudolf Vrba

Normálně na to nemám, abych dokázala číst o těch hrůzách v lágrech. Disponuji totiž velmi bujnou fantazii a vše si hned představuji. Nicméně čtenářská výzva mě k tomu donutila, a taky to, že jak již název vypovídá, aspoň něco končí dobře. Bylo to opravdu " hodně silný kafe ", člověku nad tím zůstává rozum stát, jak za takovouhle monstrózní vyhlazovací akcí mohli figurovat lidé z masa a krve, kteří se uměli smát, hrát si s dětmi, možná se i pomodlit..? A jak mohli věřit, že jim to projde? Stejně tak jsem kroutila hlavou nad hierarchií v lágru, která vás, pokud máte ty správné kontakty, dokáže aspoň chvilku držet na živu. A co ti, kteří je neměli ? Smekám před odvahou a nezdolností obou mužů a taky žasnu nad tím, jak si mohli vše tak dopodrobna zapamatovat, že to několikrát nezávisle na sobě znovu popsali se všemi čísly i daty, až jim konečně i svět zdráhající se přijmout tu strašnou pravdu , uvěřil. Nemůžu za to dát míň než 5 hvězd a doufat, že se z toho poučíme i pro budoucnost, která nás opět chce dělit do frakcí, dle barvy pleti, vzdělání, přístupu k práci, vyznání, části světa, kde žijeme..... celý text

Žádost o přátelství 2020, Laura Marshall

Většina z nás chodila na střední školu a většina se setkala buď na vlastní kůži nebo jako svědek s kastováním podle oblíbenosti. Naštěstí tu snad ještě stále nemáme (?) ty divoké praktiky jako v Americe nebo v Anglii, nicméně vývoj nezastavíme. Stále častěji se mezi svými vrstevníky setkávám s názorem, pod který se taky podepíšu, že : " na mládí na střední radši nevzpomínám". Není těžké pochopit proč, Proto mi to nepřipadá jako slátanina. I když už to bylo hodně dávno, jsou věci které si sebou člověk nese celý život. Je možné, že to přesáhne všechny hranice, rozpoutá tajnou nenávist, touhu po pomstě. POZOR SPOILER : Pokud na konci budete vrtět hlavou, že je přitažené za vlasy, aby šestnáctiletí jen tak prostě zabíjeli, vyvedu vás z omylu. Před několika lety otřásla jedním městem na Vysočině podobná příhoda. Parta mladíků se prostě potřebovala najednou zbavit jedné kamarádky a udělala to velmi brutálním způsobem. Nemohla jsem při čtení téhle knížky na to nevzpomenout a mimoděk se neotřást. Je přece zajímavé číst si thrillery doma v obýváku a říkat si, ten autor to zajímavě vymyslel, nebo jo, to se ale stalo někde za oceánem. Mnohem horší je přiznat si, že se něco podobného děje tady kolem nás.... celý text

Idioti mají přednost 2001, Jiří Žáček

Veselé , nápadité a poučné , plné hravosti a nadčasovosti.

Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpění 2002, Zdeněk Šmíd

Ach ta historie, tolikrát ji vykládali a pokaždé jinak. Vždycky podle poplatnosti doby a pohledu, který byl zrovna akceptován. Jenže na historii je úžasné právě to, že se o všem můžeme jen domnívat, ale nikdo tam nebyl a nezažil to na vlastní oči. Takže i tato svérazně pojatá kniha českých dějin si jistě najde své čtenáře a milovníky, já se řadím k nim.... celý text

Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí 2003, Petr Šabach

Šakalí léta i Pelíšky miluju, ale tahle knížka mi svým stylem příliš nesedla. Možná, že toho černého humoru tam bylo místy až moc. Chvílemi jsem se nebyla schopná vyznat v tom, co je pravda a co je nadsázka, protože tam autor o různých nehodách a smrti muví tak lehce , jakoby popisoval fotbalový zápas.... celý text