simviki

Příspěvky

Jediný skutečný králJediný skutečný králSoman Chainani

Jak už jsem psala u minulých dílů, dokonalá série. Má svého Brumbála nebo Gandalfa, své zástupce( malé, ne příliš silné , ideálně děti školou povinné, že ) dobra , ale i zla. A má i svůj šťastný konec.. Bohužel po mnoha obětech, protože ..život není fér, Harry Pottere

23.02.2021


Vzhůru za slávouVzhůru za slávouSoman Chainani

já si nemůžu pomoci, ae tahle série mi připadá minimálně stejně dobrá jako tolik oslavovaný HP. Je tam napětí, romantika, kouzla, zlo bojuje s dobrem a bohužel se musíme rozloučit s různými oblíbenými postavami. Autor se v tomto díle zamýšlí nad tím, co je pravda a co lež, neboť si to lze vykládat různými způsoby. Musím honem sehnat další díl...prostě mě to opět uchvátilo ( první tři díly jsem si dokonce koupila kdysi domů), a to dávno nejsem již cílová skupina čtenářů ( ovšem proč by nemohly milovat fantasy i dámy středního věku , že ? :-))

30.01.2021


Neumělcům životaNeumělcům životaMarek Vácha

Opět nádherné čtení, které k vám promlouvá civilními laskavými slovy a úžasnými obraty a metaforami,- ale jakoby přímo z nebe.
citát:" Hledáme Boží vůli, sedíme, čekáme , modlíme se, snažíme být otevření a připraveni. Snažíme se být v tichu a modlíme se ještě více, ale zdá se , že nikdo neklepe ani tiše ani hlasitě a všechny cesty jsou ve tmě..
Věřím, že Bůh požehná mé rozhodnutí a moji školu, ať už bude jakákoli. S tím, že odpovědnost za její výběr padá na mě, nikoliv na něj, se vším dobrým i se všim zlým, co toto rozhodnutí může přinést, takže učiním rozhodnutí a ponesu za ně zodpovědnost....
Život přede mnou leží jako široká pláň a jedna cesta znamená vzdát se všech ostatních cest. Blázen, kdo se před planinou posadí a nevydá se na cestu, kdo s naloženými vozy a připravenou karavanou čeká a modlí se, neboť bude čekat celý život a ze strachu, aby neudělal chybu, se za celý život nepohne vpřed...

12.01.2021


Modlitba argentinských nocíModlitba argentinských nocíMarek Vácha

Jedním slovem prostě úžasné. Nepodbízivé nenásilné předávání evangelia, kterým se prolíná líčení vlastních zážitků a přírody.

12.01.2021


Sběratel sněhuSběratel sněhuJan Štifter

Morštajnová v mužském těle, slyšela jsem o tomto autorovi. Vypráví skvěle, ale určitě bych je odlišila, i kdybych neviděla obálku knihy.Má jiný styl vyprávění. Je to moje první od něj. Líbila se mi, jen to duchaření mi tam úplně nesedlo, přičemž je to samozřejmě červená nit, která jednotlivé dějinné vrstvy spojuje až ke konečnému rozzuzlení. Spíš si to budu muset přečíst ještě jednou a pořádně si to vychutnat. :-) A určitě zkusím i jeho další knížky.

12.01.2021


Válka vzpomínekVálka vzpomínekGuillaume Musso

Knihy tohoto autora mám moc ráda, našla jsem je podle recenzí na DK, ale zrovna tato mě příliš neoslovila, určitě napsal lepší. Nápad s fotoaparátem je skvělý ( dokonce reálný ne vymyšlený), ale mohl ho rozvinout trochu jinak, proto tentokrát jen tři hvězdy.

12.01.2021


Tajemství letního odpoledneTajemství letního odpoledneKate Morton

Knihy Kate Mortonové mi připomínají detektivní hry . Na začátku je hned jasně zmíněný zločin, neštěstí nebo něco, k čemuž musíme pomocí různých indícií najít rozzuzlení. Jak už tu bylo zmíněno, její knihy je třeba vychutnávat jako delikatesy, jen občas, aby se nám nepřejedly, protože navzdory tomu, že to jsou delikatesy, mají v mnohém podobnou chuť.
Většinou stejně jako u Agathy Christie nemáme šanci sami něco vypátrat, protože příběhy z minulosti jsou natolik složitými labyrinty, že v nich zákonitě musíme zabloudit a ani náhodou nás nenapadnou možné rodinné vazby. Oproti brilantní autorce detektivek, Kate Mortonová vypráví mnohem romantičtější příběh, který mohl dopadnout krásně, ale nedopadl protože do něj vstoupila náhoda, ať už v podobě knihy, dopisu, fotky písně, pohádky, samozřejmě i s dalšími souvislosti. A ten příběh samotný je vždy plný vášně i nenávisti, romantický i smutný a je o vztazích mezi lidmi.
Ať už jsou její romány jakkoliv nepravděpodobné, vždycky si mě získají a donutí mě nad nimi přemýšlet. Ten dnešní třeba o tom, že mnohdy žijeme ve vězení svých špatných představ, které nás přesvědčí, že ten nebo ta nás nemají rádi, že něco se událo trochu jinak , nebo naopak že my jsme tím středobodem světa kolem kterého se točí všechno okolo. Nemusíme se bránit fantazii, vždyť snít je krásné a kdo si umí vytvořit vlastní svět, má to k životu jako bonus navíc..ale vždy je třeba zůstat jednou nohou v realitě. Možná i vy nebo já jsem si něco ve svém životě vyložila špatně, a tak jsem naprosto změnila svou dráhu, kdo ví..ale obávám se, že tohle už v žádné knize nenajdu..

12.01.2021


PrašinaPrašinaVojtěch Matocha

Něco mezi Foglarem, Bězinou a švédskou detektivkou. Místy dost strašidelné, místy i brutální, neuvěřitelné, ale báječné. Myslím, že tohle může mládež oslovit

04.01.2021


Plachetnice na vinětáchPlachetnice na vinětáchJiří Hájíček

Od pana Hájíčka po jeho brilantním Selském baroku bychom čekali více. Více historie, dobrodružství, starých tajemství. Namísto toho nám servíruje pomalu odkvétající ženu těsně po rozvodu zmateně tápající na kruhovém objezdu života, kterou výpadovku zvolit. Navíc rodiče dospěli k bodu, kdy je třeba, aby jim děti vrátily jejich péči, což mnohdy nelze z nerůznějších důvodů sloučit. Otec v padesátých letech prožil něco, o co se s ní nepodělil a ona se snaží to vypátrat. Provázíme ji půl roku na jejích cestách mezi Prahou a Českým Krumlovem, na jejím útěku před sebou samou i lidmi okolo, spolu s ní se snažíme najít odpovědi a klíče k dávno zasutým příběhům. Když ji pak po několika projetých kolečkách opustíme, cítíme se tak trochu podvedeni, že tam nebylo víc akce , že se vlastně moc neposunula. Jenže není to právě tak s námi ? O co víc akčních scén a dobrodružství se natěsná do jednoho roku našeho obyčejného života.. ? A kolik stejných přešlapů jako Marie uděláme, než se dostaneme o kousek dál? A kolik starých tajemství se nám podaří rozluštit ? Zpravidla málokdy najdeme odpovědi na všechny své otázky a tak je hledáme stejně jako zde mezi řádky a v náznacích..

14.10.2020


Heřmánkové údolíHeřmánkové údolíH. M. Körnerová (pseudonym)

Hluboký a silný příběh. Říkala jsem si, jak obdivuji hlavní hrdinku, čím vším musela projít a nevzdat to, a přitom mě napadlo, že takových bylo v té době hodně, akorát o nich nikdo nepsal. Tak třeba babička mého manžela, od 14 pracovala u Bati a byla za to vděčná, protože u sedláka by se na dřela mnohem víc. Ale k sedlákovi se nakonec dostala stejně. Každý ten lidský život je na knihu. Tak buďme my ženy vděčné za Heřmánkové údolí a snažme se z něj čerpat v těžkých dobách sílu jako měla Anička.

06.10.2020


Dům u jezeraDům u jezeraKate Morton

Knize nechybí nic z toho, o čem my ženy tak rády čteme. Zakázaná láska, dětsví, mateřství a hlavně tajemství. Jako v každé knížce K. Morton. Jsou tak trochu jako podle předlohy ty její knížky. Stará žena se musí vracet svým dlouhým životem zpátky, znovu konfrotovat některé postavy a prožít zas nějaké chvíle, aby nám, potažmo další osobě v knize, odkryla tajmeství, které bylo až dosud neobjeveno. To však neubírá jejím knihám na chytlavosti, oblíbenosti, schopnosti sdělit zajímavý příběh..a proto jí čtu ráda. Dům u jezera není jiný. Navíc tu nacházíme přesah v podobě líčení 1 světové války, Stejně jako Remarque popisuje nadšené mladíky, co rovnou z lavic utíkali bojovat, netuše že je čeká cesta peklem, a i pokud se jim podaří nějakým zázrakem z něho vyváznout, už nikdy nic nebude jako dřív.

05.10.2020


Noc v Central ParkuNoc v Central ParkuGuillaume Musso

Zpočátku jsem si říkala, že autor přeladil na drsnější styl, ale tím líp.. Má to napětí, je to nečekaně akční i psychologické.. Postupně mi ale začalo docházet, že už tam těch slepých uliček při pátrání je tolik, že se z nich nelze vymotat. !Spoiler! Nevyčítám mu ten závěr, protože kniha byla od začátku psána promyšleně s tímto záměrem, ani mu nevyčítám, že nás vodil za nos, i to si očividně naplánoval :-). Akorát, že mi to vysvětlení, subjektivně vzato, trochu připomíná takovéto alibistické - a pak jsem se probudil...

27.08.2020


Dům v plamenechDům v plamenechBonnie Kistler

Tak tohle je hodně zvláštní kniha. Ze začátku trochu rozvláčná. Rozjíždí se několik vláken příběhu a čtenář má tendenci držet se jen toho hlavního, nejsilnějšího, ostatní přeskakovat. Nedělejte to prosím, protože ke konci se v překvapivém závěru všechna vlákna spletou dohromady. Je to neobvyklý psychologický a detektivní román také o tom, co všichni již stokrát zažili, že hranice pravdy a lži je velice tenká a že pod " svícnem bývá největší tma" .

27.08.2020


Schovej mě v deštiSchovej mě v deštiJojo Moyes

Tuhle autorku mám prostě ráda. Kniha mi přišla trochu jiná, než ty, které jsem četla předtím. Ne nevyzrálá, spíš trochu moc hořká. Až moc smutných a nevyřešených rodinných vztahů. Proměna děsivého domu obestavěného navíc řadou zákazů a nařízení v něco docela milého, tak jak to prožívala Sabine, mi připomněla olíbenou klasiku Janu Eyrovou. I tady se o tu proměnu zasloužila láska, je jedno jestli k rodičům, prarodičům, či k partnerovi.. To je podle mě hlavním poselstvím knihy, že s láskou a city můžeme i ty škaredé a zpočátku nepřijtelné věci vidět jinak a najít i dávno ztracenou cestu k těm, které jsme opustili.

16.08.2020


V hnízdě kolibříkaV hnízdě kolibříkaAna M.

Kniha má vysoké ambice stát se románem z červené knihovny. Bohužel mi spíše připadá, že je to velmi dobrý manuál k různým sexuálním pomůckám. Někdy bych skoro řekla: reklama na sex shop. Nemůžu upřít, že dějovou linku to má, nicméně dialogy se moc nepovedly. Na jednu stranu mluví postavy šroubovaně a spisovně, na druhou stranu neskutečně vulgárně a sprostě, což dohromady dává těžko uvěřitelný mišmaš. Hlavní aktérka je sama o sobě zvláštní a sebestředná ženská, takže jsem s ní nijak zvlášť nesoucítila, když jednou nebylo něco podle ní..ale to už by byl spojler. Jednu hvězdu dávám za sympatii s politickými názory, ovšem tady to vyznělo jak placená politická agitka, v příběhu to působilo násilně a nepřirozeně.

16.08.2020


To chce psaTo chce psaS. Quinn (pseudonym)

Nápad na detektivku vyprávěnou očima psa je jistě zajímavý, nicméně to trochu skřípe. Když pominu podezřelou souhru náhod, čtenář se v tom psím vyprávění těžko orientuje. Naopak se sezkáme ale s vtipnými glosami a pohledem na nás lidi i věci okolo z jiného úhlu

28.07.2020


Poslední dívkaPoslední dívkaR. Sager (pseudonym)

Zajímavá napínavá knížka ,přinejmenším od druhé půlky. Autor nás vodí slepými uličkami a předhazuje nám rádoby důkazy a falešná podezření. Nejsem psycholog tak nemohu posoudit, zda se hrdinka chovala reálně, ale sympatická mi rozhodně nebyla. Nicméně to neznamená, že jsem se to nesnažila rozlousknout. Konec přichází jako rychlý sled nečekaných klíčových událostí navazujících na sebe, jak už to u podobných knížek bývá, Pokud byste si totiž našli čas a na chvíli vydechli, museli byste v téhle fázi na to přijít, zas tak moc postav tam není..

28.07.2020


Černobílý světČernobílý světKathryn Stockett

Knížka, ketrá prostě musí chytit za srdce.
Když jsem jako malá četla Chaloupku strýčka Toma, říkala jsem si : „ještě , že ta doba je pryč.“ Když jsem pak četla a sledovala Sever a Jih, byla to zas jen daleká minulost. Tahle knížka, jak někteří již poznamenali, není z doby až tak dávné a opět vyznívá dost děsivě a varovně. Nejhorší na tom ale je, že když se teď podíváte na zprávy, zase se to "v Americe mydlí". Opravdu nás asi historie nikdy nepoučí. Opravdu si myslíme, že se pořád musíme kastovat ? Podle majetku, víry, postavení, barvy pleti ?

23.06.2020


Jedna želva za druhouJedna želva za druhouJohn Green

Knížky od J. Greena jsou většinou smutné. Mají však spoustu hlubokých myšlenek. Tahle je navíc hodně zvláštní díky detektivní zápletce a handicapu hlavní postavy. Ve
skutečnosti vak autor nepíše detektivku ani psychologický rozbor, píše o křehkosti a neuchopitelnosti mládí, o drsném světě dospělých, do kterého musí sotva odrostlá děcka vstoupit ačkoliv na to nejsou vůbec připravena. O světě, kde už svou hlavní roli hrají peníze, konexe a moc. Otázka zní , lze se na to připravit? a byli jsme na to připraveni my ? A pak je to o tom, že člověk musí bojovat a nikdy to nevzdat se svými velkými i malými démony..protože naděje umírá poslední. Strašlivé líčení o invazi mikrobů jsem však musela přeskakovat, takže 2 hvězdy dolů.

23.06.2020


Žádost o přátelstvíŽádost o přátelstvíLaura Marshall

Většina z nás chodila na střední školu a většina se setkala buď na vlastní kůži nebo jako svědek s kastováním podle oblíbenosti. Naštěstí tu snad ještě stále nemáme (?) ty divoké praktiky jako v Americe nebo v Anglii, nicméně vývoj nezastavíme. Stále častěji se mezi svými vrstevníky setkávám s názorem, pod který se taky podepíšu, že : " na mládí na střední radši nevzpomínám". Není těžké pochopit proč, Proto mi to nepřipadá jako slátanina. I když už to bylo hodně dávno, jsou věci které si sebou člověk nese celý život. Je možné, že to přesáhne všechny hranice, rozpoutá tajnou nenávist, touhu po pomstě.
POZOR SPOILER : Pokud na konci budete vrtět hlavou, že je přitažené za vlasy, aby šestnáctiletí jen tak prostě zabíjeli, vyvedu vás z omylu. Před několika lety otřásla jedním městem na Vysočině podobná příhoda. Parta mladíků se prostě potřebovala najednou zbavit jedné kamarádky a udělala to velmi brutálním způsobem. Nemohla jsem při čtení téhle knížky na to nevzpomenout a mimoděk se neotřást. Je přece zajímavé číst si thrillery doma v obýváku a říkat si, ten autor to zajímavě vymyslel, nebo jo, to se ale stalo někde za oceánem. Mnohem horší je přiznat si, že se něco podobného děje tady kolem nás.

11.06.2020


Zlodějka příběhůZlodějka příběhůMichaela Klevisová

Další,pro mě nová česká spisovatelka. Kniha je spletencem vztahů různých postav, které mají své touhy, přání i tajemství. četla se mi dobře i jako román i jako detektivka. Jakmile jsem ji tevřela, už jsem se od ní neodtrhla, správně dávkované napětí,milostná romantika, nečekaná překvapení, ba dokonce nechybí ani špetka přírodní lyriky. Takový dobře namíchaný večerní drink s lehkým, ale poznatelným, akcentem naší staré dobré Agathy Christie.

10.06.2020


Utekl jsem z OsvětimiUtekl jsem z OsvětimiRudolf Vrba

Normálně na to nemám, abych dokázala číst o těch hrůzách v lágrech. Disponuji totiž velmi bujnou fantazii a vše si hned představuji. Nicméně čtenářská výzva mě k tomu donutila, a taky to, že jak již název vypovídá, aspoň něco končí dobře. Bylo to opravdu " hodně silný kafe ", člověku nad tím zůstává rozum stát, jak za takovouhle monstrózní vyhlazovací akcí mohli figurovat lidé z masa a krve, kteří se uměli smát, hrát si s dětmi, možná se i pomodlit..? A jak mohli věřit, že jim to projde? Stejně tak jsem kroutila hlavou nad hierarchií v lágru, která vás, pokud máte ty správné kontakty, dokáže aspoň chvilku držet na živu. A co ti, kteří je neměli ? Smekám před odvahou a nezdolností obou mužů a taky žasnu nad tím, jak si mohli vše tak dopodrobna zapamatovat, že to několikrát nezávisle na sobě znovu popsali se všemi čísly i daty, až jim konečně i svět zdráhající se přijmout tu strašnou pravdu , uvěřil. Nemůžu za to dát míň než 5 hvězd a doufat, že se z toho poučíme i pro budoucnost, která nás opět chce dělit do frakcí, dle barvy pleti, vzdělání, přístupu k práci, vyznání, části světa, kde žijeme..

10.06.2020


Idioti mají přednostIdioti mají přednostJiří Žáček

Veselé , nápadité a poučné , plné hravosti a nadčasovosti.

02.06.2020


Jak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpěníJak jsme se nedali aneb Kapitoly z dějin národního úpěníZdeněk Šmíd

Ach ta historie, tolikrát ji vykládali a pokaždé jinak. Vždycky podle poplatnosti doby a pohledu, který byl zrovna akceptován. Jenže na historii je úžasné právě to, že se o všem můžeme jen domnívat, ale nikdo tam nebyl a nezažil to na vlastní oči. Takže i tato svérazně pojatá kniha českých dějin si jistě najde své čtenáře a milovníky, já se řadím k nim.

02.06.2020


Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejíČtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejíPetr Šabach

Šakalí léta i Pelíšky miluju, ale tahle knížka mi svým stylem příliš nesedla. Možná, že toho černého humoru tam bylo místy až moc. Chvílemi jsem se nebyla schopná vyznat v tom, co je pravda a co je nadsázka, protože tam autor o různých nehodách a smrti muví tak lehce , jakoby popisoval fotbalový zápas.

02.06.2020


Šepot vzdálených chvilŠepot vzdálených chvilKate Morton

Hodně jsem se na tuhle knížku těšila, ale trochu mě zklamala. V první půlce se toho moc nedělo. Závěrečné rozzuzlení mi přišlo hodně kruté a smutné, ale tak to v knihách této autorky bývá. Přesto mě neoslovila tolik, jak ty předešlé.

24.05.2020


V pasti láskyV pasti láskyNora Roberts

Byly časy, kdy jsem doslova pásla po knížkách této autorky. legenda, Vzpomínka nebo Princ ve zlaté zbroji, to jsou pro mě " topky " Tato mě nijak nezaujala, nadpřirozený prvek tam působil tentokrát jaksi navíc a nepatřičně.

24.05.2020


Zamilovaná hypnotizérkaZamilovaná hypnotizérkaLiane Moriarty

Tak tahle knížka má úžasnou barevnou obálku s duhovými bublinami. Ta obálka je však v rozporu s knížkou jako takovou, která je taková fádně šedá, občas černá a nakonec bílá. Příběh se táhne jako špatně vykynulé těsto, sem tam se dozvídáme různé informace ze života obou hlavních hrdinek, ale až na občasné méně příjemné střety, se toho moc neděje. Pořád čekáte, kdy přijde ten hlavní bod zlomu, v té chvíli všechno lehce zčerná, aby vzápětí kniha končila happy-endem plným svítícího slunce a tříštících se mořských vln. Prostě klasický slaďák-neurazí, nenadchne, ale na tuhle spisovatelku a její skvělé knížky je to trochu málo.

07.05.2020


Plzeňské mordy, Nepohřbený rytíř, Případ s alchymistouPlzeňské mordy, Nepohřbený rytíř, Případ s alchymistouVlastimil Vondruška

Klasický, Vondruška, jak jsem ho objevila a jak ho mám ráda. Detektivka zasazena do časů dávno minulých

29.04.2020


Pražské jaroPražské jaroSimon Mawer

Po Skleněném pokoji jsem tak zhruba věděla na co se můžu připravit : na zvláštní,nevyrovnané vztahy, nevěru, líčení sexuálních scén, možná i stejného pohlaví, zvláštní někdy dost zbytečné a rozvláčné dialogy, ale především mistrovsky zachycenou atmosféru doby , v které se vše odehrává a popisy známých míst ( což u cizince teda za ty 4 hvězdy určitě stojí). Přesně to jsem našla v této knížce. Eleanor mi byla neuvěřitelně nesympatická, James zase takovej lehce ovlivnitelnej , Lenka byla na tu dobu až moc uvolněná, ale díky tomu jsou všechny ty postavy uvěřitelnější. Po radostném nadechnutí následuje mráz, který vše spálí..Beznaděj ztracených nadějí a iluzí na nás dýchá z každé další stránky, je téměř hmatatelná. Chvíli se vám zdá, že jste tam před budou rozhlasu proti ruským tanků stáli s nimi. Že příběh nemá konec je bohužel častým jevem u mnoha románů, takže už jsem se naučila, že je to vlastně pozitivní, můžu si ho domyslet podle svého..

29.04.2020


1