Metla
přečtené 1064
Lovci hlav
2011,
Jo Nesbø
Pozvolný začátek, kdy poznáváme charakter a zázemí hlavního antihrdiny, přechází ve strhující thriller (s nejnechutnější scénou všech dob). Ve finále jsem se na chvíli ztratila s neodbytným dojmem, zda zápletku autor nepřekombinoval přes rozumnou míru, abych se v další kapitole opět našla a řekla si "ale jo, dobrý". Byly by to nesmírně silné čtyři, možná i slabších pět hvězd, neobsahovat děj několik závažných výpadků v logice. V Norsku nemají soudní patology ani forenzní specialisty? Čas úmrtí, kousnutí, no je tam toho víc, čeho by si vyšetřovatelé v civilizovaných zemích museli všimnout. Dávám 75-80% za solidní porci napětí a pár neotřelých nápadů (ne, ona nechutnost k nim kupodivu nepatří, tu už jsem několikrát, jen v malinko mírnější formě, absolvovala s jinými spisovateli).... celý text
Sudetenland
2023,
Leoš Kyša
Oceňuji autorovu snahu vymanit se ze škatulky akčních braků, bohužel však musím přiznat, že mě Sudetenland příliš nebavil. Alternativního světa bylo málo, netrpím nostalgií, co se daných časů týká, zápletka mě kdovíjak netáhla a postavy mi byly volné. Všechny. Úplně. Atmosféra a prostředí, které mohu nazvat téměř domácím, velí průměrné dojmy hodnotit třemi hvězdami. Neustálé otravné zmínky o cigaretách a činnostech souvisejících s kouřením naopak nabádají, ať panu spisovateli tu zjevnou závislost na nikotinu poklepu popelem podprůměru... ale to by nebylo fér. Pokud si chce někdo devastovat (nejen) plíce, jeho věc, ale proč svou smrdutou obsesí devalvovat i literaturu?... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Bolestivé téma, výborně napsané, dobré k zamyšlení nad nejednou z uvedených situací / postav, a hlavně s hutnou atmosférou. Já při čtení vlastně courala po Šumavě a snažila se představit (spíše často googlila) jak vypadají ta kvanta zmíněných hub. Snad bych i přimhouřila oko a přidala pátou hvězdu, ovšem ten konec byl na můj vkus otevřený až příliš. Viktorie Hanišová přenechala další Sářiny osudy čistě představivosti čtenáře... a ta moje se zkrátka nenechala přesvědčit k vykreslení růžových (nebo alespoň ne tak černých) zítřků. 80-85%... celý text
Psí srdce
1989,
Michail Bulgakov
Poslední kniha čtenářské výzvy 2023, kterou jsem, přiznávám, dočítala po půlnoci, zatímco se venku odehrávalo tradiční novoroční běsnění. Seděla jsem na zemi v předsíni, na klíně se mi uhnízdil předoucí kocour a k boku se tisklo jedno věrné psí srdce, výjimečně vpuštěné domů. Zvířata jsou fajn taková, jaká jsou - hlavně žádné polidšťování. Čekala jsem, že se novelkou protrápím, ale Bulgakov mě jedním nepovedeným experimentem provedl hladce, s hořkým úsměvem. Tahle satira má co říct i téměř 100 let od svého prvního vydání. 70-75%... celý text
