Psí srdce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kratší novela, odehrávající se těsně po revoluci v Rusku. Slavný lékař nalezne na ulici zbídačeného psa, ujme se ho a začne o něj pečovat. Protože však rád experimentuje s lékařskou vědou, provede pokus i na psovi, jenž se posléze začne pozvolna měnit v člověka.. Bulgakov novelu napsal počátkem roku 1925, nicméně poprvé byla v autorově vlasti otištěna až v roce 1987. Text ležel do té doby v archívech a šířily se jen neurčité zvěsti o jeho obsahu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/12_/12631/psi-srdce-qe7-12631.jpg 4.2266
Orig. název:

Собачье сердце

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Psí srdce

Přidat komentář
alef
27. února

„Pes bez domova se potuluje v ulicích Moskvy a rozhodně nemá lehký život, jelikož s ním každý jen opovrhuje a s chutí si do něho kopne. Jídlo si hledá v odpadcích a po letitých zkušenostech už ví, na co nebo koho si dávat pozor ...“

Novelu Psi srdce jsem měla vyhlédnutou už delší dobu – příběh, který není „jen“ satirou, ale taky výbornou groteskou, a navíc s prvky fantasy, takže pro mě jednoznačně kladné body, jasný výběr a důvod proč se s Bulgakovem občas potkávat.

V ruské společnosti asi neměl Bulgakov problém najít dost a dost témat vhodných ke kritice :-). Takže tradičně zamířil na morální i politické problémy, zesměšňujíc zejména mravní nedostatky společnosti i jednotlivců ... a že do hlavní postavy Baryka, pardon Barykova, se jich vešlo opravdu požehnaně :-). Bulgakov naprosto dokonale taky využívá fantasy prvek (a v tom ho obdivuji) ... nabízí mu totiž spoustu zajímavých možností, jak ukázat na hlavním hrdinovi, Barykovi ... chování naprosto "vychýlené", může se totiž díky tomu pohybovat daleko za hranici toho, co je možné považovat za normální ...
A tak se Barykův vzhled, i jeho chování, vymykají průměrnosti – ve vztahu ke společnosti, ale ještě spíš, ve vztahu k tomu, co lze vůbec definovat slovem „člověk“.
Od Barykova pak můžete čekat ... že je díky všem okolnostem dost svůj ... jako nekulturní, zaostalá „figurka“ plná přílišných ambicí, přílišné drzosti a naprosto zjednodušených představ o světě ... kterému se snaží přizpůsobit? ... nebo snad uvést život do souladu s „civilizovanými“ vztahy mezi lidmi? Ani moc ne, spíš můžete čekat, že uvidíte zbabělce, přeochotně se podřizujícího silnějšímu, nebo taky zbabělce, který dokáže překroutit skutečnost ve svůj prospěch a s ďábelskou obratností využít všeho co mu umožní nějakým způsobem „pohodlný život“, využívajíc všeho, ať už je to způsob jakkoliv podlý ...

Bavilo mě to ... faustovská témata – jako je touha po poznání, věčné mládí, stvoření homunkula, bavila mě karikatura hlouposti a primitivizmu, nekulturnosti a povýšenecké tuposti ... užila jsem si návrat ke grotesce ukazující s krutou ironií na všechny ty absurdity nejen ruské společnosti ... ale přeci jen, té především ...

„Já prosím neříkám nic, jednou je sociální revoluce – topení fungovat
nemusí. Ale ptám se vás: proč začali všichni, sotva to vypuklo, běhat ve
špinavých galoších a válenkách po mramorovém schodišti? Proč dodnes
musíme dávat galoše pod zámek? A ještě k nim postavit policajta, aby je nikdoneukradl? Proč nenechali na schodech koberec? Karel Marx snad koberce
zakazuje?“

kotasbk
16. února

Moje první kniha od Bulgakova. Nejspíš většina lidí začíná jeho slavným románem Mistr a Markétka, ale já jsem se vrhl na něco ne tak známého a nelituji toho. Občas se může stát, že když si vyberete něco ne tak známého, tak vás to tolik nepotěší, jako kdybyste si vybrali autorovu nejznámější knihu. Každopádně tahle delší povídka je zajímavá, je tak trošku podobná Frankensteinovi, ale už to nejsou nějaké romantické kydance okolo. Je napínavá, humorná a občas je zde nějaká ta narážka na bolševismus. Místy temná a strašidelná, zvláště při proměně Šarika na Šarikova. Může ta proměna ze psa na člověka znamenat něco víc? Asi jo.

PospecBrno
12. ledna

...jen vždycky na tom je něco hrozně marného a smutného...

InaPražáková
08. ledna

Bulgakov uměl stejně skvěle psát vážným tónem jako tvořit fantasmagorické výjevy. V Mistrovi a Markétce se dva styly prolínaly ve dvou knihách (z toho jedné fiktivní), v mnohem kratší novele se vejdou vedle sebe, přitom změna neruší a není samoúčelná, rozumná psí hlava se s divokými člověčími vylomeninami dobře doplňuje. Obě polohy mě okouzlují, baví, u obou žasnu, jak si i při konkrétní a nevybíravé kritice své doby udržel Bulgakov velké pochopení pro lidské slabosti.

Lessana
09.11.2018

Silný príbeh, pri ktorom sa človek, ako to už pri čítaní Bulgakova býva, často nahlas zasmeje, často zatají dych od napätia a často sa pozastaví pri nadčasových výpovediach, vypustených len tak ledabolo, akoby náhodou. Zo záveru som bola ale dosť rozčarovaná. Neviem, či to bolo prekladom, či mnou. V každom prípade sa k Psiemu srdcu určite ešte vrátim.

smazenaryba
05.11.2018

Sesterské dielo, námetovo podobné novele Osudná vejce. Groteskná kritika ruského režimu za pomoci fantastického motívu zostáva, no tu Buglakov na rovnako jednoduchú zápletku nabalil ešte oveľa viac vrstiev a motívov. Na stostranové dielo je to neuveriteľná hutnosť. A to sa prosím pekne prakticky celé odohráva v jednej miestnosti.

soukroma
01.11.2018

Začátek mne dost drásal, střed děsil, ale konec vše napravil.

Malýmedvěd
22.10.2018

Geniální, krásně provokuje a nutí přemýšlet co dělá člověka člověkem. Kritika společnosti a primárně bolševismu je nemilosrdně drsná, stejně tak, jako popis „ruského mužika“.
Co se stane, když moc má lůza a co z člověka dělá lůzu, to jsou otázky, které budou nadčasové. Tyto otázky mají tisíce odpovědí a tady v této knize, je jich hned několik k dispozici.

Hobo
22.08.2018

Příběh běží bez zdržování jakýmikoliv úvahami a rozbory, je chronologický a jednoduchý. Přesto je silný a neobyčejně humorný, což jsem u Bulgakova neočekával. Hlavně jde o zrádnost vědy a jejích předpokladů domnívat se, že společnost lze řídit vědecky. A samozřejmě ostrá kritika bolševismu.

987
27.02.2018

Příběh, za kterým se skrývá více, než na první pohled říká, Bulgakovova genialita je zde nepopiratelná.

Vesmich
26.05.2017

Moskva, 1924, bolševici zvítězili, ale ještě nemají vyhráno úplně, ještě je třeba přizpůsobit svět obrazu svému, vybudovat Nového člověka. Slavný chirurg, specialista na omlazovací procedury, profesor Preobraženskij, také buduje něco jako Nového člověka. Vyjde to zhruba nastejno, ale profesorův pokus je vratný. Bulgakovův humor je specifický a nezaměnitelný, jeho popis postupné bolševizace Ruska mrazivě dokonalý.

Ranuncul
02.04.2017

Velice dobře napsaná kniha a kdyby tam nebyla zapletena ta politika,bylo by za 5 hvězdiček.

Natyna3
12.02.2017

Čím to je, že ruská literatura má tak specifickou atmosféru?

evickakyticka
08.10.2016

Zajímavá novela. Zajímavý pohled. Docela fajn oddychovka.

Lector
24.06.2015

Milé čtení. Bulgakovův styl je svěží a rozehrává struny mysli. Nevím, zda je „lepší“ nebo „horší“ než Mistra a Markéta. Obojím jsem uchvácen. Za fantaskním příběhem jednoho toulavého psa mi rýsuje obraz ruského člověka, který se z mužika, který se sice v druhé půlce 19. stol. stal svobodným, leč chudým a živořícím rolníkem, a který se vlivem bolševické revoluce „proletarizuje“, nabývá revolučního ducha a „vzdělává se“. Jeho podstata se však nezapře. Stále je to ve své podstatě negramotný a prostý člověk. A to ještě Bulgakov v roce 1925 netušil, jak hluboce se jeho novela bude podobat vývoji v SSSR na přelomu 20. a 30. let.
Ale nebudu fantazírovat. Třeba to tak vůbec není. V každém případě je Psí srdce čtení, které pobaví a zaujme. Má hloubku. A navíc ten styl a ten jazyk… Prostě skvostné.

Jana_Z
27.05.2014

Bulgakov je zkrátka moje srdeční záležitost. Neotřelá témata, dokonalý jazyk. Mňam.

Temný snílek
24.09.2013

Z počátku knihy vidíme příběh z pohledu Baryka. Jak pes vnímá hlad, nepřízeň osudu a zlé lidi, kteří mu ubližují. Tím se čtenáři naskytne příležitost nahlédnout do ulic Moskvy, které jsou špinavé a smradlavé. Je to odvrácená tvář společnosti, protože toulavý pes je jakýsi vyvrhel, který nikam nepatří a proto se k němu všichni chovají odporně.

Samotná přeměna zvířete v člověka je psána formou deníku profesorova asistenta, kde popisuje postupné změny, která tvor prodělal. Zároveň je zde konstatován i údiv, protože tato operace původně měla pomoci omladit člověka a nepřeměnit psa, což v sobě nese značné stopy pro sci-fi.

Vlastně jde o humorné dílo plné sarkasmu, které hraničí až s groteskou a často je absurdní. Obsahuje mnoho komediálních scén, u kterých se čtenář bude bavit a zároveň i několik vypjatých chvil, kde Barykov ukazuje, že je schopný všeho.

Psa Baryka mi bylo vlastně líto, protože nechápal, proč mu ti hodní lidé, co se o něj týden starali, najednou ubližují a přivazují k operačnímu stolu. Z jeho pohledu to bylo naprosto nepochopitelné. Zároveň sem byla ráda, že vše ve zdraví přežil a nic si z doby, kdy byl Barykov, nepamatoval, čímž neutrpěla jeho nevinná zvířecí povaha.

Kniha se mi četla velmi dobře, jen děj byl místy až příliš velká fantasmagorie a chtělo to hodně představivosti, abych si všechno dokázala představit. Zároveň však nešlo o nijak obtížnou četbu a kniha mě pobavila.

Skjaninka
09.06.2013

Krátka novela, ktorá určite spríjemní každú dlhú chvíľu. Bulgakov mal obrovský talent, neuveriteľnú fantáziu a dokázal písať veľmi nadčasovo.

Koka
23.04.2013

Velká alegorie, kterou ne každý má dar pochopit. Vnitřní monology Baryka jsou skvostné. Jeho přerod od svobodného tuláka, který zná jen kopance a ve světě se orientuje podle pachů žrádla ("Proč se učit číst, když maso stejně voní na kilometr?" ), jeho cesta za vzděláním až na vrchol a zpět - paráda.
)) "...všichni říkají, že se teď v krámech prodává velmi slušná vodka, třicetiprocentní." - "Vodka má být čtyřicetiprocentní, a ne třiceti; to za prvé," skočil mu Filip Filippovič kazatelským tónem do řeči, "a za druhé, kdoví, čím vším to pajcují. Řekněte sám: můžete vědět, co jim najednou vleze do hlavy?" - "Jsou schopni všeho" suverénně prohlásil pokousaný. ((
- a tohle bylo napsáno už před 90 lety!!!

Hrefna
08.04.2013

Velice poutavá kniha o tom, jak to dopadá, když si člověk hraje na boha...Určitě si od něj za nedlouho přečtu další knihu, protože mě jeho styl psaní baví, hlavně je mi blízký jeho specifický smysl pro humor.

cathyblack
10.03.2013

Takovým tím starým způsobem roztomilé a vtipné. Řekla bych, že téma je to docela strašidelné. Mixovat lidi se zvířatama? Ooou, téhle budoucnosti se opravdu bojím. :( A to vše v pozadí ruského bolševismu :D.

chamyl
22.02.2013

Jedno ze starších a méně známých Bulgakovových děl, ve kterém se autor teprve "zapisoval" pro vstup do první ligy fantastických románů. Ve srovnání s Mistrem a Markétkou je to pochopitelně slabší kousek, ale jinak jde o docela čtivou a vtipnou knihu. Popis bujícího bolševismu a tuposti lidského davu z dob, kdy měl zbytek Evropy o této ruské novince jen velmi mlhavé představy. Vývoj osobnosti toulavého psa od nekonečné vděčnosti za vlídné slovo a kus žvance až po ve své omezené tuposti krutě domýšlivého a sobeckého soudruha Polygrafa Polygrafoviče Bobikova je úsměvný i mrazivý zároveň. Kolik asi takových Bobikovů okolo nás dnes a denně běhá?

Luczynka
04.01.2013

Občas jsem se pobavila, občas tam byly některé části hodně zbytečné, něco jsem vůbec nepochopila, ale celkově to hodnotím jako víc jak průměrnou knížku. :) Myslím, že touhle knížkou jsem s Bulgakovem neskončila:)

marsejkap
16.07.2012

dobrá knížka..moc se mi líbila. docela sranda.. doporučuju

Violetti
28.05.2012

Zábavné, čtivé a lehce (nebo spíš těžce?) šílené. Bulgakov opět ukazuje svůj mistrně podaný černý humor. Sám Polygraf Polygrafovič Bobikov mi v mnohém trochu připomíná Kňoura z Mistra a Markétky.
Je to čtivé, je to veselé a je to i místy napínavé a nechutné. Prostě čtení jak má být. Přesto je cítit, že neměl Bulgakov ještě tolik vytříbený styl.

kingmaker
17.11.2011

Vtipná kniha, která ukazuje, že lidské srdce bývá často horší, než psí. A nebo lidská hypofýza?

knihovnice
07.02.2011

Některé pokusy by se fakt neměly nikdy provést...