LilyGorch
přečtené 114
Foukneš do pěny
2020,
Radka Třeštíková
“..Někde hluboko uvnitř mě se něco rozbilo už dávno, možná ještě dřív, než jsem se narodila, protože jsem se narodila rozbité mámě a všechno se pořád opakuje.” Spolu s hlavní postavou - Vladěnou - se vydáváme na cestu Evropou a během tohoto putování ji postupně máme možnost poznat. A že je to někdy opravdu jízda! Celý příběh plyne jako nekontrolovaný, volný proud myšlenek hlavní postavy - dalo by se říct spíše antihrdinky. Díky tomu se poměrně rychle čte, i když se čtenář občas (hlavně ze začátku) může ztrácet a nemusí mu být hned jasné, zda Vladěna vzpomíná na svoji minulost, popisuje přítomnost, zda je čtenáři předkládána realita, nebo jej “má poplést” zkreslený pohled hlavní hrdinky. Pokud hledáte román z červené knihovny, koukněte se raději po jiné knížce. Tato svým stylem totiž vybočuje mimo komfortní prostor běžného čtenáře, nejedná se o pohodlné či snad zábavné čtení. Jde o první knihu, kterou jsem od autorky četla. Sama tedy bohužel nemohu soudit, ale podle ohlasů je toto dílo odlišné od jejích předchozích knih. Uvidíme, třeba se k některé z nich také dostanu a budu moci porovnávat..... celý text
Meč osudu
2011,
Andrzej Sapkowski
Další díl příběhů o zaklínači Geraltovi z Rivie. Hlavní hrdina jako by od prvního dílu nepatrně zestárl, také se mi zdál rozvážnější, více přemýšlivý. Kapitoly už téměř nejsou vystavěny dle schématu většiny povídek z dílu prvního - vyskytne se problém, je povolán zaklínač, problém vyřešen - naopak, příběhy jsou více provázané. Do děje se vkrádá více romantiky, i přesto se však určitě nejedná o romantiku "hloupě" prvoplánovou, není nadbytečná ani vtíravá. Mám-li Meč osudu porovnat s Posledním přáním, pravděpodobně se mi líbil více než díl první.... celý text
