LilyGorch LilyGorch přečtené 111

☰ menu

Noční směna (20 povídek)

Noční směna (20 povídek) 2023, Stephen King
4 z 5

Noční směna je sbírka dvaceti povídek z pera krále hororu, Stephena Kinga. Každá povídka má průměrně dvacet stran a začíná ilustrací od komiksového kreslíře M. Wolfa. Autor jednotlivé scény zasazuje do čtenáři velmi známých míst, jako je například starý dům, sklep, škola, prádelna, zarostlá zahrada nebo kukuřičné pole. Proto jsou tyto temné příběhy tak znepokojivé – právě pro ten pocit, že něco hodně nepříjemného na nás může číhat naprosto kdekoliv a my mu nic netušící vkráčíme přímo do náruče.. Přiznám se, že Kinga nemám ještě tolik načteného, proto jsem si říkala, zda dokáže na tak málo stránkách rozehrát zajímavý příběh, vybudovat děsivou atmosféru a ještě to celé dovést zdárně do konce. Mno a aby ne! Pan King jako by posbíral všemožné lidské strachy, obavy, fóbie a vystavěl na nich děj jiskřící napětím. Jistě, některá z povídek na vás zapůsobí více, některá méně. Řekla bych, že tady už záleží přímo na čtenáři a jeho vlastních “strašidlech", obavách a životních zkušenostech. Kde jednomu působí odpor a zhnusení sklep plný obřích krys, tam druhý zůstává naprosto klidný. Vzápětí jej však třeba vykolejí zoufalá bezvýchodnost situace nastíněné v další z povídek. A co teprve potom, když zjistíte, že je všechno trochu jinak, než jste si celou dobu mysleli..? Znepokojivé..? To minimálně! =D 4,5/5 * Za tuto sbírku povídek moc děkuji @knihybeta ! :o))... celý text


Carrie Soto se vrací

Carrie Soto se vrací 2024, Taylor Jenkins Reid
4 z 5

Královna tenisu Carrie Soto je držitelkou několika rekordů a výherkyní dvaceti grandslamových titulů. Každé vítězství si ale tvrdě vydřela. Proto nyní, šest let po odchodu do sportovního důchodu, když sedí na tribuně a sleduje US Open, si začne pohrávat s myšlenkou na návrat na kurt. Nelíbí se jí, že by její rekord převzala sebevědomá britská hráčka Nicki Chanová. Carrie se tedy ve svých třiceti sedmi letech rozhodne naposledy vrátit na scénu a vydobýt si zpět to, co jí patří. Jako trenéra si zvolí svého otce Javiera, který ji trénoval od jejích dvou let. Carrie se znovu musí potýkat nejen s přísným tréninkovým plánem, nepřízní sportovních novinářů, ale nakonec i se svým vlastním já. Tato knížka mě velice mile překvapila. O tenisu nevím vůbec nic, moje neznalosti však nevadily a čtení mě moc bavilo. Hodně cením autorčin talent popsat scénu poutavě, jako byste utkání sledovali v televizi nebo přímo na tribuně. Autorka dokáže čtenáře vtáhnout do příběhu, strhnout ho a pustit až teprve na konci. Možná by vás ani nenapadlo, že reálně žádná Carrie Soto neexistovala, tak věrohodně vše působí. Příběh má více rovin, nejde v něm jen o bezcitné a surové soupeření, ale i o osobní život vrcholné sportovkyně mimo závodiště, o její vztah s otcem atd. Hvězdičku strhávám za nepřeložené španělské věty v rozhovorech Carrie a Javiera. Nepředpokládám, že by mi uteklo něco zásadního, ale přece jen myslím, že tyhle větičky mohly být také přeložené. Případně bych na konec knížky přidala třeba alespoň krátký slovníček. Mno, aspoň mám v hodnocení rezervu, kdyby se mi od autorky líbila víc nějaká další kniha, můžu jí dát ještě lepší hodnocení. Ve čtení Taylor Jenkins Reid totiž rozhodně hodlám pokračovat! ;o)) Za recenzní výtisk moc děkuji @knihydobrovsky! 4/5 *... celý text


Němé duše

Němé duše 2023, Jitka Ládrová
2 z 5

Omdenův otec vlastní nevěstinec a plánuje, že syn po něm jeho povolání převezme. Sám Omden však vidí svoji budoucnost jinak. Otcovým podnikáním pohrdá a rád by šel studovat na univerzitu do hlavního města. Na univerzitě jej však odmítnou. Tím padá jeho naděj na možnost, jak zajistit lepší budoucnost nejen sobě, ale i pro svou nevlastní sestru Namii. Novou příležitost, jak ukázat své schopnosti, uvidí Omden ve chvíli, kdy do města zavítá královský velvyslanec pátrající po stopách tajemných úmrtí v džungli. Omden se mu pohotově nabídne a pomáhá mu prošetřovat vraždy. Všichni nešťastníci mají jedno společné – vrah jim všem vyřízl jazyk. Podaří se velvyslanci dopadnout záhadného vraha? Pomůže toto pátrání Omdenovi k lepšímu postavení? Inu štěstí je nestálé – asi zhruba jako Omdenův charakter v této knize. Toto dílko za poslední dobu poměrně rozbouřilo klidné hladiny českého bookstagramu. Nehodlám řešit, zda Němé duše patří do žánru fantasy, když magie je v knize jako šafránu. Na jak tématicky zaměřenou poličku si je kdo ve své knihovničce postaví, je mi celkem jedno. Mnohem více jsem si lámala hlavu, když jsem se snažila pochopit jednání postav v některých chvílích. Třeba jak mohl Omdenův otec s klidem schvalovat to, že se jeho žena prodává.. To, že podobný osud čekal i jeho nevlastní dceru.. Asi jsem nějaká majetnická a nerozumím tomu nebo co.. Sám Omden mi vyrazil dech už poměrně na začátku příběhu, když se zdálo, že svádí urputný vnitřní boj, aby v určitém bodě udělal správné rozhodnutí. Přečtu půl stránky a jako bych luskla prsty, on má najednou vyřešeno, jde a zcela chladnokrevně udělá něco tak bezpáteřního. Překvápko to sice bylo, ale mnohem víc bych ocenila, kdyby místo toho, aby si zvolil možnost A nebo B, vymyslel ještě nějakou úplně jinou variantu C. Vlk by se nažral, ale koza zůstala celá. Rozhodně by to nebylo nemožné řešení. To by byl Omden teprve borec! Celkově mám pocit, že spousta zásadních věcí mohla být v knize víc rozebrána. Mohlo být rozepsáno, jak a proč se co stalo. Místo toho si čtenář tyto informace jen ve zkratce přečte např. jako zmínku na konci kapitoly. Jako by se spousta důležitých věcí odehrávala mimo stránky knížky. Na čtenáře to pak může působit tak, že se dost událostí v příběhu děje prostě jen proto, že to autorka tak chtěla. Jasně, každý autor si píše svoje vyprávění podle svých představ, měl by ale respektovat určitá pravidla, kterými se jeho svět řídí. Případné porušení by měl čtenáři řádně vysvětlit (např. to, jak může být zakladatel rodu neplodný?). Achjo, mrzí mě to, protože se domnívám, že autorka umí psát čtivě. Nepíše složitá souvětí, v nichž by se čtenář mohl ztrácet. Přes všechnu moji nespokojenost mi stránky ubíhaly svižně a knížka se mi četla dobře.. 2,5/5 *... celý text


Uteč, než doroste měsíc

Uteč, než doroste měsíc 2022, Helena Drdlová
3 z 5

Christian byl spořádaný mladík, žil si klidným životem a plánoval budoucnost po boku své milé. Ta však nyní namísto těšení se na veselku roní slzy nad jeho hrobem. Se sklíčeným srdcem sleduje hlínu dopadající na rakev, která jako by zpečetila konec jednoho vyhaslého života. Christian ale dostává druhou šanci. Probouzí se ve svém druhém životě a musí si navyknout na nový řád své existence, kdy se světlo stává nepřítelem a on se jako dítě noci smí pohybovat pouze ve stínech. Také se musí naučit pravidlům smečky, k níž se připojí. Právě ta se zde neobjevuje náhodou, ale má tu své povinnosti. Aby toho nebylo málo, krajem se nesou zvěsti o krutém vrahovi, který má na svědomí všechny živé z nedaleké osady. Příběh má parádně temně tajemnou středověku atmosféru, jako horor bych jej ale úplně neoznačovala. Líbilo se mi, že autorka zběžně načrtla minulost jednotlivých členů smečky. Řekla bych, že každý z hrdinů je zajímavý a má propracovaný charakter. Každý by si klidně zasloužil svoji vlastní knihu. Tím, že se během vyprávění střídá více dějových linek z pohledu více postav, jsem se místy ztrácela a ne vždy jsem uměla hned dobře rozlišit, s kým mám zrovna tu čest. Utekly mi tak některé náznaky a detaily. Občas mě proto čtení tolik nebavilo, což je škoda. Je však vidět, že si autorka dala s knížkou dost práce. Už jenom třeba podle toho, že ke každé kapitole na její začátek vybrala tematickou citaci z jiných literárních děl. 3/5 *... celý text


Nekroskop

Nekroskop 2023, Brian Lumley
4 z 5

Harry Keogh je podivný samotářský chlapec, který jednoho dne překvapí svého učitele matematiky nebývalými znalostmi. Místo toho, aby si hledal kamarády mezi vrstevníky, se začne přátelit s mrtvými. Přijde totiž na to, že si s nimi dokáže povídat a převzít od nich jejich dovednosti. Když dospěje, začne pracovat pro britskou tajnou organizaci zabývající se prací s nadpřirozenem. Dozví se také, že jeho matka byla zavražděna a že právě po ní zdědil tento neobyčejný dar. Stejně jako v Anglii, také v Rusku existuje podobná organizace sdružující osoby s nadpřirozenými schopnostmi. Podobné umění jako Harry zde ovládá krutý a mocichtivý Boris Dragosani. Také dovede komunikovat s mrtvými, aby se od nich něco dozvěděl, musí jejich mrtvá těla mrzačit (varování: u některých scén fakt není dobrý nápad jíst =D). Dragosani zároveň hluboko v srdci rumunských hor nachází dávno pohřbenou temnou sílu, kterou se mu podaří probudit a s pomocí níž chce nejen převzít vedení sovětské tajné pobočky, ale i ovládnout celý svět. Co když se ale mrtví vzbouří? Nekroskop je prvním dílem z kultovní upíří série s nádechem hororu. Původně tato kniha vyšla už v roce 1986. Líbí se mi, jakou práci si dal autor s postavami, jak jsou do detailu propracované. Příběh je vystaven poutavě, aby čtenáři postupně odhaloval a vysvětloval všechny záhady. Vše do sebe nakonec perfektně zapadá a dává to smysl. Za tuto “starou poctivou fantasy" děkuji @knihydobrovsky a moc moc prosím, aby co nejdříve vydali i další díly (samozřejmě ideálně všechny). Staré vydání se totiž už hůř shání.. 4,5/5 *... celý text


Agatha Christie: Tajuplná žena

Agatha Christie: Tajuplná žena 2023, Lucy Worsley
4 z 5

Agatha se narodila 15. září 1890 do rodiny Fredericka a Clary Millerových. Spokojené dětství prožívala spolu se svými dvěma sourozenci v milovaném rodinném domě v Ashfieldu. Tento dům pro ni byl téměř rájem, srdeční záležitostí. Právě po své matce Agatha zdědila jakousi posedlost nejen nakupováním a hromaděním věcí, ale i domů. Jeden čas jich vlastnila dokonce osm zároveň. Následně je se zalíbením vášnivě zařizovala a zkrášlovala. Během čtení se dozvídáme nejen tuto, ale i další spoustu zajímavostí ze života slavné spisovatelky. Lucy Worsleyová vypráví pozoruhodný život autorky detektivních románů zasazený do kontextu událostí světových dějin současně se zmínkami o právě vydávaných dílech Agathy, o jejích úspěších a o ohlasech jejích čtenářů. Provází nás nejen šťastnými obdobími spisovatelčina života, ale také těmi smutnějšími a náročnějšími. Z nich můžu jmenovat například Agátin unáhlený sňatek za Archibalda Christieho, po kterém jí nakonec zůstala dcera a příjmení. Dále také náročnou výpomoc v nemocnici a v lékárně během obou válek, strašáka v podobě rodinného dědictví šílenství a jistě také onu záležitost se spisovatelčiným dosud neobjasněným jedenáctidenním zmizením. Tato těžká období však jako by měl vyvážit pracovní úspěch globálního rozsahu, vydařené láskyplné druhé manželství s Maxem Mallowanem a nebo vyznamenání od samotné královny, jež Agathu jmenovala komandérem Řádu britského impéria. V roce 1961 UNESCO prohlásilo Agathu Christie za nejprodávanějšího autora na světě. Po smrti však její majetek činil jen něco málo přes 100 000 liber. Autorka knihy o světoznámé spisovatelce vychází z Agátiných poznámek a zápisků, z jejího díla, soukromých dopisů a jiných dalších zdrojů. Všechny tyto zdroje uvádí v pečlivém soupisu poznámek na konci knihy. Přes zdání skoro až “vědecké práce" je životopis napsán zajímavě a poutavě. Jsem ráda, že jsem si jej mohla přečíst a přiblížit si tak postavu někdy až záhadné autorky slavných detektivek. 4/5 * Za knihu Agatha Christie – Tajuplná žena děkuji @knihybeta ! :o)... celý text


Čtyři po půlnoci

Čtyři po půlnoci 2023, Stephen King
4 z 5

Kniha Čtyři po půlnoci obsahuje čtyři hororové povídky. Každou z nich předchází předmluva, ve které autor objasňuje okolnosti, za jakých ji psal, popisuje, jak vznikl a jak se vyvíjel námět pro každou z nich a podobně. Soubor začíná povídkou Časožrouti, která se odehrává během nočního letu z Los Angeles do Bostonu. Na palubě se probouzí několik cestujících a se zděšením zjišťují, že zmizel zbytek pasažérů i s posádkou. Řízení se ujímá jeden ze zbylých cestujících, protože je náhodou pilot. Při pokusu zorientovat se v chaotické situaci proletí trhlinou v čase a následně přistane ve zvláštním liduprázdném světě. Tam se přeživší setkávají s ničivými Časožrouty. Rázem je jasné, že přišel nejvyšší čas vrátit se zpět do L.A. Jenže kromě toho, že nikdo neví, jak najít trhlinu a vrátit se s ní do našeho světa, je tu také problém s docházejícím palivem.. Po Časožroutech následuje Skryté okno do skryté zahrady. V něm se jednoho dne setkává rozvedený spisovatel Morton Rainey s jistým Johnem Shooterem. Tento podivín tvrdí, že mu Mort ukradl jednu jeho povídku a vydává ji za svou. Mort si ničeho takového není vědom a přemýšlí, jak dokázat, že příběh nikde neopsal. Samotnému však vrtá hlavou, jak je možné, že jsou si obě povídky tolik podobné. Současně se mu začnou zdát znepokojivé sny. O pár dnů později čeká na Morta také první reálná výhrůžka.. Třetí povídkou je Policajt z knihovny. Příběh dávno dospělého realitního agenta Sama Peeblese začíná ve chvíli, kdy se rozhodne navštívit knihovnu, aby si půjčil podklady pro svoji neplánovanou přednášku. Vzpomíná si, jak jako malý ztratil vypůjčené knihy a nemohl je proto vrátit. Zlá knihovnice spolu s policajtem z knihovny však nezapomínají! Pokud nevrátíte půjčenou knihu včas, udělají vám ze života zvrácené peklo. Přesně to se teď stane Samovi. Sbírku uzavírá povídka Sluneční pes. Kevin Delevan v ní ke svým patnáctým narozeninám dostává vysněný polaroid. Po vyfocení pár snímků Kevin zjišťuje, že z polaroidu vyjde pokaždé stejný obrázek, ať už zabíráte jakoukoli scénu. Na všech fotkách je vidět velký děsivý pes. Ten se s každou další fotografií přibližuje a je ještě děsivější.. Nejvíce se mi líbilo Skryté okno do skryté zahrady. Fascinuje mě, čeho všeho je lidská mysl schopná, co vše dokáže vytáhnout ze svých temných hlubin. Jak to pak nenápadně smíchá s realitou, nechá člověka žít v poloiluzích, až jej nakonec dovede k nevyhnutelnému rozkladu osobnosti. Lehkých tónů pohádky pro dospělé jsem si všimla v Policajtovi z knihovny. Když už mi ale ve druhé polovině začalo docházet, co a jak vlastně bylo, málem jsem knihu se znechucením odložila. Jenže pak jsem si uvědomila, že o to vlastně jde - policajt z knihovny má být nechutný, slizký a odporný. Takže to jen potvrzuje, že je napsán výborně. Milovníci cestování časem jistě ocení zase Časožrouty, kteří perfektně dávají smysl a vše do sebe zde logicky zapadá. Mno a Sluneční pes se svým nebezpečně narůstajícím napětím je už jen pomyslnou třešničkou na dortu. Myslím, že mě pan King nikdy nepřestane bavit svými originálními nápady, promyšleným dějem a do nejmenších detailů propracovanými postavami. Za knihu Čtyři po půlnoci děkuji @knihybeta! 4/5 *... celý text


Frankie

Frankie 2023, Jochen Gutsch
4 z 5

Frankie je pohublý kocourek, který se jednou zatoulá k na první pohled opuštěnému domu. Vyskočí na okenní parapet a kouká oknem dovnitř. Vidí člověka, jak si hraje s krásným, dlouhým a silným provázkem. Paráda, provázky má Frankie moc rád! Jenže ten člověk si s ním hraje tak nějak zvláštně. Jeden konec připevnil ke stropu a druhý si omotal okolo krku. Frankie za oknem napjatě čeká, co bude dál. V tu chvíli si ho člověk všimne, nechá svých podivných her a snaží se zvědavého kocourka odehnat. Ten se ale jen tak nenechá, proto za ním člověk vyběhne ven a rozčileně po něm hodí první věc, co mu přijde pod ruku. Frankiemu se jen zatmí před očima. Podivín si až pozdě uvědomí, že kocourkovi ublížil, a protože má přece jen dobré srdce, vezme si Frankieho domů a zajistí mu odborné ošetření. Když Frankie zase přijde k sobě, překvapí člověka podruhé. Zanedbaný kocourek totiž umí mluvit. Tak se Frankie seznámí se svým člověkem, Richardem Goldem. Postupně přijde na to, že se musí stát Richardovým smyslem života, jinak by to s ním nemuselo dobře dopadnout.. Autoři na pár stránkách popisují místy až dětským pohledem příběh dvou životních ztroskotanců. Jeden téměř přišel o ucho a žije nuzným životem, kdy často přespává na skládce pod starou vanou. Druhý se snaží zemřít, protože po smrti jeho ženy ho už nebaví dál žít. Vyprávění je velice jednoduché, ale za vtipným kočičí mudrováním se často skrývá hlubší myšlenka. Čtenář se místy zasměje, ale vzápětí přijde skoro až dojemná pasáž. Tato útlá knížečka vás zkrátka vtáhne a pustí teprve tehdy, až se ocitnete na jejím konci. 4,5/5 * Za tuhle moudrou roztomilost děkuji @knihybeta ! :o)... celý text


Otec prasátek

Otec prasátek 1998, Terry Pratchett
5 z 5

Dvacátý příběh z cyklu Úžasná Zeměplocha přenáší čtenáře do času předvečera Svátku prasečí hlídky. Všude vládne mír a klid, sníh se jemně třpytí a za každým oknem je vidět rozsvícený stromeček. Na krbových římsách čekají pověšené punčochy a na stole stojí nachystaná sklenička sherry, pár slaných koláčů a kousek tuřínu pro Otce prasátek, aby se měl na cestě s nadílkami čím posilnit. Problém je však v tom, že Otec prasátek byl DRASTICKY OMEZEN, jak by řekl Smrť. Prostě zmizel. Smrť proto vymění kosu za pytel s dárky, svoje dlouhé černé roucho za červeno-bílé oblečení Otce prasátek, zapřáhne do saní čtyři divoká prasata a spolu se svým pomocníkem Albertem se vydá rozdávat dětem dárky. Jenže když se Smrť snaží někoho napodobit, často z toho kouká akorát malér. Dětská přání totiž plní příliš doslovně. Současně Smrťova vnučka Zuzana, toho času dětská vychovatelka, musí odhalit, co se stalo se skutečným Otcem prasátek, a přijít na to, jak ho zachránit. Tuším, že Otec prasátek, byl kdysi mým prvním setkáním s panem Pratchettem a jeho Úžasnou Zeměplochou. Už tehdy jsem byla příběhem a stylem vyprávění nadšená, tentokrát se mi ale tato knížka líbila ještě o kapku víc. Řekla bych, že je to tím, že mám už přečteno více příběhů že Zeměplochy, proto lépe chápu souvislosti, znám více zmíněné postavy atd. Brzy si zase budu muset přečíst další díl z této mé oblíbené fantasy série. :o) "...Proč vy děláte tohle zaměstnání?" - NĚKDO TO DĚLAT MUSÍ. JE TO ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÉ. MUSÍ BÝT VIDĚNI A MUSÍ V NĚ BÝT VĚŘENO. JEŠTĚ PŘED ÚSVITEM MUSÍ VÍRA V OTCE PRASÁTEK VELMI ZESÍLIT. - "Proč?" zeptal se Vzoromil Výsměšek. - ABY VYŠLO SLUNCE. 5/5 *... celý text


Cyklus vlkodlaka

Cyklus vlkodlaka 2023, Stephen King
3 z 5

Tato útlá knížka se skládá z dvanácti kapitol, přičemž každá z nich zastupuje jeden měsíc v roce. Jako každý měsíc přijde úplněk, stejně tak na městečko Tarker´s Mills v tu dobu dopadá strach a obavy z toho, jak moc krvavá bude prokletá úplňková noc a kdo už se příštího ráno nedočká. Navzdory tomu jak na nereálně to zní, v městečku řádí vlkodlak. Kdo se v něj pravidelně mění a kdo nakonec ukončí jeho řádění? To se dozvíte, když si Cyklus vlkodlaka taky přečtěte. Je to jednohubka, takže ji můžete zblajznout za jeden večer. ;o) V první řadě bych chtěla pochválit zpracování tohoto dílka. Knížka je plná propracovaných ilustrací komiksového výtvarníka Bernieho Wrightsona. Stephen King k nim přidal svůj komentář a vytvořil tak ucelený text, který ilustrace propojuje v jednu povídku. Je fajn, že nakladatel nešetřil na materiálu a použil křídový papír, na němž ilustrace mnohem lépe vyniknou. Mrzí mě ale, že na tak malém prostoru nemohl King víc rozpracovat charaktery postav, vybudovat děsivou atmosféru, napětí atd., jak bývá v jeho rozsáhlejších dílech zvykem. Děj je také velice jednoduchý a tak jako by to ani nebyl “ten mistr", na kterého jsme zvyklí. Protože Cyklus vlkodlaka dle mého názoru neodráží zcela autorův styl, nedoporučila bych jej těm, kteří s Kingem chtějí začít. Tito čtenáři by raději měli sáhnout po jiném z jeho děl. Jako ozdobu do knihovničky zapáleného fanouška a sběratele ho však klidně doporučuji. :o) 3,5/5 * Za tuhle perličku děkuji @knihybeta !... celý text


Dům soli a smutku

Dům soli a smutku 2020, Erin A. Craig
4 z 5

Princezna Annaleigh je dcerou krále, jenž ze svého hradu Highmoore vládne ostrovům obývaným Solným lidem. V celém království nyní panuje smutek. Anna měla původně jedenáct sester, čtyři z nich ale postupně tragicky zahynuly. Jejich úmrtí sice vypadají jako nešťastné náhody, princezně Anně se na tom všem však něco nezdá. Zároveň se také bojí, aby jejich rodina nebyla prokletá a aby na ni nečekal stejný osud, jaký postihl sestry. Jednou přijde také na to, že zbývající princezny po nocích tajně navštěvují záhadné plesy, z nichž se nad ránem vrací naprosto vyčerpané a s prošoupanými střevíčky. Je to jedna záhada vedle druhé a Annaleigh má co dělat, aby všemu přišla včas na kloub, než děsivé prokletí stihne i ji. Autorka v této místy až hororové pohádce nádherně popisuje prostředí, zvyky a slavnosti Solného lidu, dovede úžasně vykreslit atmosféru každé scény. Mrzí mě ale, že co se týče děje, je knížka místy dost pomalá. Větší spád nabere až ve finále. Pokud se vám zdá složité jméno hlavní postavy, vězte, že je ještě poměrně obyčejné. Ostatní princezny měly ještě složitější jména a upřímně si už nepamatuji ani jedno z nich. Díky tomu se mi oněch jedenáct sester docela pletlo. Líbilo se mi však, jak si autorka dokáže pohrávat se čtenářem, předkládá mu různé scény, postupem času se ale ukáže, že u některých šlo o pouhé iluze.. Škoda těch několika nedostatků, protože jinak má Dům soli a smutku určitě dobře našlápnuto.. 3,5/5 *... celý text


Cukrárna v Paříži

Cukrárna v Paříži 2019, Julie Caplin
ekniha 3 z 5

Už nějakou dobu koukám po knížkách opěvované Julie Caplin a slibuji si, že budu muset brzy některou z nich přelouskat. Jako na zavolání pořádá @doktorka_cte společné čtení na 3. díl ze série Romantické útěky od této autorky. Takže samozřejmě, že ve společném čtení nemůžu chybět! =D Nina Hadleyová pracuje jako servírka, táhne jí na třicet a má pocit, jako by v životě ničeho nedosáhla. Vystřídala už několik zaměstnání, zkusila i kuchařský kurz, ale nedokončila jej. Ráda by také vylétla z pohodlí rodného hnízda a osamostatnila se. Náhodou se jí naskytne možnost pomáhat s organizací cukrářských kurzů. I přesto že tyto kurzy povede namyšlený šéfkuchař Sebastian, Nina nabídku přijme a odjede do Paříže. Spolupráce se Sebastianem je ale těžší, než Nina čekala. Zjišťuje totiž, že její staré neopětované city k Sebastianovi v ní stále doutnají a ona má co dělat, aby se zvládla chovat profesionálně. =P Mno a pak tu máme taky starou cukrárnu, jejíž slávu odnesl čas. Nyní se v ní pouze koná onen cukrářský kurz. Nině a jejím kamarádům se do cukrárny ale neplánovaně podaří postupně přilákat nové hosty. Jenže jejím majitelem není nikdo jiný, než protivný Sebastian. Ten ji chce zavřít a přebudovat na obyčejné bistro. Myslím ale, že modří už vědí, jak tohle celé dopadne. :o)) Knihám Julie Caplin nejde upřít to, že mají krásné obálky, z nichž je cítit útulně pohodová atmosféra. Stejně klidnou a příjemnou atmosféru na svého čtenáře dýchne i toto vyprávění. Snad nikdo jiný nedokáže tak báječně popsat dobroty z oblasti, v níž se příběh odehrává. Na všechny ty řezy, makronky, eklérky a další zákusky se mi v jednom kuse sbíhaly sliny! 0:) Co se týče děje, nehledejte tu žádné spletité vyprávění, dramatické zvraty apod. Je poměrně očekávatelný, možná lehce povrchní. Nina mi občas svým “fňukáním" přišla na facku. Říkala jsem si, holka, chtěla ses osamostatnit, tak zaber! ..Suma sumárum mi Cukrárna v Paříži přijde jako dobrý průměr. Neurazí, ale asi ani moc nenadchne. Pokud ale budu mít někdy zase chuť na jednoduchou oddechovku s příjemnou atmosférou, dám ještě nějaké knížce od J. Caplin šanci. ;o) 3/5 *... celý text


Vyslání: Na výčitky už je příliš pozdě

Vyslání: Na výčitky už je příliš pozdě 2023, Victor Dixen
3 z 5

Osmnáctiletá Léonor je spolu s dalšími pěti děvčaty a šesti chlapci vybrána z kandidátů z celého světa jako účastnice programu Genesis – nejbláznivější seznamovací reality show, co kdy svět viděl. Soutěžící se vydávají vstříc vesmíru na palubě jedné kosmické lodi, ale ve dvou oddělených částech. Vybraná dívka se může setkat se zvoleným chlapcem pouze jedenkrát za den na šest minut dlouhém rande, když na ni vyjde řada. Během těchto krátkých schůzek se mají účastníci programu seznámit a vytvořit páry. S vybraným partnerem se pak následně zabydlí a osídlí Mars, k němuž kosmická loď směřuje. Těchto dvanáct soutěžících má být základem pro osídlení této dosud neobydlené planety. Každé rande, ale i život soutěžících na kosmické lodi je navíc monitorován kamerami a přenášen na Zemi, kde běží jako celosvětové vysílání speciálního televizního kanálu. Sirotek Léonor účast v programu Genesis považuje za dobrý plán své budoucnosti. Kdesi vzadu v hlavě se jí ale ozývá hlásek, který jí říká, aby do vesmírné lodi nenastoupila.. Knížka má super nápad a koncept reality show je zajímavý, nemůžu si ale odpustit pár připomínek. 0:) Nechápu třeba, proč autor vyzradil stěžejní informaci hned na cca padesáté straně. Kdyby ji nechal až na konec, v průběhu vyprávění občas utrousil lehké náznaky, závěr dílka pak mohl dobře vygradovat. Aby konec úplně nevyšuměl, přidal autor ještě pár stránek, které bych už spíš nechala do následujícího dílu. Kniha tak končí – nekončí. Přemýšlím, jestli v ní ty stránky přebývají nebo naopak chybí..? Hmm.. Rozmrzelé.. :D Bohužel musím taky podotknout, že jsem dost dobře nerozuměla chování soutěžících hlavně během jejich schůzek. Neuměla jsem se vžít snad do žádného z nich. Z postav mi nejvíc k srdci přirostla hlavní hrdinka Léonor. Když ale na věc přijde, jsem případně schopná se dál obejít i bez ní.. Zajímavý byl ale pohled do “zákulisí" a na to, co se mezitím odehrávalo na Zemi. 3/5 *... celý text


Ti, co zemřeli

Ti, co zemřeli 2023, J.R. Erickson
3 z 5

Corrie a Sammy Flynnovi spolu s dcerkou Isis tvoří mladou spokojenou rodinku. Na příštích osm měsíců si pronajmou zrekonstruované sídlo v rozlehlém panství Kerry Manor a hodlají zde strávit zimu. Starý dům u jezera byl záměrně opraven tak, aby neztratil nic na své majestátnosti, ponurosti a tajemné atmosféře. Jde o ideální místo pro pořádání fenomenálního halloweenského večírku, na který se Sammy, tvůrce hororových komiksů, moc těší. Corrie sice úplně nesdílí manželovo nadšení pro temnotu všeho druhu a při pohledu na dům ji lehce mrazí v zádech, nechce však své lásce kazit rošťáckou radost. Právě halloweenská noc jim je osudnou. Sára, Sammyho dvojče, která se nad ránem vrací do Kerry Manor pro zapomenutý mobil, nachází svého milovaného bratra na břehu jezera mrtvého. Z vody se jí podaří vytáhnout na kost promrzlou Corrie. Ta se postupně probírá, zjišťuje, že je její láska mrtvá, ale z uplynulé noci si vůbec nic nepamatuje. Že by děsivé historky o opuštěném panství byly přece jen pravdivé? Skutečně ve starých zdech stále přebývají zlé síly? A co strašidelný dětský zpěv nesoucí se tmavými chodbami a zvěsti o záhadných úmrtí spojených s tímto panstvím - je to všechno skutečné? Je Kerry Manor prokleté? Ti, co zemřeli je druhý díl ze série Přízraky z Michiganu od americké autorky J. R. Erickson. Anotace slibuje děsivý mrazivý příběh, ale i já, co by největší podělánek, musím přiznat, že jsem se téměř nebála. Začátek navodí ponuře strašidelnou atmosféru. Ze stránek dýchá lehce napjatá nálada očekávání stylového amerického halloweenského večírku. Následuje tragický zlom v podobě Sammyho smrti, z níž pak vychází zbytek příběhu. Hlavně ve druhé polovině ale jako by se to děsivé zlo postupně čím dál více vytrácelo. Čtenářovo nadšení možná trochu pozvedne překvapivý konec, díky němuž příběh alespoň nevyzní do ztracena. Nechci být hnidopich, ale nedá mi to a musím zmínit také mnohé překlepy, vynechaná písmenka, předložky apod. Za tohle sice autorka nemůže, dobrý dojem to ale nedělá. 0:) 3,5/5 * Za možnost knihu přečíst a zrecenzovat děkuji @knihydobrovsky !... celý text


Kočka na cestách

Kočka na cestách 2020, Hiro Arikawa
4 z 5

Satoru Mijawaki jednoho dne zachrání toulavého kocourka a postupně si ho ochočí. Pojmenuje ho Nana, oblíbí si ho a vezme si ho k sobě do bytu, kde o něj s láskou pečuje. Velice mu připomíná kočku, kterou měl v dětství. Po několika letech Satoru sbalí do své stříbrné dodávky pár důležitých věcí a spolu se svým kočičím přítelem se vydá na cestu, během níž se setkává s kamarády z dětství. Nana poznává, že se mu Satoru nenápadně pokouší najít nového paníčka. Kvůli špatné finanční situaci se prý musí přestěhovat do jiného bytu, kde jsou však kočky zakázané. Bystrému kocourkovi se tento důvod ale moc nezdá. Tuší, že by ho jeho milující páneček jen tak neopustil. Cítí, že hledání nového kočičího domova má mnohem smutnější a tíživější příčinu.. Kočka na cestách je krátký román o přátelství člověka a jeho věrného zvířecího kamaráda. Autorka zde také jemně vykresluje vztahy a city mezi lidmi, nechá čtenáře vnímat jejich emoce. Za jednoduché vyprávění dokáže schovat silnou myšlenku. Příběh vyprávěný z kočičí perspektivy přelouskáte rychle, jenom upozorňuji citlivější povahy, aby si hlavně ke konci knížky nachystaly pro jistotu pár kapesníčků.. 4/5 *... celý text


Marion: Guvernantka královské rodiny

Marion: Guvernantka královské rodiny 2023, Fern Britton
5 z 5

Dvaadvacetiletá Marion Crawfordová si při studiu přivydělává jako učitelka dětí lady Elginové, k níž se jednoho dne staví na návštěvu vévodkyně z Yorku. Marion se jí ihned zalíbí jako guvernantka pro její dcerky - šestiletou Elizabeth a dvouletou Margaret. Mladá dívka se nejprve zdráhá a nechce toto lákavé místo přijmout. Chtěla se totiž věnovat studiu dětské psychologie na univerzitě v Glasgow a následně pomáhat chudým opuštěným dětem. Vévodkyně slibuje, že se po prázdninách bude moci ke studiu vrátit. To se však nikdy nestane. Pouhých pár měsíců prázdnin se protáhne na dlouhých sedmnáct let. Marion se utěšuje tím, že stále pomáhá společnosti - vychovává malé princezny a dává jim nahlédnout i do životů obyčejných lidí, pod pozlátko královských paláců a vštěpuje jim tak sociální cítění. Časem jí obě děvčátka přirostou k srdci, téměř jako by byla její. S princeznami Lilibet a Margaret prožívá složité období úmrtí krále Jiřího V., následné abdikace Eduarda VIII. a korunovace Jiřího VI. králem. Z princezny Lilibet se tak rázem stává následnice trůnu. “Crawfie" s princeznami tráví i těžké časy během náletů a bombardování za druhé světové války, kdy musí mnoho nocí přečkat v podzemních krytech. Jako čestný host se účastní svatby milované Lilibet s princem Philipem. Na osobní život však guvernantce už mnoho času nezbývá. Její milý George - major Buthlay, kterého jí matka dohodila a do nějž se Marion časem zamiluje, je čím dál více netrpělivý a rád by, aby jeho milá svoji obětavou službu u královské rodiny ukončila. Jak se Marion nakonec rozhodne? Dá přednost věrné službě princeznám nebo vlastnímu štěstí? A bude to rozhodnutí správné? Postava guvernantky Marion Crawfordové je skutečná. Stejně tak u dvora v oněch letech sloužil jako tajemník i sir Alan “Tommy" Lascelles, z jehož pohledu jsou psány některé kapitoly. Líbí se mi, že i přesto, že jde o román do jisté míry upravený potřebám autorky, i tak jsou základní postavy, události a údaje pravdivé a reálné. Mám historické romány ráda, proto mi i Marion sedla. Jde o velmi čtivé dílko, takže pokud máte tento žánr také v oblibě, určitě Marion nevynechejte. 5/5 * Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @knihybeta !... celý text


Zahrada mrtvých duší

Zahrada mrtvých duší 2022, Lukáš Boček
5 z 5

Markovi zemře táta, proto musí zařizovat všechny záležitosti týkající se jeho pohřbu. Když se nic netušící Marek zeptá mámy na to, jaké byly poslední tátovy dny, dostane se mu pouze strohé odpovědi. Den před smrtí prý vyrazil na celý den pryč, ani neřekl, kam a proč jede. Následně máma zavede Marka do bývalého dětského pokoje jeho starší sestry Šárky. Tam uprostřed místnosti uvidí povalenou stoličku a smyčku z provazu. Marek absolutně nechápe, proč se jeho táta oběsil. Tím spíš proč to udělal v pokoji Šárky, která před lety rodinu bez vysvětlení opustila. Čtenáři je čím dál víc jasné, že v této rodině bylo něco hodně špatně. Jaké je ale ono ponuré rodinné tajemství, které se podepsalo na všech jejích členech? Kromě Markových kapitol jsou v knížce ještě další dvě dějové linie. Jedna je psaná z pohledu sestry Šárky a druhá z pohledu otce Jana. Autor úžasně popisuje ponurou a tíživě tesklivou atmosféru příběhu a složité pocity postav. Sny se mísí se vzpomínkami, náznaky a představami.. Tím samozřejmě čtenáři báječně zamotá hlavu a nasadí do ní spoustu znepokojivých otazníků. Vyprávění nemá jediné hluché místo, kdyby mi to dovolily moje časové možnosti, přečetla bych tuto knížku jedním dechem. Zahrada mrtvých těl je místy až mrazivě smutný příběh, který ale rozhodně stojí za přečtení. V tomto případě se musím pozastavit také nad výborným grafickým zpracováním knihy. Jednoduché ilustrace skvěle doplňují autorovo vyprávění a podtrhují nastíněnou atmosféru. Zajímavostí je, že posledních asi třicet stránek je tmavě modrých s bíle tištěným textem. 5/5 *... celý text


Čarodějky na cestách

Čarodějky na cestách 1996, Terry Pratchett
5 z 5

Stařičká čarodějka Desideráta Dutá zemře. Ještě před smrtí kromě toho, že si u místního pytláka domluví vykopání hrobu a následně i jeho zasypání, odkáže svoji kouzelnou hůlku mladé Magrátě Česnekové. Nezkušená čarodějka po ní má totiž převzít roli sudičky. Problém je, že magická sudičkovská hůlka umí vykouzlit jenom dýně. Magnátiným úkolem je vypravit se do daleké Genovy a zabránit chudému děvčeti, aby se provdalo za prince, kterého stejně nechce. Druhá ze dvou sudiček onoho děvčete ale na sňatku trvá, protože to tak kdysi předpověděla. Desideráta ve své poslední vůli zmínila, ať s Magrátou do Genovy rozhodně necestují další dvě svérázné čarodějky - Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová. Takže jasné, že ty dvě letí s Magrátou také. Přesně, jak Desideráta předpokládala a jak to ve skutečnosti i plánovala (čarodějky vždy udělají pravý opak toho, co jim řeknete). Jak tahle výprava nakonec dopadne? Jakou roli v příběhu sehraje Stařenčin jednooký kocour Silver? A jak to vypadá, když se pan Pratchett nechá inspirovat pohádkou o Popelce? No, to už si přečtěte sami. Můžu jen říct, že jde opět o originální příběh. Miluju situační humor pana Prattcheta, jeho jízlivé poznámky, rýpnutí a trefná přirovnání, která čtenáři předkládá pomocí svých postav. Jeho knížky jsou vždy sázkou na jistotu! "Víš, ono soudit, co je dobré a co zlé, je velice ošidné," řekla. "Já sama si často nejsem jistá, kde lidé stojí. Možná je důležité, kterým směrem se dívá ten, kdo to posuzuje." 5/5 *... celý text