KristinaKubok KristinaKubok přečtené 25

☰ menu

Honicí psi

Honicí psi 2016, Jørn Lier Horst
4 z 5

Detektivky jsou vlastne mimo muj obvykly zaber zajmu, ale kniha se mi libila. Poslouchala jsem jako audioknihu, ktera je dobre nactena. Svym zpusobem poznavam v ni urcity seversky zpusob vypraveni jako treba u Jonassona (i kdyz jiny zanr).... celý text


Jmenuju se Ozzy

Jmenuju se Ozzy 2011, Ozzy Osbourne
5 z 5

Skvělý, redigovany, lehce sebezpytujici zivotopis. Je k nevire, co lidske telo vydrzi. Ozzy musi mit nejake samoregeneracni organy. Poslouchala jsem jako audioknihu. Trochu spis jako reklama na drogy? Ze alkohol a drogy skodi je povera? Hahaha. Musi mit tym straznych andelu.... celý text


Pravidla mozku dítěte

Pravidla mozku dítěte 2011, John Medina
3 z 5

Jako plus vnímám, že autor vychází i z vědeckých studií nejen ze své osobní zkušenosti, ze které čerpá tedy také velice (možná příliš). Negativum: příliš rozvleklé; málo zhuštěn; extrémně pop science-málo informací, hodně omáčky; Závěr: čekala jsem víc naučnou knihu. Nechtěla jsem přeskakovat, aby mi něco neušlo, takže jsem přečetla každé slovo, ale budu si dělat teď výtah a vidím to tak na 2 stránky... celý text


Vzdělaná

Vzdělaná 2020, Tara Westover
5 z 5

Je tezke hodnotit obsah, tim, ze je to skutecne velmi az absurdni pribeh. Je ale vyborne napsany, poutavy, skutecny pribeh. Divka zijici na "okraji spolecnosti", avsak "dobrovolne". Vhled do, pro me, uplne ciziho prostredi po vsech strankach. At uz z pohledu lidi, kteri ziji v komunite, nebo jsou vychovavani v extremne nabozenskem prostredi. Co si z knizky "odnasim"? Rekla bych, ze ponauceni, jak bychom jako rodice vzdy meli byt respektujici ke svym detem a neurcovat jejich zivoty na zaklade toho, co je nejlepsi pro rodice. I kdyz je pravda, ze Tarin otec je/byl/bude zaryte presvedcen, ze asi vse udelal spravne. Uvedomeni, jak dulezita je psychiatricka pece. Kdyby byl otec Tary mozna lecen, "nemanipuloval" by zivoty svych deti mozna timto smerem?... celý text


V bílém plášti

V bílém plášti 2020, * antologie
2 z 5

Neurazi, nenadchne. Trochu nudné. Poslouchám jako audioknihu, která je velmi mile načtená, ale odkládám.


Divoké labutě

Divoké labutě 1996, Jung Chang
4 z 5

Příběh tří generací čínských žen. Velkých hrdinek, stejně jako ostatní ženy a muži žijící pod kterýmkoliv uzurpujícím, utlačujícím, tyranizujícím, nespravedlivým, hloupým, krátkozrakým režimem. Ochutnávka toho, co všechno musí lidé, pro nás na opačném konci planety, přežívat, zažít, vydržet. Pro mě místem vzdálené a nakonec bohužel tak blízké. Stejné tragédie jako se děly v Evropě. Máme obrovské štěstí, že nakonec nyní žijeme v zemi, kde největší problém je korupce, dotace... Kniha je poměrně jednoduše psaná (zlehčující formou), možná až styl psaní zlehčuje váhu tématu. Proto ubírám hvězdičku. Zároveň tím, že jsem doposud téměř nic o Číně nevěděla, tak dobře funguje jako přehled zrychlené historie 20. století (až se ve jménech a místech chvílemi člověk ztrácí).... celý text


Máme na vybranou

Máme na vybranou 2019, Edith Eva Eger
5 z 5

Pro mě jedna z nejstěžejnějších knih, kterou jsem kdy četla. Kniha je neuvěřitelně komplexní. Autorka je inspirativní po všech lidských stránkách, které si nedovedete ani představit. Ukázkou toho, co se dá zvládnout introspekcí a prací sám na sobě. Co zvládne člověk psychicky i fyzicky vydržet a dál žít, když má v sobě motivaci žít. Kniha, ke které se určitě budu po letech vracet a znovu v ní hledat nové poznatky a inspiraci. Kniha je rozdělena do několika částí a všechny jsou důležité, velmi dobře napsané a není tam nic navíc. Žádné zbytečné, prázdné pasáže. Každé slovo nese význam a má důvod proč je otištěné. Doporučuji všem. A osobně se domnívám, že by měla být zařazena mezi povinnou četbu například na gymnázia. Je biografíí, historickou knihou, psychoterapeutickou i knihou s vhledem do psychologie, je motivační a krásná. Děkuji paní doktorce Edith Evě Eger, že nikdy nic nevzdala.... celý text


Dědina

Dědina 2018, Petra Dvořáková
3 z 5

Petra Dvořáková je podle mě velmi dobrá současná spisovatelka. Co se mi líbí je, že umí zachytit s až bolestivou upřímností charakter lidí. Má velmi dobrý jazyk, určitě si ke každé své knize dělá hluboké rešerše, protože knihy jsou různorodé a barvité. Po Dědině jsem sáhla jako po oddechové knížce po všech těch těžkých tématech z druhé světové války a ze začátku jsem si říkala, že jsem se fakt trefila sama sobě do sliny. Bohužel knihu odkládám ve 3/4 a už mě nebaví a po druhé, třetí povídce bohužel strmě upadal zájem. Poslouchala jsem jako audioknihu, kdy obzvláště chválím pana Vyorálka!... celý text


Neviditelný

Neviditelný 1963, Jaroslav Havlíček
5 z 5

Výborně napsaný román, čtivě, napínavě, barvitě,


Zuzanin dech

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)
2 z 5

Nejsem si jistá, co si o autorce knihy myslet. Autorka si vybrala zasadit příběh do doby, která je v naší novodobé historii jedna z nejkomplikovanějších a nejhrůznějších. Je to tedy tak, že příběhy napsané z doby 20. století budou v sobě automaticky nést sílu a bylo by "neslušné" říct, že příběh je špatný, když hovoří o hrůzách z koncentračních táborů? Z knihy jsem měla pocit, jako by se autor trochu vyžíval v utrpení a chtěl tak čtenáři nabídnout vzorek všeho, co za zrůdnosti, utrpení a bolest mohou lidé zažít-přežít. Ale formou školního slohu. Kniha je rozdělená dle mého pohledu do třech částí a jde příliš po povrchu a ve spěchu. První část příběhu-problémy s početím, staří rodiče, brzká smrt prarodičů, továrníkova dcera (spousta témat). Druhá část-pokusy na hlavní hrdince v koncentračním táboře. Třetí část-domácí násilí na přeživší šoa žárlivým alkoholikem (poslední část mi přijde naprosto zbytečná pro příběh) po válce a s tím spojenými problémy se znárodněním, nenavrácením majetku atd.... celý text


Analfabetka, která uměla počítat

Analfabetka, která uměla počítat 2014, Jonas Jonasson
4 z 5

Osobně mě bavila Analfabetka více než Stoletý stařík... Výborně zvolená doba příběhu a prolnutí se skutečnými událostmi.


Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 2012, Jonas Jonasson
3 z 5

Velmi identický postup a vykreslení příběhu jako u Analfabetky. Četla jsem obě knížky po sobě, první Analfabetku a tím pádem mi přišel Stoletý stařík jako slabší kopie toho samého příběhu. I tak velmi vtipné.... celý text


Ostré předměty

Ostré předměty 2013, Gillian Flynn
3 z 5

Velmi dobře napsaný thrillerový příběh. Motivací ke přečtení této knihy mi byla zvědavost a netrpělivost, když seriál vycházel pouze po dílech. Seriál se poměrně drží přesně knihy až na úplný závěr a i když byl seriál velmi dobře vykonstruován, tak v knize bylo napětí ještě lépe vystavěné.... celý text


Mělas to vědět

Mělas to vědět 2014, Jean Hanff Korelitz
2 z 5

Z toho typu žánru bych více doporučila knihu Ostré předměty - Sharpen Objects. Ani tak, ale není kniha špatná. Motivací ke přečtení této knihy byl seriál na HBO, který vycházel pouze po dílech a zvědavost mi nedala, tak než seriál skončil, tak jsem knihu během dvou dnů přečetla. Překvapením je, že je kniha "úplně jiná" než seriál. Výsledek stejný, ale příběh vlastně jiný. Nicole Kidman zahrála stejně jako Hugh Grant postavy výborně, ale v knize byly vykresleny jinak a možná lépe? nelze ted srovnávat filmové zpracování a knihu samotnou.... celý text


Geniální přítelkyně (komplet)

Geniální přítelkyně (komplet) 2018, Elena Ferrante
5 z 5

Úžasně napsaný, čtivý román. Všechny díly jsem zhltla snad ještě rychleji než Harryho Pottera před 20 lety. Možná tím sama sebe shazuji, ale tenkrát to pro mě byla nejlépe napsaná kniha, jakou jsem kdy četla. Stejně tak mě chytly všechny díly Neapolské ságy, od kterých jsem se skutečně nemohla odtrhnout a všechno šlo v ten moment na vedlejší kolej. Postavy jsou přesně vykreslené a výborně popsané. Stejně tak i prostředí a doba, do které jsou romány zasazeny. Řekla bych téměř nejlépe napsané literární postavy, s jakou jsem se dlouho nesetkala. Autor/ka má velmi dobrý styl psaní, díky kterému se nezasekáváte, nenudíte a v momentě začtení se octnete v Neapoli 50.+let. Cítíte prach, špínu, chudobu, radosti i utrpení té doby. Soucítíte se všemi postavami. Nezáleží na tom zda je příběh pravdivý nebo ne, zda byl inspirován skutečnými lidmi, nebo přímo napsán podle nich, ale cítíte, že kniha není scifi. Zařadila bych ji vlastně mezi sociologicko demografický román. Výborné také je, že s dalšími díly neupadla kvalita knih. Byla jsem skutečně zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál, záleželo mi na postavách jak Eleny, Lily-Liny i všech ostatních rodin kolem nich. Jak všichni dopadnou a skončí. Příběh nemá mít dobrý nebo špatný konec. Je to život, jistá sociologicko-historická sonda, kdy nikomu nefandíte jen jako cestopis či životopis odkrýváte životní osudy. Člověk si dneska neuvědomuje, jak "se máme dobře". Kdy se nemusíme rozhodovat, zda děti pošleme do školy, protože si to finančně nemůžeme dovolit apod. Vím, že v nějaký moment mi i některé postavy lezly na nervy nebo jejich chování. Někdo by mohl namítnout, že byl příběh už příliš natahován. Nebo, že daná dějová linka už mohla vyhasnout a ne ji stále oživovat. Ale opak je pravdou. Přesně tak se přece chovají lidé. stále opakují stejně chyby. Stále chtějí nedostupné partnery. Chtějí lásku. Potom zase přijde na pořad dne rozum a mezitím jsou rozpolcení, stejně jako my všichni. Nevíme často, co přesně chceme a až to máme, tak zjistíme, že jsme to vlastně nechtěli, nebo nám to škodí, ale každý se musí spálit, i když to čtenáře "bolí číst".... celý text