Jmenuju se Ozzy

předevčírem

Předně musím říci, že se jedná o skvělé načtenou knihu.
Byla to fakt jízda!!!!!! Naprosto geniálně, syrově a přesto napsané memoáry Ozzyho. Celou knihu jsem se skvěle bavila. V knize zjistíte, že Ozzy je skvělý humorista, citlivý a milující člověk, hovado, extrémní hovado, fetka i alkáč. Řekla bych, že se nijak nešetří a ani se nevymlouvá, naopak beze studu všechno pustí ven... Doporučuji!

Skvělé čtení.

07.10.2025

Odedávna mě přitahovaly moje temný stránky, to sem celej já. Ale nejsem žádnej ďábel. Sem jenom John Osbourne: obyčejnej kluk z jedný dělnický rodiny z Astonu v středozápadní Anglii, kterej se vykašlal na hákování ve fabrice a rozhodl se jít za svou šťastnou hvězdou.
Audioknihu ve výborném podání Otakara Brouska ml. jsem si moc užil.
Jeníku Osbourne budeš mi chybět.

Že Ozzy pracoval na jatkách je představa, která vás u ikonického hlasu a klipů slavného zpěváka nejspíše nenapadne ("Voices, a thousand, thousand voices...") vyválel se tam i v krvi, pracoval v továrnách a byl to loser, zloděj, co šel sedět. Nic z toho mě ale při jeho upřímném výlevu nepřimělo o něm přemýšlet jinak, z nějakého důvodu působí, jako vždy, sám sebou. Počátek jeho života sice neměl nejoptimističtější rozjezd, jak se sám několikrát v knize zmiňuje, že nechápe, jak se to vše stalo, že nechápe ani, jak se dožil tohohle věku. Připadal jsem si, že je to jen další muž z lidu a že jeho výchova nebyla v ničem odlišná od ostatních, stejně jako jeho přirozená nátura k tomu pochopit, že jakákoliv věc, na které se mohl sjet, na té se sjel, protože to byl fajn pocit.

"All we'd ever do is we're have these endless tuneups. Then I'd sing in this high-pitched voice as the others tried to remember the chords to some okie cover version. I used to joke that you could tell i'd worked in the slaughterhouse cuz I did such a good job at slaughtering songs..."

Formace Black Sabbath a následné drogové eskapády a sláva a úspěch mi pak připadají jako jákasi haluz, co se stala mimochodem. Lidský přístup, konstelace prostě zaplála a člověk se stal tím, kým se měl stát, protože tomu šel naproti a kupodivu se nenechal stáhnout na takové to "charakterové dno", ač provedl věci, za které se styděl, ale nepřišlo mi, že by kdy Ozzy přestal být Ozzy, dokonce i ta přezdívka se objevila prostě "odněkud" už když byl mladší, mezi vrstevníky. Vše tak nějak jelo, jak mělo, krom toho fetu, ale o čem život jinak je? Ke všemu, jak řekl Ozzy, když čerstvý dvacátník dostane po životě, kdy byl problém sehnat i dobrý jídlo, má najednou víc peněz, než ví co s něma. Stačilo zavolat a co chtěl, další den měl doma. Proklela ho banda satanistů za to že nechtěli hrát na Stonehenge. A černá magie byla jen show a nikdy s ní neměli nic společného. Většina knihy je ale taková ta klasická historie na pozadí, hodně drog, chlastu a jak se ta legendární kariéra tak nějak sama vyvrbila, reality show, odvykačka, nemoci, prostě život, je zajímavé ale poznat někoho tak ikonického, "I'm just a dreamer..." (už jako dítě to bylo v hitparádách v bedně a rádiu on repeat), kdo je reálně "just another bloke" a jehož nejčastější věta je "To be honest with you." Fakt, že jsem poslouchal načteno AI hlasem Ozzyho tomu vlastně přidalo, ačkoliv to bylo na Ozzyho příliš koherentní a ucelené, ale i tak jsem si toho třesavého hlasu užíval, jako kdyby to vyprávěl on sám. Při množství toho, jak měl náturu do všeho ihned jít, nehledě na to, jak se málem zabil inhalováním toxických látek ve své práci, kde měl nosit masku, se na tom záměrně sjížděl, než odpadl do bezvědomí a pak ho vyhodili. Ironie a pokrytectví, že třeba Bill Cosby si dovolil kritizovat Ozzyho za jeho mluvu (jelikož veřejnost po jeho reality show srovnávala s Cosbym Ozzyho as new amarican dad), tak ono, dokud se člověk prezentuje jako slušňák, je jedno, jaká je realita za oponou, že jo, Billy? Ale Ozzy je ten druh týpka, co je tak nějak vždy upřímnej v rámci možností, otevřenej a sám sebou a nikdy nebyl jinej a i když toho hodně zkonil, nikdy se nesnažil lpět na nenávisti, jak říkal, když vám někdo něco provede, prostě mu řekněte jaká je to **** a pak si jděte dál svým životem. Vyhozen ze školy v patnácti bez toho aby byl schopen řádně přečíst větu, Ozzy je typickým příkladem toho, jak být sám sebou dokáže někdy utvořit celek, který rezonuje s miliony lidí, díky svojí autenticitě, což je dnes globálně čím dál vzácnější. Pro fanoušky ať už Ozzyho, nebo žánrové historie, je tohle určitě zajímavý pohled do mysli a pozadí, ale začátek o dětství, vyrůstání a tak mě bavil víc, pak to přejde spíše do takové spirály situací... ale za vším ta typická problematická existence, která se vzpírá a kroutí a jde si za svým, ať je to zrovna cokoliv a že Ozzy byl často přesně tak zmatenej ze svých životních situací, jak si o něm asi představujete. Ale jasně, po jeho smrti jsem tak týden trávil večery tím, že jsem poslouchal jeho songy a byl... just fucking sad.

Jmenuju se Ozzy je úprimná a divoká jazda životom rockovej legendy. Kniha ma zaujala, pretože ukazuje skutočný život Ozzyho so všetkými drogami, alkoholom a bujarými večierkami. Je plná silných a niekedy aj smutných momentov, ale presne taký je jeho príbeh. Určite ju odporúčam!"

Kniha je velmi dobře napsaná s humorem a nadhledem. Ozzy si na nic nehraje, prozradí na sebe vše. Je plná vulgarismů. Velmi dobrý překlad.
Je to moje první audiokniha a musím přiznat, že Otakar Brousek ji čte fantasticky dobře.
Nejsem fanynka Ozzyho, ale některé jeho hity se mi líbí. No a z knihy jsem se dozvěděla hodně věcí z jeho života, i takové, které bych raději nevěděla.

"Ozzy Osbourne narozen 1948, zemřel 2025 - ukousl hlavu netopýrovi"

Audioknihu Jmenuju se Ozzy, jsem si koupil asi před měsícem a vážně nekecám, když řeknu, že jsem si ji chtěl pustit zrovna 22.7, kdy nás tento velikán opustil. Nakonec jsem ji začal poslouchat o pár dní později. Po té co jsem projel mé oblíbené písně od Black Sabbath a Ozzyho.

Jednalo se o moji první autobiografii, i když v tomto případě spíš biografii, páč Ozzy si toho stejně moc nepamatoval. Každopádně to byla neuvěřitelná jízda. To co Ozzy vyváděl a jaký měl život, by nikdo nevymyslel.

Líbilo se mi, jak byla kniha napsána, odsýpala a byla fakt hodně zábavná. A audioknihu bravurně načetl pan Otakar Brousek ml.

Kapitoly jako Kluci, vy nejste černý nebo Vražda faráře byly neskutečný :D Doteď nechápu, jak mohl Ozzy takhle žít.

Líbilo se mi i to, jak Ozzy bez obalu přiznal svoje temný stránky... nevěra, alkoholismus, braní drog, ukousávání hlavy hrdličce, nebo pokus o vraždu. A jak tyhle věci následně odsuzuje. Neměl to v životě lehký, vyrůstal v době, kdy být jinej znamenalo vyčlenění z kolektivu, do kterého chtěl Ozzy patřit. Ale to co dokázal ho dostalo mezi největší legendy RockandRollu.

Doufám, že tam nahoře popíjíš s Lemmym a máte tam pekelnej mejdan.

22. 7. 2025 se stal zatraceně temným dnem pro rock/metalový svět. Byť se dal několik let předpokládat, stejně to byla rána olbřímí velikosti. A tak jsem si bez zaváhání vzal po pár letech znovu do ruky tuhle skvostnou Ozzyho knížku a složil malý tichý hold tím, že jsem se jeho slovy nechal provézt neskutečnou kariérou a životní cestou Prince Temnot.

Nade vší pochybnost jsem to četl v jiném rozpoložení než tehdy poprvé. Všímal si víc detailů a souvislostí, víc ocenil samotného Ozzyho. Nemá moc smyslu se v tomhle případě pokoušet vyzdvihnout silné momenty nebo nějak blíž formulovat vlastní pocity. S Ozzyho úmrtím tahle knížka dostala odlišné zabarvení. Takové uctivější, byť by se obsah mohl zprvu zdát jako soubor senzací. Není tomu tak. Tohle je kniha, kdy se John dívá na život Ozzyho.

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu začátkem července. Netušila jsem, že se její závěr tak symbolicky propojí s realitou – když Ozzy zemřel, zbývalo mi jen pár kapitol. Bylo to, jako by se se mnou opravdu loučil.
Ozzy Osbourne mě provázel celý život. Vyrůstala jsem v prostředí, kde se rodiče s nadsázkou vžívali do rolí Ozzyho a Sharon – byl to pro nás víc než jen hudebník nebo televizní postava. Proto pro mě byla tahle kniha nejen zajímavým vhledem do života rockové legendy, ale i velmi citlivým a osobním zážitkem.
Audioknihu načetl Otakar Brousek a udělal to naprosto skvěle. Jeho hlas a styl vyprávění dokonale podtrhoval atmosféru celé knihy.
Co se mi na knize líbilo nejvíc, byla její upřímnost a syrovost. Ozzy se s ničím nemaže – vypráví o svém životě bez příkras, otevřeně mluví o závislostech, selháních, ale i o lásce, rodině a hudbě. Nechybí ani jeho typický černý humor, který často odlehčuje i ty nejtemnější momenty.
Pro fanoušky Ozzyho, Black Sabbath nebo rockové historie je to naprostá povinnost.
Pro mě to nebyla jen kniha. Bylo to rozloučení.

Myslel jsem si o něm, že je nesmrtelný, a on mi včera připomněl, že nic na světě netrvá věčně. Jeho písničky poslouchám 45 let a nikdo víc neovlivnil můj hudební vkus! Bude žít navěky, v srdci nás, vděčných fanoušků!

Některá slova jeho textů se velmi dobře hodí pro dnešní smutný den
I know what you'll find
It's in your mind
It's what you want to see
Spare me from the light
Here comes the night
And here I'll stay
Waiting for darkness
I'm waiting for darkness...

Ozzy je tak trochu blázen,ale knížka a muzika je bezkonkurenční.
Díík Ozzy že existuješ.

Poslechnuto jako audio kniha, Otakar Brousek si přednes knihy opravdu užíval, pasáž kde Ozzy popisuje , jak pracoval ve fabrice na testování klaksonů, jsem si musel pustit 2x a smála se i manželka :-), pasáží na rozesmání je zde více, třeba jak Ozzy vystřílel kurník se slepicemi a zapálil ho, to si užil opět i Otakar Brousek. V prvním dílu knihy Ozzy líčí mládí, vznik Black Sabbath, vrchol jejich tvorby a rozchod s kapelou, tady mi utkvěla v paměti jeho věta: přestali jsme spolu vycházet, že jsme si všichni očividně začali pěstovat zfetovaný rockový ega. Druhý díl knihy popisuje nástup na sólovou dráhu, a samozřejmě alkoholické a drogové excesy, natáčení reality show a omezení alkoholu, drog. Ozzyho jsem viděl naživo v roce 2010 Řípfest, tehdy nebyl na festivalu v kondici, terén zde byl rozbahněný, 2 dny pršelo a Ozzy přivezli na podium v lžíci nakladače :-):-). Tehdy zde vystoupil i další rockový dinasaurus, Ken Hensley z Uriah Heep, ten zase nemohl naladit a zprovoznit své pověstné Hammondky. Ken Hensley umřel v roce 2020 ve věku 75 let, Ozzymu bude letos 76 let , je neuvěřitelné v jakém množství požíval, alkohol, drogy, cigarety, doutníky, prášky, Ozzy už delší dobu abstinuje a drží se v dobré formě. Ozzyho autobiografii doporučuji , poslechnout, přečíst, nudit se nebudete.

Ozzy je fenomén a jedna z ikon rockové a metalové muziky. Tato kniha je dle očekávání pecka. Místy i smutná, ale hlavně 100% zábavná. Chvilkama jsem řval smíchy.

Napsáno s humorem,plno neuvěřitelných zážitků , historek že života.
Oceňuji že nic neskrývá a píše to tak jak to vidí nebo si myslí že to tak bylo.
Protože při tom jeho životním stylu toho kolik toho vypil , užívání drog, tolika prášků nechápu jak to mohl přežít a pořád je tady.
Mám ráda jeho hlas , i písničku kterou nazpíval se svojí dcerou Kelly tak ta je nádherná.
Nejsem čtenář co se bude nad nějakým stylem života pohoršovat , soudit.
Je to napsáno bez sebelítosti a s úpřimnosti.
Že i sám Ozzy nechápe že díky tomu všemu s ním manželka zůstala.
Šíleně ale i vtipně popsaný život rockové hvězdy.
Já jsem si to naplno užila.
Kniha mě hodně moc bavila.
Takhle by se měli psát knihy .

Tak přemítám, že je tohle nejlepší audiokniha, co jsem doposud vyslechl a že jich už pár desítek bylo. Vyprávění mě od první věty chytlo a nechtělo pustit ani s tou poslední ":-) a to i díky fenomenálnímu Otakaru Brouskovi. A taky díky božímu překladu. Jsem metloš, ale Ozzyho jsem nikdy až tak nemusel...... jenomže touto biografií mě teda vážně dostal, já se neustále tlemil ":-) . Tahle audiokniha je fakt jízda. Jen nechápu, že po tom všem, Ozzy pořád žije...... budiž mu přáno.

Knihu jsem slyšela jako audioknihu. Poslouchali jsme jí spolu s manželem. Jen tedy, proč na knihu tohoto ražení byl vybraný zrovna pan Otokar Brousek - tomu nerozumím. A milovníka hudby nepotěší ani špatně čtená jména a názvy skupin... :-)

Budu stručný. Slyšel jsem tenhle titul jako audioknihu načtenou panem Brouskem. Výborné , skvěle jsem se bavil

Jako každá správná vzpomínková kniha i I Am Ozzy začíná zpěvákovým dětstvím. Rodák z průmyslového Birminghamu nám hned ze začátku barvitě a bez příkras vylíčí své neradostné dětství. Dál nás provede érou Black Sabbath, svou sólovou kariérou a nevyhne se ani všem svým excesům a průšvihům.

Vzhledem k tomu, že jde o memoáry, nebudu hodnotit obsah knihy. Nicméně věřím, že si při své zpovědi kontroverzní zpěvák na nic nehraje. Upřímnost je vlastně na Ozzyho vzpomínkách to, čeho si na této knize cením nejvíce. Z celé knihy vyzařuje nejen silná sebereflexe, ale především velká pokora.

Rocková jistota dobře načtená O. Brouskem v audioverzi.