Analfabetka, která uměla počítat

2 předevčírem

Myslím, že sa autorovi podarila ďalšia dobrá a veselá oddychovka. Pri tej pochmúrnej literatúre, čo viac čítam, bolo toto dobrým únikom :) AJ

1 22. července

Skvely! Po Stoletem starikovi, dalsi skvela knizka!!!

2 20. července

Velmi příjemné čtení, jehož specifický humor mě nezaujal ihned a teprve po nějakém čase se mi vryl pod kůži, což mělo za výsledek, že kniha mě s každou další stranou bavila čím dál tim více, což je vzácné. Nicméně i tak se občas dostavilo nevěřícné kroucení hlavou nad některými stupidními situacemi a chováním některých postav, které někdy nefungovaly ani v rámci nadsázky. Naštěstí nešlo o časté jevy a po většinu času mi kniha zpříjemňovala každý den, při kterém jsem jí četl.

Přečteno před časem, hned po Staříkovi. Vtipné, milé, ale někdy až trochu "přitažené za vlasy". Přesto se k ní rozhodně v budoucnu vrátím.

07. července

Jsem rada, ze jsem knihu cetla a jeste radsi jsem ji docetla. Svuj ucel jako humoristicky roman splnila, ale muj oblibeny zanr to neni, proto hvezdu ubiram. #nadovolenoudobry

06. července

Vtipná a čtivá kniha, jejíž děj utíká před očima. Stařík se mi ale přecejen líbil o kousek víc zejména díky retrospektivním sekvencím.

4 04. července

Po přečtení staříka jsem se těšila s čím autor překvapí a zda to bude tak zábavné a čtivé. Opět mě Jonas nezklamal a kniha se mi velmi líbila. Neuvěřitelný příběh, který je strašně zábavný. Autor má velmi osobitý styl psaní, který se mi moc libí :-)

2 02. července

Vcelku zábavná kniha plná absurdního humoru - být to film, tak bychom to označili za "crazy komedii".
Autor má na komiku talent, to je vidět, problém ale je, že ty situace jsou pořád dokola podobné a model zápletek se opakuje - ve Stoletém staříkovi se alespoň střídají časové roviny, ale tady je to celé dost jednotvárné. A tak se stalo, že to, co se mně na začátku zdálo vtipné, to mně přišlo v půlce knihy už trochu nudné a ke konci místy i krapet otravné.

Je dost humoristických knížek, které kromě skvělé zábavy dokážou čtenáře pohnout k dojetí (zmínil bych muže jménem Ove nebo Helenku Součkovou) a jsou také humoristické příběhy, které nás nejen pobaví, ale dokážou i "nastavit zrcadlo" našemu světu (typicky třeba Zeměplocha).
Analfabetka nenabídne nic z toho. Ani exkurze po světě geopolitiky nejde hlouběji a zůstavá jen u výčtu povrchních zajímavostí. To je samozřejmě autorovo právo, ale pro mně to prostě bylo málo.

1 29. června

Tato kniha byla třetí humoristický román, který jsem zkusila číst...tuto spíše poslouchat jako audioknihu. Je jediná, u které jsem se zasmála a vydržela! Že by mě ale nějak vyloženě nadchla to ne. Je tam spousta absurdit, jak už napovídá název. Děj je, zdá se mi poněkud rozvleklý, někdy zmatený a zvláštně se "hrne".

2 28. června

Naposloucháno jako audiokniha. Počáteční nadšení postupně odeznívalo. Nerada nechávám knihy nedočtené, na konci jsem to pouštěla již z "povinnosti" dotáhnout to do konce. Zejména poslední třetina ztratila dech - rytmus se zadrhával, vtip vytratil a já si přála dále analfabetku netrápit.
Asi to chtělo menší rozsah. Popravdě, byl by to byl malý zázrak nabít 400 stránek zábavným absurdním humorem.

27. června

Audio kniha mě opravdu bavila :-)

3 27. června

Trochu politická multikulturní švédská agitka, jak je Nombeko zpočátku sympatická, tak se postupně stává všednější a stereotypnější. Holgera I. jsem zastřelil po 5 minutách.
Asi 5 x jsem nad knihou vybuchl smíchy, bohužel reputaci knihy ani autora to nezachránilo. Prostě není všechno název - titul co se třpytí.
Trochu techno, trochu opilecké nebo spíše drogové blábolení. Snad ještě částečně nadějný počátek omílán a rozmělňován, až téměř převeden do tekutého skupenství, s vaničkou vylit i humor.
Jsem milovníkem Jeromových Třech mužů a Jirotkova Saturnina. Je pravdou, v obou se děj místy ocitá na pomezí absurdity, ale má to přitom takovou šťávu, kterou je obtížné charakterizovat a tu charakteristiku zformulovat. Staříka jsem měl půjčeného z knihovny, místy jsem se i zasmál. Tady jej uvedeného nemám, pravděpodobně jsem jej ani do konce nedočetl. V případě této knížky jsem opět za polovinou, a váhám. Autor žije z na kumulace absurdit ve které se postupně stále více ztrácí. Už začátek je ujetý, ale budiž. S každou další stránkou se pitomosti kupí jedna na druhou. Přesto, že jsem se nad nápady autora párkrát zasmál, tak chuť knížku každý den před spaním a cestou do práce otevřít klesá pod nulu. Autor prošustrovává důvěru čtenářů, kterým kromě občasného zasmání nad absurdní situací nic neposkytuje, a už vůbec neláká k tomu aby knihu po čase znovu otevřel, a už vůbec ne aby se k ní rád vracel. Obávám se, že zájem nakladatelů, i čtenářů bude brzy blízek nule.
Jára da se také mimo jiné skládá z řady absurdit, ale povšimněte si, že přístup autorů je poněkud jiný, a i když je to sranda, tak to tak úplně pouhá sranda pro srandu není, na mnohé okamžiky si vzpomenete i po více než deseti letech. To, až na jednu, dvě absurdity u Analfabetky bohužel nehrozí. Dalšího Jonassona už nikdy více!!!
V celé knize je sympatických postav poskrovnu a i ta je postupně totálně shazována vršením absurdit a nesmyslů.
Autor by se dobře osvědčil jako reklamní textař vymýšlející knihám takové tituly které každého zaujmou.
Příspěvek jsem měl podstatně přepracovaný a upravený, odvolali mne k něčemu neodkladnému a po uložení ta nová verze zcela zmizela. Snad najdu zítra sílu se do toho pustit znovu.
Dovolím si pro ilustraci ocitovat z komentáře uživatele knedlik:
Můj původní rozsáhlý komentář se úspěšně jedním nešikovným klikem vymazal, takže si jdu uvařit kafe a pokusím se ho ve vší stručnosti a poněkud méně elegantně a propracovaně shrnout.
Tak se nakonec pomalu dostávám ke konci, hodnocení jsem zvýšil o jeden stupeň, (z nuly na jedna), začíná to být o něco uspokojivější, ale přesto bych polovinu textu z knihy vyházel, zejména z její středové části.
Těsně před polovinou knihy jsem ztratil nit, a další stránky jsem do sebe lámal jen s největším úsilím tempem 3 až 5 stránek za den, občas jsem si dal pár dnů přestávku, ještě teď cítím v ústech tu pachuť.
Možná by z toho mohl být krásný literární útvar v rozsahu 70 stránek. Vše ostatní budiž autorovi přičteno k horšímu.
Velice mne zaujal určitý paradox hvězdného hodnocení na těchto stránkách. Poměrně hodně uživatelů dalo této knize *** - ano, tři hvězdičky. Přitom polovina z těchto uživatelů knihu do určité míry velebila, zatímco ta druhá ji ztrhala.
Možná by přechod z ***** - pětihvězdičkového hodnocení, na ****** - šestihvězdičkové, něčemu prospěl, sám nevím, a nepokouším se soudit. V každém případě tato hodnocení pohromadě, po přečtení příslušných uživatelských komentářů působí poněkud podivně.

2 25. června

Nehledejme logiku v humoristickém románu,zasmála jsem se a dobře pobavila

2 19. června

Zdlouhavý děj, který by se dal zkrátit a přitom by nepřišel o důležité a vtipné pasáže. Motiv knihy podobný jako u Stoletého staříka, což způsobilo, že jsem se místy musela ke čtení nutit, abych knihu vůbec dočetla. Škoda :-(

1 29. května

Má první kniha, kterou jsem od Jonassona četla a moc jsem se bavila. Je to takové jiné čtení, než jsem zvyklá. Vyhovuje mi jak styl vyprávění, tak humor, takže se určitě pustím i do nějaké další tvorby autora.

2 25. května

Slabší čtení, ale dalo se. 100letý stařík byl skvělý. Analfabetka byla spíš vykradení 100letýho staříka.

3 22. května

"Určitý rozhled jí samozřejmě skýtala knihovna výzkumného střediska, přestože většina knih byla minimálně deset let stará. Nombeko se tak například dostal do ruky spis z roku 1924, v němž jakýsi profesor z Londýna na dvou stech stranách rozvíjel tezi, že na světě už nikdy nebude zuřit válka. Zásluhu za tento potěšující fakt připisoval za prvé Společnosti národů a za druhé rostoucí oblibě jazzu."
... s tím jazzem bych souhlasila. Bohužel zatím se nerozšířil natolik, aby mohl globálně opravdu zafungovat. Poslední dobou ho poslouchám taky (jazz24.org) a neobyčejně mě to uklidňuje. Ovšem s vyjímkou freejazzu, ten mě naopak toho klidu rázem zbaví a nutí mě agresivně skočit ke klávesnici a vypnout zvuk!

1 22. května

Bože, Jonnason je prostě mistr ! Sice se mi v jeho knížkách dost často pletou čínský pojmy, ale jinak... BOMBA !

3 21. května

Je to kniha plná vtipných a hlavne absurdných situácií.:-). Jonassonov štýl písania je skvelý; prostredníctvom zaujímavých postavičiek (aj tých menej rozumných:-)))) dokáže vytvoriť zábavný príbeh.

18. května

Platí to samé co pro staříka, Jonasson se prostě nedokáže vymotat z absurdních situací, do kterých svoje hrdiny pošle a konce jeho knih jsou slabota.

3 02. května

chcete-li si přečíst jonassonovu trojkombinaci, analfabetku čtěte jako první. po staříkovi je to slabší odvar a začít zabijákem, riskujete že se dál nedostanete. stařík mě nadchnul, ale zbylé dvě do dvou třetin a navíc jsem neměl sílu. snad příště.

4 27. dubna

S každou přečtenou stránkou jsem si říkala, že ten,kdo napsal takovou "slátaninu", musí být prostě geniální. Kniha mě pobavila a vím určitě, že se k ní vrátím...

6 20. dubna

Moc pěkný a veselý čtení, doporučuji! Pokud jste jako já, tak v metru budete dělat ostudu a lidé se na vás budou ohlížet.

8 19. dubna

Vynikající kniha, mě se moc líbila, má všechno, co má správná kniha na prázdniny mít. Vtip, velkou lásku, sympatickou a okouzlující hlavní hrdinku, trocha absurdity, geniální zápletku, dvojici vzdorující osudu, praštěnou babičku s její ještě praštěnější vnučkou, pár zabijáků a tlupu idiotů (třeba inženýr, který své práci vůbec nerozumí, to mi připomíná českou politickou scénu), navíc klišé dvou rozdílných bratrů-dvojčat je zde podáno velmi originálně. Jako milovnice historie jsem žasla, jak autor nenásilně poučil čtenáře o politickém vývoji 2. poloviny 20. století... Nejlepší ovšem byly Číňanky!

12. dubna

Docela dobrý příběh a hezké zpracování. Nicméně autorovi patří velká poklona protože málo lidí dokáže v pochmurné atmosféře vytvořit čtenáři usměv na tváři. Stejně jako Stoletý stařík (kterého jsem nečetla ale poslouchala audio knihu) jsem ráda že jsem knihu přečetla (v případě staříka poslechla).
Bohužel třetí kniha Zabiják Anders a jeho přátelé mě neupoutala, takže ji nejspíše číst nikdy nebudu (to platí i pro poslech).

2 12. dubna

Bohužel za naprosto geniálním stylem značně pokulhávala naprosto trapná zápletka... A přestože to byla příjemná oddechovka, která u mě často vyvolala úsměv, nechystám se k ní v budoucnu vracet...

1 08. dubna

Vyborna oddechovka s realnymi existujicimi postavami v realnem prostredi ale absurdnim skvele vymyslenym pribehem.

3 08. dubna

Každý tomuto druhu humoru nerozumí. Ale kdo je fanda Járy da Cimrmana, má natrénováno.
Bavila jsem se, i když Stařík to není.

3 07. dubna

Opravdu mě bavila:) Příběh i postavy byly tak krásně absurdní...