Analfabetka, která uměla počítat

1 předevčírem

Knihy od autora Jonassona, jenž se u nás proslavil knihou Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, se vyznačují sarkastickým a ironickým humorem, jež využívá politického pozadí. Zkrátka Forrest Gump styl. Analfabetka se mi četla vcelku dobře, ale já bohužel neznám události zahraniční politiky od druhé světové války do roku 2010, takže to, co jsem "cítila", že je humor, ve mně logicky nemohlo smích vyvolat. Příběh mě ke konci začal unavovat, podle mě jej autor zbytečně prodlužoval, navíc je vše dost přitažené za vlasy, jak se tak říká.

Tento typ četby se nedá číst v jednom kuse, ale pro rozšíření obzorů v žánrech, proč ne. Dávám tři hvězdy za originalitu, čtivost a hlavní postavu.

4 26. února

Pokud byste měli doma v garáži atomovku a potřebovali se jí zbavit, komu ji darovat - Švédsku, Švýcarsku, Jihoafrické republice, Izraeli nebo Číně? Je to tak, spisovatel Jonas Jonasson je Švéd, který je posedlý atomovou bombou :-) Třetí kniha od Jonassona o atomovkách, ale pořád je to vtipné: "Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."

Ne ne ne, to se prostě nedalo!

1 17. února

Tak si v duchu Saturnina říkám, že podle první kapitoly Analfabetky by se dali lidé rozdělit do třech kategorií. Ti, kteří dokážou tento text brát s nadhledem a tím pádem s nadhledem berou i život a jsou v něm šťastni, ti, kteří tu nadsázku sice chápou, ale už je rozčiluje a tím pádem už jsou načatí k chmurám a ti, co tuhle knihu vezmou smrtelně vážně a tím pádem... raději ani nedomýšlet...
Upřímně se přiznám, nedočetla jsem. Po prvotním nadšení z prvních kapitol přišla studená sprcha ve formě dlouhých líčení politických situací a spol. Nic, pro mne. Bez politiky se mi žije lépe. Bez ní snad ještě patřím do kategorie první...

16. února

Moc nezaujala

1 15. února

Nejsem si jistá, jestli můžu hodnotit knihu jako takovou, protože jsem ji poslouchala jako audioknihu namluvenou Martinem Stránským a díky jeho skvělému projevu jsem si ji opravdu užila. Nicméně číst ji by mě asi moc nebavilo. Některé pasáže na mě působily jako vtipné až na sílu.

9 10. ledna

Číst takovou knihu, to je balada. Člověk se baví skoro u každé věty, no dobře, tak skoro u každého odstavce. Čte se to nádherně, děj se dobře sleduje, vše krásně odsýpá, a je to nejen výborná zábava, ale i trochu poučné historie. Jen něco za půlkou se mi chvíli zdálo, že autorovi trochu začal docházet dech, ale netrvalo dlouho, a zase se nastartoval. Dávám plných pět hvězd, 9. 1. 2021.