Analfabetka, která uměla počítat

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Druhý humoristický román Jonase Jonassona, jehož Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel se v češtině prodalo přes padesát tisíc výtisků! Vypráví příběh černošské dívky Nombeko Mayeki, která se v roce 1961 narodila v Sowetu, chudinském předměstí Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Postupně se dopracuje na pozici, ve které navrhuje jaderné hlavice, a odstěhuje se do Švédska. Ve Švédsku vyšel román na podzim 2013 a okamžitě vzbudil ohlas srovnatelný se Stoletým staříkem, který tu byl dva roky po sobě nejprodávanějším románem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191857/analfabetka-ktera-umela-pocitat-nl2-191857.jpg 3.93678
Žánr
Literatura světová, Humor, Romány
Vydáno, Panteon
Orig. název

Analfabeten som kunde räkna, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (859)

Kniha Analfabetka, která uměla počítat

Přidat komentář
araB
včera

Asi budu jedna z mála, ale tato kniha mě bavila mnohem více, než stoletý stařík. Jonassonův humor je opravdu jedinečný a tomu, kdo mu přijde na chuť, se bude příbeh líbit. Ano, je to přitažené za vlasy, ano, pravděpodobnost děje se limitně blíží nule, ale je to příjemná relaxace a pousmání nad tím, že nic není nemožné.

kob
08. dubna

Komu se líbil Stoletý stařík, bude opět nadšený. Smekám před autorovou fantazií a humorem.


Lily101
06. dubna

Autorův druh humoru mi nesedí, přijde mi, že jsou situace hodně absurdní a já u tohoto druhu humoru trnu hrůzou, než že bych se smála. Mám v knihovničce "Stoletý stařík" a bojím se, nicméně zkusím. Troufám si napsat, že kdybych knihu neposlouchala jako audioknihu, tak to skončí nedočtením. Ale dám tomu šanci a přečtu si i knihu (tedy knihy "Stolerý stařík") od autora, než to definitivně "vzdám".

Lusa
20. března

Původně jsem se mi do čtení moc nechtělo, ale bylo mi doporučeno, že Analfabetka je ještě lepší než 100 stařík. A dobře jsem udělala, tolik jsem se u knížky ještě nenasmála, opravdu čtivé, zábavné a prostě skvělé.

Ani832
17. března

Toto bylo mé první setkání s autorem a já s ním jsem moc spokojená, kniha mě opravdu nadchla. Autorův styl psaní je takový lehký, nenáročný a snadno přístupný, takže se mi kniha velmi snadno četla. Za pozoruhodné také považuji to, s jakou lehkostí, podobnou klábosení o počasí, popisuje docela vážné a nelehké situace.

Při čtení jsem přemýšlela hlavně o tom, jaké mám v životě štěstí, že nežiji ve slumu a neživím se vynášením smradlavých latrín. Taky jsem ráda za to, že nemusím neustále obhajovat svou inteligenci jako Nombeko jen proto, že přece nechodila do školy, je to černoška a vyrůstala na špinavém předměstí Johannesburgu.

Podle anotace se kniha může jevit jako naprosto ztřeštěná, což svým způsobem doopravdy je. Analfabetka, která uměla počítat je sice hodně nereálná, bláznivá a celkem absurdní story, ale dobře pojatá, což z ní dělá zvláštní knihu v dobrém slova smyslu. Zajímavé je i propojení reálných historických postav se zcela vymyšleným příběhem. Možná se to zdá jako fajn nápad, který nebude moc dobře fungovat, ale opak je pravdou – tato ne úplně obvyklá kombinace spolu s ostatními prvky a motivem příběhu dokonale spolupracuje.

Na začátku nám autor představí dvě dějové linky, které se snad od sebe už víc lišit ani nedokážou, a v hlavě vám zní: Jak tohle spolu souvisí? Jedna kapitola vypráví o holce v JAR a druhá se zaměřuje na nějakou rodinu ve Švédsku. Ani se nenadějete, a tyto dva rozdílné příběhy se plynule spojí v jeden, aniž byste to pořádně stihli zaregistrovat – v tomhle autor opravdu odvedl dobrou práci.

Nadšená jsem i z ukončení knihy, to je totiž moc vtipné, a tím, že se nese na stejné vlně jako zbytek příběhu, mi vykouzlilo úsměv na tváři – lepší a trefnější konec si snad autor nemohl ani vymyslet.

S knihou jsem opravdu spokojená a určitě se chystám poohlédnout i po autorových dalších knihách, zvědavá jsem zejména na Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel.

Dom95
04. března

Dlouho mě žádná kniha nerozesmála nahlas. A vida - Jonasu Jonassonovi se to podařilo již u Stoletého staříka a očividně s tím nehodlá přestávat. Analfabetka byla opravdu skvělá.

Adris
02. března

Knihy od autora Jonassona, jenž se u nás proslavil knihou Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, se vyznačují sarkastickým a ironickým humorem, jež využívá politického pozadí. Zkrátka Forrest Gump styl. Analfabetka se mi četla vcelku dobře, ale já bohužel neznám události zahraniční politiky od druhé světové války do roku 2010, takže to, co jsem "cítila", že je humor, ve mně logicky nemohlo smích vyvolat. Příběh mě ke konci začal unavovat, podle mě jej autor zbytečně prodlužoval, navíc je vše dost přitažené za vlasy, jak se tak říká.

Tento typ četby se nedá číst v jednom kuse, ale pro rozšíření obzorů v žánrech, proč ne. Dávám tři hvězdy za originalitu, čtivost a hlavní postavu.

tom2843
26. února

Pokud byste měli doma v garáži atomovku a potřebovali se jí zbavit, komu ji darovat - Švédsku, Švýcarsku, Jihoafrické republice, Izraeli nebo Číně? Je to tak, spisovatel Jonas Jonasson je Švéd, který je posedlý atomovou bombou :-) Třetí kniha od Jonassona o atomovkách, ale pořád je to vtipné: "Rozdíl mezi hloupostí a genialitou spočívá v tom, že genialita má své meze."

1 ...