Analfabetka, která uměla počítat

Ne ne ne, to se prostě nedalo!

1 17. února

Tak si v duchu Saturnina říkám, že podle první kapitoly Analfabetky by se dali lidé rozdělit do třech kategorií. Ti, kteří dokážou tento text brát s nadhledem a tím pádem s nadhledem berou i život a jsou v něm šťastni, ti, kteří tu nadsázku sice chápou, ale už je rozčiluje a tím pádem už jsou načatí k chmurám a ti, co tuhle knihu vezmou smrtelně vážně a tím pádem... raději ani nedomýšlet...
Upřímně se přiznám, nedočetla jsem. Po prvotním nadšení z prvních kapitol přišla studená sprcha ve formě dlouhých líčení politických situací a spol. Nic, pro mne. Bez politiky se mi žije lépe. Bez ní snad ještě patřím do kategorie první...

16. února

Moc nezaujala

1 15. února

Nejsem si jistá, jestli můžu hodnotit knihu jako takovou, protože jsem ji poslouchala jako audioknihu namluvenou Martinem Stránským a díky jeho skvělému projevu jsem si ji opravdu užila. Nicméně číst ji by mě asi moc nebavilo. Některé pasáže na mě působily jako vtipné až na sílu.

9 10. ledna

Číst takovou knihu, to je balada. Člověk se baví skoro u každé věty, no dobře, tak skoro u každého odstavce. Čte se to nádherně, děj se dobře sleduje, vše krásně odsýpá, a je to nejen výborná zábava, ale i trochu poučné historie. Jen něco za půlkou se mi chvíli zdálo, že autorovi trochu začal docházet dech, ale netrvalo dlouho, a zase se nastartoval. Dávám plných pět hvězd, 9. 1. 2021.

3 09. ledna

Nemohu si pomoci, ale musím srovnávat s knihou Stoletý stařík. Vyprávění mi nepřišlo tolik strhující, i když jsem knihu četla se zájmem, již ne tak dychtivě.

8 06. ledna

Nemohu se rozhodnout, jestli byla lepší Analfabetka, nebo Stoletý stařík...každopádně je to skvělá kniha a stojí za přečtení