ferdada přečtené 504

Božidara 2022, Veronika Hájek Hurdová

Tak nejdřív - no..., mno,... ehm... A pak to bylo lepší a ještě lepší a nakonec - ano, těšila jsem se, že přijdu z práce a zas pár stránek přečtu. Ano, mám k textu, tedy k příběhu, výhrady, ale zase se ptám, jako ostatně vždycky, zda já bych byla schopna něco napsat. (Nejsem kritik, ale recenze - koment, vlastně je kritika. Na své ospravedlnění tenhle komentář vnímám tko odpověď člověku, který by se mě zeptal na názor. Nelhala bych, a takhle bych vyjádřila své aktuální pocity.) Knížka podněcuje k zamýšlení, to, myslím, je důležité. Aby čtenář nezůstal chladný, ale účastnil se, mín, či víc - hlavně nějak, příběhu. Byly pasážky, které mi nesedly, připadalo mi, že to jsou jakési citace přenesené ze zásobního notejsku (kde si píšu poznámky k dílu, které chci napsat) dobrých - vhodných - moudrých - vět.) Zařadit, škrtnout, jedeme dál. I když tu takto kydám, dávám čtyři hvězdičky, protože to je knížka, která dodá energii a dobrý pocity a myslím, že takový ten správný vhled na svět bez posunutých a převrácených hodnot. A toho si moc cením a Veronice za její počin děkuji.... celý text

Šeptuchy 2019, Alena Sabuchová

Zvláštní kniha. Ač už Polasí a jeho okolí znám, bohužel ne osobně, ale z jiné literatury, toto bylo jiné. Vážné jiné, takový zápisek, vyprávění známé holky (nebo kamarádky), žádný konstrukt a tah na branku. Vyprávění se mě dotklo. Tak, jak je o ničem, vlastně však nakonec o všem - pokud to tak chci vnímat. O času běhu, o smyslu, o vzpomínkách. O nadějích, či iluzích. O nezveličování. To, co my, ve středu Čech můžeme sosat s obrovskýma udivenýma očima, je v Polasí normálka. A veliký plus - neobjevuje se tu linka protěžovaného národa. Děkuii za hezkou knihu.... celý text

Ledové střepy 2015, Lenka Chalupová

Se stylem Lenky Chalupové nejspíš extra souzním, soudě dle toho, že předložené rozuzlení celého příběhu pro mne překvapením nebylo. Tahle skutečnost však nebyla žádným zklamáním. Ač děj přináší množství absurdit, ty do sebe průběžně realisticky zapadají. Spisovatelka nic neláme přes koleno, díky čemuž je příběh uvěřitelný, plynulý a bez děr. Nenudí a zasáhne vás. Říkám příběh, ale přitom se tu odvíjejí dva. A nakonec ani ten "vedlejší" nevyznívá naprázdno, jako podružný, ale zanechá ve čtenáři dojmy a pohnutky k zamýšlení. Krásný spisovatelský počin, za který nezbývá než poděkovat. A spoiler se mi snad žádný nepovedl, že?... celý text

Liščí tanec 2018, Lenka Chalupová

Můj tip na vraha byl správný. Ale jinak byl příběh, myslím, neodhadnutelný - a to mě moc baví. Krom dobře poskládaného textu mělo čtení i další benefit v podobě hezkých vzpomínek na dětství s liškou. Jak jsem po ní taky toužila, pak ji dostala k Vánocům, jak ráda jsem si s ní hrála. I když musím přiznat, že to hraní a péči jsem zdaleka nedotáhla k takové bezvýhradnosti, či dokonalosti jako její majitel v knize. Taky jsem si vyhledala fotku - tu vánoční, s liškou… :-) Je to již pátá kniha, kterou od paní Chalupové čtu, a stále jsem okouzlená, jak jí to psaní jde. Fakt, moc chválím.... celý text

Pomněnkové matky 2014, Lenka Chalupová

Uff, přiznávám, nejspíš jsem bedna zabedněná - ale o tomto tématu jsem nevěděla zhola nic, téma mne zcela minulo. Ano, jsem šťastná žena, pod šťastnou hvězdou narozená. Ve (vybavených) kalendářích je 25. květen skutečně označen jako Mezinárodní den ztracených dětí… Tak velmi jsem si zde přála dobrý konec, ale byl takový, jaký může být v životě samém. Totiž, že zrovna nepřišel. Autorčin styl je zcela věrohodný, nekrkolomný. Příběh, tedy příběhy, se čtou dobře. Ale nenechají vás v klidu. To je, myslím, známka toho, že jsou dobře napsané. Myslím, že literatura má smysl, pokud vzbuzuje nějaké emoce, když čtenář není unuděný nebo netečný, zaujímá stanoviska a hloubá o dalším směrování postav.... celý text

Páté jablko 2022, Lenka Chalupová

Další skvěle napsaný příběh. Všechno sedí, je uvěřitelné, opravdové. - Žádné, jak se říká, mlácení prázdné slámy. Osudy hrdinů mne vtáhly, připadám si, že to jsou mí blízcí a sousedé, známí. A co se poslední dobou tak málo často stává - naprosto neodhadnutelný závěr. Je to kniha, která mi mnoho dala. Ráda ji doporučuji a řadím mezi své oblíbené, ty, které mám nejraději.... celý text

Tyrkysové oko 2016, Lenka Chalupová

Druhá kniha od paní Chalupové. Znovu zaujala, přečetla jsem ji hnedle. Zvláštní slovo "čtivá", ale klidně se tak o knize vyjádřím, protože každý chápe, co ten přívlastek znamená. Příběh je neotřelý, řekla bych, že má spád, neplácá se v balastu (ač to může leckdy působit jednoduše, chudě - jak jsme již uvyklí na natahování děje a s tím související přibývání počtu stránek).... celý text

Kyselé třešně 2020, Lenka Chalupová

Kniha mne tak velmi zasáhla. A mám ji v hlavě, prolíná se mi s životem, který žiju, je to zvláštní a silné, jako by ten příběh byl z mé rodiny, Pomáhá mi vzpomínat, tahá i ty zastrčené střípky štěstí, vyloví i křivd a zášti hodně. Co s tím? Těžko někdy dělit zda jisté chvíle jsou reálné nebo zas zrovna žiji kousek fikce z autorčina pera… Skutečně krásně napsáno, smekám a obdivuji.... celý text

Třešně v rumu 2022, Michaela Janečková

Třešně v rumu jsem si vybrala v očekávání oddychu, který mi navodí dobu prázdnin. A to se povedlo, ač jsem některé stránky rychle přelétla, protože mi přišly krapet nudné, v rytmu meldujícím to samé, co už bylo psáno. "Hlavního hrdinu (ač s nadsázkou a údajným humorem) komunistu, absolventa VUMLu a celoživotního zarytýho bolševika", beru jako člověka, který stále žije v naší zemi (a je tu takových spousta!) a nějakým způsobem se vyrovnává se stávajícím režimem. Vážně mi přijde humorné, jak. A jak se s tím jeho vnučka dokáže skvěle vypořádat! Nu - kolik je takových? Nejenže Míšu ani nenapadne trapnýho svéráznýho dědka s pochybnou historií hnedle odstřelit, protože co s ním, s komoušem zaprděným, nafoukaným, sebevědomým..., ale zvolí trpělivost (nezdřídka podpořenou výborným komunistickým rumem), vstřícnost, empaticky se dokáže vcítit do starého opotřebovaného těla. To se mi líbí. Jsou to nervy se starouškama!!! A ještě něco. Je dobré znát historii a připomínat si ji třeba i takhle. Historie se nedá přepsat, ač tuto podivnou nesmyslnou větu slýchám tak často.... celý text

Bílá Voda 2022, Kateřina Tučková

Inu, velmi mě zaujala a překvapila. Tím, že mě dokázala naklonit k oblasti, ke které jsem spíše neměla blízko. Ale s přibývajícím časem se mé nastavení mění a Bílá Voda přišla nejspíš v pravou chvíli. Dneska jsme si v autě povídali o lecčems, taky teda, co čteno nebo přečteno. Hutné téma. A ten hovor mne dovedl k závěru, že nebude trvat dlouho a po knize sáhnu znovu. Ale teď se zápisníkem a tužkou, ty se budou hodit na výpisky pojmů, v kterých nemám úplně jasno. Nezbývá, než paní Tučkové poděkovat za odvedený kus pořádné věrohodné práce. Knihou mě moc potěšila a přesvědčila, že v dnešním brakusvětě občas zasvítí drahokam.... celý text

Ptačí domek 2021, Eva Meijer

Taková něha z úplně jiného světa. Četla jsem vždycky pár stran před spaním a tak se mi Len se svojí ptačí družinou vmíchávala do snů. A musím říct, že jsem se cítila dost příjemně. Ta knížka je TAK jiná ve srovnání s jinými. Zklidní duši, pofouká škrábance.... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Rozhodně to bylo čtenářské překvapení, nenudila jsem se. A to se, myslím, počítá hodně. Jakož i to, že čtenář doveden do stavu přemýšlení, srovnávání, hodnocení. To, že v příběhu použita odlišná rasa, mě už vůbec nepřekvapuje. Otevřený konec, dle mě, sedí. Nechci mít vše naservírované - dovolme si, respektive užijme si myšlenkovou i příběhovou variabilitu.... celý text

Pojízdný krámek snů 2018, Jenny Colgan

Velmi mě těšila představa dodávky plné knížek. A tenhle barevný obrázek naplněný pohodou jsem si vydržela hýčkat dlouhý čas. Na rozdíl od jiných knížek podobného typu (romantika, útěky) mi ani nešla na nervy. :-) Ale bojím se, aby druhý díl, pokud na něj náhodně narazím (a neodolám) nezklamal.... celý text

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Hvězdičky dávám za ilustrace. Vlastně bych jich měla dát víc, klíďo plný počet. Protože ony, a vůbec celkové grafické pojetí knihy, text významně předbíhají.

Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie 2022, Karin Lednická

Od útlého věku základní školy nám bylo vyprávěno o osudu Lidic, na okraj přidány Ležáky. O tom, že podobně šílené osudové rány stihly i jiná místa, jsem neměla tušení. To, že se o nich nemluví, nesnižuje však význam celé tragédie. Naopak, celá ta hrůza mi přijde ještě víc bolestnější. Jakoby dvojí metr - něco za zmínku stojí, něco ne. (Uuuuh, nechci toto pitvat, s dvojím měřením se teď potkávám tak nějak pravidelně, každý den něco…) Životní příběhy tamějších pozůstalých tak zůstaly poznamenány navždy. Líbí se mi autorčino pojetí knihy. Den po dni, na střídačku s dokumenty a novinářskými vsuvkami. Z autorky cítím nejen silný citlivý vztah ke kraji, ale i její hlubokou pokoru. Nezbývá než ji za tuto útlou knihu plnou fotografií poděkovat. A že mám, ač bez patřičných kořenů, slzy v očích.... celý text

Domek v Irsku 2022, Julie Caplin

Eh, není to pro mne asi - při čtení mi hlavou kroužilo sousloví (které vlastně nikdy nepoužívám, ale najednou se zjevilo samo) "boží utrpení" nebo na střídačku varianta "utrpení bóží". Hodnocení tedy s lehkou nadsázkou, ale de facto nevybavuji si nic, co by mi nepřipadalo prvoplánové nebo uvěřitelné. Knížka je vhodná třeba pro někoho, kdo číst zkrátka musí, ale nemá čas na hluboké soustředění, nebo jen pouhé soustředění, zamýšlení, na rozvoj. Prostě jen nechat plynout slova, pouštět čas a oddychovat.... celý text

Opuštěný dům 2021, Mirka Skočílková

Na hodnocení knihy ihned po přečtení (zhruba před měsícem) jsem nenašla čas, tak sedám ke klávesnici až teď, že se o něco pokusím. A vida - pustina, nepamatuju si nic, dokonce jsem schopna si ji poplést s jiným titulem! Musím rychle kouknout na anotaci, abych si přiblížila, čemuže jsem věnovala čas. Řekla bych, že tento stav je poněkud vypovídající. Pro knihu, bohužel. Jde však o lidský příběh, který když si budeme vyprávět s kamarádkou, nebudu se asi nudit (pořád lepší než "tak co, jak se máš"). Ale na knihu bych to neviděla. Zase však - obdivuju někoho, kdo se pustí do psaní. Já bych na to neměla nerv a šroubovala bych a šroubovala v dokonalý paskvil. Styl psaní mi přišel unylý, na pokračování ve čtení jsem se vlastně netěšila. A obálka je pěkná, což?... celý text

Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce 2022, Karla Kubíková

Knihkupectví poslední naděje 2021, Emily Blaine

Těžký oddych, ale popravdě, někdy ho potřebuju. Byly pasáže, které jsem zkonzumovala ještě rychlejším rychločtením, protože jsem si říkala, že tolik času zase nemám. Ale jako odreagování dobré. A vlastně… Taky bych chtěla mít knihkupectví, kavárnu - nejlépe obé v jednom - zde se však skýtá otázka - kdo by mě živil a tak. Tak místo této zhmotnělé vize produkuji v kanclu a občas si dopřeji úlet se sladkou romantikou. A obálka se mi líbí. :-)... celý text

Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové 2021, Robert Bryndza

Uff, co to bylo? A hlavně - proč jsem to dočetla?! Styď se, ferdiku.