Opuštěný dům
Mirka Skočílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/466409/bmid_opusteny-dum-QH6-466409.jpg
4
213
66
Anna chce začít znovu. O mnohé ze své minulosti by se s ostatními dělila jen nerada a s vlastní rodinou nemá zrovna dvakrát dobré vztahy. Díky svému koníčku, jímž je focení, narazí jednoho dne na starou, opuštěnou vilu, která jí učaruje. Když se o dům začne zajímat, zjišťuje, že ten je opředený záhadnými historkami – a že má neméně záhadného, ale také velmi charismatického majitele, kterému Anna učaruje. Aniž by to tušila, svou přítomností mu velmi pomáhá v boji s jeho těžkými psychickými problémy…... celý text
Přidat komentář
Asi jsem od knihy čekala něco... víc. Občas mi vadily skoky v ději. A celá část s Oliverem byla divná. Ani ten konec neměl ten správný efekt, protože to bylo strašně předvídatelné.
S paní autorkou a jejími vypravěčskými schopnostmi je to první shledání a určitě ne poslední.
Krásná kniha s temnou a smutnou linkou, ale taky povzbudivým a pozitivním koncem.
V příběhu je mnoho nelehkých témat, které život přináší a nad kterými je nutné se pozastavit.
Za mne určitě doporučuji.
Smrt si nevybírá. Zasahuje nás nečekaně a bere nám lidi, které
milujeme. Na smrt blízkého se nedá připravit, nedá se na ni zvyknout,
ztráta lidí bolí a vstřebat ji je těžké.
Dnes jsem slyšela mnoho přání a chytrých slov, ale já to své mám v srdci už dlouho.
Žádné dítě na zemi nesmí být nešťastné. Každé má právo na lásku.
Už vím, proč mi život vzal jedinou holčičku, kterou jsem měla.
Udělal to proto, aby mi jich dal plný dům, Dům Slunce.
Zvednu oči k desce s Oliverovou podobiznou.
Angeli so v nebesih.
Tuhle knihu mi půjčily kamarádka se slovy: ,,Příprav si hromadu kapesníků. Tak jsem začala číst. Je to silný příběh o lidských chybách, neštěstí, nemoci, lásce i pochopení. Sice jsem tolik kapesníků nepotřebovala, ale líbilo se mi to a doporučuji.
(3. 2. 24 - 2 836 - 7)
Tohle byl velice silný příběh,ač to tak z počátku nevypadalo. Ale já moc ráda čtu "zdánlivě obyčejné" příběhy obyčejných lidí, jejichž síla se ukáže v samotném závěru.
Lidé prostě nežijí jen šťastné životy a mnohdy je pro ně těžké se poprat s tím , co jim bylo naloženo.
Ale jak je v závěru napsáno....ne vždy je to konec, ale i začátek. Začátek nové cesty...
První polovina knihy se neskutečně vlekla, uvažovala jsem i o nedotčení knihy. Ale vydržela jsem a druhou polovinu přečetla za odpoledne. Ačkoliv se kniha dotýká hlubokých témat, hloubku neměla. Celé to plulo po povrchu, charakteristika postav, příběh, zápletky, tajemství. Příběh ale nebyl špatný. Závěr knihy byl dojemný a hezký. Jako z nějaké pohádky.
Nebavilo. Vracím do knihovny. Pobavilo mě tohle vyšinutí z větné vazby: "Zdá se, že dům je už dlouho opuštěný a nikdo se o něj nestará. Vytáhnu foťák a udělám několik snímků. Je tak starý a zpustlý, až je nádherný." Ten foťák?
Podle popisu knihy jsem čekala více tajemna kolem vily a rozlušťování záhad. Místo toho se mi dostalo - popisování dění práce v kanceláři s prodejem realit a vztahů na pracovišti. Vila a její "záhadná" minulost je v knize odsunuta na druhou kolej. Jakýsik "vztah, nevztah" s rádoby charismatickým majitelem mi příjde vcelku ujetý. Kniha ale byla čtivá a líbilo se mi, že hrdinka objeví díky vile nový smysl svého života a nejen to, přispěje tím i k dobré věci.
Knížka se četla dobře, žádné velké drama nebo překvapení. Anička byla sympatická postava a tak jsem s ní vydržela až do konce knihy. Ale jinak na mě až moc červená knihovna.
Úžasná kniha, krásný příběh, až se stydím, že jsem autorku dosud neznala a knížku jsem náhodně vybrala v knihovně. Styl psaní mi velmi vyhovoval, hluboký lidský příběh, nepovrchní líčení hlavních postav a jejich životních příběhů, láska, bolest, radost, trápení, smrt i zrození, lidská tragédie i světlo na konci tunelu, vše tu najdete v krásně napsanému příběhu. Děkuji autorce a jdu si přečíst její další knihy.
Příběh realitní makleřky Anny, mladé ženy, která si už prožila řadou nehezkých životních situaci, ale stále věří v lepší časy, ale není to vůbec lehké. Moc hezká kniha, i když je dost smutná, ale přesto se objeví i láska a s ní přichází i kousek štěstí. B
Od paní autorky jsem již četla knihu Violka, která se mi moc líbila, a tak jsem chtěla vyzkoušet i další její knihu. A tak jsem se pustila do Opuštěného domu.
Co mne u Mirky Skočílkové baví, je její styl psaní, který je velmi čtivý, srozumitelný a přímočarý. Umí hezky popsat postavy a prostředí - jako byste na tom místě byli a měli ty lidi hned vedle sebe. Bůh ví proč jsem ale měla pocit, že půjde o duchařinu nebo o něco tajemného. Aspoň tak na mne působila ta anotace - opuštěný dům, divné historky okolo, ještě divnější majitel. A i ten začátek knihy tomu jakoby odpovídal. Nakonec se z toho vyklubala kniha hlavně o vztazích a o vyrovnání se s psychickými obtížemi a problémy, s nimiž se člověk setkává v životě a ve vztazích. To určitě není nutně špatně, to vůbec ne. Jen jsem asi měla jiná očekávání a asi byla chybka u mne, že jsem něco někde špatně pochopila.
Každopádně autorka tu naťukává řadu závažných témat, o kterých je určitě třeba mluvit - hlavně psychické problémy jedince a také problémy ve vztazích. Pravda, v něčem kniha úplně nejde do hloubky a v některých místech je příběh možná trochu předvídatelný, ale určitě je dobré si o některých věcech číst a přemýšlet. Přiznávám však, že některá témata mne možná trochu míjela - hlavně tedy téma mateřství, které tu je nastíněno z určitých důvodů (nebudu spoilerovat). Děti sama nemám, a tak se mne to asi nedotýkalo tolik, jak by se to mohlo dotýkat jiných čtenářů, resp. čtenářek.
Ve výsledku dávám 3 hvězdy. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, četlo se to dobře, jen jsem se z výše popsaných důvodů asi úplně nepotkala s tím žánrem a některými pasážemi.
P.S. Strašně mne bavila postava Marty - je to taková správňácká ženská, která je dost od rány, ale není zlá či zákeřná. Takoví lidé jsou mi dost blízcí. :)
Opuštěný dům
Dočetla jsem krásný příběh, místy to bylo smutné vyprávění s dojemným koncem, ale to předbíhám. Příběh Anny, která dostala od života „ťafku“ ... Tato postava se mi líbí - její práce realitní makléřky, vystupování a spolupráce s kolegy, empatie vůči klientům. Anna postupně čtenáři odhaluje svá smutná tajemství ... , do toho objeví záhadnou vilu, pak se zamiluje do tajemného muže (což hraničí s červenou knihovnou a za to ubírám jednu hvězdu).
Román je od začátku do konce čtivý s prvky tajemna. Těším se na další knihy Mirky Skočílkové. Dávám 4 hvězdy a doporučuji .
Kniha,od které čekáte něco, co tam není, čtete dál a dál, pořád nic ze slibovaného, tak pokračujete až téměř k samému konci...pak asi dvacet stránek "akce" a konec....tak asi tak,no...
Štítky knihy
fotografování láska pro ženy duševní poruchy, duševní nemoci nový začátek staré domy české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Violka: Román o hledání domova |
| 2021 | Opuštěný dům |
| 2020 | Kdo věří na zázraky |
| 2023 | Vesničanka |
| 2024 | Červená nit osudu |
Kniha Opuštěný dům je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 272x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 167x |
| Chystám se číst | 212x |
| Chci si koupit | 54x |
| dalších seznamech | 3x |
,,Angeli so v nebesih.,,
Pořád se srovnávám se stylem psaní autorky. Dost mi vadí skoky v ději, taky mám pocit, že vyprávěné linky nejsou dotažené. Něco se rozjede, následuje skok v ději, potom vzpomínka na věci předchozí a následně jsme zase jinde.
Konec mě nepřekvapil.
Co mi taky vadilo byly fakt, ale jako fakt dlouhé kapitoly - bylo jich na celou knihu jen sedm.