Dymen
přečtené 20
Prokletí
2015,
Lisa Jackson
Tohle byla první knížka od Lisy Jackson, kterou jsem si přečetla. Vzhledem k té chvále, kterou jsem na ni zatím vždy slyšela, jsem možná čekala trochu víc toho mysteriozna a méně detektivky. Některé scény by v knížce ani nemusely být, příběh jako takový bych ohodnotila třemi hvězdičkami, ale za ten neuvěřitelně čtivý styl si Prokletí zaslouží přinejmenším ty čtyři. Těším se na další Lisiny knihy.... celý text
Příliš mnoho Kateřin
2015,
John Green
Moc hezky a rychle se to čte, jako vlastně všechno od Greena. Ale k tomu, abych knihu hodnotila lépe, musel by se ten příběh aspoň trochu přiblížit tomu, co jsme zatím měli možnost od Johna číst... V každé knize bylo něco, co si člověk odnesl, každá kniha ve mně zanechala něco, nad čím jsem ještě dlouho přemýšlela, ale dneska se nic takového nekoná. V knížce o 240 stranách se toho vlastně moc nestane, dokola se opakuje zázračné dítě, Kateřiny a Teorém. Možná byly Kateřiny cíleny na jinou věkovou kategorii... Nicméně kvůli tomu na Johna Greena nezanevřu a určitě si přečtu i další knihy, které se k nám dostanou, a budu doufat, že mě osloví stejně jako třeba Aljaška. :)... celý text
Selekce
2014,
Kiera Cass
Musím přiznat, že mě Selekce překvapila. Z "young adultovek" jsem už dávno vyrostla, ale skrz poměrně vysoké hodnocení tady na stránce jsem se rozhodla, že tomu dám šanci. Knížku jsem měla za pár hodin přečtenou a ačkoli me začátek moc nechytl, po sté stránce už jsem příběh hltala. Myslím, že si Selekce zaslouží 4 hvězdičky, protože na to, že se jedná o knížku pro mladší, tak i mě dokázala zaujmout a parádně jsem se u toho odreagovala. Zbytek série si určitě přečtu co nejdřív.... celý text
Pět
2015,
Ursula Poznanski
Knížka si zaslouží pět hvězdiček. Oceňuji skloubení jednoduchého a čtivého stylu s napětím a (za mě) originálním příběhem. Celou dobu jsem netušila, kam autorka směřuje, o to víc jsem si užila závěr knížky. Tímto thrillerem mě Ursula Poznanski přesvědčila, že si chci přečíst další její knihy.... celý text
Muž jménem Ove
2014,
Fredrik Backman
První půlka mě moc nechytla. Druhá půlka byla skvělá, posledních x stránek jsem brečela jak želva, i když u jiných knížek nebrečím. Ove mi přirostl k srdci a jsem vážně ráda, že jsem těch několik posledních stránek přečetla doma a ne v MHD. Klobouk dolů autorovi za vytvoření postavy, která mě neuvěřitelně rozčilovala, rozesmívala a rozbrečela.... celý text
Carrie
2007,
Stephen King
Nemůžu si pomoct, ale knížka se mi vůbec nelíbila. Samotný nápad je dobrý, chválím i konec, který není tak jednotvárný jako u jiných knížek, ale samotné zpracování mi nesedlo. Je to sice čtivé, ale myslím si, že samotný příběh by se dal jednoduše shrnout na 50 stránek a strašně mě nebavilo číst jednu scénu ze dvou pohledů. Bohužel je to moje první kniha od Kinga a nemám teď chuť se pouštět do žádné jeho další knížky. Kdyby to bylo napsáno kratší, třeba jako povídka, věřím, že moje hodnocení by bylo určitě lepší.... celý text
Past
2012,
Lauren DeStefano
Za mě ano i ne. Ano v šestnácti, ne v dvaadvaceti. Většina scén mi přišla osekaná, některé postavy se tam objevovaly jen tak občas, ačkoli pro knížku byly docela důležité. Konec mě dost zklamal, přišlo mi to prostě až moc jednoduché a nereálné, jakoby autorka nevěděla, jak knížku uzavřít, a tak prostě splácala dohromady s prominutím blbosti. Na druhou stranu námět je skvělý, ale jak říkám, před pár lety bych tu knížku zbožňovala, dnes už mi to nic moc neříká a kdybych si Past nepřečetla, tak asi o nic moc nepřijdu.... celý text
Hledání Aljašky
2013,
John Green
Tahle knížka mi prostě zlomila srdce. A je v ní něco, co vám nedá spát, nad čím musíte přemýšlet a je vám z toho tak nějak těžko. Největší radost by mi John Green udělal, kdyby od strany 150 vymyslel nový "konec".... celý text
Vraní dívka
2014,
Erik Axl Sund
Označení "jen pro silné povahy" je třeba brát trochu s rezervou. Všichni si totiž myslí, že je to varování před hektolitrama krve a bůhvíčím.. Ale po přečtení musím říct, že je to varování namístě, ačkoli před něčím jiným - ne každý má žaludek na tematiku pedofilů, znásilňování, mučení dětí apod. Mně osobně se knížka líbila hodně, nepřipadala jsem si v ní ztracená, a pokud člověk dává pozor a přečte si, jestli se příběh odehrává v přítomnosti nebo minulosti a na jakém místě se odehrává, tak nemůže být zmatený, podle mě je to jen zbrklost lidí a pak se ztrácí. Knížku jsem přečetla jedním dechem, okamžitě si mě získala postava Sofie i Jeanette a ocenila jsem propracování příběhu i do soukromé sféry postav. No a k samotnému zvratu se asi netřeba vyjadřovat. Já nemůžu jinak, než dát autorům 5 hvězdiček a nedočkavě vyhlížet druhý díl.... celý text
