Vraní dívka

2 21. září

První, co mě u ní napadá je, že byla dělána na efekt. Nějak za tím prostě necítím srdce. Za mě klouže po povrchu, obrysy postav/ míst/ pohnutek/ emocí..vykresleny hrubě, žádné detaily, které by způsobily, že ve mně někdo/něco probudí hlubší cit. A zdá se mi, že se tohle "jádro pudla" někdo rozhodl nahradit "kečupem"..Taky nevím, jestli jsou k něčemu ty megalomanské reklamy, "brutální, šokující, jen pro silné povahy". Už několikrát jsem se "namlsala" upoutávkami předem a pak byla zklamaná, protože to nebylo Woooooow!! Rodina, která si přečetla, že půjde o něco tak strašlivého, že Jack rozparovač by se strachy schoval v koutě, se zapřísahala, že mi ji ne a ne koupit, pak už nikdy nebudu v klidu spát. Mno, pracovala jsem jako dětský psychiatr v léčebně, dokud se tomu smělo říkat tak politicky nekorektně a když jsem po nocích chodila chodbami, mohly by vyprávět příběhy, ze kterých by i těm nejotrlejším bylo blivno.. Takže po Vraní dívce spím celkem obstojně. A napadá mě ještě jeden příměr, tak jako u nehody, kdo křičí nejmíň, je nejvíc zraněn. Taky mě většinou nejvíc zasáhnou díla, která nemají brutální reklamu, že jsou brutálně brutální. A ano, brutální věci se dějí celkem běžně a nám nezbývá než doufat, že se budou dít vždycky o hodinu/ 100 kilometrů.. dál.

11. září

Trochu více zvrácené, ale stojí za přečtení

1 04. září

Od knihy jsem měla asi větší očekávání. Už jen upozornění "pro silné povahy" ve mně vyvolalo pocit, že to bude opravdu drsný příběh, avšak situace, že bych nemohla hrůzou otočit stránku, opravdu nenastala. Zpočátku jsem se do děje nemohla začíst, především kvůli neustálému přeskakování částí, časů (přítomnost, minulost) a postav. Přišlo mi, jako bych četla několik knih najednou a nemohla jsem se vůbec zorientovat. V knize mi často chyběly popisy postav a míst (i vzhledově), takže se mi všechno hůř pamatovalo a k postavám jsem si nevytvořila žádný "vztah". Postupně jsem se do děje dostala, části se začaly spojovat a i pachatele jsem dokázala brzy odhalit. Určitě to ale pro mě (z důvodu mnoha dějových linek) nebylo lehké čtení a text jsem musela opravdu vnímat, abych se v celkovém příběhu neztratila. Nakonec si stejně nejsem úplně jistá, jestli mám všechny souvislosti. Hodnotím 3* především nápad, zpracování se mi už moc nelíbilo. Opravdu nevím, jestli si přečtu další díly. Spíše jen ze zvědavosti, ale v bližší době určitě ne :)

29. srpna

Tak nevím, zda je to spíš tím, že se asi nikdy nestanu fandou severských detektivek, nebo detektivek všeobecně, ale u mě se za celou dobu žádný wow efekt nedostavil. Neříkám, že příběh není promyšlení. Nebavilo mě ale jeho podání. A především jsem si neoblíbila ani jednu postavu. Jen pro silné povahy to asi taky úplně není, protože už vyšlo tolik zvrácených thrillerů - ať už knižně nebo zfilmovaných -, že Vraní dívka zkrátka příliš nevybočuje. Nejhorší na tom celém je fakt, že se většina v příběhu zmíněných věcí opravdu dětem ve světě děje :-(
A kdo je pachatel? Je to jen první dál a já už v téhle sérii nevěřím ničemu, ale taky se mi zdá, že to bylo jasné téměř od začátku.
Stojím teď tedy před otázkou, zda se do dalších dílů pustit. Nechce se mi především kvůli tomu nezáživnému vypravěčskému stylu. Nechce se mi kvůli tomu neustálému, těžko sledovatelném přeskakování v čase. Když nečte člověk knihu jedním dechem, snadno se v tom zamotá. Nechce se mi kvůli postavám - do knih, kde mi alespoň jedna z postav nepřilne k srdci, se musím dost nutit. Přes to všechno mě zajímá, co může být dál. Podle komentářů níže se ale obávám nějakého super úžasně nic nevysvětlujícího konce.

1 26. srpna

Dal jsem na doporučení jiných a přestože mám rád severské detektivky, byl jsem spíš zklamán. Na můj vkus trochu zmatené prolínání, zvláštní podání, stejně jako osudy postav a jejich jednání. Poslouchal jsem ji jako audioknihu, velmi nevhodně načtenou zvoleným interpretem, který se podle mě na knize negativně podepsal svým podáním. Příběh na mě působil rozporuplně i když to jiní vidí jinak. Zvraty, život a přístup policistky mě rozčiloval. Knižní podání tohoto příběhu mě nenavnadilo k dalším pokračováním.

12. srpna

Naprostá srdcovka. Občas to může působit zmatečně, ale vše se vyjasní v dalších dvou dílech. Přečteno během cest po Francii.

29. července

Vraní dívka o sobě dávala neustále znát- plakáty a reklamy na internetu, zkrátka vyskakovala všude. Nakonec jsem se dal přemluvit a půjčil si ji. Nikdy toho nebudu litovat. Dnes už ji mám, stejně jako její pokračování, ve své knihovně.
Byla brutální? Ano. Opravdu byla, některé pasáže byly těžké na čtení kvůli vzpomínkám jedné dívky, jejíž život byl o pomstě, o neštěstí a neustálém se vracení do svého dětství.
Ale jak už jsem napsal- rozhodně nelituji, vždy si ji znovu rád přečtu, protože v sobě má prostě něco, co jsem ještě nikdy dřív v žádné knize neviděl.

2 24. července

Asi trochu zklamání, nebo prostě jen na počátku přehnaná očekávání...
Chvíli mi trvalo přivyknutí stylu psaní, prolínání současnosti s minulostí a vůbec samotné začtení se do příběhu, ale i tak mě příběh dokázal udržet v určité zvědavosti, co bude dál. Než však budu pokračovat s dalším dílem (jestli vůbec?), potřebuji oddech.

Nehodnotím, protože jsem to nedočetl. Příběh hodně skáče mezi různými postavami, ale i časově, a já ztrácel orientaci. Asi se do toho budu muset začíst v klidnější době, třeba na dovolené. Další díly jsou prý lepší, tak mám motivaci...

1 03. července

Vraní dívka byla kniha, kterou jsem dlouho opomíjel, z důvodu, že jsem často slyšel, že autoři nadmíru používání brutality na dětech. Toto téma mi není příjemné a tak jsem si knihu přečetl až teď. A je to skvělé. Ano, občas si říkáte, že by autoři mohli trochu zabrzdit s popisováním mrtvol, ale i tak říkám: skvělá kniha.

9,5/10

1 28. června

Průměrný thriller. Moc mě to nenadchlo, brzy jsem věděla, kdo je vrah a celkově to nebylo moc napínavé. Líbily se mi prostřihy do minulosti, ale celkově ve mně kniha moc hluboký dojem nezanechala.

18. června

Temný severský psychothriller jen pro silné povahy??? No tak to bych vážně neřekla. Nicméně má v sobě něco tajemného, co mě nutilo číst dál.

3 12. června

Ďalší "zaručený" bestseller, ktorý ide mimo mňa. Tak ja neviem, buď som ju nepochopila, alebo fakt bola napísaná na figu. Príbeh sa skladá z malých kapitoliek (to beriem ako plus tejto knihy), v ktorých sa striedajú postavy a časové roviny. Autori sa snažili byť záhadní, aby sme neprišli na to kto je zlý až tak, že som nemala šajnu kto je kto. Najhoršie je, že treba prečítať všetky diely naraz, lebo dej nekončí ucelene, proste je len prerušený. Nakoľko čítam momentálne tretí diel môžem povedať, že trilógia pôsobí ako megadlhá kniha približne rozdelená na tri rovnako dlhé časti bez nejakých náznakov o čiastočne uzatvorenie jednotlivých dielov.

2 21. května

Mám li být upřímná, čekala jsem více. Nálepka „Jen pro silné povahy“ mi přijde přehnaná a nejsem si ani úplně jistá, jestli si dvojice Erik Axl Sund zaslouží označení „noví mistři severské krimi“, které jsem kdesi zahlédla. Necítila jsem žádné výraznější vtažení do děje. Přesto úplně nezavrhuji, především díky závěrečnému zvratu, se kterým jsem nepočítala a jdu na další díl, ať vím, jak to celé dopadne.

1 20. května

Myslím, že tohle je nejslabší díl z celé trilogie... nejhorší bylo dostat se do děje.... ze začátku jsem si musel zvyknout na autorův styl psaní... zdálo se mi to zmatečné...

1 18. května

Čtivost knihy bohužel shazují občasné dlouhé popisné pasáže či naopak zkratkovité přeskakování "od jednoho ke druhému", které spolu zdánlivě nesouvisí. Děj je navíc postavený tak, že čtenář od poloviny knihy minimálně tuší, kdo by mohl být pachatelem. Co je však "horší", kniha končí trošku uměle spisovatelsky vykonstruovaným dějem tak, aby přímo nabádala k tomu, aby si čtenář koupil další díl. Nemyslím si, že to bylo zapotřebí, téma bylo velmi silné a příběh by bylo možné rozepsat a navnadit lépe...

15. dubna

Zatím dobrý

Achjo, jsem vůl, že jsem si Vraní dívku půjčoval a ještě větší, že jsem jí dočet.
Vnesla do mne jen zmar, ošklivost a depresi.
Nic víc.
Ale jako lautr nic.
Vřele vám doporučuji se jejím semenem nekrmit.

2 12. dubna

Začátek byl hodně roztahaný a musela jsem se hodně přemlouvat, abych vůbec pokračovala. Nakonec jsem ráda, že jsem knížku dočetla...Poslední třetina se mi moc líbila a nejspíš si přečtu i zbylé díly, abych věděla jak nakonec všechno skončí.

3 10. dubna

Slyšena audiokniha. Nemam moc přehled v severských kriminálkách ale z těch co znám to tak nějak vypadá všechno na jedno brdo. Všichni tam mají psychické problémy, je to tam samý pedofil a úchylný vrah. Všechny postavy jsou nějakým způsobem v hajzlu nebo aspoň mají problémy s alkoholem nebo rodinou. Tahle není vyjímkou a popravdě mne to nijak zvlášť nebaví. Navíc u téhle mi ty zločiny a zápletky točící se kolem týrání dětí přišly takové samoúčelně šokující.

30. března

Musím uznat, že na jednu stranu se mi kniha velmi líbila. To jak vše nakonec do sebe pěkně zapadne, propracovanost postav atd. Na druhou stranu i tahle kniha má v sobě takové nelogické mezery, které zkrátka v konečném efektu dosti zaclání a jsou až do očí bijící. Určitě si přečtu i pokračování.

4 21. března

Zajímalo vás někdy, proč se z lidí stávají zrůdy? Proč je to většinou přičítáno těžkému dětství nebo vlivu rodičů? Proč takoví lidé páchají nepochopitelné zlo, za které bývají často potrestání "jen" zavřením do blázince a ne do vězení s tím, že za to vlastně sami nemůžou? Tato kniha vás donutí přemýšlet, možná trochu změní pohled na věc a některé otázky zodpoví....
Je pravda že první cca 2/3 může kniha působit rozvláčně, ale to spíš proto, že hodně lidí čeká akčnější thriller. Těch je na trhu spousta, ne všechny za něco stojí a spíš mívám pocit, že jde autorům často jen o to aby něco naškrábali a dostali zaplaceno. Ano, je tu popisováno násilí na dětech, jestli detailně, to už je na posouzení každého. Osobně mě na knize zaujala spíše psychologie násilníků a jejich obětí, pro normálního člověka je těžko pochopitelné co se jim může honit hlavou (a přiznávám, nikdy jsem o tom moc nepřemýšlel). Přijde mi, že to autoři podali dost přesvědčivě a tuto stránku člověka budu díky knize už asi vždycky vnímat trochu jinak než dosud. Bez této části knihy, pro některé nudné či rozvleklé, by to byla zase jen detektivka, jedna z mnoha.
Nepopírám, že jsem se také občas trochu ztrácel, ale je to dáno hlavně nezvyklými a těžko zapamatovatelnými jmény/názvy, střídáním současnosti a minulosti a taky tím, že některé pasáže vychází z myšlenek chorých mozků.
Je to temné, mrazivé, hodně k zamyšlení, není to tuctová kriminálka na jedno odpoledne a co je na tom nejděsivější, že je to zcela reálné. Po světě takto narušených lidí chodí spousta. Je mi upřímně líto dětí, které musí vytrpět od vlastních rodičů či blízkých takově věci, že jim to zničí celý život. Na koho jiného by měly spoléhat, že je ochrání před zlem, když ne na své nejbližší?

02. března

Chvílemi náročné, ale přečetla jsem všechny tři díly.

2 28. února

První dvě třetiny knihy mi připadaly trochu rozvláčné, temné a těžké, ale potom se začaly jednotlivé části příběhu rychle propojovat, všechno do sebe zapadlo, děj nabral neuvěřitelně rychlý spád a četlo se to úplně samo...takže jsem úplně automaticky sáhla po dalším díle,protože konec zůstal otevřený...i když jsem si původně chtěla raději na odlehčení přečíst něco z úplně jiného žánru...zajímalo by mě, čím to je, že Švédi píšou tak šílené detektivky...

2 26. února

Těšila jsem se na pořádné drama, všude si čtenáři tuto knihu chválili, jak byla strašidelná a super, ale mně zas tak super nepřišla. Asi už mám těch detektivek načteno dost. Nebylo to špatné, bylo tam vyšetřování zajímavého a podivného případu (týká se brutality a mladistvých, to mnoho lidí neskousne) a propletence postav. Sám případ je vskutku brilantně promyšlený, autoři se nebáli zabíhat do detailů, takže jsem chvílemi měla pocit, že před sebou úplně vidím filmovou scénu, ale styl psaní mě pomaloučku odrazoval, stejně jako v případě Skleněných těl. Bylo tam moc skoků do minulosti a mezi postavami, ztrácela jsem se. Až někde za polovinou jsem zjistila, že dole na stránce je vždy napsán časový údaj, ale i tak mi to přišlo dosti zmatené.
Posledních třicet stran bylo překvapivých, byl tam dobrý zvrat, to hodnotím velice kladně, ale dojem knihy to pro mě zachránit nemohlo. Celkově to vidím jako lehký nadprůměr, jsem zvědavá, jak to celé dopadne, ale podruhé už bych se ke čtení nevrátila.

Měla jsem audioverzi a neunesla jsem to, musela jsem to vypnout. Násilí na dětech nedávám.

1 31. ledna

Nutno říct, že autoři mají velmi neobvyklý styl psaní. Na ten se mi zpočátku celkem těžko zvykalo. Dějově je to velmi temné, atmosféra hutná, zápletka celkem zvrácená. Na začátek trilogie ale určitě skvělý rozjezd, na konci skvěle otevřený, aby člověka nalákal sáhnout po pokračování.

1 26. ledna

Zvláštní, zajímavé, trochu složité, temné a hluboké, to jsou slova, která mě v souvislosti s přečteným příběhem napadají.
Zkuste to, snad se vám zalíbí.

4 24. ledna

Obálka knihy vzbuzovala příjemné očekávání temného trilleru. Bohužel výsledek byl poněkud rozpačitý. Kromě toho, že jsem tu velkou pointu odhalila už někdy v první třetině knihy, děj mi chvílemi přišel příliš rozběhnutý do mnoha linií a postav a je až moc znát, že jde o první díl plánované trilogie. Navíc mi přišlo poněkud nepravděpodobné, že policistka, která šéfuje celé kriminálce je natolik slepá ke zjevným nesrovnalostem, které se odehrávají přímo v její blízkosti. Obávám se, že k přečtení dalších dílů mě autoři nenalákali.