withoutchild komentáře u knih

Snad jako by to napsal někdo úplně jiný. Tak, jak jsem Anihilaci přečetl jedním dechem, tak s tímto jsem docela zápasil. Podivně vystavěný děj, zvláštní hlavní hrdina a opět hromada nevysvětlených věcí. Poslední dvě kapitoly jsem četl asi 3 hodiny, absolutně jsem se v ději nemohl zorientovat.

3 16.11.2017

Touto knížkou jsem se nějak nemohl prokopat. Skončil jsem někde v půlce a dál mi to nešlo. Nechám to odležet na někdy jindy.

Nejlepší a asi nejdivnější knížka, kterou jsem za poslední rok četl. Nevím, čím to bylo, ale už během první kapitoly jsem měl v zádech tak nepříjemný mrazivý pocit, že jsem si musel dát na chvíli pauzu od čtení. V příběhu zůstává spoustu nezodpovězených otázek, což se určitě nebude líbit každému, ale celá ta nevědomost je vlastně kladem celého děje. Sledujeme čtyři bezejmenné ženy ve světě, o němž nic nevíme, a celé to doprovází jakýsi strach z něčeho, co tam není. 9/10

9 03.10.2017

Rozporuplné pocity. Klady - dobře se to čte a je to krátké. Zápory - nezajímavý děj, laciná zápletka, k postavám jsem si nenašel žádný vztah. Nevím, co to Nesbø vyvádí, ale tohle mu nějak nejde. Chci další díl Harryho!

23.09.2017

Jo Nesbo zkusil napsat něco jiného, a nevím popravdě, jestli se mu to povedlo. Hlavně jsem tam postrádal nějaký motiv hlavního hrdiny, proč se choval tak jak se choval. Kdyby byl na přebalu knihy jako autor uveden Olaf Olafson, tak jsem spokojený, ale Jo umí psát líp. Jdu si přečíst Půnoční slunce, a uvidíme, kam to s touhle sérií povede.

1 30.08.2017

Překvapivě pro mě velice náročné čtění. První polovina knihy, kdy se Atrej snaží zachránit Fantazii před Nicotou je dobrá (i když film mi připadá lepší), bohužel s druhou polovinou kdy je Bastián ve Fantazii jsem neskutečně moc zápasil. Asi nemám tak dobrou představivost, abych si dokázal vyobrazit všechny ty bizarní postavy a scenérie, a proto mě po každé kapitole rozbolela hlava. Navíc namistrovaný Basitán by zasloužil ránu pěstí, a upřímě jsem ho nesnášel. Co mě ale šíleně štvalo, tak to, že v každé kapitole je alespoň 2x nějaká odbočka, za kterou pak následuje "ale to je jiný příběh, a budeme si ho vyprávět jindy". Mám pocit, jakoby autor plánoval napsat ohromný epos nebo další díly, ale pak se na to vykašlal. Dám tomu tak 10 let, a pokusím se to přečíst znovu... ale to je jiný příběh...

4 30.07.2017

Zase jsem mu to sežral i s navijákem.

8 07.06.2017

O 200 stran bych to zkrátil, protože to na můj vkus bylo až moc uměle natahované. Bylo tam několik pasáží, které příběhu nepřidaly a krásně bychom se bez nich obešli. Měl jsem taky trochu problém s časovou linií, a zorientoval jsem se až někde snad na straně 300. Bohužel celá pasáž Dodge / Cameron / Ingrid je jen uměle vystavený oslí můstek, a vměstnání této odbočky do hlavní příběhové linie je docela naivní. Na druhou stranu se to velmi dobře četlo, jazyk je srozumitelný a uvítal jsem rozdělení knihy do spousty krátkých kapitol.

4 28.05.2017

Důstojné zakončení, ale podle mého názoru si J.K. prostě neumí poradit s gradováním děje. Opět se finále dostaví až na posledních snad 20ti stranách a pak je znenadání konec. Ale opět jde jen o můj osobní názor.

3 18.04.2017

Klasika. Co dodat.

3 19.02.2017

Old school sci-fi, které se dobře četlo a děj docela odsýpal. Mám výtku jen k tomu, že pořád a pořád se objevovaly nové překážky a obtíže, a to takovým způsobem, že mě to už štvalo. Finále bylo napínavé, za to body nahoru.

3 31.01.2017

Špička sci-fi žánru. Tady nemám co vytknout.

6 19.09.2016

Než jsem se ke knížce dostal, viděl jsem několikrát filmové zpracování, takže jsem věděl, do čeho jdu. Respekt autorovi, že to dal dohromady a dovedl to vzájemně propojit. Líbilo se mi, že každá povídka je psaná jiným stylem podle toho, v jaké době se odehrává. Oproti filmu je to klasicky o dost obsáhlejší, ale například Orison Sonmi~451 byla až moc dlouhá a komplikovaná. Nejlepší pasáž jednoznačně Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe, naopak Poločasy rozpadu jsem přečetl docela s nezájmem.

Výborné apokalyptické sci-fi. Začně to nenápadně s Tapa-boys a skončí téměř destrukcí celého lidstva. Během čtení se mi nechtělo věřit že je to z roku 1935.

5 19.09.2016

Nejsem z toho nijak na větvi. Zas spousta planých recenzí typu "Kniha roku; Světový bestseller" atd, ale popravdě je to zase jen marketingový tah. Ze začátku mě to extrémně nudilo, a tak jsem si odskočil přečíst Atlas mraků. Nicméně jsem se k tomu pak vrátil a díky bohu se to zlepšilo. Snad od půlky se tam začně dít něco zajímavého a chytne to spád, takže jsem to dočetl nakoce raz dva (shodou okolností při cestě vlakem do práce do Londýna). S knížkou mám ale podobný problém jako s Temnými kouty, které jsem četl nedávno, a to ten styl pohledu první osoby. Nějak mi to k takovému žánru nesedí, a mnohokrát mi hlavnou problesklo "A komu to ona vlastně pořád vypráví?". Suma sumárum, chce to na to mít náladu, zorientovat se v postavách, a pak už to jde samo.

1 19.09.2016

Vzhledem k tomu jaký je v poslední době kolem Gillian Flynn poprask, jsem tu knížku čekal o mnoho lepší. Ne že by se to špatně četlo, ale nesedl mi ten formát, kdy pasáže o Libby jsou psané v první osobě, a proto se musíte sžít s postavou, která mi už od první kapitoly byla hrozně nesympatická. A navíc to vede k úsměvným obratům typu "a pak mě praštila žehličkou do hlavy". Knize by prospělo zkrátit.

18.08.2016

Na citovky moc teda nejsem, ale tohle mě fakt bavilo. Je to pěkně a snadno napsané, takže jsem knížku docela rychle zhltl během cestování metrem do a z práce. I když jsem tak nějak očekával jak to dopadne, ve skrytu duše jsem doufal, že se pletu. Filmovou adaptaci asi vynechám.

7 09.08.2016

Knížku jsem koupil je ze dvou důvodů - byla levná, a potřeboval jsem vyzkoušet svůj nový Kindle. Hodnotil bych to jako akční béčko, s dobrým, ale trochu nevyužitým potenciálem. Celé je to vlastně o tom, že jedni honí druhé, a pak naopak. Navíc nemám rád knížky, kde hlavní hrdina je největší borec na světě a během celé doby mu neteče do bot. Závěr eins zwei a otevřený konec, který má snad lákat na pokračování. Průměr, ale dobře se to četlo, a stopy a palce bych zakázal.

28.07.2016

Trochu jiná kriminálka od Nesbø, protože tentokrát víme kdo je vrah už od samého začátku. Ač se jedná o mého oblíbeného spisovatele, měl jsem problém se do toho začíst, a povedlo se mi to až na potřetí, a kupodivu se to pak četlo samo. Sonny je každopádně neohrožen, a ze všeho vyvázne, což je trochu pritazene za vlasy, ale budiž. Závěr mě nijak nevzal, všechno se vysvetlilo, a kdo je levák jsem tak nějak už dopředu tušil.

2 27.06.2016

První přečtený Reacher a první Lee Child vůbec. Nevím, jak jsou na to ostatní díly, ale tady šlo všechno hladce a přesně podle toho jak to Reacher předpokládal. V podstatě v ději nikdy nejde do tuhého a o hlavní hrdiny nemáte obavy. Zakončení extrémně rychlé.

07.05.2016