Setkání s Rámou
kniha od: Arthur Charles Clarke
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29791/bmid_setkani-s-ramou-lMd-29791.jpg
4.4
1007
Poté, co bylo v roce 2077 v Itálii zničeno meteoritem území o několika stech kilometrech čtverečních, rozhodli se nejvyšší představitelé lidstva vytvořit systém radarů a teleskopů, které by monitorovaly všechna tělesa prolétávající naší soustavou. A v roce 2130 zachytily radary těleso o mimořádných rozměrech. Navíc se pohybovalo po přímce, nikoliv po elipse jako ostatní asteroidy. Dostalo jméno Ráma a na čas se na něj pozapomělo. Teprve když se přiblížilo k Marsu, byla k němu vyslána sonda. Kamerové snímky vyrazily lidstvu dech. Ráma byl válec o délce 50 kilometrů a průměru 20 km. Jeho povrch byl úplně hladký a podle slabého gravitačního pole se dalo tušit, že je také dutý. Lidstvo se chystalo uvítat první návštěvu z hvězd.... celý text
Ráma 1.
Žánr:
Literatura světová , Romány , Sci-fi
Vydáno: 1984 , Svoboda
Originální název:
Rendezvous with Rama , 1973
více info...
Komentáře (161)
Komentáře 161 Recenze 6
I sci-fi světoznámého spisovatele o mimozemské lodi, která navštívila Sluneční soustavu, může nudit. Nemohl jsem se zbavit pocitů naivního, příliš jednoduchého a málo uvěřitelného stylu vyprávění a zakopával o nejrůznější drobné, ale četné vady na kráse, převážně v jednání a vyjadřování postav. Zkazilo mi to celý zážitek.
Ráma jako kniha je přesně takový, jaký jej pravděpodobně očekáváte - hard Sci-fi s dlouhými popisnými sekvencemi a velkou zátěží na vaši představivost, během které si budete připadat jako Kryštof Kolumbus, když poprvé probádal Ameriku. Příběh setkání s mlčícím vesmírným objektem podává autor vkusně a s vědeckou odtažitostí, přičemž sice nabízí zevrubné detaily i několik možných vysvětlení, hlavní část závěrů však ponechává na čtenáři. Cenou za pohádkovou expozici neznámého objektu s fantaskní fyzikou je bohužel (jako ve většině podobných Sci-fi) ochuzení dynamiky (byť zde ne tak mocně jako třeba v Solaris) a jen povrchní práce s charaktery. Příběh zde v základní kostře nechybí, ale je znát, že je spíše nadbytečný a skutečnou hlavní premisou není výprava expedice, ale čtenářova. Kdo si tuto klasiku pořídí, patrně nebude zklamán, pokud upraví svá očekávání a nebude čekat kdovíjak čtivé drama plné strhujících dialogů.
Setkání s Rámou se nese ve znamení neklidu a strachu, zároveň je však přesně takové, jaké by jste jej očekávali v realitě - pod taktovkou vědců a profesionálů, zbavené osobních výlevů a konfliktů. Může se to zdát jako vědomé trápení a dnes již překonaná praxe (čtivost a forma nad poselství!), ale byl to právě tento přístup, který Sci-fi pozvedl nad brak.
Srdcovka. Víc bych psát nemusela, kniha je všeobecně známá a A. C. Clarkovi se prostě dokonale povedla.
Četla jsem ji už mnohokrát; je to jedna z mých nejoblíbenějších knih, a proto jsem se k ní opět vrátila.
Je fajn, že si ji můžu přidat do Čtenářské výzvy hned do několika kategorií - buď jako knihu, kterou nebudu číst poprvé, nebo knihu, jejíž děj se odehrává ve vesmíru, případně jako knihu, která má u nás více než 5 vydání. Ostatní kategorie, kam by se ještě dala zařadit, už mám obsazené, protože ty největší lahůdky si nechávám nakonec... ;-)
Příznivcům sci-fi, kteří ji náhodou ještě neznají, určitě doporučuji.
Četla jsem kvůli výzvě a musím přiznat, že evidentně nejsem cílová skupina. Učebnice fyziky vedle této knihy působí jako omalovánky. Zhruba na straně 105 se začal klubat nějaký děj, který však asi po 30ti stranách vyšuměl. Ta hvězdička je za bezbřehou autorovu fantazii.
Po dlouhé době jsem se pustil do četby sci-fi. Od autora jsem již četl knihu 2001: VESMÍRNÁ ODYSEA a SVĚTLO ZEMĚ. Knihy se mi líbily. Kniha SETKÁNÍ S RÁMOU se mi také líbila.
V roce 2130 byl zachycen asteroid, který se pohyboval do přímce a dostal jméno RÁMA. Je to válec 50 kilometrů dlouhý a má 20 kilometrů v průměru. Jeho povrch je hladký. Naši hrdinové přiletí raketou na tento asteroid, usadí se na něm a proniknou do něj. Postupně budou objevovat tento nový svět. Setká se naše posádka s mimozemskou civilizací, Rámany? To už se dočtete v této knize.
Fungování světa je vykresleno skvěle. Škoda, že se autor ještě více nerozepsal o nějakých věcech, na které jsem čekal.
Zaujalo mě, že hlavní hrdina měl 2 manželky jedna manželka se nacházela na Zemi a druhá na Marsu. Na jejich posádce se nacházeli lidoopi, kteří jim pomáhali a jeden z hlavních hrdinů věřil také na Ježíše.
Mám v oblibě tento typ sci-fi a celkově mě kniha bavila. Autor patří mezi klasiky tohoto žánru.
Kniha obsahuje PŘEDMLUVU a v závěru knihy se nachází medailonek autora. Kniha má pěkný přebal.
Setkání s Rámou je beze sporu jedním z nejlepších děl, co kdy pan Clarke napsal. Nejen kvůli svým úžasným vizím (kam na to ten chlap chodí?), ale také poutavému příběhu. Jeho příběhy byly vždy velmi zajímavé, i když jiní autoři by je dokázali zpracovat podstatně lépe. Jenže, nápady jsou v tomto případě tím, co se cení.
Nazval bych pana Clarka Einsteinem na poli sci-fi literatury, pokud by to nebylo tolik troufalé.
četla jsem už podruhé a opět jsem vplula do děje a neodtrhla se od knihy, dokud jsem nedočetla. Prostě skvěle napsaná sci-fi. Doporučuji
Čekal jsem daleko víc. První polovina knihy byla příšerně nudná, jak kdybych četl učebnici fyziky. Druhá polovina už za něco stála a celkem se mi i líbila.
Taková poklidná "explorační" sci-fi. Žádné boje s cizí rasou, žádná krev a tuny mrtvol. Pouze cizí plavidlo, které vstoupilo do Sluneční soustavy a lidé snažící se v omezeném čase zjistit o návštěvníkovi z jiné galaxie co nejvíc.
"Za dobu kratší než dvě hodiny se směr jeho pohybu stočil o více než devadesát stupňů a to dalo konečný, téměř pohrdavý důkaz o jeho naprostém nezájmu o všechny planety, jejichž duchovní rovnováhu tak surově rozvrátil."
Jsem velice překvapená a to sama sebou. Ráma rozhodně nebyl na mém readlistu a popis hard sci-fi mě spíše odrazoval než lákal, ale jak to tak bývá všemocné síly zapracovaly (čti cedulka limitovaná edice mě nalákala) a tak se Ráma objevil v mé knihovně a zůstane tam i dál. Přehnaně by se dalo říct, že Ráma rozvrátil i moji rovnováhu, jsem fakt překvapená, že se mi takový technický racionální bezemoční více méně skoro bezďejový děj líbil. Omluv mé vyjadřování, pořád se mi točí hlava z usilovného představování moře kolem dokola. Úsměvný je, jak si Clark šíleně představoval ne tak dalekou budoucnost, ale pro dešifrování zprávy si musel kapitán dojít do trezoru pro svůj dešifrovací sešit. To je na tom hezký.
Zdánlivě prázdné vesmírné plavidlo z hlubin vesmíru rozpoutá sled nečekaných událostí, které se odehrají nejen v jeho útrobách, ale i na poli mezinárodní diplomacie.
Ne, nečekejte hlučné sci-fi plné konfliktů. Moc se toho neděje a i když se něco děje, nedaří se budovat napětí. Chybí složitější zápletka, nebudeme svědky meziplanetárních tahanic ani náboženského fanatismu.
Setkání s Rámou je nečekaně poklidné Verneovské dobrodružství ve vesmíru. Víc než na své hrdiny dbá A. C. Clarke na technickou preciznost své vize, kterou se notnými popisy snaží ukotvit v mezích vědeckého poznání, rozumu a logiky.
Arthur C. Clarke je ako The Beatles sci-fi literatúry - chytľavý a nápaditý, miestami prekvapivý a experimentálny a hlavne mimoriadne zaujímavý a dôležitý autor, ktorý doteraz inšpiruje mnohých spisovateľov - nasledovníkov.
Naprosto vynikající sci-fi v té nejčistší a nejlepší podobě, která zcela po zásluze vyžrala všechna nejdůležitější SF ocenění. Fascinující popis vnitřního světa Rámy, záhady, které skoro všechny zůstanou nevysvětleny a mrazivě okázalá ignorace lidstva, které si myslí, jak je úchvatně jedinečné... Clarke na vrcholu sil!
Jsem velice rád, že nakladatelství Argo knihu znova vydalo. Konečně jsem měl tu možnost knihu pořídit a přečíst.
Do sluneční soustavy se dostane těleso, které je prvně pokládáno za přírodní. Záhy zjistíme, že se jedná o válcové těleso, které je duté. Dostane jméno Ráma.
Následně je vyslána výzkumná expedice, která má blíže zjistit s čím máme dočinění.
Postupné odhalování Rámy je napsáno skvěle a čtenář chce vědět více a více. Člověk si ani nedokáže, takto gigantickou věc představit.
Vše je napsáno a poutavě a napínavě. Bohužel se samozřejmě nedozvíme vše, co bychom rádi.
Tento skvost určitě doporučuji všem milovníkům díla Clarka a také hard sci-fi obecně.
Hodnotím 80%
Charakteristické Clarkovské dílo, kdy Arthur vezme skupinu astronautů, kteří jsou úplné špičky ve svém oboru a na ničem jiném v knize nezáleží. Ráma je chladný a krásný, tajemný, ale přesto plný měst, které se až nápadně podobají těm naším. Technický popis Rámy detailní a mozek zavařující. První a Druhá vesmírná Odyssea jsou pro mě osobně, ale furt number one.
Skvělá kniha. Lehce humorně laděný příběh o průzkumu prvního mimozemského plavidla, na které lidé ve vesmíru narazí. Všechny postavy na Endeavoru mi byly velice sympatické, nikdo z nich neměl žádnou skrytou agendu, nesnažil se podkopat ostatní - téma, které nesnáším! - všichni pracovali na stejné věci a se stejným cílem a s obrovským nadšením. Kniha ve mně zanechala opravdu dobrý pocit.
Velmi povedená knížka. Ze začátku mi chvíli trvalo, než jsem se do děje dostal, ale jakmile se rozběhl průzkum Rámy, tak jsem byl chycen až do konce. Velmi dobře napsané, napínavé a i podnětné k zamyšlení.
Celý život mě Arthur C. Clarke tak nějak míjel. Asi i proto, že se mi Vesmírná odysea jako film nikdy moc nelíbila. Ale Argo si udělá limitované vydání a to já "must have".
O příběhu je tady už napsáno asi úplně vše. Pod většinu pětihvězdičkových se podepisuju. Napínavá jízda od začátku až do konce.
Asi dám Clarkovi novou šanci i s tou Odyseou, ale jen v knižní podobě.
na tuto knihu jsem se těšil, bohužel nenaplnila mé očekávání, strašně se to vleklo. Na to, že má knížka poměrně málo stránek, tak mi trvalo ji přečíst asi měsíc.
Do dalších dílů se pravděpodobně už nepustím.
Setkání s Rámou, konečně jsme se setkali. Knihu jsem přečetl už asi před 5 lety v pdf formě, a od té doby jsem zuřivě hledal papírová vydání, pokud možno nová a v pevné vazbě.
A po 5 letech se v Argu rozhodli, že mi splní sen. No a já si tu knihu koupil pro jistotu rovnou čtyřikrát – 2x v limitované a 2x v normální variantě.
A po 5 letech jsem se znovu vydal s kapitánem Nortonem a jeho posádkou kosmické lodi Endeavour na průzkum asi nejúžasnějšího mimozemšťanského hvězdného plavidla, s jakým jsem se dosud setkal, v knížce, která je scifistickou obdobou Alenky v říši divů.
A po 5 letech jsem si opět vzpomněl, proč mám rád staré sci-fi (byť časem mi to připomínali i jiní, třeba p. Lem) – jede se pěkně pomalu, sází se na atraktivní nápad, který se beze spěchu rozpracuje, sex/milování/prcání/snaženíčko vyklízí prostor filozofickým úvahám, humor se nechává vyplynout ze situací, není tvořen na sílu a jemně se zmiňuje staré klasiky vědy. Tohle všechno a ještě mnohem víc je právě v této knížce, jedné z Biblí Sci-fi žánru.
20* z 5 a zařazení do doporučených navrch.
P.S. Chtít po tomhle typu knížky prokreslení charakterů postav je jako chtít se hraním tenisu naučit péct svatební dort.
Dost často přemýšlím nad tím, jak by se lidé zachovali, kdyby nakonec zjistili, že je někdo jiný ve vesmíru. Co by udělali? Vyslali by tam delegaci nebo na ně namířili atomovky? Nebo by nejdřív vybombovali sebe navzájem, protože by se neshodli na tom, kdo bude v té delegaci? V každém filmu se přeci příchozí ptají po mluvčím lidstva. A kdo by to byl u nás? Hmm...
(Je to pořád stejné. A s tím míra mého negativismu a nedůvěry v lidi nemá vůbec nic společného.)
("Tak vyspělí tvorové, jako jsou Rámané, určitě pozvdvidli na odpovídající úroveň i morálku. Jinak by se zničili navzájem - stejně jako se to málem podařilo nám ve dvacátém století.")
Tenhle kousek krásně ukazuje, že tahle kniha bude vždycky aktuální. Jenom si tam časem lidé budou měnit století. Protože my jsme lidi, my nikdy nebudeme mít odpovídající morálku tomu, jak budeme víc vyspělí. To je důvod, proč si stále myslíme, že jsme ve vesmíru sami. (Nebo hledáme, doufáme, ale větší mírou doufáme, že nic nenajdeme.) Třeba nejsme, ale jim smítka prachu, která si tak honosně říkají lidi, opravdu nestojí za to obtěžování. Třeba prostě oni o průzkum nestojí...
V tomhle příběhu se tedy rozehrajeme hned několik kol:
- Zvědavost lidí, kteří musí všechno prozkoumat...protože my máme skoro až nezdravou potřebu všechno vidět, vědět a prozkoumat. Ale většinou zapomínáme na jednu věc. Nepoučíme se...
- Paradoxne zároveň strach z neznámého, protože nevíme, zda nám to chce nebo nechce ublížit...nemám tušení, jak bychom se jako lidi bránili. Koukněte na nás. Jsme jenom směšný drobky v galaxii, který si myslí, že jsou něco víc...
- Dilema, které vznikne z toho zkoumání, zda to druhá strana nebere jako útok, a nezmění proto svoje přátelské/neutrální úmysly. Následkem čeho je to potom chyba koho? Jich pochopitelně, že...
("Vykládám si to tak, že máš nějaký plán, Rode." ... "Ano, kapitáne. Je opravdu docela jednoduchý. Musíme jenom zneškodnit tu bombu." ... "Ech. A jak navrhuješ, aby se to udělalo." ... "Štípačkami." ... A já dodávám: stačí mít štípačky, šroubovák a lepící pásku a nikdo tě nepřemůže ;) nic lepšího lidstvo nemá šanci vymyslet! Nikdy!)
Vážně skvělá kniha. S naprosto vtipnou pointou, která nás lidi jako druh musela solidně nakrknout, ale nic jiného si nezasloužíme. Za mě nezasloužíme...
Chtěla bych říct ještě jednu věc. Mě všechno odhalené naprosto vyhovovalo a líbilo se mi, že jsem se dozvěděla jenom to, co jsem se dozvěděla. Tak snad mi to pokračování nezkazí...
(Kdybych četla dřív, tak si taky myslím, že je kniha nezfilmovatelná. Ale teď už víme, že adaptace je v dobrých rukách.)
Nesmrtelný román od nesmrtelného autora (trochu paradoxní označení, když knihu používám pro čtenářskou výzvu do tématu "Kniha, jejíž autor už nežije" ;).
Přehledně a napínavě popsané objevování neznáma, pro mne plné nostalgie, byť jsem si z prvního čtení před cca 35 lety už téměř nic nepamatoval. Průzkum vnitřního prostoru Rámy byl fascinující a docela náročný na prostorovou představivost. Fajn vesmírný zážitek.
Starosvětské klasické sci-fi, které zaujme hlavně svým optimismem a s tím spojenou určitou naivitou. Jde tak o výlet do dob starých dobrých Star treků, kdy vesmír nebyl jen temným místem plným hrozeb a děsu, ale spíše místem naděje, objevů, krás či lepší a spravedlivější budoucnosti. Jak moc se sci-fi žánr změnil! Dnes takové humanistické, optimistické dílo aby člověk pohledal. Je to dobře? Nebo špatně? Po pravdě nevím. Co mi vadilo? Snad jen přílišná popisnost, s množství technických detailů, které jsem si dost dobře nedokázal představit. Což ale může vypovídat spíše o tom, že má fantazie je příliš omezená a nedostačující...
Vzrušenie z nepoznaného a fantastické objavy, kde nepotrebujete blastery "proklatě nízko". Poháňaní zvedavosťou z novoobjavených skutočností v medziach vedeckých možností. Je až zarážajúce, koľko vedeckých (fantastických) poznatkov vedel A. C. Clark podať civilne a nenásilnou formou aj čitateľovi už pred pol storočím. Prekvapením pre mňa bolo opísanie sexuality vo vesmíre - otvorene a pritom logicky. Smekám klobúk majstre!
Setkání s Rámou je oblíbená kniha mého kamaráda, který mi ji před skoro deseti lety nejdříve půjčil, aby mi ji později (při mém dlouhém čtení) ponechal. Dočetl jsem ji až dnes večer. Třeba že zbývalo posledních asi třicet stran (a pár kapitol), knihu jsem odložil a několik let jsem se k ní nevrátil. Dnes už víme, že se chystá její filmové zpracování (na které se zmíněný kamarád těší od dětství). I já jsem na toto zpracování velice zvědavý a těším se na něj, protože (a jsem si tím docela jist) moje představivost je daleko menší, než by si Ráma zasloužil. Čtení se mi zdálo víc technické a popisné. Děj byl pomalý a téměř bez akce. Toto jsou důvody, proč dávám tak nízké hodnocení. Kamarád to určitě vnímá jinak. (62%)
Bude to dlouhý a nicneříkající. Spíš dojmy než komentář. Nezdá se mi to zas tak dobrý. Jinak stačí tohle: Je to A. C. Clarke a s tím je nutné počítat. 80%
Je to stručný popis děje. V poslední době čtu beletrii, která má běžně nad 400 stran a přes 600 jich má taky dost. A tady? 168. Konec. Cože?! To bylo všechno?! (Nové vydání má 256 a to je pořád relativně málo.)
Extrémní stručnost je nejsilnější dojem. A pak popisný a od příběhu odtažitý styl psaní. Jako kdyby to byla nějaká technokratická úvaha a ne beletrie. Clarke se prakticky vůbec neobtěžoval s budováním atmosféry.
Jen stroze popisuje co se děje. Myšlenkové pochody a dialogy hlavních hrdinů se objevují útržkovitě. Naštěstí zhruba v polovině hlavní postavy zariskují a získá to napětí. Kniha je pak mnohem víc čtivá a děj konečně dostane spád.
Pak zariskují i vedlejší postavy a dostane to politický rozměr. Jenže tam chybí nějaká složitější zápletka. Nebo víc fyzikálních úvah. Nebo víc politiky. Nebo víc náboženství. Nebo víc čehokoli.
Až Clarke sdělil kompletní myšlenku, tak jednoduše skončil. Je to jako sledovat skvělý sci-fi film a náhle to hodinu přeskočí a přehraje se posledních 10 minut. Zajímavý nápad, ale větší literární ambice Clarke neměl.
Tahle nemám důvod číst to znovu. Ten příběh k tomu neláká. Končí to vtipnou pointou, ale tu už si budu pamatovat. Škoda že jsem to nečetl v mládí, kdy pracovala dětská fantazie.
Stručnost bývá pozitivní, ale musí to být aspoň v něčem celistvé. A to tady není. Kazí to pocit, že to není hotové. Proto těch 80%
Jedna z nejlepších knih A.C. Clarka, znova jsem si přečetl po letech - a pořád skvělé hard sci-fi. První a nejlepší kniha "Ráma" série, se skvělou atmosférou. Bohužel vše ostatní je dost mizérie, protože už to nepsal A.C. Clarke, ale (pravděpodobně) z větší části příšerný patlal Gentry Lee.
No, lepší než 2001 to rozhodně nebylo, ale ta neuvěřitelná epičnost z toho prostě stříká! Bohužel se mi to četlo docela blbě (možná překladem), ale nedokázal jsem se tak pestře soustředit víc než jednu stranu, což je fakt škoda.
Klasika, co by se měla ocitnout v seznamu přečtených knih každého fandy scifi.
Hard sci-fi a jedna ze dvou hlavních knih od Clarka. Každý, kdo má rád sci-fi by měl tuto knihu přečíst aspoň jednou. Poprvé jsem ji četl někdy před dvaceti lety, teď to bylo asi po páté a ten první wau efekt už tak nějak vyšuměl.
Ve 30. letech 22. století se ve Sluneční soustavě objeví tajemné těleso, které se ukáže jako vesmírná loď stará snad statisíce let. Lidstvo žije po celé kolonizované Sluneční soustavě a rozhodne se objekt, pojmenovaný Ráma, prozkoumat. Pozemská raketa přistává na obrovském Rámovi, nachází svět bez života, ale postupně se život v Rámovi probouzí. Lidé mají různé teorie, co se bude dít, Merkuřané se obávají a přichází s vlastním řešením.
Kniha je plná technických popisů, popisování gravitace, pólů, rovníku apod. Postavy jsou takové nudné, bez emocí. Ale to jsou téměř všechny postavy Clarkových většiny románů.
S odřenýma ušima dávám čtyři hvězdy a jdu se začíst do dalšího dílu série.
Jeden ze základních kamenů moderní sci-fi. Četl jsem již dávno, ale stále si pamatuji, jak mě přitahovala tajemná atmosféra příběhu, strach z neznáma, gradující napětí i technické popisy, které jsem si musel pročítat opakovaně, abych si to vůbec dokázal v hlavě představit. V mých osobních žebříčcích se tato kniha vždy umisťovala na nejvyšších příčkách a stavím ji výše než jiná Clarkova díla, včetně Vesmírné odysey.
LIDSTVO SE CHYSTALO UVÍTAT SVOU PRVNÍ NÁVŠTĚVU Z HVĚZD… Tak tohle není nic pro mě! Takový množství technickejch serepetiček… Já když čtu, tak fakt nechci přeměřovat působení gravitace, nebo počítat, kolik se odvede práce v kilogrammetrech. Tolik popisování viděnýho… Chápu, že Ráma je úkaz, ale mě to nebaví. Čekám, kdy jako se to rozjede, ale vono je to furt to samý. Často jsem se přistihl, že nedávám při čtení pozor (a ne, fakt jsem se nevracel zpět!). Pak jsem aspoň doufal, že třeba – víte jak je to bejvá v těch filmech, že přijdou poslední stránky a ty mě odrovnaj kurevskou pointou… A tady? – ty vole, vážně? A.Ch.Clarke má fajnovej styl psaní, ale já na tyhle serepetičky nemám buňky. P.S: Jestli tohle má zfilmovat rejža Duny (Denis Villeneuve), tak to mu fakt nezávidím…
Série o Ramovi je jeden z mála unikátů ve scifi literatuře. Do detailu promyšlená klasika s originálním a neohraným nápadem. Spolu se sériemi jako je Duna, Vesmírná odysea nebo Nadace patří k tomu nejlepšímu co kdy bylo v žánru napsáno.
Čtivé, tajuplné, s atmosférou. Ráma vylíčen perfektně, postavy a okolní meziplanetární dění už trochu plošeji.
Další dobrá kniha z éry dnes již "klasické" scifi. Samozřejmě se člověk musí trochu odprostit od faktu, že je kniha psána v roce 1973, takže "slyšet" cvakání tlačítka rec na kazetovém záznamníku, když kapitán Norton nahrává zprávy, je trochu úsměvné, ale jinak je to velmi nadčasová kniha. Až jsem měl někdy pocit, že z této knihy brali inspiraci tvůrci seriálu Invaze.
Dávám 5/6 hvězd.
Moc dobré, Clarke v nejlepší formě. No, další díly už byly jen dobré.
Asi to opsal od Součka, myslím. Z jeho staré povídky Válec... :-))
Ke sci-fi jsem si hledala cestu postupně, ale nyní mám myslím načteno velké množství velikánů tohoto žánru. Z různých knih, které nás zavedou do vzdálených světů a daleké budoucnosti, mám několik milovaných a Setkání s Rámou mezi ně patří ze 110 procent. Je to fascinující pohled na objevování záhad, které jsou mimo naše chápání. Moc bych si přála nějakou dokonalou filmovou adaptaci. Tato kniha si ji zaslouží. 5 hvězd z 5ti.
Štítky knihy
vesmír mimozemské civilizace hard sci-fi Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) Jupiter (literární cena)
Autorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
Kniha Setkání s Rámou je v
| Právě čtených | 17x |
| Přečtených | 1 440x |
| Čtenářské výzvě | 54x |
| Doporučených | 128x |
| Knihotéce | 508x |
| Chystám se číst | 274x |
| Chci si koupit | 60x |
| dalších seznamech | 19x |