vnimat_Krasu komentáře u knih

On to prostě umí.
Napojit hromadu těžkých myšlenek, témat a parafrází do knížky, u níž obracíte stránky jako šílenci. Kniha zvláštních nových věcí není o vesmíru. Je o vztahu dvou lidí. Jeho a jí v dopisech, ve kterých najdete sami sebe. Jak vám někdo chybí. Jak je vám smutno. Jak je vám pak hloupě, když kvůli práci zapomínáte na toho druhého.
Čtete, teskníte a zároveň si říkáte: pane Faber, jste fakt hustej.
Vít vít ejte v literární extralize.

21 11.11.2016

Bůh nás nenávidí.
A David Duchovny nenávidí humor.

2 30.10.2016

Ohlssonová je můj oblíbenej instantní čaj. Na nic si nehraje a servíruje tak akorát ohřátou detektivku plnou postav, postupně se otevírajících jako lidská duše. A já jsem po celou dobu čtení chladně odtažitej a přitom jsem za dva dny na straně čtyři sta a nemůžu přestat s otáčením stránek. Andělé strážní jsou zase o něco výš než předchozí dvě knížky. Děsí, exemplárně protínají vyšetřování s osobními životy hrdinů, pobaví a rozplynou se na jazyku. A já vlastně čas od času nic jinýho nepotřebuju.

1 30.10.2016

Nejslabší King, co si pamatuju. A to ne proto, že by námět a zápletka stály za starou belu, nýbrž proto, že se to celé táhne jako karamel. Právo nálezce by se dost dobře dalo smrsknout do formátu delší povídky. A co hůř, dalo by se smrsknout tak, že by se v něm vůbec nemusela vyskytovat postava Billa Hodgese. Ano, formálně King stále převyšuje většinu aktuální produkce. Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že oprášil jeden ze svých starých nepublikovaných námětů a rozhodl se do něj vší silou nacpat svou aktuální detektivní postavu. Bohužel. Prozíváno.

3 30.10.2016

Neuvěřitelně pokorné. Faye mistrně trefila Doylův styl, má načteno a trpělivě se drží klasické literatury. Žádná přehnaná akce, nýbrž převleky, plížení, verbální bitvy. A Rozparovač? Jen tichý fantom v neklidné čtvrti, žádné hloupé pokusy o vzkříšení osmé variace na Moriartyho. Komu přišli Bohové Gothamu poněkud těžkopádní, Prach a stín se čte lehce jako vánek.

Tohle prostě moh bejt dle tématu pěknej průser.
Ale není. Je to nejlepší falešná Doylovka, jakou jsem kdy čet.

1 24.09.2016

Sime není Finn. A Peter May se tu na můj vkus občas až moc rozkecává o úplných blbostech. Když ale vynechám těch zhruba čtyřicet zbytečných stránek o nespavosti, prolíná v Ostrov Entry minulost se současností přímo bravurně. Stejně jako ve Skále je tu totiž více méně putna, kdo zabíjel a kdo co odskáče. Hlavní roli tu totiž hrají dva naprosto nebanální životní osudy. A za to, jak May umí klamat tělem a prokládá detektivku výtečným dramatem o rodině, za to mu patří můj dík.

8 04.09.2016

Nechtění byl slabej čaj, v Sedmikráskách Ohlssonová nachází seriálovej ajfr, schopnost dávkovat nové důkazy i umění příliš nenudit. A mně to prostě sedlo. Snad i proto, že už jsem si hlavní postavy dovedl zaškatulkovat a užíval si totálně nenáročnou severskou jízdu bez otravných berliček. A takovou knížku si s sebou chcete vzít na dovolenou. Lajk!

2 10.08.2016

Je to pořád v něm. A když to do nás napere skrz Nekrology, Smrt, Morálku, Zlého chlapečka a vůbec dobré tři čtvrtiny knížky, máte chuť popadnout laptop a napsat něco podobně super. A jedinou výraznější vadou, co mi brání před udělením fanboyovské plné palby, je prosté přesycení. Bez páru básňových nepodarků nebo k neučtení úmorného Blokády Billyho by se totiž tenhle bazar obešel. Přesto kupujte. Pár hořkých se mezi mléčnými najde vždycky.

6 26.07.2016

Neplakal jsem. A co je horší, bylo mi to celou dobu vlastně dost jedno. Jasně, nejsem úplně romantoženská cílovka, přesto dokážu ocenit tah na branku, sympatie s postavami a vůbec všechno. A kdyby nebyl Tóti tak odtažitý nemastňák a kdyby si Agnes ve svém příběhu aspoň občas pohrála s překvapením, dovedu si představit islandsky zářící čtyřhvězdí. Kentová totiž není mimo. A tu studenou atmosféru plnou skyru, tu vystihuje výtečně.

3 23.07.2016

Nedokážu si vysvětlit, proč mě Břeh temné vody tak moc minul. Má přece námět, co mi od pohledu sedí, i autora, jehož povídky žeru. Přesto kolem mě příběh o Sue Ellen prošuměl jako řeka a spíš jen tak tiše připomněl genialitu Twaina, Kingova Těla nebo Dickeyho Vysvobození. Sorry. Příběh o boji o přežití, v němž se ani minutku nebojím o hlavní postavy, je prostě průšvih. A ani žánrový rozptyl od dětského dobrodružství po hororový krvák jej nedokáže osvěžit. Smutný smajlík. :(

16.07.2016

Dost možná nejzajímavější debut od Banksovy Vosí továrny. Pomalu plynoucí román s atmosférou silnou jako holandský joint. Nedoslovný, s precizně odtažitými postavami coby aktéry jednoho nešťastně magického příběhu. Prostě nečekaná pecka, co připomene Michela Fabera a která nekompromisně rozžvýká i vaše očekávání. A zanechá za sebou řadu zmatených i kupu nadšením hýřících čtenářů. +1

8 14.07.2016

Vůbec poprvé mě Fossumová úplně minula. A tam, kde Provokatér a Indická nevěsta dusila téměř až Dahlovským námětem, se protentokrát potýká s obyčejností. Forma je pořád fantastická a svižná. Pasáže s manželským párem si to dávají. Jenom to celé profrčí hlavou jako vítr a nezanechá po sobě jedinou výraznější vzpomínku. Ach jo.

1 01.07.2016

Hned z úvodu odhalený vrah, zatraceně pomalý rozjezd a ještě pomalejší ústřední postava. Do Pana Mercedese je zapotřebí kousat a až někde s polovinou knížky se prohryzáte k obvyklé kingovské kvalitě. Z těžkopádné kriminálky nakonec čtyřhvězdičková fajnovka, co předčasně vrcholí v excelentní vzpomínkové kapitole z Bradyho minulosti.

4 18.06.2016

God Bless Renée Knight! God Bless za thriller, ve kterém se nežvaní. Který si bere na paškál zajímavou zápletku a neplete kolem sebe záplavy vatových pavučin. Dokonalý cizinec je opakem Dívky ve vlaku. Neplýtvá slovy, udržuje v napětí, překvapí a pobaví. A vy si nečtěte komentáře, recenze a nalistujte první stránku. Za těch osm hodin čtení pohrobka Alfreda Hitchcocka to totiž stojí! Po dlouhé době impulzivní plná palba.

6 20.05.2016

Scotland Yard sevřel jako svěrák, Černý kraj spíš hodně chce, ale ne a ne se zahryznout. Grecian se v krátkém románu snaží omráčit mrazem, popelem, mizející lokací i atmosférou vesnice. Až je toho všeho prostě moc. Detektivní případ je ale fajn, detektivové s lékařem vládnou a i třetí díl nejspíš přečtu za dva dny. Už aby to bylo.

1 10.05.2016

SrátNaAmyAPrvníchStoStránek. Protože takhle nemastnej začátek si Joe Goldberg nezasloužil. Jen co však v jednom baru objeví opálenou Love, je to rázem celé zpátky. A máte chuť si zas nainstalovat Tinder, napsat scénář a přát si, aby vám Susan Sarandon řekla, že jste boží. A pokud nejste boží vy, Caroline Kepnes je. Z obyčejnýho městskýho stalkingu vykouzlila prominentní kokainovou lásku, co si vás omotá kolem prstu. A pokud bude někdy zfilmovaná, bude mít to nejlepší obsazení na světě. All You Need Is LOVE! A třetí díl.

6 16.04.2016

Luxusní záporák! Ale vážně. Kdykoliv si hlavní part zahrála Galaxova oběť, byl jsem tam s ní taky. Dvakrát škoda, že detektiv Spader je vpravdě nezábavná kopie severských policajtů, a rázem by mohl dělat reklamu na odtažitost. Tempo je ale luxusní, forma čtivá, Collins baví a nesnaží si zbytečně hrát na poetu. Velmi slušná, byť zaměnitelná práce. A i na takové je občas chuť.

1 08.04.2016

Stěží uchopitelné, střídavě boží, nakousnuté a nedojedené. Hodnotit Pistolníka jako samostatnou knížku je blbost. Je to dvě stě stran dlouhý prolog. Začátek něčeho. A silnou čtvrtou hvězdičku nepřidává Kingovi vesmírně netradiční závěr, nýbrž samotný dodatek autora. Dramatický, výpravný, famózně upřímný. A tak si druhou část Temné věže nekoupíte kvůli Rolandovi. Ale kvůli Stephenovi.

3 28.03.2016

Možná měknu, ale nevadilo mi to. Jako jasně. Severští autoři už si zvykli tak moc přehánět, pošťuchovat se, kdo předvede odpornější zločin, že už mě ani pár skalpovaných holčiček nedokáže vyvést z míry. Ohlssonová navíc střídá popisný styl vyšetřování s košatým vysvětlováním osobních vztahů, až to začne ke konci lézt regulérně na nervy. Přesto Nechtění odsýpají, mají v sobě příjemný feeling dobrého televizního seriálu a jde rozhodně o tu stravitelnější část švédské knihotéky. Míle před Keplerem, na dosah Nesba.

07.03.2016

Ne, skutečně si nepočtete v komplexní a rozmáchlé detektivce typu True Detective. Nýbrž v malém, nenápadném, až nečekaně dobře napsaném příběhu o zbytečných lidech. Krátká, svižná ukázka nesporného talentu, co dává na frak dějově velmi příbuzné Krvi na Sněhu od Jo Nesba. Fanoušci seriálů, co potřebují hromadu podzápletek, budou hulákat smutkem. Milovníci fajnové přímočarosti se ale pomějou. Minimálně tak jako já.

5 27.02.2016