Pan Mercedes

Penzionovaný usedlý životem znuděný detektiv na stopě masového (zatím ne sériového) vraha aneb hra kočky s myší, kdy si oba zainteresovaní myslí, že právě oni jsou v oné hře kočka a zatímco ten druhý myš... Prostě přechcávací thriller sázející na sympatickou civilnost. Na Kinga poslední dekády až nezvykle přímočaře úderné, negrafomanské a k věci, navíc stavící především na drobnokresbě ústředního dua. Jeden je sympaťák ve výslužbě, druhý mamánek a tak trochu (no dobře, trochu více) šílenec na slovo vzatý. Úspěch oné drobnokresby je to především v případě Bradyho, protože vlastnostmi nebezpečně balancuje na karikatuře thrillerového šílence, které by nejeden autor neukočíroval a překročil tak onu pomyslnou hranici, kdy by již šlo o parodii respekt vzbuzující postavy.

Napínavé to je, byť dějovými peripetiemi to nijak nepřekvapí. Což však nijak nevadí, jelikož to staví na postavách a prostém faktu, že vám nebudou ukradené. V každém ohledu žánrový nadstandard, který dojíždí snad jen na "detail", že podobně kvalitně podaných příspěvků vzniklo v tomto žánru za poslední tři dekády bezpočet. A k tomu ještě pěkných pár navrch.

PS: Bartošková nezvykle nekazí zážitek; několikrát jí sice anglická stavba věty přeci jen ujede, "massa Bob ájina" v jejím podání je trapnost nad trapnost a v popkulturních odkaz již tradičně tápe až to pěkné není, ale celkově na její obvyklý "podstandard" překvapivý výkon.

Psychologická drobnokresba, to je to, čo robí ďalšiu z nekonečného a vlastne už aj neprehľadného radu Kingových kníh lákavou. Nie som čitateľ krimithrillerov, všetkých tých dlhých, temných a extrémne populárnych sérií s geniálnymi vyšetrovateľmi a úchylnými páchateľmi sadistických zločinov, aby som s nimi dokázal porovnať PÁNA MERCEDESA a Billa Hodgesa s jeho nepravdepodobnými spojencami. Tak alebo onak však táto kniha nesie nezameniteľný Kingov rukopis detailnej kresby postáv v ich prostredí a každodennosti narúšanej výnimočnými, tentokrát nie nadprirodzenými, ale násilnými udalosťami a majstrovsky vedený napínavý dej. To presvedčivé zasadenie do aktuálnej reality bežného Američana, ktoré jeho príbehy (okrem iného) robí takými presvedčivými a príťažlivými je chvíľami až otravné, ale prevažne stále fascinujúce. Keby som to čítal, asi by ma to už aj trochu štvalo, na počúvanie je to však paráda.

"Tak trochu jiná" Holly mě hodně bavila už v příběhu Outsidera. Nezbytně nutně jsem si tedy potřebovala pořídit kompletní sbírku cílenou na její život.
Zde pěkně od začátku, seznámení s Billem, jsem mooooc spokojená.
Bez sebemenších pochybností se vrhám na další díly...

Vcelku průměrný thriller o zabijáckém magorovi, jakých se dá najít do tuctu dvanáct a tentokrát se to obešlo i bez Kingovských nadpřirozených prvků. King je dobrý vypravěč, takže i tak to odsýpá vcelku příjemně funkčně, ale nejostřejší pastelka v autorově penálu to věru není a očekávám, že na tenhe kousek brzo zapomenu.

Jiný King, než jsem zvyklý. Nejen (detektivním) žánrem, ale i stylem psaní. Příběh odsýpá velmi svižně, knížka mi až připadala jako takový expandovaný scénář k filmu či seriálu (natočený seriál se mimochodem povedl). Trochu mi ty delší, náladotvorné popisy krajin a počasí chyběly, ale nijak zvlášť mi to nevadí. Naopak mi vadilo, jak King až příliš často u postav upozorňoval na to, čím jsou hodně charakteristické. Ten tlustý policajt je tlustý. To znamená, že má velké břicho. Jo, a je tlustý! A Janelle zase zdědila spoustu peněz. Jakože je fakt pohatá, protože zdědila peníze. Je vážně bohatá! V některých momentech jsem nad těmito momenty kroutil očima. Líbila se mi nemilosrdnost příběhu a pár šokujících momentů. Chvílema ani nešlo přestat číst, tak moc je Pan Mercedes napínavý. Těším se na další knížku s Billem. PS: Překládat show Survivor a hru GTA si mohli v nakladatelství odpustit

Táto kniha nestojí ani tak na príbehu, ako na dvoch hlavných postavách - protagonistovi a antagonistovi. Nechápte ma zle, príbeh je fajn, ale tie postavy sú alfou a omegou tejto knihy.

Protagonistom je detektív v dôchodku Bill Hodges. Niekde som čítal, že ho označili za nudného hrdinu. Dovolím si nesúhlasiť. Je to sympatická postava, taký človek, s ktorým by ste si sadli na pivo. Páči sa mi, že nie je hyper-génius, ako napríklad Lincoln Rhyme, ale obyčajný detektív, ktorý sa vie obracať v rámci policajnej práce, ale moderná technika mu nič nehovorí a potrebuje s ňou pomôcť.

Antagonistu si dovolím osloviť menom, lebo sa jeho identitu čitateľ dozvie takmer hneď na začiatku a taktiež ju vyzradil popis slovenského vydania. Brady Hartfield je fajn zloduch. Je to krutý sociopat, pri ktorom som sa tešil, ako ho hrdinovia porazia. Zároveň mu ale King dal sympatické vlastnosti, akými sú nie moc veselé detstvo a ďalšie by som už spoileroval. Vďaka tomu je Brady komplexnou a zaujímavou postavou, ktorú som miestami nenávidel a miestami som ho takmer aj ľutoval.

Samozrejme sú tu aj ďalšie postavy, tie ale nie sú až tak výrazne. Teda až na Holly, ktorá ma dosť zaujala a je po Billovi a Bradym treťou najzaujímavejšou postavou tejto knihy.

Pán Mercedes je fajn triler. Má sympatického hrdinu, komplexného zloducha, nie moc komplikovaný príbeh. Prečo teda dávam len 3,5? Lebo som mal problém sa do knihy začítať a dlho mi trvalo, kým som ju prelúskal. Neviem prečo.

Ke konci mi připadalo že se trošku táhne, ale konec byl hodný přečtení, takže toho nelituji.

Poslouchal jsem jako audioknihu a je možné, že tato forma ovlivnila mé hodnocení. Hlas Jana Kanyzy je osobitý a zajímavý, ale v jeho podání mi přišel vývoj příběhu pomalý. Obzvláště pak s porovnáním s knihou Billy Summers, která mi přišla dynamičtější a poutavější. To mi zde chybělo. Závěr byl předvídatelný, takže vrcholné napětí se nekonalo. Nicméně do dalšího dílu se pustím. Tentokrát 3.5*

Tady mi King sedl na sto procent. Skvělý začátek trilogie – temný, napínavý a až nepříjemně realistický. Brady je jeden z nejděsivějších „obyčejných“ záporáků, co jsem kdy četla, a Hodges jako detektiv mě bavil hned od začátku. Není to klasický Kingovský horor, ale i bez nadpřirozena to umí být sakra mrazivé. Příběh mě držel až do poslední stránky. Plných 5 hvězd a nadšení z dobře rozehrané série.

Pan Mercedes je prvním dílem z trilogie s vyšetřovatelem Billym Hodgesem a také se zde poprvé objeví postava Holly Gibney, kterou můžete znát i z dalších autorových děl. Navíc je příběh inspirován skutečnými událostmi, což je vždy jaksi mrazivější čtení vzhledem k celé zápletce.

Děj celého příběhu je celkem zamotaný a my ho můžeme prožívat nejen z pohledu Billyho, ale také z pohledu našeho vraha, který má na svědomí osm mrtvých obětí :-( Pachatel je zde popsán jako padouch, kterým opravdu je a čtenář s ním nemá soucit, možná až na pár světlých chvilek.

Musím říct, že to bylo velmi napínavé čtení plné zajímavých dějových zvratů, autor se se svými postavami opravdu nemazlí :-D Já si knihu neskutečně užila :-)

King zde krásně demonstruje, že ne každá jeho kniha musí být horor se stovkami stránek, ale že umí napsat skvělou detektivku, s výborným i když velmi neobvyklým, a mohlo by se zdát nekompatibilním vyšetřovacím týmem :-D A to vše na necelých 400 stranách, které utečou jako nic :-)

Pokud byste si od něj rádi něco přečetli, ale nemusíte horory, tak tohle je jedna z těch knih, kterou byste měli určitě začít :-)

Naprostá špička, která se čte jedním dechem. Doslova. Ihned jdu na druhý díl. Btw., proč nejlepší hlášky dává King záporákům? Asi proto, že v dnešní době by byly považovány za “rasistické, a tak je dává už jen do hlav záporáků. Nebylo to tak vždy. Vypovídá to hlavně o tom, že King je “stará škola a proto se čte tak skvělé. “Dokonce má jméno jako bílý kluk. Jerome. Jerry. To je urážka. Proč nemůže být Traymore? (…) Proč doprdele nemůže být Kunta Kinte?

PS: paní překladatelko, Grand theft auto a Call of Duty se fakt nepřekládají.

výborná serie :) tohle opravdu bavilo

Ako zarytý odporca hororov a nie celkom fanúšik scifi a fantasy som sa pánovi Kingovi doteraz vyhýbala. Táto kniha si ma našla sama a neľutujem.

Od Kinga je tato kniha trochu nezvyklým počinem a spíše než jeho obvyklé děsuplné tvorbě se přibližuje severské krimi a detektivním thrillerům, ve kterých je od začátku znám pachatel (např.  knihy Jo Nesba) . I tak je zde ale rukopis starého hororového harcovníka dobře patrný, což nemusí, stejně jako u jiných jeho knih, každému sednout - přítomný čas, přerývaná dynamika dlouhých vzpomínek a myšlenek, střídaná oscilací akce a svižných dialogů; osobité, ale pro mě spíše rušící. Příběh mercedesového vraha sám o sobě nemá mnoho originality, pachatel je psychicky vyšinutý samotář s oidipovým komplexem, zatímco ústředí postava vysloužilý a vyžilý detektiv, který se během řešení případu na vlastní pěst zamiluje a dosáhne osobního zájmu na zastavení padoucha. Ehm - celkem klišé. Detektivní linka je vzhledem k vyšetřování civilisty velmi slabá, patrání se koná spíše sporadicky a více se rozebírají pocity postav, bohužel až na výjimky silně nesympatických. Spíše průměrnou knížku tak zachraňuje King budováním napětí, v čemž je přeci jen důkladnější než autoři detektivek. V tomto aspektu je kniha výborná, v rámci Kingovy tvorby nadprůměrná, snad díky své realistickým kulisám. Ale přeci tu jen platí to pořekadlo o ševci a kopytu.

Pan King je mistrem ve všech směrech.
Jeho detektivka mi dokonale sedla. Napínavé, zajímavý děj, detailně (jak je běžné) propracované. A právě toto způsobí, že jste součástí příběhu a nejen nestranným pozorovatelem. Nejvíc se mi líbila volba charakteru postav velmi různorodých a přesto se dobře doplňovaly.

Poslouchala jsem jako audioknihu a můžu říct, byla to fakt pecka! Knihy Kinga mám ráda a člověk musí být dobře naladěn, aby mu nevadilo, jak se sálodlouze rozepisuje a podrobně popisuje. Děj a napětí nechyběl, za mě doporučuji.

Nebudu lhát, King mi víc sedí v hororech a tajemnu, ale i tak mě tento detektivní příběh bavil v podstatě od začátku do konce. Asi by nevadilo rozsah trochu proškrtat, aby to více odsýpalo, ale převažuje u mě spokojenost.

...aneb jak se stal Stephen King užvaněnou parodií sebe sama. Ale moje chyba, čekal jsem (velice naivně) krimi s úderností Páté čtvrtiny (Fifth Quarter 1986) a dostal jsem směšný vývar ze všech možných špatných kingovek. Kdyby to nenapsal (dávný, pradávný) Mistr populární žánrové literatury dovoluji si tvrdit, že by po tomto skvostu neštěkl ani pes.

"Pan Mercedes" se od Kingova "tradičního" hororového žánru značně odlišuje a jde spíše o thriller než o klasickou krimi. Ačkoliv se zde řeší zločin, rozhodně to není krimi ve stylu Agathy Christie nebo Jo Nesbøa. Pachatele totiž známe hned od začátku a zbytek knihy se točí kolem toho, jak se k němu hlavní hrdina, Bill Hodges, postupně dostává. Příběh se zaměřuje na psychologii postav a temná témata současné Ameriky, jako jsou masové vraždy, sebedestrukce a/či extrémistické násilí (zaměřené na menšiny a vůbec všechny "odlišné").

Kniha není plná extrémního násilí, které se někdy v Kingových příbězích objevuje. Ano, je tam úvodní brutální scéna, ale pak se děj více zaměřuje na psychologický rozměr a postupné budování napětí. Kingova síla zde leží v jeho schopnosti vyprávět příběh, a i když námět sám o sobě nemusí znít přitažlivě, King prostě umí postavit zápletku tak, že vás udrží až do konce.

Líbilo se mi, že je zde omezený počet postav – každá má svou roli a přispívá k příběhu, což není vždy typické pro Kinga, který často zahrnuje velké množství vedlejších postav. Co mi však trochu nesedlo, byly pasáže, kde King předjímá budoucnost, například „ale neví, že se do domu již nevrátí“ nebo „právě udělal největší chybu svého života, ale ještě to netuší“. Takový autorův spoiler/easter egg.

Celkově mě "Pan Mercedes" mile překvapil. Ačkoliv King známý jako mistr hororu zde zabrousil do trochu jiných vod, knihu jsem přečetl téměř na jeden zátah a těžko se od ní odtrhával. Dal bych jí plný počet hvězd, nebýt toho předjímání budoucnosti, které mi nesedlo.