vnimat_Krasu - Příspěvky

Záhada Henriho PickaZáhada Henriho PickaD. Foenkinos

Nehledejte román. Hledejte drobné příběhy o obyčejnosti lidství. A spíš než rozplétání příběhu o geniálním románu, hledejte krizi středního věku, rutinu manželství, podléhání pokušení a stáří. V těhle tématech je Foenkinos silný. Tak zvažte, jestli hledáte zrovna tohle.

03. listopadu


Už mě vidíš?Už mě vidíš?S. J. Bolton

Vymysli si klišé z detektivky. Hrdinku se závislostí, vraha, co kupí jednu brutalitu za druhou nebo patologa, co si v podzemí pouští vážnou hudbu. To všechno tady najdeš. V asi nejuondanějším bestselleru, ve kterém jsem fandil hlavně sám sobě. Abych ho dočet.

10. října


Hra na vražduHra na vražduA. Christie

Christieovská přehuštěnost je vždycky na hraně.
Když zaklapne, je z toho detektivka jako víno. Ve Hře na vraždu bylo ale na mě těch motivů, postav, vysvětlivek a domněnek až moc. A možná i proto ve svý rozšířený podobě působí knížka tak nějak unaveně.
Ostatně, jako sám Hercule.

18. srpna


Dokonalé stopyDokonalé stopyH. Fields

Začíst se do Dokonalejch stop docela trvá.
Vraha tu totiž znáte od první pětistránky, a Fieldsová si zvlášť z úvodu libuje ve větách květnatějších než holandský tulipánový pole. Dojem tu ale naštěstí docela graduje. Brutalita je sympaticky béčková, hlavní hrdina je prost úchylek i neduhů, a i když všechno směřuje k očekávanýmu závěru, bude se vám nakonec po Lucovi s Avou stejskat.
A ruku na srdce, to se nestává často.

18. srpna


Záhada na zámku StylesZáhada na zámku StylesA. Christie

Jsou knížky, co mají skvělou formu, a pak jsou ty, co mají super obsah.
Skvělý jsou ty, co mají obojí.
A úchvatný jsou ty, u kterých si přes dokonalej obsah formy ani nevšimnete.
Jako Záhada na zámku Styles.
Mon ami.

18. července


Temná hmotaTemná hmotaB. Crouch

Dessně zábavná knížka. Teda pokud vám nejde hlava kolem z alternativních realit, ze sexu s jinými verzemi vašich manželek a z píchání ampulí do žil. Blake Crouch má tempo v paži. Vrství zajímavý motivy, aniž by se v nich vrtal. A vy si tak s Temnou hmotou koupíte sci-fi, kterýmu by napínavost mohlo závidět celý Norsko.

05. června


GameGameA. d. l. Motte

Game je jako ten akční thriller, co běží v televizi v sobotu ve 23:10.
Se vším dobrým i špatným.
Ze začátku si ujíždíte na zajímavý premise, i na tom, že takový tempo jste naposled viděli v třetí Smrtonosný pasti. Po půlce vám ale dojde, že autor je spíš srdcař než kvalitář, a že by vám to stačilo v polovičním rozměru.
Čím dál jste, tím horší to je.
V kolonce spotřebního akčňáku ale není moc vydatnějších zástupců.

06. května


JepiceJepiceJ. Hazel

Pozejtří si nebudu pamatovat, o čem to bylo.
Dneska mi to ale nevadí.
Hazel nepřepálil množství postav, vyvážil dějový odbočky a celkem sympaticky krátil. Roztomile béčkový tři hvězdičky pak povyšuju za zjevnou adoraci Kubrickova Eyes Wide Shut a potenciál toho, že se příště dočkáme bratrovražednýho souboje dvou Priestů.
A že z béčka klesneme do céčka.
A já si to užiju.

03. května


Boží prstBoží prstM. Reiersgård

Ta přirozenost mě zase bavila.
Na rozdíl od Závějí jí ale zabíjí rozuzlení, který by mohlo vyučovat debilitu na vysoký škole života. Nechá totiž vyhnít jednu výraznou dějovou linku a drze na vás vyplázne jazyk. Což mrzí. Bitte s Vernerem jsou totiž opět fajn, prostředí chladí a Marit zjevně umí. Tak snad bude napotřetí umět o chlup líp.

27. ledna


Žena v okněŽena v okněA. Finn

Som chlastal.
Ale vážně. Ženská, co má bludy, páč je permanentně v lihu, je prostě trend, na kterej se nějak nechytám. Kvalitativně je na tom ale Ženská v okně líp než ta ve vlaku. Autorovi i přesto chybí lehčí pero nebo černohumornost Flynnový, aby dokázal vyskočit ze škatulky spotřebního thrilleru, kterej má na českým obalu zlatým fontem vyryto bestseller.
Dobrý.
Pro mámu k Vánocům.

18.11.2017


LevhartLevhartJ. Nesbø

Napsat komentář, co by se k Nesbøvi dokonale hodil, měl bych vám nejdřív shrnout, kam že sem to chodil na základku a co sem ráno snídal. Levhart nepochybně disponuje autorskou kvalitou. Ale taky má přes sedm set stran, který by se daly krátit mašinkou trojkou. Smrtící jabko je prima. Námět jak z béčkovýho hororu taky. Vrah se tu ale odhaluje k uzoufání dlouho, a dostat pětikorunu za každou rozvitou, byť nepodstatnou postavu, pozvu vás všechny na večeři. Tohle prostě neni moje série.

29.10.2017


ZmizelýZmizelýC. L. Taylor

Dostat desetikorunu za každou knížku o zmizelým dítěti za posledních deset let, vydělám si na kolotoč.
Ještě klika, že je C. L. Taylor tak skvělá autorka a umí dávkovat napětí i u knížky, která není ani zdaleka tak akční a přímočará jako Lež. Formálně není příliš co vytýkat, příště prosím ale trochu originálnější téma.

PS: Půl hvězdičky pro překladatele, kterej se musel v chatovacích miniepizodkách pohrát s překladem angliny, u který z pochopitelnejch důvodů není jasný pohlaví. Zmátlo to i mě.

05.10.2017


SpouštěčSpouštěčW. Dorn

Ne.
Durna jsem měl dlouhodobě zařazenýho do škatulky "na konci sice budeš trochu nasranej, ale přečteš to jením dechem". O Spouštěči to ale platí jenom z jedný, a bohužel z tý horší poloviny.

Příliš mnoho paranoí tu totiž umořilo vola. A od doby, co se i ty nejthrillerovější pasáže promění ve výmysly, a prohlédnete tak pointě přes skořápku, se do konce vyloženě prozíváte.

Jednu úroveň literární kvality za Mrazivým tichem. A to mě u ní taky dvakrát nemrazilo.

22.09.2017


Ready player one – Hra začínáReady player one – Hra začínáE. Cline

Vlastně moc nezáleží na tom, jak moc kovaní jste hráči.
Cline je totiž suprovej vypravěč a očividně miluje Harryho Pottera. A pokud byste dali ledvinu za zopáknutí zážitku z Ohnivýho poháru, je Ready Player One zatraceně cennej achievement.

Přečtete ho totiž jako nic.
A i když zpětně uznáte, že začátek se možná až příliš táhne a že konec to vezme trochu zhurta, budete mít chuť si natáhnout vizor a přesunout se zpátky.
Návyková je totiž knížka skoro jako, ehm, dobrá videohra.

30.08.2017


Špinavý kšefty na North Ganson StreetŠpinavý kšefty na North Ganson StreetS. C. Zahler

Jestli vás baví zemitý Tarantinovky, zvládnete ten nejčernější možnej humor a uřezaný penisy si dáváte jako dezert, našel jsem pro vás knihu roku.

Vedle Špinavejch Kšeftů od režiséra Bone Tomahawk totiž vypadá takovej Nesbô jako totální feminosant.
Pět z pěti nekrofilů doporučuje.
A já taky.

13.08.2017


Případ ukradeného zubuPřípad ukradeného zubuW. Ritter

Jackabyho mám rád.
Ale Ritter neví, kdy přestat. Šroubuje jeden fantasy závit za druhým a přitom by hrozně chtěl bejt Potterem mezi Holmesology. Jo, odsýpá mu to. A zase jsem byl na straně sto v době, kdy obvykle bejvám na třicítce.
Je jen škoda, že je to celé tak děsně bez pohlaví.
Trojku si přečtu.
I když vlastně ani nevím, jestli je to guilty pleasure.

29.07.2017


SherlockSherlockG. Moore

Je hrozná škoda, že Grahamu Moorovi chybí nadhled.
Chybí totiž strašně málo, aby z Sherlocka byla parádní komedie o partičce trhlých holmesologů. Natočil by jí Guy Ritchie a byl by to jedinej film o Sherlocku Holmesovi, kde by Robert Downey Jr. nepůsobil nepatřičně.

Ta serióznost to ale celé sráží děsně dolů. A zatímco buddy vyšetřování Doyla a Stokera docela ujde, linie ze současnosti je smích.

Bohužel ale nechtěnej.

13.07.2017


ZázrakZázrakE. Donoghue

Před Donoghue musí jeden smeknout klobouk.
Zázrak je na tom totiž perfektně jak z historického, tak z medicínského hlediska. A ano, občas tento fakt knížce trochu zabraňuje v tempu.

Přesto je pro mě Zázrak velmi niterní, zvolna vyprávěnou, od podlahy budovanou četbou, co zlehka připomíná Faberův Kvítek, a na kterou se bude zapomínat jen těžko.

A teď už mě nerušte.
Mám hlad.

13.07.2017


PlaninaPlaninaS. Bragi

Hovno navoněný Chanelem.
Představte si čtyři postavy, les a hororový scény, který jste už někde viděli, halabala vrstvený za sebe. A teď si představte spisovatele, co za každý situace píše hóch a v jednom kuse chytračí.

Budiž Planina.
Nejotravnější knížka za poslední roky.

11.07.2017odpad!


Zkurvenej příběhZkurvenej příběhB. Minier

Zkurvenej konec.
Dokud se Minier snaží inspirovat typickou Kingovskou teenage záhadou, všechno jakž takž klape. Tempo se sice trochu plouží, ale atmoška maloměsta má něco do sebe a docela plasticky z ní voní dobrej film.
Jenomže tam, kde by King vynes ryze civilní trumfy, případně šibalsky zamrkal sci-fi zápletkou, tam zbývá Minierovi jenom prostor pro výsměch. A podvod na čtenářích, kterej se u takhle tlustý knížky akceptuje těžko.
Meh.

11.07.2017


LežLežC. L. Taylor

Já vlastně od thrilleru víc nechci.

Chci akci. Ta tady je.
Chci formu, od který se neodtrhnete. Taky splněno.
Chci se bavit. A Lež baví.

Asi bych moh strhávat hvězdičky za hlavní hrdinku, co se od začátku chová trochu na pěst, ale v tomhle případě prostě odpouštím ledascos. Ten spád by totiž Taylorová mohla vyučovat.

10.07.2017


Před pádemPřed pádemN. Hawley

Před pádem je náladovka.
Nemá děj, co vás nenechá odpočinout, ani pointu, na níž si vzpomenete za týden. Má ale atmosféru plnou malinkých příběhů, postav a drobných zkažeností, které tak příjemně připomenou to nejlepší především z druhé řady Farga.
Na víc hvězdiček by ale potřebovala jít hloubš.
A neplavat jen tak, ehm, po hladině.

29.06.2017


Spálená oblohaSpálená oblohaG. Macmillan

Dočetl.
Ale táhlo se to jako těsto.
Pokud jste četli byť jen jedinou knížku o zmizení dítěte (a že jich je na každý poličce v knihovně za korunu kornout), bude vás Spálená obloha děsně štvát. Kór proto, že detektiv je beztvarej ťunťa a trauma hrdinky by se dalo vcucnout do kratičký povídky.
Závěr je ok a drobně spravuje náladu. Přesto nic, co by stálo za řeč.

17.06.2017


Ví o toběVí o toběS. Pinborough

Prej napiš komentář.
Ke knížce, jejíž děj je postavenej na tom, abyste netušili, co se stane za chvíli.
Tak to teda pěkně děkuju.

Prostě si to přečtěte.
A nevěřte ničemu.

24.05.2017


ZávějeZávějeM. Reiersgård

Jsem ten poslední, co by tu doporučoval severskou detektivku.
Ale Závěje jsou jiný. Nemaj sériovýho vraha, poldu, co se rád vožírá, rádoby vtipnýho patologa ani detailní popisy toho, jak tu mrtvou šestiletou holčičku někdo měsíc brousil a krmil hlínou.
Závěje jsou tak akorát. A v tom nejlepším připomínaj civilnost britskýho seriálu Broadchurch.
Koho zkrátka taky už sere, jak jsou všechny ty severský balasty stejný, tak tomu přeju dobrý den.

10.05.2017


MoriartyMoriartyA. Horowitz

Závěr knížek zpravidla sráží hodnocení o hvězdičku.
U Moriartyho je to naopak.
Horowitz totiž nepochopitelně vypráví příběh o dvou divnohrdinech, kupí náhody, zvláštní rozhodnutí a dějové díry. A vy máte sto chutí vlepit knížce dvojku a vzývat Conana Doyla. Jenomže podobně jak ve filmech od Shyamalana dává posledních dvacet stránek knize logiku. A gradaci.
A řadí ji mezi ty lepší postdoylovské pokusy.

25.03.2017


SovaSovaS. Bjørk (pseudonym)

O úroveň lepší než minule.
Přesto furt tak nějak na prvním schodě.
Bjørkovi někdo zavřel kecy do klece a tak se Munchův případ od minula sympaticky zestručnil. Snaha za každou cenu šokovat a nutnost v závěru mučit některého z detektivových příbuzných ale posílá knihu zpátky do průměrna. Jako jo. Odsýpá to, s Miou bych si rád zašel na rande a vy to celé přečtete, než řeknete sova.
Ale vyprávět o tom rodičům?
To nebudete.

03.03.2017


Dívka v leduDívka v leduR. Bryndza

Instantní polívka.
Čte se dobře a kór ke konci jsem oceňoval, jak Bryndza krátí a zbytečně nekecá. A ačkoliv nejspíš uhádnete vraha tak o dvě stě stránky dřív, než by bylo košer, bude vám to luft. Všechno je totiž takové, jaké má být.
Jenom ta přidaná hodnota - ta tam chybí.
A pokud už se těšíte, jak po přečtení přidáte věcný komentář na Databázi knih, mákněte si. Pozítří už totiž nebudete vědět, kdo byl dívka a kdo led.

21.02.2017


Krajinou mrtvých mužůKrajinou mrtvých mužůR. Ryan

Zvláštně návykové.
Takovým košatým, totálně beztempovým způsobem, kterej se blbě čte, ale obdivujete ho. Robert Ryan má pozoruhodný talent přepsat atmosféru války snad nejlíp od Remarqua. Ani si nepamatuju, že by mě bavily všechny možné linie a nikoliv ta ústřední, detektivní. A jak se děj blíží k závěrečnému vysvětlování a opouští se osudy vojáků, tím méně mě to bavilo. Zkusit? Jo. Pokud máte volnou krabici čaje... a čas.

01.02.2017


V lese visí andělV lese visí andělS. Bjørk (pseudonym)

Plus za prima postavy a seriálovej feeling.
Minus za všechno ostatní.
V samotným jádru se schovává prima knížka. Bohužel jí Bjørk obaluje štůčky slovní bavlny, kterou je kór ze začátku obtížné se prosekat. Šokující dětská premisa je v aktuální severské hitparádě smutnou rutinou, už v první polovině knížky odhadnutelný vrah ale ne. Přesto dávám Bjørkovi šanci. Námětem podobná série od Ohlssonové se totiž taky časem dokázala vzchopit. Takže třeba...

01.02.2017


1 2 3 4 5