vnimat_Krasu - Komentáře


Žena v okněŽena v okněA. Finn

Som chlastal.
Ale vážně. Ženská, co má bludy, páč je permanentně v lihu, je prostě trend, na kterej se nějak nechytám. Kvalitativně je na tom ale Ženská v okně líp než ta ve vlaku. Autorovi i přesto chybí lehčí pero nebo černohumornost Flynnový, aby dokázal vyskočit ze škatulky spotřebního thrilleru, kterej má na českým obalu zlatým fontem vyryto bestseller.
Dobrý.
Pro mámu k Vánocům.

18. listopadu


LevhartLevhartJ. Nesbø

Napsat komentář, co by se k Nesbøvi dokonale hodil, měl bych vám nejdřív shrnout, kam že sem to chodil na základku a co sem ráno snídal. Levhart nepochybně disponuje autorskou kvalitou. Ale taky má přes sedm set stran, který by se daly krátit mašinkou trojkou. Smrtící jabko je prima. Námět jak z béčkovýho hororu taky. Vrah se tu ale odhaluje k uzoufání dlouho, a dostat pětikorunu za každou rozvitou, byť nepodstatnou postavu, pozvu vás všechny na večeři. Tohle prostě neni moje série.

29. října


ZmizelýZmizelýC. L. Taylor

Dostat desetikorunu za každou knížku o zmizelým dítěti za posledních deset let, vydělám si na kolotoč.
Ještě klika, že je C. L. Taylor tak skvělá autorka a umí dávkovat napětí i u knížky, která není ani zdaleka tak akční a přímočará jako Lež. Formálně není příliš co vytýkat, příště prosím ale trochu originálnější téma.

PS: Půl hvězdičky pro překladatele, kterej se musel v chatovacích miniepizodkách pohrát s překladem angliny, u který z pochopitelnejch důvodů není jasný pohlaví. Zmátlo to i mě.

05. října


SpouštěčSpouštěčW. Dorn

Ne.
Durna jsem měl dlouhodobě zařazenýho do škatulky "na konci sice budeš trochu nasranej, ale přečteš to jením dechem". O Spouštěči to ale platí jenom z jedný, a bohužel z tý horší poloviny.

Příliš mnoho paranoí tu totiž umořilo vola. A od doby, co se i ty nejthrillerovější pasáže promění ve výmysly, a prohlédnete tak pointě přes skořápku, se do konce vyloženě prozíváte.

Jednu úroveň literární kvality za Mrazivým tichem. A to mě u ní taky dvakrát nemrazilo.

22. září


Ready player one – Hra začínáReady player one – Hra začínáE. Cline

Vlastně moc nezáleží na tom, jak moc kovaní jste hráči.
Cline je totiž suprovej vypravěč a očividně miluje Harryho Pottera. A pokud byste dali ledvinu za zopáknutí zážitku z Ohnivýho poháru, je Ready Player One zatraceně cennej achievement.

Přečtete ho totiž jako nic.
A i když zpětně uznáte, že začátek se možná až příliš táhne a že konec to vezme trochu zhurta, budete mít chuť si natáhnout vizor a přesunout se zpátky.
Návyková je totiž knížka skoro jako, ehm, dobrá videohra.

30. srpna


Špinavý kšefty na North Ganson StreetŠpinavý kšefty na North Ganson StreetS. C. Zahler

Jestli vás baví zemitý Tarantinovky, zvládnete ten nejčernější možnej humor a uřezaný penisy si dáváte jako dezert, našel jsem pro vás knihu roku.

Vedle Špinavejch Kšeftů od režiséra Bone Tomahawk totiž vypadá takovej Nesbô jako totální feminosant.
Pět z pěti nekrofilů doporučuje.
A já taky.

13. srpna


Případ ukradeného zubuPřípad ukradeného zubuW. Ritter

Jackabyho mám rád.
Ale Ritter neví, kdy přestat. Šroubuje jeden fantasy závit za druhým a přitom by hrozně chtěl bejt Potterem mezi Holmesology. Jo, odsýpá mu to. A zase jsem byl na straně sto v době, kdy obvykle bejvám na třicítce.
Je jen škoda, že je to celé tak děsně bez pohlaví.
Trojku si přečtu.
I když vlastně ani nevím, jestli je to guilty pleasure.

29. července


SherlockSherlockG. Moore

Je hrozná škoda, že Grahamu Moorovi chybí nadhled.
Chybí totiž strašně málo, aby z Sherlocka byla parádní komedie o partičce trhlých holmesologů. Natočil by jí Guy Ritchie a byl by to jedinej film o Sherlocku Holmesovi, kde by Robert Downey Jr. nepůsobil nepatřičně.

Ta serióznost to ale celé sráží děsně dolů. A zatímco buddy vyšetřování Doyla a Stokera docela ujde, linie ze současnosti je smích.

Bohužel ale nechtěnej.

13. července


ZázrakZázrakE. Donoghue

Před Donoghue musí jeden smeknout klobouk.
Zázrak je na tom totiž perfektně jak z historického, tak z medicínského hlediska. A ano, občas tento fakt knížce trochu zabraňuje v tempu.

Přesto je pro mě Zázrak velmi niterní, zvolna vyprávěnou, od podlahy budovanou četbou, co zlehka připomíná Faberův Kvítek, a na kterou se bude zapomínat jen těžko.

A teď už mě nerušte.
Mám hlad.

13. července


PlaninaPlaninaS. Bragi

Hovno navoněný Chanelem.
Představte si čtyři postavy, les a hororový scény, který jste už někde viděli, halabala vrstvený za sebe. A teď si představte spisovatele, co za každý situace píše hóch a v jednom kuse chytračí.

Budiž Planina.
Nejotravnější knížka za poslední roky.

11. červenceodpad!


Zkurvenej příběhZkurvenej příběhB. Minier

Zkurvenej konec.
Dokud se Minier snaží inspirovat typickou Kingovskou teenage záhadou, všechno jakž takž klape. Tempo se sice trochu plouží, ale atmoška maloměsta má něco do sebe a docela plasticky z ní voní dobrej film.
Jenomže tam, kde by King vynes ryze civilní trumfy, případně šibalsky zamrkal sci-fi zápletkou, tam zbývá Minierovi jenom prostor pro výsměch. A podvod na čtenářích, kterej se u takhle tlustý knížky akceptuje těžko.
Meh.

11. července


LežLežC. L. Taylor

Já vlastně od thrilleru víc nechci.

Chci akci. Ta tady je.
Chci formu, od který se neodtrhnete. Taky splněno.
Chci se bavit. A Lež baví.

Asi bych moh strhávat hvězdičky za hlavní hrdinku, co se od začátku chová trochu na pěst, ale v tomhle případě prostě odpouštím ledascos. Ten spád by totiž Taylorová mohla vyučovat.

10. července


Před pádemPřed pádemN. Hawley

Před pádem je náladovka.
Nemá děj, co vás nenechá odpočinout, ani pointu, na níž si vzpomenete za týden. Má ale atmosféru plnou malinkých příběhů, postav a drobných zkažeností, které tak příjemně připomenou to nejlepší především z druhé řady Farga.
Na víc hvězdiček by ale potřebovala jít hloubš.
A neplavat jen tak, ehm, po hladině.

29. června


Spálená oblohaSpálená oblohaG. Macmillan

Dočetl.
Ale táhlo se to jako těsto.
Pokud jste četli byť jen jedinou knížku o zmizení dítěte (a že jich je na každý poličce v knihovně za korunu kornout), bude vás Spálená obloha děsně štvát. Kór proto, že detektiv je beztvarej ťunťa a trauma hrdinky by se dalo vcucnout do kratičký povídky.
Závěr je ok a drobně spravuje náladu. Přesto nic, co by stálo za řeč.

17. června


Ví o toběVí o toběS. Pinborough

Prej napiš komentář.
Ke knížce, jejíž děj je postavenej na tom, abyste netušili, co se stane za chvíli.
Tak to teda pěkně děkuju.

Prostě si to přečtěte.
A nevěřte ničemu.

24. května


ZávějeZávějeM. Reiersgård

Jsem ten poslední, co by tu doporučoval severskou detektivku.
Ale Závěje jsou jiný. Nemaj sériovýho vraha, poldu, co se rád vožírá, rádoby vtipnýho patologa ani detailní popisy toho, jak tu mrtvou šestiletou holčičku někdo měsíc brousil a krmil hlínou.
Závěje jsou tak akorát. A v tom nejlepším připomínaj civilnost britskýho seriálu Broadchurch.
Koho zkrátka taky už sere, jak jsou všechny ty severský balasty stejný, tak tomu přeju dobrý den.

10. května


MoriartyMoriartyA. Horowitz

Závěr knížek zpravidla sráží hodnocení o hvězdičku.
U Moriartyho je to naopak.
Horowitz totiž nepochopitelně vypráví příběh o dvou divnohrdinech, kupí náhody, zvláštní rozhodnutí a dějové díry. A vy máte sto chutí vlepit knížce dvojku a vzývat Conana Doyla. Jenomže podobně jak ve filmech od Shyamalana dává posledních dvacet stránek knize logiku. A gradaci.
A řadí ji mezi ty lepší postdoylovské pokusy.

25. března


SovaSovaS. Bjørk (pseudonym)

O úroveň lepší než minule.
Přesto furt tak nějak na prvním schodě.
Bjørkovi někdo zavřel kecy do klece a tak se Munchův případ od minula sympaticky zestručnil. Snaha za každou cenu šokovat a nutnost v závěru mučit některého z detektivových příbuzných ale posílá knihu zpátky do průměrna. Jako jo. Odsýpá to, s Miou bych si rád zašel na rande a vy to celé přečtete, než řeknete sova.
Ale vyprávět o tom rodičům?
To nebudete.

03. března


Dívka v leduDívka v leduR. Bryndza

Instantní polívka.
Čte se dobře a kór ke konci jsem oceňoval, jak Bryndza krátí a zbytečně nekecá. A ačkoliv nejspíš uhádnete vraha tak o dvě stě stránky dřív, než by bylo košer, bude vám to luft. Všechno je totiž takové, jaké má být.
Jenom ta přidaná hodnota - ta tam chybí.
A pokud už se těšíte, jak po přečtení přidáte věcný komentář na Databázi knih, mákněte si. Pozítří už totiž nebudete vědět, kdo byl dívka a kdo led.

21. února


Krajinou mrtvých mužůKrajinou mrtvých mužůR. Ryan

Zvláštně návykové.
Takovým košatým, totálně beztempovým způsobem, kterej se blbě čte, ale obdivujete ho. Robert Ryan má pozoruhodný talent přepsat atmosféru války snad nejlíp od Remarqua. Ani si nepamatuju, že by mě bavily všechny možné linie a nikoliv ta ústřední, detektivní. A jak se děj blíží k závěrečnému vysvětlování a opouští se osudy vojáků, tím méně mě to bavilo. Zkusit? Jo. Pokud máte volnou krabici čaje... a čas.

01. února


V lese visí andělV lese visí andělS. Bjørk (pseudonym)

Plus za prima postavy a seriálovej feeling.
Minus za všechno ostatní.
V samotným jádru se schovává prima knížka. Bohužel jí Bjørk obaluje štůčky slovní bavlny, kterou je kór ze začátku obtížné se prosekat. Šokující dětská premisa je v aktuální severské hitparádě smutnou rutinou, už v první polovině knížky odhadnutelný vrah ale ne. Přesto dávám Bjørkovi šanci. Námětem podobná série od Ohlssonové se totiž taky časem dokázala vzchopit. Takže třeba...

01. února


Přítelkyně smrtiPřítelkyně smrtiB. Aichner

Zábava.
Takovým tím svižným bezmyšlenkovitým způsobem. Krátkým jako Aichnerovy věty. Věrohodným jako filmy od Hallmarku. Autorovi nelze upřít jistou akčnost. Dny se tu vejdou do pár vět a životy do pár kapitol. Ta pachuť instantní polívky se ale nedá jen tak přehlušit. Bez emocí. A taky bez zvlášť silné touhy po druhém dílu.

05. ledna


VdovaVdovaF. Barton

Dvě hvězdičky jsou trochu krutý, já vim.
Jenomže Fiona Barton slušnou povídku natahuje jako žvejku. A jakkoliv mě Glenův příběh ze začátku zajímal, z druhé půlky je znatelně cítit promarněnej pokus. Jestli totiž něco Bartonové nejde, je to vývoj postav. Což je i vzhledem k závěru Vdovy docela problém. A tak oproti psychologicky našlapané Zmizelé chybí Vdově emoce i aktuálnost.
A teď pardon.
Jdu se zavřít do chatovací místnosti.

22.12.2016


JackabyJackabyW. Ritter

Mnohem lepší než se tady straší.
Ritter není písmenkový onanista a dávkuje sherlockovské fantasy svižně a bez zbytečných keců. A zatímco tematicky velmi podobné Řeky Londýna jsem měl kvůli popisnosti problém dočíst, Jackaby mi utekl jak ranní vlak. Jako jo. Je to celé absolutně zaměnitelné a autor posouvá hranice fantastična, jak se mu to zrovna hodí. Ale přesto sympatie. A být mi o deset let míň, napíšu si o tom status na Facebook.

22.12.2016


Kniha zvláštních nových věcíKniha zvláštních nových věcíM. Faber

On to prostě umí.
Napojit hromadu těžkých myšlenek, témat a parafrází do knížky, u níž obracíte stránky jako šílenci. Kniha zvláštních nových věcí není o vesmíru. Je o vztahu dvou lidí. Jeho a jí v dopisech, ve kterých najdete sami sebe. Jak vám někdo chybí. Jak je vám smutno. Jak je vám pak hloupě, když kvůli práci zapomínáte na toho druhého.
Čtete, teskníte a zároveň si říkáte: pane Faber, jste fakt hustej.
Vít vít ejte v literární extralize.

11.11.2016


Kráva nebeskáKráva nebeskáD. Duchovny

Bůh nás nenávidí.
A David Duchovny nenávidí humor.

30.10.2016


Andělé strážníAndělé strážníK. Ohlsson

Ohlssonová je můj oblíbenej instantní čaj. Na nic si nehraje a servíruje tak akorát ohřátou detektivku plnou postav, postupně se otevírajících jako lidská duše. A já jsem po celou dobu čtení chladně odtažitej a přitom jsem za dva dny na straně čtyři sta a nemůžu přestat s otáčením stránek. Andělé strážní jsou zase o něco výš než předchozí dvě knížky. Děsí, exemplárně protínají vyšetřování s osobními životy hrdinů, pobaví a rozplynou se na jazyku. A já vlastně čas od času nic jinýho nepotřebuju.

30.10.2016


Právo nálezcePrávo nálezceS. King

Nejslabší King, co si pamatuju. A to ne proto, že by námět a zápletka stály za starou belu, nýbrž proto, že se to celé táhne jako karamel. Právo nálezce by se dost dobře dalo smrsknout do formátu delší povídky. A co hůř, dalo by se smrsknout tak, že by se v něm vůbec nemusela vyskytovat postava Billa Hodgese. Ano, formálně King stále převyšuje většinu aktuální produkce. Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že oprášil jeden ze svých starých nepublikovaných námětů a rozhodl se do něj vší silou nacpat svou aktuální detektivní postavu. Bohužel. Prozíváno.

30.10.2016


Prach a stínPrach a stínL. Faye

Neuvěřitelně pokorné. Faye mistrně trefila Doylův styl, má načteno a trpělivě se drží klasické literatury. Žádná přehnaná akce, nýbrž převleky, plížení, verbální bitvy. A Rozparovač? Jen tichý fantom v neklidné čtvrti, žádné hloupé pokusy o vzkříšení osmé variace na Moriartyho. Komu přišli Bohové Gothamu poněkud těžkopádní, Prach a stín se čte lehce jako vánek.

Tohle prostě moh bejt dle tématu pěknej průser.
Ale není. Je to nejlepší falešná Doylovka, jakou jsem kdy čet.

24.09.2016


Ostrov EntryOstrov EntryP. May

Sime není Finn. A Peter May se tu na můj vkus občas až moc rozkecává o úplných blbostech. Když ale vynechám těch zhruba čtyřicet zbytečných stránek o nespavosti, prolíná v Ostrov Entry minulost se současností přímo bravurně. Stejně jako ve Skále je tu totiž více méně putna, kdo zabíjel a kdo co odskáče. Hlavní roli tu totiž hrají dva naprosto nebanální životní osudy. A za to, jak May umí klamat tělem a prokládá detektivku výtečným dramatem o rodině, za to mu patří můj dík.

04.09.2016


SedmikráskySedmikráskyK. Ohlsson

Nechtění byl slabej čaj, v Sedmikráskách Ohlssonová nachází seriálovej ajfr, schopnost dávkovat nové důkazy i umění příliš nenudit. A mně to prostě sedlo. Snad i proto, že už jsem si hlavní postavy dovedl zaškatulkovat a užíval si totálně nenáročnou severskou jízdu bez otravných berliček. A takovou knížku si s sebou chcete vzít na dovolenou. Lajk!

10.08.2016


Bazar zlých snůBazar zlých snůS. King

Je to pořád v něm. A když to do nás napere skrz Nekrology, Smrt, Morálku, Zlého chlapečka a vůbec dobré tři čtvrtiny knížky, máte chuť popadnout laptop a napsat něco podobně super. A jedinou výraznější vadou, co mi brání před udělením fanboyovské plné palby, je prosté přesycení. Bez páru básňových nepodarků nebo k neučtení úmorného Blokády Billyho by se totiž tenhle bazar obešel. Přesto kupujte. Pár hořkých se mezi mléčnými najde vždycky.

26.07.2016


AgnesAgnesH. Kent

Neplakal jsem. A co je horší, bylo mi to celou dobu vlastně dost jedno. Jasně, nejsem úplně romantoženská cílovka, přesto dokážu ocenit tah na branku, sympatie s postavami a vůbec všechno. A kdyby nebyl Tóti tak odtažitý nemastňák a kdyby si Agnes ve svém příběhu aspoň občas pohrála s překvapením, dovedu si představit islandsky zářící čtyřhvězdí. Kentová totiž není mimo. A tu studenou atmosféru plnou skyru, tu vystihuje výtečně.

23.07.2016


Břeh temné vodyBřeh temné vodyJ. R. Lansdale

Nedokážu si vysvětlit, proč mě Břeh temné vody tak moc minul. Má přece námět, co mi od pohledu sedí, i autora, jehož povídky žeru. Přesto kolem mě příběh o Sue Ellen prošuměl jako řeka a spíš jen tak tiše připomněl genialitu Twaina, Kingova Těla nebo Dickeyho Vysvobození. Sorry. Příběh o boji o přežití, v němž se ani minutku nebojím o hlavní postavy, je prostě průšvih. A ani žánrový rozptyl od dětského dobrodružství po hororový krvák jej nedokáže osvěžit. Smutný smajlík. :(

16.07.2016


MiniaturistaMiniaturistaJ. Burton

Dost možná nejzajímavější debut od Banksovy Vosí továrny. Pomalu plynoucí román s atmosférou silnou jako holandský joint. Nedoslovný, s precizně odtažitými postavami coby aktéry jednoho nešťastně magického příběhu. Prostě nečekaná pecka, co připomene Michela Fabera a která nekompromisně rozžvýká i vaše očekávání. A zanechá za sebou řadu zmatených i kupu nadšením hýřících čtenářů. +1

14.07.2016


Kdo miluje jinakKdo miluje jinakK. Fossum

Vůbec poprvé mě Fossumová úplně minula. A tam, kde Provokatér a Indická nevěsta dusila téměř až Dahlovským námětem, se protentokrát potýká s obyčejností. Forma je pořád fantastická a svižná. Pasáže s manželským párem si to dávají. Jenom to celé profrčí hlavou jako vítr a nezanechá po sobě jedinou výraznější vzpomínku. Ach jo.

01.07.2016


Pan MercedesPan MercedesS. King

Hned z úvodu odhalený vrah, zatraceně pomalý rozjezd a ještě pomalejší ústřední postava. Do Pana Mercedese je zapotřebí kousat a až někde s polovinou knížky se prohryzáte k obvyklé kingovské kvalitě. Z těžkopádné kriminálky nakonec čtyřhvězdičková fajnovka, co předčasně vrcholí v excelentní vzpomínkové kapitole z Bradyho minulosti.

18.06.2016


Dokonalý cizinecDokonalý cizinecR. Knight

God Bless Renée Knight! God Bless za thriller, ve kterém se nežvaní. Který si bere na paškál zajímavou zápletku a neplete kolem sebe záplavy vatových pavučin. Dokonalý cizinec je opakem Dívky ve vlaku. Neplýtvá slovy, udržuje v napětí, překvapí a pobaví. A vy si nečtěte komentáře, recenze a nalistujte první stránku. Za těch osm hodin čtení pohrobka Alfreda Hitchcocka to totiž stojí! Po dlouhé době impulzivní plná palba.

20.05.2016


Černý krajČerný krajA. Grecian

Scotland Yard sevřel jako svěrák, Černý kraj spíš hodně chce, ale ne a ne se zahryznout. Grecian se v krátkém románu snaží omráčit mrazem, popelem, mizející lokací i atmosférou vesnice. Až je toho všeho prostě moc. Detektivní případ je ale fajn, detektivové s lékařem vládnou a i třetí díl nejspíš přečtu za dva dny. Už aby to bylo.

10.05.2016


Skrytá tělaSkrytá tělaC. Kepnes

SrátNaAmyAPrvníchStoStránek. Protože takhle nemastnej začátek si Joe Goldberg nezasloužil. Jen co však v jednom baru objeví opálenou Love, je to rázem celé zpátky. A máte chuť si zas nainstalovat Tinder, napsat scénář a přát si, aby vám Susan Sarandon řekla, že jste boží. A pokud nejste boží vy, Caroline Kepnes je. Z obyčejnýho městskýho stalkingu vykouzlila prominentní kokainovou lásku, co si vás omotá kolem prstu. A pokud bude někdy zfilmovaná, bude mít to nejlepší obsazení na světě. All You Need Is LOVE! A třetí díl.

16.04.2016


1 2 3 4 >