vnimat_Krasu
komentáře u knih
Dítě boží
Cormac McCarthy
Asi nejslabší v Čechách vydaný McCarthy. Minimaličnost je pro jeho příběhy typická, zde se však opírá jen o několik Ballardových činů, které nejsou natolik významné, aby táhly celý příběh vpřed. Zde použitý styl krátkých, na sebe nenavazujících kapitol mi navíc příliš nesedl. I přesto jde o čtivou knihu, plnou zvráceností i pamětihodných epizodek (pár v autě, nákup šatů).
Snuff
Chuck Palahniuk
Vtipně napsaná a do češtiny mistrně přeložená knížka, která nepostrádá nic z Palahniukova zvráceného já, a tentokrát přidává i na autora až nezvyklé množství nadsázky. Vlastně mi to celé sedělo mnohem víc, než Chuckovy vážně se tvářící práce a tentokrát nebudou mít problém dočíst do konce i tací, kteří nespokojeně klimbali třeba u Ukolébavky.
Deník sentimentálního zabijáka / Yacaré
Luis Sepúlveda
Příliš krátké na koupi, k zapůjčení v knihovně však naprosto ďábelská knížka. První polovina je stoprocentní, druhá část už přeci jen postrádá ostrost i vtip. Čte se ale i tak vskutku famózně a zdatný čtenář jí utáhne za jeden večer.
Sirotci z Brooklynu
Jonathan Lethem
Hlavní hrdina je stejně ukecaný, jako je upovídaný styl autora. Přesto takto niterní a přitom originální kriminálku nenajdete běžně na poličkách regálů. Příběh, tu připomínající Kingova/Bachmanova Blaze, tu film Spáči, zaujme svými charaktery, minimalistickou atmosférou a vygradovaným závěrem. Přelouskání prvních stránek a navyknutí si na hrdinův Tourettův syndrom je sice oříšek, ale fandové netradičních detektivek si zde rozhodně přijdou na své. Mistrnost.
