Vesmich
komentáře u knih
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Občas se někomu podaří nějaké téma vyčerpat. Najít ho, zmocnit se ho a napsat to tak, že není třeba už k němu psát a proto ani číst nic dalšího.
Ve službách mocných
František Niedl
Hoši se nám začínají vylupovat! Benešovi to pálí a má podnikatelského ducha, Lothar dělá co může a proto má spokojené manželství, Čeněk mužní a Wolfram..no to je prostě Wolfram. Král Jan taky dělá, co se dá. Jak oni jsou všichni aktivní a pracovití! I padouši se naštěstí činí a sem tam se objeví nová postava, která má trochu šmrnc. Dám si teď trochu oraz po tom tří-dílovém maratonu a až navážu, tak se uvidí, jestli si budu ještě pamatovat kdo je kdo, kde je kdo a proč je tam, kde je.
Anděl v podsvětí
Juraj Červenák
Vzhledem k tomu, že historická detektivka je žánr, kterému se věnuje snad každý, kdo dokáže bušit do klávesnice, je v zájmu vlastní duševní hygieny to s tím nepřehánět a jen sem tam si trochu Začervenákovat...Císařský cirkus se přesunul do Plzně a s ním i další případy pro Velkou trojku. Jako obvykle se čtenář dozví mnohé o samotném městě, co je kde a co je co a proč je to tam, kde to je. Ke dvoru přijíždějí všemožná poselstva a autor servíruje celou řadu příkladů pověstné slovanské vzájemnosti :) Některé osobnostní typy jsou skutečně k sežrání. Také neřestí je dost a to v podobě překvapivě naturalistické.
Smrt má vůni inkoustu
Vilém Křížek
Belle époque přitahuje tím mocněji, čím zmatenější je naše vlastní prostředí, ve kterém to nějak klepeme. Pán si sedne v kavárně a přečte si všechny noviny, co jich jen je, aby si udělal přehled. I když cosi vyšetřuje, všechno v poklidném tempu. Jakmile je potřeba vyřídit cosi ve Vídni, v klidu se tam přesune. Žádná jazyková bariéra, všechno v rámci jedné monarchie. Je to takové idylické, ten náhled do období před válkou, než se změní všechno. Zajímavé téma, příjemné vyprávění, seděla mi i grafika. Detektivka to ani moc není, což zrovna mně nevadí.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Takto lyricky popsat mnohé hnusoty, k tomu je třeba speciálního talentu a speciální osobnosti, což všechno B.H. splňoval. Takový krátký úsek ze života mladého muže..vlastně celkem obyčejného. Vzpomínám, že za mých mladých let (což je dávno) takoví mladí muži byli. Třeba jsou i nyní, to už ovšem já těžko posoudím. Je to taková krásná četba, příjemná, laskavá a lehounká, akorát se u ní chce člověku brečet. Nebo řvát. Nebo zoufat.
Ocelové město
Jules Verne
U čtení se nedá vyhnout vzpomínce na film ze 70.let..jak se tam motaly ty mátohy zmrzlé a všude byl HOLOMRÁÁÁZ...kniha je o něco "veselejší". Verneovky jsem v mládí četla ráda, pěkně to odsejpalo a mělo to náboj. Dost mě překvapilo, že na mě dělají podobný dojem i ve vetchém věku!
Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
V čem by to tak asi mohlo připomínat vrcholné dílo Agathy Christie je větší detektivní záhada, než jakou nabízí celá kniha. O co jde je zřejmé hned, jakmile se všichni nalodí a překvapivý zvrat tam není jediný, zato zvratků plno. Zvrací kdekdo. Mrazivá odhalení se rovněž nekonají, nebudeme-li počítat koupel ve fjordu. Chvílemi se chce křičet ŽE NE, ŽE TO NEBUDE TAKHLE! ale je to takhle…Hlavní hrdinka nepřipomíná žádnou z postav A.CH.ani náznakem, snad jen některou z těch, které se staly obětí a dobře se jim stalo! Každý, kdo četl, sám může posoudit, jak moc si přál, aby to potkalo i tuhle Je to smutná postava, která prolézá současnou literaturu po čertech často – násoska, která trpí vším, čím trpět může(pokaždé ji někdo nepochopitelně miluje nebo zachrání), přičemž zejména v poslední čtvrtině se dozvídáme nejrůznější mikropodrobnosti všech úzkostí a poruch, které ji souží, soužily a jistě soužit začnou. Až se to změní v žánr psychopatologická příručka pro pokročilé. V momentech největšího „napětí“ mudruje nad lustrem od Swarovski a z toho, že někde visí, vyvozuje odvážné závěry, že tím jeho vyvěsitel naplil do tváře problému globálního oteplování a ochraně životního prostředí (ne, není to nadsázka ani nepřeháním, takhle to tam přesně je). Jejími nejčastějšími slovními spojeními jsou: „blinkala jsem, mluvíte anglicky? a blbá,blbá,blbá“ (to jako o sobě). Ano. S tím se dá souhlasit. Je opravdu blbá, blbá,blbá a nepomůže jí už nic. Ten začátek klame, koupila jsem si to jako audioknihu ve slevě za 99,- do auta. Vypadalo to jako taková ta konverzačka – ona jí řekla, ta jí na to odpověděla a on se připojil…ideální do kolon. Tak od půlky jsem to poslouchala z čiré potřeby hněvat se na něco jiného než na to vedro. Konec je strašlivý, ten snad bude lepší vynechat úplně.
Dešťová hůl
Jiří Hájíček
Poprvé se mi u J.H stalo, že mi hlavní muž nelezl na nervy a to ani chvíli. Není to nikdy překážka, ale potýkat se s tím musím. Tenhle muž není lůzr, nemotá se a nebloumá, přestože je morálně neklidný až z toho všeho nespavý. Pro vrstevníky autorových postav je to všechno velmi blízké, nelze se v něčem nenajít, stejně jako v Rybí krvi. Text je tekutý, postavy životné a všednodennost popsaná mistrně. Knihu od knihy je to stále lepší a lepší. Jako člověk žijící na vsi a to vsi jihočeské, oceňuji navíc ten parádně vykreslený vztah/nevztah k půdě.
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Jako audioknihu čte Igor Bareš a to je záruka příjemného zážitku. Detektiv je, přestože severský, docela normální chlap! Nechlastá, neutápí se v depresích, není přehnaně přecitlivělý....a že by měl docela důvod! Standardně vrčí a k ruce má záhadného Asisyřana, který je samé překvapeni a jeden čeká, co se z něj všechno ještě vyklube. Vyšetřovaný starý případ je dostatečně temný a celé to má spád a napětí tak akorát.
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
Jonas Jonasson
Všechny podnikatelské koncepty mě nadchly! Nádherná týmová práce - kreativní mysl, operativní mobilita, nasazení a vybroušené měkké dovednosti, i toho největšího blba lze do vítězného týmu zapojit! Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc! Samozřejmě mi vrtaly hlavou ty houby a trochu jsem doufala, že zůstanou tajemně v pozadí, dokázala bych se tetelivě obejít bez vysvětlení, ale dostalo se mi ho. Je to jediná vada na kráse a tu velkoryse a láskyplně přejdu.
Hastrman
Miloš Urban
No tohle byla zase lahůdka! Mimořádná schopnost vyhrabat nějaký zapomenutý kout a proměnit ho v kouzelné místo. Některé autorovy knihy mě přimějí taková místa vyhledat a podívat se na ně jeho očima. Od okamžiku prvního přečtení miluji Holany, Dolany, Kozly a Vlhošť, jakož i veškeré rybniční soustavy! To je génius ten člověk! O grafice knihy ani nemluvě.
Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Kastelánování, které v Aristokratce působí jako velká sranda, má tady docela jiný rozměr. Tento kastelán přichází z města, kterého má plné zuby a zámek ho postupně vcucává a vcucává do svého vlastního příběhu, který je dostatečně tajemný a ponurý, aby okouzlil například i mě. Kastelánovu manželku moc neokouzlil a už tak skomírající vztah doskomírá zcela. Taková příjemná mrazivě ponurá temnota. Pro mě nejlepší autorova kniha.
Sudetenland
Leoš Kyša
V pohraničí nejen vítr fičí, ale je to tam i velmi svérázné a to nejen na Bruntálsku. Podle mě je to alternativní příběh třeba i od nás z Krušných. Ostatně, alternativního na něm zase tak moc není a autor ty proslulé spodní proudy popsal citlivě a přesně, stejně jako mentální vzdálenost mezi centrem země a jejími okraji.
Neviditelní
Vlastimil Vondruška
Rozhodně jsem se u toho bavila! On to asi autor myslel vážně i tam, kde bych si spíš řekla, že asi ne, ale to je fuk. My tady nemáme žádného Houellebecqa, takže si musíme vystačit s těmi, které máme. Text je namíchaný ze všech možných zvláštností 21.století, které (nejen) člověku narozenému ve století 20. přijdou minimálně poněkud výstřední. Školní život byl vykreslený vtipně a vlastně i představitelně. Revoluce a vyřvávání taky. Vším se jako červená nit vine autorův nikdy nezastíraný pohled na svět v duchu muž je moudrý, žena krásná, on to vede, ona vaří, on je chrání, ona rodí a společně se dobře mají. To je taková slabina, která celý text táhne dolů asi nejvíc. Nikoliv pro tu myšlenku, ale pro to podání. Když ještě východ z toho všeho marasmu, po vzoru Malevilu, najdeme v orbě a setbě, pušce a koni, tak se vtipný a vlastně dost zajímavý text změní ve 176.příběh Oldřicha z Chlumu a Ludmily na Bezdězu. To se dá vyřešit tím, že někde od půlky to lze přestat číst.
Devátá oběť
Dana Stabenow
První setkání s Kate mě extra neoslovilo, zajímavé na něm bylo jen to, že je to vlastně dost stará kniha a popisuje reálie z doby ještě starší. Takže jsem to zkusila podruhé a vida! Je mi najednou jasné, co má na tom svém psu! Mordy byly také napínavé a ponor do života rezervace mi tentokrát seděl! Takže napodruhé mě to chytlo a těším se, co bude dál!
Narrenturm
Andrzej Sapkowski
Čas od času si dopřeji luxus klidu, zastavím se a ponořím do něčeho od A.S., nechám se odnést někam do jeho světa a jen se bavím a raduju a cestuju a to všechno dohromady. Je to krásný no.
Růže a lev
František Niedl
Chyběli mi ti smrdutí dědkové z prvního dílu, zejména můj velký oblíbenec, zeman z Vřesové! Toho jsem úplně viděla před sebou. A ty jejich famózní manželky! Nádherný typ! V tomto díle už to do ruky berou páni rytíři nástupníci, kterým to bude zřejmě ještě hodně dílů trvat, než taky zdědkovatí.
Smrt staré posluhovačky
Agatha Christie
Jakmile jde o zločiny v panských domech, tak mě ze všeho nejvíc zajímají ty vztahy mezi panstvem a služebnictvem. Jak jedny druhé sekýrují a druzí prvním tak či onak vzdorují. Anebo taky ne. Kolik vlastně času ten zaměstnanec tráví v zaměstnání....volno občas odpoledne..občas celý den..jinak furt jen v práci!
Není kouře bez ohýnku
Agatha Christie
Tu jsem milovala za velmi ranného mlada! Asi jak byli všichni mladí a životaschopní. Takhle po letech to vyjde nastejno. Výborné je, jak se na tom vyšetřování podílí půlka vesnice. Jakmile je nejhůř, je třeba ovšem povolat slečnu Marplovou, jinak by to zase Yard i všichni ostatní celé pokazili! Jen se tam mihne, tak akorát.
Zpěv v rahnoví
Ngaio Marsh
No tak Agatha to není, ale dialogy jsou výborné, napínavé je to také přiměřeně, detektiv je sympaťák a zločinec je úměrně a věrohodně pošahaný. Takže sečteno podtrženo - pěkně se to četlo.