Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)

včera

Předchozí dvě knihy - Stoletý stařík a Analfabetka, byly naprosto skvělé.
Tady jsem měl pocit, že autor vykrádá sám sebe.

1 15. listopadu

Kniha nedosahuje takové úrovně jako Stoletý stařík (ten je prostě nejlepší), ale opět Jonas brilantně popsal absurdity takovým způsobem, že mu to člověk věří, že se to snad i mohlo stát.

2 14. listopadu

Zabiják Anders a jeho parta mě celkem bavila. Znám sice i humornější čtení, ale tohle byla příjemná oddechovka. Pokud vydá Jonasson další knihu, ráda si ji přečtu.

2 30. října

Tak jako jizda to neni špatná. Je to vtipné , banda co prostě vyděla na všem ..i na dobročinosti a víře :)

dyž jsem četl Stoletého staříka, dobře jsem se bavil. Kniha, i když její část byla absurdní, měla děj, měla vtip, byla příjemný, oddechovým čtením. Druhá kniha Analfabetka si tuhle úroveň držela ve své první polovině, ve druhé se už humor stával stále víc křečovitým, vtip se stával trapným zesměšňováním, nicméně ještě stále jsem ji dokázal přečíst bez pocitu ztráty času. S určitým napětím jsem čekal na třetí knihu, Zabijáka Anderse. Nejstručnější hodnocení, kterého jsem schopen je "zklamání". Mám-li být poněkud obšírnější, "kniha které věnujte čas pouze tenkrát, jestli skutečně nevíte co s ním". Ne, není to zklamání z toho, že tahle kniha na mne nepůsobí jako umění - tohle očekávání jsem ani neměl. Ale není to ani dobrá zábava, není to ani dobře odvedená řemeslná práce. Opravdu nenacházím nic, co bych na ní mohl doporučit. Nevím, jestli Jonasson svůj potenciál humoru a inspirace vyčerpal, nebo se dostal do fáze, že je to "pro ně dobré", do pocitu "pana superspisovatele". Nebo jen já jsem ten kdo jeho humor a talent nechápe. Každopádně, jedna z velmi, velmi mála knih, které ode mne dostaly palec dolů s pocitem, vyjádřeným frází "kniha nemá ani cenu papíru na kterém je vytištěna". Ale mohu se plést, uznávám.

2 30. září

...takže v Bibli najde ospravedlnění i alkoholik!Pozoruhodné...

21. září

Loni jsem Zabijáka odložila, protože jsem se nemohla začíst. Letos jsem ji na cestách přečetla od začátku celou a bavila jsem se u ní.

15. září

Po prvnich dvou knihach od tohoto autora jsem se moc tesil i na tuto, ale... Uplne nejslabsi kniha jakou jsem letos cetl a myslim si ze horsi si uz snad neprectu. Kniha je temer o nicem. Kdybych se u toho alespon parkrat neusmal nedam tomu ani hvezdicku.

2 12. září

Když se dělá něco na sílu, tak to stojí za míň než předcházející dva díly (to jsem ale slušňák). Howgh!

11. září

Tři hvězdičky jen za to, že miluji staříka a analfabetku!

1 06. září

Stejný rukopis jako předchozí dvě knihy, ale nedosahuje té kvality. Pokud neporovnávám, tak jde o pohodové čtení, kdy se občas zasmějeme a nemusíme nad knihou moc přemýšlet.

01. září

Knížku jsem si dala do přečtených, i když jsem ji nepřečetla a asi nedočtu. Dala jsem jí třikrát šanci. V psané podobě v audio dokonce dvakrát. Ale nebaví, několik málo světlých pasáží a to je vše. Knížka mě nebaví a došla jsem asi do poloviny a vůbec mě nezajímá co bude dál a jak dopadne. Proti předešlým knížkám propad - staříka jsem jednou četla a dvakrát poslouchala jako audio, analfabetku, kteá je trošku slabší 1 x četba, 1x audio.

28. srpna

Tahle kniha se mi nelíbila. Opravdu ne. Zabiják Anders mě ale naučil řídit kšefty ve Švédsku. A to se mu musí nechat. Teď už ale vážně.

Knihu jsem vyhrabala v antikvariátě, a ne, nedivím se tomu. Sice můžete být bestsellerový autor a já nevím co, ale když jednou napíšete špatnou knihu, lidi si mezi sebou řeknou, že je špatná, a pak jde prodejnost dolů. Já jsem samozřejmě nevěděla, že je to špatná kniha, tak jsem si ji koupila pod příslibem, že se trochu pobavím, jelikož moje máma se u Stoletého staříka smála tak moc, že to museli slyšet snad až v New Yorku. Díky, mami.

Tak jsem ji začala číst, a hned jsem ji odložila. Takhle jsem ji odložila opravdu hodněkrát během těch čtyř dní. Důvodem tohohle nezvyklého počinu byl fakt, že je to hrozně mdlé na to, že to má být humorný román! Opravdu, nad knihou jsem se snad ani jednou nezasmála. Celkem smutné. Asi jsem kakabus, já vím, ale stejně. Důvodem číslo dva, byly nezvykle dlouhé pasáže o ničem. Třeba přiblížení rodinné historie recepčního. Vatyyy.

Když se nad tím tak zamyslím, ono to vlastně nemá ani žádnou... pointu, zápletku? Opravdu, není to třeba jen o blbém situačním humoru a hledání práce pro génia Anderse? Jop, je. A pak jsou do toho narvaný vaty, který jsem pozapomněla hned po jejich přečtení. Meh.

Abych to hezky shrnula, Zabiják Anders je kniha o ničem. Sice mám ze sebe hezký pocit, naučila jsem se podnikat ve Švédsku, literárně mě to ale fakt neobohatilo. Škoda.

Knihu sem si vzal na dovolenou a těšil se . Bohužel .
Knihu sem doslova kousal , odkládal a dával jí šanci .
Zbytečně , nejslabší autorova kniha . Rozhodně se k ní nevrátím . Nikdy ! Přešlé knihy se četli výborně i když i tam byly zbytečně zdlouhavé pasáže , ale budiž . U této knihy sem se ani moc nezasmál .

7 21. srpna

Na rozdíl od některých komentářů zde, se mi tato kniha pana Jonassona líbila snad nejvíc. Asi proto, že neobsahuje žádné pasáže s historickými osobnostmi. Její hrdinové jsou vlastně „obyčejní" lidé a příběh na mne působil SKORO uvěřitelně. Nedoporučuji pouze ortodoxním věřícím. Já, který si myslím, že Bůh má úžasný smysl pro humor, jsem se skvěle bavil.
Velmi uspokojivé.

13 15. srpna

Myslím, že jsem udělala dobře, že jsem "Zabijáka Anderse" četla s dostatečným odstupem od "Stoletého staříka" i "Analfabetky." Třetí autorova kniha byla sice trošku slabší než ty dvě předešlé, ale i tak jsem spokojená, protože se mi četla velmi dobře. Byl to pro mně příjemný relax a rozhodně originální námět! Těším se, jakým tématem nás Jonas Jonasson překvapí příště.

Vzdal som to po 120 stranach.opat bizarne postavicky aj pribeh,ale od prvej strany som sa trapil s citanim.starcek aj analfabetka sa citali lahko,ale toto...ale raz sa k tomu urcite vratim, mozno som len zrobil chybu, ze som to cital v kratkom odstupe od analfabetky.

1 24. července

Po staříkovi a analfabetce těžce slabý...

Příběh by mohl bez narušení čtenářského zážitku skončit v průběhu knihy asi tak třikrát, hlavní hrdinové jsou tentokrát hodně velký looseři a podvodníci. Jenže ne takovým tím sympatickým Podfukářským způsobem, takže vůbec nemáte tendenci jim fandit.

Ok, vše nakonec skončí dobře a je z toho vlastně i morální poučení, ale prostě to není ono. Kdyby autor napsal Anderse jako první knihu, v životě by se za hranice nedostal.

2 22. července

Moje první dobrovolně přečtená kniha! :)

4 20. července

Podle mě nejlepší kniha od tohoto autora. Oproti minulým dvoum knihám ubyly zbytečně dlouhé pasáže. Tento příběh se čte sám a samozřejmě v něm nechybí skvělý humor, jako ve Staříkovi a Analfabetce. :-)

19. července

Musím přiznat, že za mě zatím nejslabší Jonasson...
ALE! Čte se to hrozně rychle, jeho styl psaní a humor já prostě miluju.
Je to skvělá oddechovka, čtení na jaro, léto, podzim i zimu.
Jenom to téma mi trochu nesedlo...

6 30. června

Čekala jsme že to pokazí, ale kdeže, stejně vtipné jako Stařík a Analfabetka. Má prostě jedinečný styl

14. června

Muj prvni Jonas Jonasson a musim priznat, ze velke zklamani. Za celou knizku jsem se asi dvakrat usmal, humor na me jinak nejak nepusobil. Nejhorsi vsak bylo, ze mi bylo uplne jedno, jak to s hlavnimi postavami dopadne. Pritom zakladni napad nebyl vubec spatny, dalo se z nej vytvorit mnohem, mnohem vic.

2 08. května

Poslechnuto jako audiokniha, opět skvěle načtená Martinem Stránským.
Za mne nejslabší autorova kniha, ale i tak jsem se nasmála a jako oddechovku doporučuji.

06. dubna

Tak tohle mě bavilo ze všeho nejméně; nudné, zdlouhavé, rozvleklé...

Óóóbrovské zklamání. V očekávání příjemného humoru ze Staříka i méně z Analfabetky mám dojem, že autorovi stoupla sláva příliš do hlavy. Nestojí to za další slova !

2 18. března

Po Analfabetce, která mi přišla slabší opět moc pěkná kniha od tohoto autora. Zase je to trošcku něco jiného, i když styl se nezapře. Zasmála jsem se a knihu jsem přečetla jedním dechem.

3 17. března

Jonnasovy knihy jsem poslouchala v pořadí A - S - Z (haha - v abecedním pořádku) - ale ne - prostě tak, jak jsem na ně narazila. Každopádně stejné pořadí u mě má i jejich "oblíbenost". A opravdu hodně - zejména Zabijákovi - pomohl hlas Martina Stránského a jeho pojetí knih. Zabiják tak trošku u mě dojel na výběr "tématu" církve, který příliš nevyhledávám, a i když se do něj dost silně "naváží", není to moje gusto. Na druhou stranu obecně svým humorem Jonasson moje gusto je - jsem ráda, že tato kniha byla jiná. Už jenom výběrem nesympatických postav - řekněme, že jsem jim přála jiný konec - nějaký v duchu Jonassonovy absurdnosti. Nu což, autor jim dopřál jiný - já se aspoň bavím tím, že jim vymýšlím svůj vlastní ;).

"...Pak se vrátila k dívčímu příjmení Perssonová, přičemž nezvážila důsledky pro chlapce, který už dostal křestní jméno Per (ne že by nebylo možné jmenovat se Per Persson nebo třeba Jonas Jonasson, ale někomu to může připadat fádní)..." :)

5 16. března

U Staříka a Analfabetky jsem se smála a obě knížky považuji za hodně vtipné, skvěle napsané a vypointované. U Zabijáka to najednou tolik nefungovalo. A to jsem knížku schválně četla s velkým odstupem od předchozích, abych si ji zase užila. Nicméně, pořád je to přinejmenším úsměvná knížka, která si chytře pohrává s nejrůznějšími klišé.