Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)

Tři hvězdičky tomu vysloužil ckonec, kde byla moc hezká pointa. Jinak s postavama jsem trošku bojovala a celkově knížka ve srovnání se Staříkem byla taková utahaná.

Není to top kniha. Je zbytečná? Možná. Je zábavná? Rozhodně, a to někdy stačí.

Jednoznačně nejslabší z knížek Jonassona. Moc mě to nebavilo. Ale přelouskal jsem to nakonec celé. Děj je zase plný absurdních situací životních ztroskotanců, kteří přijdou svou pilnou nepoctivostí k milionům. Ale tentokrát mě to prostě vůbec neoslovilo.

Kdysi jsem četla Staříka co vylezl z okna a nedočetla. Teď jsem narazila na Zabijáka Anderse a zase nedočetla. Příběh i postavy originální, jakási společenská kritika, vtip a nadsázka, jako dobré. Ale v půlce už se mi nechtělo číst dál, vůbec mě nezajímá jak to dopadne. Žádná z postav mi není sympatická, spíš jsou všechny otravné. Čte se to jako televizní program, vůbec ve mně nevyvolává žádné emoce.

Absurdní humor a satirický nadhled. Typický Jonasson jen trochu jiný, než na co jsme asi zvyklí.
Zde kritizuje církevní i společenské instituce, a provádí to rychlým sledem nepravděpodobných, ale zábavných situací.

Hlavní 3 postavy: Anders Andersson (po propuštění z vězení se nechvalně známý zabiják snaží najít nové místo v životě, jeho povaha je nepředvídatelná a lehce násilnická, ale zároveň je naivní a snadno manipulovatelný)
Právě toho využijí dva lidé, kteří se s ním náhodně seznámí: Per Persson (recepční v levné ubytovně, který je inteligentní, ale věčně neúspěšný a věří, že jeho život je jedna velká smůla), Johanna Kjellanderová (farářka, která však už dávno přišla o víru a duchovní práci dělá spíš ze zvyku a pohodlnosti).

Analfabetce ani Staříkovi to sice nesahá ani pod kotníky, ale vyprávění je to takové milé, lidské a hezky to utíká.

(SPOILER) V každé knize se snažím najít souznění s nějakou postavou, abych skrze ni mohla blíže a jasněji prožívat celý příběh. Tady se nešlo spojit s nikým. Ať už jsem hledala nějakou kladnou vlastnost nebo charisma, každá z hlavních postav mi byla neskutečně protivní. Vypočítavá "farářka", odevzdaný recepční a tupý zabiják. Jediné souznění jsem asi našla s šéfem ochranky Jerrym, který se to snažil vždy zachránit. Absurdita příběhu i osobností všech postav mě ale nakonec dovedla do zdárného cíle, který byl tedy ujetější než jsem čekala. Nicméně byly zde i pasáže, když jsem sem musela pousmát a uvažovat nad tím, jak autor k takové posloupnosti debilních náhod došel.

01.07.2025

Šibnutá farářka, recepční- životní loser a zabiják Anders. Tahle zvláštní nesourodá trojka naváže souhrou okolností podivnou spolupráci, protože všichni potřebují nějak přežít a k tomu jsou potřeba peníze. Zažívají absurdní situace, které jsou u Jonassona klasické a zároveň i ten nejhorší nepřítel je napsaný tak, že je to sympatická figurka. Martin Stránský v audioknižní verzi odvádí při čtení opět výbornou práci s hlasem. Dějově je to moc příjemná oddechovka a pokud jste fandy Stoletého staříka, tak Anders je sice oproti němu slabší, ale i tak pobaví a neurazí. Audioknize nicméně sráží body dolů odfláknutá technická úroveň audia- nejméně 7 kapitol má vyhnanou hlasitost oproti ostatním hodně nahoru a zní přebuzeně a to je něco, nač měli lidé obstarávající postprodukci dát pozor. Hodně mě to při poslechu štvalo.

Po Staříkovi to pro mě byla druhá kniha Jonase Jonassona, kterou jsem přečetl, a ten rozdílný pocit v zážitku, k němuž jsem po dočtení dospěl, byl značný. Zatímco jsem se u staříka téměř po celou dobu usmíval a místy dokonce tiše pochechtával, u tohoto svazku jsem až příliš často kontroloval, kolik stránek mi ještě zbývá, protože jsem se nemohl dočkat momentu, kdy to budu mít za sebou a budu si zase moct číst něco, co by mě pro změnu bavilo. Kniha se mi jaksi netrefila do chuti.

Ne každému sedne možná až zbytečně černý humor v této satiře, ale celkově pokud se povznesu nad zlámanými údy a podobně, mě připadá kniha méně vtipná nežli "Analfabetka". Ovšem přiznávám Jonassonovi originálnost a výborné nápady.

Po přečtení komentářů z první strany je mi jasné, že asi opět zastávám sólo názor (podobně jako u Analfabetky). Mně tato kniha přišla vysloveně slabá, jako kdyby autorovi hořel termín odevzdání nového humoristického románu v době, kdy sám humor postrádá. Je to takové těžkopádné, bezbarvé, postavy nevýrazné a nesympatické (snad paradoxně s výjimkou Zabijáka Anderse), děj - no ten jediný by asi za něco stál, kdyby byl ovšem lépe zpracován. Pro mě toto byla pověstná poslední kapka - pohár přetekl a s autorem končím.

Nedal jsem to není to nejhorší ale je to nudné ale nejhorší jsou postavy nějak není komu fandit

Trapný, vůbec mně to nepřišlo vtipný.
Pořád u mě vede Sladká pomsta a první Stařík. Ani Prorokyně nebyla špatná.
Jednu * dávám jen Martinu Stránskému za četbu audioknihy.

(SPOILER) Slabší než prorokyně a hlupák. Strašně mě štvalo, jak se sťuknou se zabijákem Andersem a pak se ho snaží pořád podrazit. Bez něho by neměli ani haléř, ale klidně na něj ušijí boudu a nechali by ho v tom. Jasně je to o jejich nápravě. Ale ta mohla přijít trochu dřív. A to savo na konci mě vysloveně naštvalo. Nesnáším takové lidi.
Jinak jsem se zasmála. Ale nevím jestli se k téhle ještě vrátím. Anders super aspoň za deset hvězdiček. Ale farářka a recepční tak s bídou za tři. :-)

Bohužel zanechávám nedočteno... Knížka je dobře napsaná a v jiném životním období bych ji s nějvětší pravděpodobností dokončila... Začátek mě nadchl, líbil se mi styl psaní...postupně jsem se ale přistihla, že mě pokračování zajímá čím dál tím míň a jelikož jsem teď v období, kdy téměř nemám čas si sednout ke knížce, chci číst prostě to, na co se budu taky těšit...

Tento Jonassov román mi nesadol. Ani vyobracaný vo všetkých umeleckých jazykových prostriedkoch, ani humorne, ani vážne. Asi nie som z tých, ktorí by románu porozumeli.

A zase vtipné. Sice se autor malinko opakuje, při oddechovce a delším odstupu od předchozí knihy to ale zas tak nevadí.

Jakože....jo, ale rozhodně to nedosahuje Jonassových kvalit. Analfabetka, Stařík, Prorokyně - tyto knihy jsou dotaženy k dokonalosti. Jak RoadTripy, tak zvraty. To mi v této knize chybělo. Road trip byl pouze po Švédsku a zvraty nedomyšlené, nedotažené, mnohdy zbytečné.

Posledních několik kapitol o Vánočním skřítkovi mi přišlo naprosto nadbytečných. Dobře, vidíme v nich vývin hlavních postav, kdy nechtějí již pouze brát, ale i dávat, ale i tak si myslím, že kniha by se bez toho obešla a na ničem by jí to neubralo.

Knihu dle mne nejlépe vystihuje tato citace:
"(Peníze mají díky tomu, že...společnými silami) znásilnili bibli..."

Hosana!

Po předchozích knihách, jsem se těšil na další dílo autora. Možná pro velké očekávání, můj zážitek nebyl takový jako u předchozích knih. Nicméně mě kniha bavila i tak se k ní rád vracím v audio verzi, která je opět v podání Martina Stránského.