Ostře sledované vlaky

Ostře sledované vlaky
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/2465/ostre-sledovane-vlaky-2465.jpg 3 3943 3943

Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství...

Přidat komentář

verunka7498
14.07.2024 1 z 5

Čekala jsem něco lepšího....tenhle příběh mě vůbec nezaujal :(

janulka1310
08.07.2024 5 z 5

Knihu jsem měla na seznamu "to read" už dlouho...Díky výzvě jsem se k ní konečně dostala. Příběh je to krátký, dalo by se očekávat, že to bude tak trochu o ničem.. Jenže ono je to vlastně úplně o všem..Z knihy lze pochopit atmosféru tehdejší doby, úzkost, strach, smrt ale i lásku, odvahu a predevším humor. Hrabalova čeština je krásná a košatá.


cérka
01.07.2024 4 z 5

I já jsem sáhla po této útlé novele zcela zištně. Byla mou poslední knihou v rámci Čtenářské výzvy 2024. Mám splněno ;)

Ano, i já jsem se z kraje příběhu prala s autorovým bohatým jazykem, stylem a některé pasáže musela číst opakovaně abych je pochopila (neskutečně dlouhá souvětí). Nakonec jsem naprosto uchvácena pestrostí jazyka, množstvím slov, poetikou a poselstvím příběhu. Současné knihy jsou ve srovnání s touto knihou jazykově žalostně chudé. Bohumil Hrabal si získal moje čtenářské srdce. Řečeno slovy klasika. S touto knihou to bylo jedno krásné, poetické odpoledne :-)

I já jsem byla během četby ovlivněna filmovým zpracováním a tak měli jednotlivé postavy v mé mysli tváře hereckých osobností. Naprosto skvělý Václav Neckář jako železniční elév Miloš Hrm, Josef Somr či Vladimír Valenta.

Popravdě, nechápu zdejší celkové hodnocení 69%

Veronika_mad
27.06.2024 1 z 5

Jedna hvězda jen za to, že to je klasika a asi bych byla barbar, kdybych dala odpad. Styl psaní mi vůbec nevyhovoval. Špatně se to čte a příběh jako takový je pro mě nudný.
Kdyby to nebylo ve Čtenářské výzvě, tak po dvou stránkách odkládám. Ale prokousala jsem se tím a jsem ráda, že to nemělo více stran.

Anor505
18.06.2024 3 z 5

Upřímně, kdyby nebylo ČV, tak bych se do téhle knížečky určitě nepustila. Bohumil Hrabal, jeho jazyk i téma příběhu jsou několik světelných let daleko od mé komfortní zóny.
Bezprostředně po dočtení jsem z toho byla hodně rozpačitá, teď když jsem to trochu strávila, tak musím uznat, že tohle dílko mělo určitou poetiku. A myšlenky, které autor naťuknul, mě nutí o knize přemýšlet i druhý den. Proto knihu hodnotím pěknými třemi hvězdičkami, ale chápu nižší i vyšší hodnocení ostatních čtenářů.

minirock
05.06.2024 4 z 5

Atmosféra a mimořádný Hrabalův cit pro jazyk, v tom je jedinečný. Kraťoučký příběh železničářského eléva Miloše Hrmy, který má problém se svým děvčetem kterému chce dokázat že je muž aby vzápětí dokázal všem svou odvahu a statečnost při likvidaci německého muničního vlaku za kterou zaplatí cenu nejvyšší. Menzelův film jsem viděl několikrát a myslím že jen za scénu s razítkem by mu akademici toho Oscara nedali. Skvělý Neckář a dnes již klasické dílo a úžasným poselstvím.

dasa6360
04.06.2024 5 z 5

Vlastenectví, odvaha, bolest, erotično, ironie, humor a vytříbený Hrabalův styl. To je přesně to, co mě napadá po dočtení této knihy, kdy tu sedím a nechápavě kroutím hlavou nad těmi 69 %. Proč tak málo?

Film jsem nikdy neviděla (jasně, znám tu lechtivou scénu s razítkováním), neměla jsem tedy v hlavě žádný již vytvořený obraz, díky tomu jsem mohla naplno popustit uzdu své fantazii. A jsem nadšená! Hrabal dokázal bravurně zachytit tehdejší atmosféru i životy lidí, kteří byli nuceni žít pod neustálou hrozbou. Rovněž části, které byly věnovány utrpení přepravovaných zvířat, byly velmi silné a emotivní. A ten závěr? Naprosto famózní! Plus Hrabalův bohatý jazyk, smysl pro detail a TA souvětí. Hodnotím zaslouženými pěti hvězdami a zařazuji mezi oblíbené knihy!

Ivule9
02.06.2024 4 z 5

4,5 * Pokračuju v Hrabalově díle. Ostře sledované vlaky se mi líbily o něco více než sbírka Pábitelé.

Jedná se o tragikomickou novelu, odehrávající se v roce 1945. Děj je asi všeobecně známý, co mě zaujalo: směs naivity a odvahy hlavního hrdiny, mladého eléva Miloše na malé železniční stanici, to, jak autor dokázal vetkat komické prvky do vážného tématu, popis přednosty stanice (včetně popisu jeho kanceláře), laskavost, která z autorova psaní čiší a velmi dlouhá souvětí.

Smutnou součástí příběhu byl popis utrpení zvířat převážených ve vagónech (na utrpení zvířat ve válce autor upozorňoval i v povídce Jarmilka).

Možná jste si už všimli, že jsem poměrně vysazená na konce a zejména teda úplné konce - poslední věty. Ty mají často rozhodující vliv, jestli knížka dostane třeba plný počet hvězdiček nebo naopak o hvězdičku méně. A tady byla poslední věta perfektní!

Určitě bych uvítala, kdyby byly německy psané věty přeloženy pod čarou - a to se týká i předchozí knížky.

Čteno v rámci výzvy na DK téma: kniha autora, který získal cenu J. Seiferta.

Moc ráda se k Hrabalově tvorbě zase někdy vrátím.

"A dva traťové telefony a tři telefony staniční pořád se propojovaly a dopravní kanceláří se pořád ozývalo něžné vrkání a cinkání a štěbetání telegrafů a telefonů, jak v krámku obchodníka se zpěvavým ptactvem."

"Kníže začal stavět za naší maličkou stanicí obrovský biograf a divadlo a koncertní sál pro naši vesnici, ale nedostavěl to, tak se z toho udělal magacín na obilí, nejkrásnější obilní skladiště na světě, do kterého se vcházelo římskými a řeckými sloupy. A tomu skladišti na obilí se říkalo po anglicku: liverpůl..."

_wejunkaa_
07.05.2024 2 z 5

Rozhodně jediná motivace která tady byla je ta, že kniha je krátká, tak jsem ji chtěla prostě dočíst. Film jsem zatím neviděla a docela by mě zajímalo, zda bude zajímavější než kniha. U některých části povídky jsem se dokonce i zasmála. Bodové hodnocení je 2 z 5 hvězd a ne proto že by kniha byla špatně napsaná nebo nezajímavá, jen prostě tohle dílo nebyl zrovna můj šálek kávy.

Lessana
29.04.2024 3 z 5

Na Hrabalove knižky pozerám na našej poličke už roky. Nejako som sa ale nikdy spontánne nevychytila a nezobrala som si ich. Až teraz, do ČV sa mi Ostře sledované vlaky hodili, tak som sa odhodlala. Film som videla raz a aj to pomerne dávno, takže to pre mňa bola vlastne príbehová novinka. Priznávam, že párkrát som pri čítaní mala sto chutí knihu odložiť neprečítanú. Potom ma ale autor zase namotal nejakým pekným obrazom, úvahou, spomienkou, melancholickou poetikou, a tak som vytrvala. Ale keby to bola kniha objemnejšia, asi to vzdám, priatelia. Príliš veľa smútku a bolesti je v nej... neurobila mi ktovieaký pocit.

MartinaCh27
28.04.2024 2 z 5

Další jedna z moji maturitní četby u které jsem věděla, že když si ji vytáhnu tak budu vědět. Kniha pro mě sice nebyla úplně top, ale dalo se to.

Anajkaa39
28.04.2024 4 z 5

tuto knihu jsem četla k maturitě další z mnoha knih čtených pro tuto příležitost :D Film natočený podle této knihy jsem viděla také a můžu říct, že film i kniha jsou dobré, ale nejlepší podle mě je přečíst knihu a pak zhlédnout film :D

SoňkaSoník
16.04.2024 4 z 5

Znovu jsem se dávno po své maturitě ke knížce dostala. Příjemně mě překvapilo, že jsem na dílo nahlížela zase trochu jinak. K literárnímu kánonu Hrabal rozhodně dle mého názoru patří, jedná se o další střípek válečné doby, kterou si je potřeba připomínat.

biki
14.04.2024 3 z 5

Tak jsem splnila jeden z bodů letošní ČV a vůbec netuším, jak toto dílko zhodnotit. Jenom jsem se opět utvrdila v názoru, že tento typ literatury fakt není pro mně. Nemohu knížce sice upřít svébytnou a místy hodně krutou poetiku, ale jinak mě vůbec neoslovila. Ale co mi vadilo asi nejvíc - hlavní hrdina a vypravěč Miloš Hrma má být dvaadvacetiletý mladý muž. Jenže jeho myšlenkové pochody vylíčené v knize podle mého názoru odpovídají tak sotva šestnáctiletému puberťákovi, tudíž mi jeho postava přišla značně nevěrohodná (na rozdíl od Pavla v Otčenáškově Romeo, Julie a tma).
Opravdu nemohu pochopit, jak podle této knihy mohl vzniknout tak mimořádný film. Spíš jen s ohledem na filmové zpracování jsem se nakonec přiklonila k aspoň průměrnému hodnocení.

le21nka
11.04.2024 4 z 5

Silný příběh. Při čtení se mi vybavoval film, který jsem viděla mnohokrát.

Kara28
04.04.2024 4 z 5

Vybráno do povinné četby a nevím nevím. Poprvé jsem ji otevřela a na straně 5 netušila, co se dělo na straně 1. Vrátila jsem se k ní až po divadelním představení, které mě lehce nalákalo. Jako pěkný příběh, snad jen jednou mnou příběh zásadněji rezonoval, ve výsledku i styl psaní mi nakonec přišel fajn, ale znova už bych do ní nešla.

DancerJaneBooks
29.03.2024 3 z 5

(SPOILER) Od této knihy jsem nic neočekávala. I přesto, že filmová adaptace je velmi oceňovaná, věděla jsem, že kniha tak dobře hodnocená není.
Hrabalův styl jsem znala, ale tohle bylo mé první dílo, které jsem od něj četla. Jeho pábení se mi líbilo, díky tomu se kniha četla rychle a příjemně - bylo to takové opravdové, nepřikrášlené, lidské - což dokazuje, že Hrabal nechtěl psát o věcech "tak, jak by měly být, ale tak, jak jsou."
Za celou dobu čtení jsem se ale nějak nedokázala ztotožnit s postavami a obecně s příběhem. Je to krátké dílo, ale přišlo mi to občas takové nemastné neslané. Ani emočně to na mě tolik nezapůsobilo. Pouze dvakrát za celou dobu čtení to ve mně trochu zacloumalo, a to bylo někde v 3/4 knihy a potom samozřejmě na konci. I když mi hlavní postava Miloše nijak zvlášť k srdci nepřirostla, stejně jsem si na něj tak nějak zvykla, tím, jak to celé vyprávěl. Na konci mi ho bylo vážně líto. A obecně celé té situace. Z jeho příběhu vyzařovala taková lidskost, křehkost.
Díky tomu, že autor pracoval i na železnici, tak zde použil hodně železničního slangu, kterému jsem často nerozuměla. O to se to četlo trochu hůř, ale to bylo snad jediné, co je na jazyku tohoto díla náročné. Tenhle fakt tomu ale dodával ještě větší opravdovost.
Je to moc hezký a dojemný příběh - Hrabalovsky podáné téma války, dospívání, lásky, odvahy, ze kterého vyzařuje obrovská autentičnost, lidskost, přirozenost, ... V tomto zpracování mě to ale bohužel nějak nenutilo číst dál a příběh mě nepohltil. Což mě mrzí. Ale i tak si Hrabalova díla velmi vážím a těším se, až si od něj přečtu i něco dalšího. A taky jsem samozřejmě zvědavá na filmové zpracování.

„Měli jste sedět doma, na prdeli...“

KajusaKil
29.03.2024 1 z 5

/povinná četba/ - tak tohle byla jediná kniha se kterou jsem se u povinné četby plácala. Absolutně mě to nezaujalo, styl psaní mi neseděl.

Barcasss
26.03.2024 3 z 5

Mnohokrát probíraná klasika, takže není moc co dodávat, co by už nezaznělo. Je krátká a lehko se čte. Sice nejsem úplně milovníkem toho žánru, ale celkem se mi i líbila.

mirektrubak
22.03.2024 4 z 5

No vida!
Překvapivě působivé a emočně vydatné setkání s dílem mistra Hrabala, to bych po předchozích zkušenostech ani nečekal. Nejspíš to bylo tím, že se tentokrát pan pábitel vzdal svojí obvyklé vyprávěcí opulentnosti (ne zcela, ale dokázal toho pokaždé nechat dřív, než mě začal štvát) a soustředil se na Milošovo zrání a na pouze několik vztahů a zápletek. Bylo to čtivé a nepateticky prostě poetické.

Novela určitě není realistická, je to spíš podobenství, zdálo se mi. Pro mě bylo klíčové téma bezmoci, vrženosti člověka do podmínek, které si nevybral a ve kterých je jen velmi relativně, zdánlivě svobodný. Vnější podobnost umučených zvířat a umučených lidí ukazuje bezbrannost člověk vůči velkým dějinám. Nemohoucnost mladého muže v intimní sféře ukazuje, jak málo jsme pány sami nad sebou, v roztomile legračním kontrastu s Hubičkou, který je stejně málo schopen své předurčení změnit. Jejich situace je tak odlišná, ale přitom tak podobná!

A závěr příběhu? V něm je mimořádně zdařile popsáno, že i tady je Miloš jaksi podřízen něčemu vyššímu, tentokrát hlasu lidství a smyslu pro povinnost. Bez velkých gest a dlouhých řečí dělá to, co je třeba udělat, co vlastně udělat musí. Co nemůže neudělat.