Ostře sledované vlaky

17. listopadu

Bohumil Hrabal je prostě Spisovatel s velkým s.

11. listopadu

Tahle kniha mne skutečně bavila. Chápu, že Hrabalův styl psaní asi nesedne každému, ale pro mne byla kniha silná hlavně tím koncem. Celou dobu působí kniha dost nenápadně, skoro až nudně a otravně, ale ten konec to dost pozvedá a v kontrastu s první polovinou knihu je jeho pointa do očí bijící. O to silněji to osobní hrdinství vyznívá. Za mne skvělé, skutečně skvělé. :-)

10 25. října

Ať je válka nebo ne, z Miloše Hrmy se rodí mladý muž. A to je tedy věc! Zábavné, úsměvné, odzbrojující. Každý si tím projde nebo už prošel. Tak se nechte unášet sladkým mládím Miloše Hrmy. Klasika, která patří do zlatého fondu naší literatury i filmu. Stále před sebou vidím ten užasle udivený výraz v obličeji jeho filmového představitele. Kdo by si ho nezamiloval?

2 16. října

"Ale víte", povídám, "nedělejte, že nevíte" :-)

2 04. října

Tentokráte zkusím být stručnější: ačkoliv považuji "Anglického krále" za vrchol Hrabalovy tvorby, tato útlá knížečka mi přece asi zůstane v srdci uložená nejhlouběji ... Něžné i surové, realistické i zahalené v jakémsi snovém oparu, v zimní mlze ... Intenzívní, a přece plynoucí svým vlastním tempem, tempem provozu onoho malého nádraží na sklonku války; plynoucí v čase relativním, kdy „... jiskřící krystalky sněhu tikají jako miliony vteřinových ručiček ...“, když si dovolím autora parafrázovat ... A co pak ten obraz Pánaboha, převlečeného za obrovitého zedníka, jenž už se mi z mysli nikdy nevytratí ...
Nutno ještě nezapomenout zmínit asi nejpovedenější Menzelovu filmovou adaptaci Hrabalova díla ;-)

3 27. září

Hrabalův styl je velmi osobitý. Mám ráda, jak si čtenáře pomalu omotává kolem prstu, táhne ho na linii zdánlivě neexistujícího příběhu a už ho nepustí. Příběh Miloše Hrmy je o lásce, strastech dospívání, nejistotě, hledání sebe sama. Je o válce a o tom, že i ti nejobyčejnější z nás se mohou stát hrdiny. Díky skvělému filmovému zpracování jsem měla navíc při čtení dokonalou vizuální představu.

11. září

Dílo je pěkné, čtivé a celkem i příjemné. Absurditou převyšuje hodně českých klasiků, ale pro mě naprosto neuchopitelné. Četla jsem to dvakrát + audiokniha a nějak pořád nevím, co tím chtěl autor přesně říct. Myslím si, že je v tom víc, ale čtení mezi řádky v této knize fakt nezvládám.

03. září

Dlouho jsem se chystala na knížky od Hrabala, Ostře sledované vlaky jsem si vybrala jako první. Myslím, že to byla dobrá volba, protože příběh i styl psaní se mi líbil. Avšak ne všechny myšlenky jsem dokázala správně uchopit, občas jsem se přistihla, že u čtení nedávám pozor a nevím, o čem vlastně čtu. Nicméně konec mě překvapil a rozhodně se chystám na další novely!

2 31. srpna

Pro mě těžce uchopitelné dílo.
Kniha se mi velmi špatně četla, nelíbil se mi styl, jakým je napsaná a často jsem se přistihla, že sice čtu, ale vůbec nevím o čem a v duchu přemýšlím nad něčím jiným.
Úplně si nemylsím, že by to bylo tím, že jí nedokážu pochopit jako spíš tím, že hlavní hrdina je mi krajně nesmypatický, prostředí se mi nelíbí a nebýt toho konce, dala bych hvědzu jednu..

19. srpna

Knizku jsem cetla jako povinnou cetbu...uplne jsem ji nepochopila, ale to je asi bohuzel problemem dnesni generace...musim ale rict, ze i pres nepochopenou pointu na me z knizky dychala atmosfera, takove vlastenectvi a ze bychom se jako narod nemeli vzdavat. Doufam, ze se ke knize jeste pozdeji vratim a treba ji poznam lepe, byla bych rada.

1 14. srpna

Knihu jsem si přečetla z povinnosti, ale hned po pár stránkách jsem věděla, že bude patřit mezi mé oblíbené. Vtipná, krátká, ovšem tragická. Konec mě opravdu mrzel, ale zároveň pobavil, když se i v těžké situaci objevilo: Měli jsme radši sedět doma na prdeli....Určitě se ke knize vrátím

1 05. srpna

Mě to bavilo, má to atmosféru a - navzdory tématu a konci - jakousi lehkost a vtip.

3 03. srpna

Dnešní generací nedoceněné dílo i autor. Vidím to ve svém okolí a jsem vděčná, že k této skupině nepatřím. Čím to je? Asi pro mnoho lidí již nepochopitelné... Kdo ví

4 16. července

Mně se kniha líbila moc. Hrabalovu poetiku, atmosféru jeho děl a vykreslení postav jsem si zamiloval. Na to jak je text členěn (nebo spíš nečleněn) jsem si celkem v pohodě zvykl. Moc se mi líbí upřímnost postav a velmi pobavily tragikomické historky vložené do příběhu. Doporučuji!

16 02. července

V komentářích je jasně vidět střet generací. Pro mne Hrabalovsky podané téma války, lásky, dospívání, odvahy. Pro o padesát let mladší čtenáře nuda, nuda, nuda. Škoda

3 02. července

Stejně divné jako film, ale přece jenom jsem knížku více pochopila než film. Nebo ne, nejsem si tím úplně jista... Každopádně dávám slabší 4* ani nevím přesně proč, bylo to takové bez nějakého rozumného děje.

02. července

Tak tohle bylo opravdu šlápnutí vedle. Knihu jsem přečetla v domnění, že to bude další jednoduchá a nenáročná 'knížka' k maturitě, ale po jejím přečtení jsem měla nutkání ji spálit a tvářit se, že jsem ji nikdy nečetla. Nikomu ji rozhodně nedoporučím.

1 03. června

Povinná četba mi nabízí klasiku, a já jsem za to ráda, ačkoliv se mně ne všechno líbí. Tento příběh vnímám jen jako popis nádraží, pohoršení nad razítky na zadnici Zdeničky, a náhlý smutný konec. Ale určitě zkusím ještě film od Menzela.

25. května

Ještě že je kniha tak krátká, protože mi to připadalo jako příšerná nuda. Skoro celou knihu se jen řeší posedlost hlavní postavy "stát se mužem" a popisuje se, pro mě absolutně nezajímavé, prostředí železniční stanice. To opravdu není kniha pro mě.

2 21. května

Plusy jsou opětovná poetická vyjádření těžké doby s trochou té erotiky (stejně jako u Obsluhoval jsem anglického krále). Mínusy jsou opět dlouhá souvětí bez jakéhokoliv dělení na kapitoly. Ale co jiného od Hrabala čekat. Jen ten konec je smutný. Ale celkově jo, přečtěte si to.

2 16. května

Další skvělá knížka od mého oblíbeného autora. Do nudného prostředí malé železniční stanice dokázal autor vnést děj a trochu humoru. Knížka se mi líbí o něco více než film, který je ovšem též perfektní.

1 21. dubna

Sice tato novela patří mezi klasiku, ale nijak mě nenadchla. Ano, je zajímavé pozorovat vývoj a osud mladého železničáře a jeho konečné rozhodnutí přidat se k odboji, které ho na konci stojí život. Ale víc mě dílo neoslovilo.

2 14. dubna

Jedna další povinná četba za mnou a opět jsem se bavil. I přes fakt, že se jedná o pouhou novelu, jejíž délka nedosahuje čísel tak vysokých, jak by si někteří pro povinnou literaturu představovali, mne velmi fascinovalo, co vše nám Hrabal stihne sdělit. Ukazuje nám velmi zajímavý pohled na život člověka ve střední vrstvě své doby, jehož život rozhodně není snadný. Nejzvláštnější věc vlastně byla jednoduchost hlavního děje, protože zhruba třetinu knihy nám Hrma popisuje minulost svojí a lidí a míst okolo. Základní "zápletka" se pořádně rozvíjí až posledních pár stránek, i přes to nám ji však autor ukazuje velmi zajímavým způsobem. Doporučuji přečíst i jako povinnou literaturu!

1 02. dubna

Na to, že to nemělo skoro žádný děj se to četlo docela dobře jen to mohlo být líp členěné. Přečetla jsem to za chvilku, ale nic to ve mě nezanechalo, autorův styl ani vyprávění mě nezaujalo. Většinu knihy ani není o čem vyprávět. Jediný důvod, proč si to přečíst, vidím v tom, že je to klasika. Kniha pro zábavu nebo zamyšlení to určitě není. Film byl naprosto příšerný, takže jsem to čekala horší, ale nakonec soudím, že k maturitě se to (s troškou přeskakování) přečíst dá.

25. března

Jedna z mých oblíbených novel pana Hrabala..mám rád jak knihu tak i skvělý film Jiřího Menzela..

5 24. března

Hrabal vyprávět o silných životních okamžicích prostě umí. Jde na to nenápadně a s takovou lehkostí, že se čtenář ani nenaděje a je po krk ponořený v těžkém tématu války. Díky jeho všímavosti k drobným i větším radostem (padající sníh, zálety, razítkování, holubi) a běžným starostem (být mužskej, starost maminky, pokárání nadřízeným) vystupuje nesmyslnost války o to víc.
Příběh graduje postupně a závěr je tak opravdový, že mi bylo až úzko.
Tuto knihu jsme si poslechla načtenou od Jaroslava Plesla a jsem za to moc ráda. Jeho přednes skvěle doplnil atmosféru.

4 21. března

Ad Jizzyjack: kniha je dobrá, ale vy jste ji vůbec neměla číst. Jestli vám to někdo nařídil, tak by zasloužil pár facek. Nejlépe dvakrát: za vás a hlavně za pana Hrabala.

08. března

Knížku jsem si vybrala z povinné četby k maturitě a nenudila jsem se. Ale pravda je, že vracet se k ní asi také nebudu.

1 06. března

Chápu, že si někdo myslí, že do povinné literatury patří Hrabal. Ale proč zrovna tato kniha, která je snad ze všech nejmíň povedená, tak to nechápu. Leda snad že by bylo účelem mladé lidi od Hrabala úplně odradit. :(