1. Domů
2. Autoři
3. Bohumil Hrabal
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 99
• Bazar 111
• Životopis
• Citáty 41
• Diskuze 40

Populární knihy

/ všech 99 knih

Nové komentáře u knih Bohumila Hrabala

Ostře sledované vlaky

„Vhodný výběr pro maturitní četbu. Kniha není složitá na pochopení a nauku.“
— Terezka05

---

Příliš hlučná samota

„Toto je jednoduše nádherná kniha. Vždycky jsem Hrabala brala jako autora hrubého, drsného, ale Příliš hlučná samota mi přes všechna zobrazení těžkého života svého protagonisty připomíná tu nejryzejší, nejkrásnější poezii. Upřímně mi přišlo, že kniha mohla být klidně ještě o jednu dvě kapitoly delší - hrozně mi utekla a skoro jsem si přála déle se utápět v jejím světě. Ale to neberu ani jako výtku vůči Příliš hlučné samotě, ale spíš jako důkaz toho, jak magický výtvor toto je. Výtvor tak smutný a krásný, tak všední a jedinečný zároveň, že mi bylo líto, když jsem ho dočetla.“... celý text
— unaluna

---

Městečko, kde se zastavil čas

„Zřejmě nejukázněnější a čtenářsky nejvstřícnější Hrabalova kniha. Člověk u ní začne snít o starých dobrých časech, kdy maloměsto bylo svébytným světem, v němž mohl každý občan uplatnit svoji osobitost a kdy si lidé uměli užít života víc než dnes. Ale bylo tomu opravdu tak nebo je to jen výplod autorovy fantazie a stejná iluze jako představa, že čas se dá zastavit a uniknout tak ničivým přemetům velkých dějin?“... celý text
— GinoNeutrino

---

---

Obsluhoval jsem anglického krále

„Už jsem od Hrabala četl lepší knihy, ale i horší knihy. Je to takový průměr o malém českém člověku, který až ke konci života pochopí, kde "je jeho místo" a kde ho někdo vnímá a má rád. Melancholický příběh s typycky hrabalovskými momenty, které pobaví, ale psaný možná až zbytečně rozvláčně.“... celý text
— Hyaenodon

---

Něžný barbar

„První řekněme polovina knihy je plná metafor a zvláštních přirovnání, které ale nefungují tak přirozeně, jak jsme u Hrabala zvyklí. Spíš přesně naopak. Druhá část knihy je záživnější, protože je plná příhod a Hrabalovo básnění ustupuje do pozadí. Jinak kniha jemně zastírá Boudníkův vztah k Bondymu, člověk by nabyl dojmu, že ti tři byli kdovíjací kamarádi. Ovšem stačí si uvědomit, že Hrabal popíše nějakou Boudníkovu příhodu, které byl svědkem, a pak popíše, jak ji vyprávěl Bondymu a jak se Bondy vztekal. Z toho je jasné, že přímá linka Bondy - Boudník nefungovala, Boudník se s Bondym víceméně nestýkal. Což ostatně potvrzuje i wikipedie: "Koncem 40.let navázal Bondy přátelství s Boudníkem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel." Ostatně ta stať ve wikipedii o Bondym je obecně výživná, třeba mě moc pobavilo: "Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince."“... celý text
— Pytlík