Bohumil Hrabal

česká, 1914 - 1997 statistiky · web

Nahrávám...

Nová kniha

Spisy 7. Literární žurnalistika

Spisy 7. Literární žurnalistika - Bohumil Hrabal

Poslední svazek komentovaných spisů Bohumila Hrabala obsahuje texty z let 1988–1995, jež autor sám žánrově řadil do literární žurnalistiky, tedy žurnalistiky s literárním... detail knihy

TIP: Jakmile váš oblíbený autor vydá novou knihu, upozorníme vás!

Populární knihy

/ všech 95 knih

Komentáře (27)

Přidat komentář
Izjasenja
07. července

Dobrý deň!

Viete mi poradiť, v ktorej Hrabalovej knihe boli zozbierané nápisy z WC?

1amu
20. května

Tomáš V.Odaha napsal na svém webu www.odaha.com/bohumil-hrabal krásné vyznání, jehož část, jako ochutnávku si dovolím citovat:
Ne nejsem vášnivej čtenář a znalec Hrabalovejch osudů, ale přesto v něm pokaždý cítím něco, co mi říká, že v tom všem nelítám sám. Hrabal nebyl krásnej ani proutník, byl zbabělec, bál se lidí i sám sebe, koketoval od mládí se sebevraždou, první knihu mu vydali v padesáti letech a vzápětí jej zase zakázali, smáli se jeho „prasárnám“ v próze, ale nikdy, až do osudného 3. února 1997, to nevzdal. Dál si psal svý básničky na psacím stroji bez čárek a háčků, do šuplíku si schovával to nejlepší, co kdy v českých luzích a hájích bylo sepsáno, celej život bojoval se svým outsajdrovstvím, kdy ve škole propadal ze šesti předmětů, vystudoval právnickou fakultu, propadl ve všech testech v kurzu výpravčího, zkazil všechny úřední listiny, protože tyhle věci přece nejsou důležitý…! A čím víc se lidí bál, tím víc se mezi lidi dostával, nechal se ostříhat do hola, aby si je vzápětí nabarvil na zeleno, protože ten jeho životní strach jej nutil dělat věci, který bouřily tak, že kritici nezmohli na víc než říct, kurva, to je tak krásný, že toho Hrabala asi zabiju....
Myslím, že lépe to ani nejde napsat.

Kuža007
16. března

Poetika Bohumila Hrabala v jeho dílech je nedocenitelná. Překládá nám vážný příběh, a přesto dokáže používat porce naprostého humoru.

MilaS74
02.12.2019

Myslím, že k porozumění děl pana Hrabala je třeba dospět. A k ocenění jeho stylu je třeba v životě něco zažít. Napsal toho hodně, a tak samozřejmě ne vše se stejně povedlo. Ale knihy jako Příliš hlučná samota, Obsluhoval jsem anglického krále nebo Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet patří podlé mého názoru k tomu nejlepšímu, co bylo kdy v češtině napsáno.

DominaCZ
14.08.2018

Pokud má on být výrazem češství a národ ho za to zbožňuje, tak jsme skuteční burani.

herdekfilek
13.08.2018

To tvoje pomalinký mluvení v knížkách, Bohumile, bylo tím chybějícím kusem v národní hymně, kde voda hučí po skalinách, proti tomu žádná, ale hučela jak kdyby ji prohnali čističkou, tys k ní přindal šutry a shnilý klády a bahýnko a vůbec takovej ten obvyklej vodní čurbes, aby to pěkně klokotalo, aby to mělo ten správnej zvuk, takovej ten, z kterýho cejtíš rybí čůrání a odtok s močůvkou z chalupy o kousek vejš. Což je služba vlasti, milej Bohoušku, nad kterou není.

TadeášFalk
03.10.2017

Kdo nutí číst Hrabala "k maturitě" by zasloužil šlaufkem od pumpičky na holou. Komentáře maturantů u jednotlivých knih to jasně dosvědčují.

michall17
19.12.2016

můj nejmilejší český ale i světový spisovatel.. mám rád jeho poetiku a jeho styl psaní.. mám od pana Hrabala všechny jeho knihy i sebrané spisy a považuji to za to nejcennější ve své knihovně. Z jeho tvorby bych vyzdvihl zejména Anglického krále a Hlučnou samotu, ale i Ostře sledované vlaky, Perličku na dně i Pábitelé a v neposlední řadě i jeho poslední literární zápisky z let 1989-1994.

1