TwoFace komentáře u knih
Druhé kolo čtení obou dílů Nočního klubu po letech je za mnou a upřímně - v oku mám slzu. Oba díly jsou klenoty, které očistí vaši duši a nastolí v ní klid a tak trochu smutek, že už Mistr nepíše.
Jízda jako hrom. Srovnání s Tarantinem je určitě na místě, hlavně se starší tvorbou. Akce, zbraně, krev, hezký holky a k tomu kopa hlášek. Brak? Hmmm, pro učitelku češtiny zajisté, ale na druhou stranu kdyby tohle byla povinná četba, určitě by začalo číst víc dětí (kluků, holkama si tak jistej nejsem :D )
Téma zajímavé, zpracování horší, hlavně prokousat se prapodivným začátkem. Skvěle popsaný odosobněný přístup hlavní postavy, z toho až mrazilo.
Místy trochu naivní, hlavní postava až takřka dokonalá, prakticky vše vždycky vyjde. Ale vymyšlené dobře, a mezi postapo knihami stojí vysoko. Doporučuji.
Nemuzikanti nechť si odebéřou hvězdičku, ale kdo někdy hrál v jakémkoliv tělese (a v rokenrolovém zvláště), ten se v knize najde a pobaví.
Kniha z doby, kdy Ringo ještě nebyl debil. Vtipné, dlouhé tak akorát.
Letní jednohubka, rozhodně lepší než Viewegh, rozhodně horší než Šabach.
Nebylo to vysloveně špatné, ale asi už jsem na to starej. Být mi -náct, nejspíš by mě to bavilo víc, myšlenka je zajímavá. Další díly zcela určitě vynechám.
Do posledního detailu propracované grafické dílo. Depresivní, absurdní, pokřivené, melancholické a přesto geniální.
Bohužel, tohle je po předchozích počinech slabota.
Taková forrestgumpovka. Horší než Stoletý stařík téhož autora, na druhou stranu furt lepší než Anders. Příjemné, oddechové čtení.
Taková forrestgumpovka. Lepší než Analfabetka téhož autora. Příjemné, oddechové čtení.
Tohle není standardní kniha, kterou bych normálně četl. A nejspíš i proto mě i přes svou délku velmi, velmi bavila. Pěkný a zajímavý příběh, vykreslené postavy...Ale nejspíš musíte být správně naladěni, jinak knihu zahodíte. Dal bych čtyři a půl hvězdy, tedy 90 %.
Bavilo mě to. Vytýkaný patos mi nijak nevadil, místo Stars and stripes to mohla být jakákoli vlajka, a na příběhu by to nic nezměnilo. 80 %
“Kri-ket,” opakovala sexuálně vyspělá lisovačka oleje v blankytných šatech. “Co je to prosím kri-ket?”
Pecka. Kniha má sice pár slabších míst, o to lepší jsou pak ty ostatní. Kriket a Bitva o flašku jsou top!
Autorovi bych věřil, že alespoň rok na některém MOP skutečně sloužil, protože i když je kvůli dramatizaci vše poněkud přibarvené, JE to uvěřitelné. Dobře se to čte, příběh má spád a nevděčná pracovní náplň PČR je zde opravdu pěkně popsaná. Těším se na druhý díl.
Film je pěkný, líbil se mi, ale kniha je naštěstí úplně jinde. Hlavně je příběh dost jiný, takže žádná nuda, žádné že by člověk "jen" přečetl o něco podrobnější scénář. Základní myšlenka však zůstává, a to je moc dobře.
Kniha také není jen pro divnolidi, i když za sebe se taky nevidím úplně normálním. První čtvrtina je trošku zdlouhavá, ale je důležitá pro představu, jak OASIS funguje - což pokud jste neviděli film, je docela zásadní věc. A pak už to jede jako po másle.
Jedna z těch knih, u kterých budete smutní, že už to skončilo. Nelze než doporučit.
(SPOILER) První půlka nic moc a přiznám se, že jsem to chtěl vzdát. Zato ta druhá, to je jinej nářez. A Čuňasova smrt, to bylo opravdu skvěle napsané, děsivé, kruté a ne nereálné. Na prvotinu dost dobrý počin.
Přečtěte si studii pana Hradílka. Pak se rozhodněte, jestli to vůbec chcete číst.
Za mě kniha může být ok, ale přístup Sosnarové je hovadský, proto odpad.